Liturgické texty na 4.6.2020
čtvrtek 9. týdne v mezidobí
1. ČTENÍ Gn 22,9–18
Oběť našeho praotce Abraháma
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Abrahám a Izák došli na místo od Boha určené, Abrahám tam vystavěl oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka a položil ho na oltář, nahoru na dříví. Pak vztáhl Abrahám ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna.
Ale Hospodinův anděl na něho zavolal z nebe:
„Abraháme, Abraháme!“ Ten se ozval: „Tady jsem!“
Anděl řekl: „Nevztahuj svou ruku na chlapce a nedělej mu nic zlého, neboť nyní vím, že se bojíš Boha, když mi neodpíráš svého syna, svého jediného syna.“
Abrahám pozdvihl své oči, a hle – za ním beran, který se chytil za rohy v křoví. Abrahám šel, vzal ho a obětoval jako celopal místo svého syna. Abrahám nazval to místo „Hospodin se stará“, proto se dnes říká: „Na hoře, kde se Hospodin stará.“
Hospodinův anděl zavolal na Abraháma podruhé z nebe a řekl: „Při sobě samém přísahám – praví Hospodin – že jsi to udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého jediného syna, zahrnu tě požehnáním a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy, jako písek na mořském břehu, a tvé potomstvo se zmocní brány svých nepřátel. V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy země za to, že jsi mě poslechl.“
2
Žl 40(39), 7-8a.8b-9.10.17 Odp.: srov.: 8a+9a
Odp.: Hle, přicházím, Pane, splnit tvou vůli.
V obětních darech si nelibuješ,
zato jsi mi otevřel uši.
Celopaly a smírné oběti nežádáš,
tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím!
Odp.
Ve svitku knihy je o mně psáno:
Rád splním tvou vůli, můj Bože,
tvůj zákon je v mém nitru.“
Odp.
Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění,
svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!
Nenechal jsem si pro sebe tvou spravedlnost,
o tvé věrnosti a pomoci jsem mluvil.
Odp.
Nechť jásají a v tobě se radují
všichni, kteří tě hledají,
ti, kteří touží po tvé pomoci,
ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“
Odp.
2. ČTENÍ Žd 10,4–10
Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli, jak je to o mně psáno ve svitku knihy.
Ctení z listu Židum.
Bratři!
Krev býků a kozlů nemůže hříchy odstranit. A tak Kristus, když přicházel na svět, řekl: »Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu. Proto jsem řekl: Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vuli, jak je to o mne psáno ve svitku knihy.«
Po prvních slovech: »dary ani oběti, celopaly ani oběti za hřích jsi nechtěl a neměls v nich zálibu« – a přece to všechno se obětuje podle Zákona – hned dodává: »Tady jsem, abych plnil tvou vůli.« To první ruší, aby ustanovil to druhé. A touto »vůlí« jsme posvěceni obětováním těla Ježíše Krista jednou provždy.
EVANGELIUM Mt 26,36–42
Má duše je smutná až k smrti.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš šel se svými učedníky na venkovský dvorec zvaný Getsemany a řekl jim: „Poseďte tady, zatímco se půjdu tamhle pomodlit.“ Petra a dva Zebedeovy syny vzal s sebou. Pak se ho zmocnil smutek a úzkost. Řekl jim: „Má duše je smutná až k smrti, zůstaňte zde a bděte se mnou!“
Trochu poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: „Otče můj, jestliže je to možné, at mě mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“
Potom se vrátil k učedníkům a našel je, jak spí. Řekl Petrovi: „To jste nemohli ani jednu hodinu se mnou bdít? Bděte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo je slabé.“
Odešel podruhé a modlil se: „Otče můj, nemůže-li mě tento kalich minout a musím ho vypít, at se stane tvá vůle.“
Přejít na detail dne v "Liturgickém kalendáři"