Liturgické texty na 22.2.2009
7. neděle v mezidobí
1. ČTENÍ Iz 43, 18-19. 21-22. 24b-25
Vymazávám tvé nevěrnosti kvůli sobě.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Toto praví Hospodin: "Nevzpomínejte na věci minulé,
nedbejte na to, co se dávno stalo! Hle, činím věci nové,
teď již vzcházejí, což to nepoznáváte? Cestu vytvořím na stepi
a stezky na poušti.
Lid, který jsem stvořil pro sebe, bude hlásat mou chválu.
Ty však jsi mě nevzýval, Jakube, kvůli mně jsi nepracoval, Izraeli, ale unavoval jsi mě svými hříchy, obtěžoval jsi mě svými nepravostmi.
A přece já, já to jsem, kdo vymazávám tvé nevěrnosti, kvůli sobě nevzpomínám na tvoje hříchy."
2
Žl 41 (40), 2-3. 4-5. 13-14 Odp.: 5b
Odp.: Uzdrav mě, Pane, zhřešil jsem proti tobě.
Blaze tomu, kdo si všímá chudáka a ubožáka, za to ho vysvobodí Hospodin v nouzi. Hospo-din ho bude chránit, zachová ho naživu,
učiní ho šťastným na zemi, nevydá ho zvůli jeho nepřátel.
Odp.
Hospodin mu pomůže na bolestném lůžku, v nemoci z něho sejme veškerou slabost. Volám: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav mě, zhřešil jsem proti tobě.
Odp.
Ty mě zachováš bez úhony,
navěky mě postavíš před svou tvář. Požehnaný Hospodin, Bůh Izraele, od věků až na věky!
Odp.
2. ČTENÍ 2 Kor 1, 18-22
Ježíš nebyl zároveň ,ano' i ,ne', u něho je pouze ,ano'.
Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři!
Bůh je věrný: když k vám mluvíme, neznamená to zároveň 'ano' i 'ne'. Vždyť přece Boží Syn Ježíš Kristus, kterého jsme u vás hlásali - já totiž, Silván a Timotej - nebyl zároveň 'ano' i 'ne', u něho je pouze 'ano'. Všechna Boží zaslíbení našla v něm svoje 'ano'. Proto skrze něho voláme "amen" k Boží slávě.
Bůh upevňuje nás i vás, abychom byli vždycky spojeni s Kristem: po-světil nás, vtiskl nám svou pečeť, a tak nám vložil do srdce Ducha jako záruku.
EVANGELIUM Mk 2, 1-12
Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Když se Ježíš po několika dnech vrátil do Kafarnaa, proslechlo se, že je doma. Sešlo se tolik lidí, že už nestačilo ani místo přede dveřmi, a on jim hlásal Boží slovo.
Tu k němu přicházeli s jedním ochrnulým, nesli ho čtyři. Pro tolik lidí se s ním nemohli k němu dostat. Proto nad tím místem, kde byl Ježíš, odkryli střechu, udělali otvor a spustili dolů lehátko, na kterém ochrnulý ležel. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnulému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy."
Seděli tam však někteří z učitelů Zákona a ve svém srdci uvažovali: "Jak může ten člověk tak mluvit? Vždyť se rouhá! Hříchy přece může odpouštět jenom sám Bůh."
Ježíš hned svým duchem poznal, že tak u sebe uvažují, a řekl jim: "Proč tak ve svém srdci uvažujete? Co je snadnější? Říci ochrnulému: 'Odpouštějí se ti hří-chy', nebo říci: 'Vstaň, vezmi své lehátko a chod'? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy" - řeklochrnulému: "Pravím ti, vstaň, vezmi své lehátko a jdi domů!"
On vstal, ihned vzal lehátko a přede všemi odešel, takže všichni žasli, velebili Boha a říkali: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli."
Přejít na detail dne v "Liturgickém kalendáři"