Liturgické texty na 4.6.2016

Památka Neposkvrněného srdce Panny Marie

1. čtení Iz 61,9-11
Radostí jásám v Hospodinu

Čtení z knihy proroka Izaiáše.
    Rod mého lidu bude známý mezi pohany a jejich potomstvo uprostřed národů. Kdo je spatří, všichni uznají: „To je rod, jemuž Hospodin žehná!“ Radostí budu jásat v Hospodinu, má duše zaplesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako ženicha okrášleného věncem, jako nevěstu ozdobenou šperky. Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada dává vzejít setbě, tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti a slávě přede všemi národy. 2

Žalm 1Sam 2,1.4-5.6-7.8abcd
Odp.: Mé srdce jásá v Bohu, mém spasiteli

Srdce mé jásá v Hospodinu, moje moc se vyvyšuje v mém Bohu. Ústa se otvírají proti mým nepřátelům, neboť se raduji z tvé pomoci.
Odp.
Luky siláků se lámou, ale slabí se opásávají silou. Kdo bývali sytí, dávají se nyní najímat za chléb; kdo hladověli, mohou ustat od práce. Neplodná dostává sedm dětí, matka mnoha synů vadne osamělá.
Odp.
Hospodin usmrcuje i oživuje, uvádí do říše smrti a zase přivádí nazpět. Hospodin dává zchudnout, ale i zbohatnout, ponižuje a povyšuje.
Odp.
Pozvedá z prachu ubožáka, ze smetiště povyšuje chudáka, aby ho posadil mezi knížaty a obdařil ho stolcem slávy.
Odp.

2. ČTENÍ Řím 5,5-11
Bůh dokazuje svou lásku k nám.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Bratři!
    Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán. Kristus přece v ten čas, když jsme ještě byli slabí, zemřel za bezbožníky. Vždyť sotva kdo položí život za spravedlivého - možná za dobrého se ještě někdo umřít odhodlá.
    Ale Bůh dokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus umřel za nás, když jsme byli ještě hříšníky. Tím spíše tedy budeme zachráněni skrze něho od hněvu teď, když jsme ospravedlněni jeho krví.
    Neboť jestliže jsme byli s Bohem usmířeni smrtí jeho Syna v době, kdy jsme s ním byli ještě znepřáteleni, tím spíše - po usmíření - budeme zachráněni jeho životem. Ba ještě více! Smíme se i chlubit Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, protože skrze něho se nám nyní dostalo usmíření.

Evangelium Lk 2,41-51
Tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali.

Slova svatého Evangelia podle Lukáše.
    Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dni a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. V domnění, že je ve skupině (poutníků), ušli den cesty; (teprve potom) ho hledali mezi příbuznými a známými. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi. Když ho (rodiče) uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: „Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali.“ Odpověděl jim: „Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?“ Ale oni nevěděli, co jim tím chtěl říci. Potom se s nim vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.

Přejít na detail dne v "Liturgickém kalendáři"