Liturgické texty na 24.6.2014
  Slavnost Narození sv. Jana Křtitele  
    1. čtení  Iz 49,1-6  
Čtení z knihy proroka Izaiáše, 
	    Slyšte mě, ostrovy,
dejte pozor, národy, které jste v dáli!
Hospodin mě povolal od matčina lůna,
již v mateřském životě nazval mě jménem. 
Z mých úst udělal nabroušený meč, 
ve stínu své ruky mě ukryl.
Ukoval mě v zaostřený šíp,
 ve svém toulci mě schoval.
Řekl  mi: "Jsi mým služebníkem,
Izraelem, proslavím se tebou." 
	    Já však jsem pravil: "Nadarmo jsem se namáhal, 
naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu.
Mé právo je však jistě u Hospodina
a  má mzda u mého Boha." 
	    Avšak nyní praví Hospodin, 
který si ze mě utvořil služebníka již v matčině lůně,
abych zas k němu přivedl Jakuba,
abych mu shromáždil Izraele. 
	    Tak jsem ve cti u Hospodina,
(protože) Bůh můj je mou silou.
Řekl mi (tedy): "Nestačí, že jsi mým služebníkem,
abys obnovil  Jakubovy kmeny
a zbytky Izraele přivedl nazpět.
Proto tě dám národům jako světlo, 
aby se spása má rozšířila až do končin země."
 2
   Žl 139 (138),1-3.13-14ab.14c-15  
 Odp: Chválím Tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.  
Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
ty víš, když sedám i když vstávám. 
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, 
všímáš si všech mých cest.
 Odp. 
Tys přece stvořil mé ledví,
utkal jsi mě v lůně mé matky.
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, 
úžasná jsou tvoje díla.
 Odp. 
Dokonale znáš mou duši,
 má podstata ti nezůstala utajena, 
když jsem byl tvořen v skrytu, 
spřádán v hlubinách země.
 Odp. 
 
   2. ČTENÍ Sk 13,22-26  
 
Čtení ze skutků apoštolů. 
Pavel řekl: 
	   "Bůh dal praotcům za krále Davida, o němž vydal pochvalné svědectví: 'Nalezl jsem Davida, Jesseova syna. Je to 
muž podle mého srdce. Ten vyplní všechno, co budu chtít.'
Z jeho potomstva Bůh podle zaslíbení vyvedl Izraeli jako
spasitele Ježíše. Před jeho příchodem hlásal Jan všemu 
izraelskému lidu křest obrácení. Když Jan svůj úkol končil,
říkal: 'Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z nohou.' 
	   Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se
bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse."
 
   EVANGELIUM   Lk 1,57-66.80  
 
Slova svatého evangelia podle Lukáše.  
	   Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí 
syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal
velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat
dítě a chtěli mu dát  po jeho otci jméno Zachariáš. 
	   Jeho matka na to řekla: "Ne, ale budu se jmenovat Jan!" 
	   Namítli jí: "Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje."  
Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno.  
	   On si vyžádal tabulku a napsal:  "Jeho jméno je Jan."
Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk
a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila 
bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch
událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci 
a ptali se: "Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla 
s ním!" 
	   Chlapec rostl a jeho duch sílil. Žil na poušti až do dne,
kdy vystoupil před izraelským národem.
 
Přejít na detail dne v "Liturgickém kalendáři"