Liturgické texty na 25.9.2016
26. neděle v mezidobí
1. ČTENÍ Am 6,1a.4-7
Kdo si hoví a prozpěvují, půjdou nyní do zajetí.
Čtení z knihy proroka Amosa.
Toto praví všemohoucí Pán:
"Běda těm, kdo si zpupně žijí na Sióně, bezstarostně na samařské hoře!
Léhají na ložích ze slonoviny, hoví si na divanech,
jídají jehňata ze stáda, telata vykrmená v chlévě. Prozpěvují si za zvuku harfy,
vymýšlejí si jako David hudební nástroje. Z misek pijí víno,
nejlepším olejem se natírají,
ale nad zkázou Josefovou se netrápí.
Proto nyní půjdou v čele vyhnanců do zajetí, skončí jásot povalečů!"
2
Žl 146 (145), 6c-7. 8-9a. 9bc-10
Odp.: Duše má, chval Hospodina!
nebo: Aleluja.
Hospodin zachovává věrnost navěky, zjednává právo utlačeným,
dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
Odp.
Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin napřimuje sklíčené, Hospodin miluje spravedlivé. Hospodin chrání přistěhovalce.
Odp.
Hospodin podporuje sirotka a vdovu, ale mate cestu bezbožníků.
Hospodin bude vládnout na věky, tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Tim 6,11-16
Uchovej nauku až do slavného příchodu našeho Pána.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.
Boží muži, usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života. K němu jsi byl povolán, a proto jsi složil před mnoha svědky slavnostní vyznání.
Před Bohem, který všemu dává život, a před Kristem Ježíšem, který před Pontiem Pilátem vydal slavnostní svědectví, ti nařizuji: Uchovej nauku bez poskvrny a bez úhony až do slavného příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Ten příchod nám ukáže ve svůj čas blahoslavený a jediný Panovník, Král králů a Pán pánů. On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle. Nikdo z lidí ho neviděl, ani uvidět nemůže. Jemu patří čest a věčná moc! Amen.
EVANGELIUM Lk 16,19-31
Ty ses měl dobře už zaživa, Lazar naproti tomu špatně. Nyní se tu on radu je, a ty zakoušíš muka.
Slova svatého evangelia podle Lukáše. Ježíš řekl farizeům:
"Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do šarlatu a kmentu a každý den pořádal skvělou hostinu. U jeho dveří léhal jeden žebrák - jmenoval se Lazar - plný vředů, a rád by utišil hlad aspoň z toho, co padalo z boháčova stolu; a ještě k tomu přicházeli psi a lízali mu vředy. Žebrák umřel a andělé ho odnesli do Abrahámova náručí. Pak umřel i boháč a byl pohřben.
V pekle v mukách zdvihl oči a viděl zdálky Abraháma a v jeho náručí Lazara. A zvolal: 'Otče Abraháme, slituj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň koneček prstu ve vodě a ovlaží mi jazyk, protože zakouším muka v tomto plamenu.'
Abrahám však odpověděl: 'Synu, uvědom si, že ty ses měl dobře už zaživa, Lazar naproti tomu špatně. A nyní se tu on raduje, a ty zakoušíš muka. A k tomu ke všemu zeje mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo nemůže přejít odtud k vám, i kdyby chtěl, ani se dostat od vás k nám.'
Boháč řekl: 'Prosím tě tedy, otče, pošli ho do mého otcovského domu. Mám totiž pět bratrů, ať je varuje, aby se také oni nedostali do tohoto místa muk.'
Abrahám odpověděl: 'Mají Mojžíše a Proroky, ať je uposlechnou!' On však odporoval: 'Ne, otče Abraháme! Ale když k nim někdo přijde z mrtvých, pak se obrátí.'
Odpověděl mu: 'Jestliže neposlouchají Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.' "
Přejít na detail dne v "Liturgickém kalendáři"