Název: Vojtěch Cikrle: Proč jsme se utekli ke spěchu?
Zdroj: Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník
Datum vydání: 4.12.2002
Autor: Pavel Žára
Adventní doba začala. Brněnský biskup Vojtěch Cikrle se v rozhovoru pro
deník Rovnost přiznává, že když mu to pracovní povinnosti dovolí, rád
si poslechne klasickou hudbu, nejčastěji Beethovena, Dvořáka nebo Bacha.
Každý Advent je jiný. V čem bude ten letošní
pro Vás významný?
Smysl Adventu pro mě zůstává stále stejně významný – je dobou
očekávání příchodu Ježíše Krista na svět, je to čas těšení se na
to, že někdo velmi bohatý mi dal to nejcennější, co měl: svou lásku,
pochopení, odpuštění...
Vyvrcholením Adventu jsou Vánoce, doba, kdy zejména
děti dostávají dárky. Jaké dárky dostává biskup?
Narození Ježíše Krista v Betlémě, které si každé Vánoce připomínáme
a které je středem prožívání křesťanských Vánoc, je tím největším
a nejkrásnějším dárkem. A ten nedostává jen biskup, ale každý,
kdo má otevřené srdce a je vnímavý.
Dárky pod stromečkem, na které se ptáte, dostávám jako každý jiný
– většinou knížky, cédéčka
a toaletní potřeby.
Před Vánocemi by se měl člověk zamyslet,
zastavit a jaksi zrekapitulovat svůj život. Co řeknete věřícím v kostele
v této souvislosti?
Nevím, co řeknu při bohoslužbách v katedrále, to je v tuto chvíli
ještě daleko. Ale čtenářům Rovnosti bych dnes rád řekl, že člověk na
zemi není náhodou, že každá chvíle jeho života má velký význam a že
stojí za to žít - a žít pravdivě. Že je každý z nás milován – i přes
svou nedokonalost a chyby. A že když budeme žít pro druhé a staneme se
nositeli pokoje, radosti a lásky, najdeme štěstí pro sebe i pro ty, kteří
jsou kolem nás.
Životní tempo se neustále zvyšuje. Stres a běh
člověka stravuje natolik, že kolikrát neví, jaký je den. Co k tomu se dá
říci?
Povzdechy nad uspěchaností naší doby slyším často. Že je na všechno
málo času, že se to nedá stihnout... Jednou jsem byl v Limburku vyřizovat nějaké
záležitosti a všiml jsem si slunečních hodin naproti tamního biskupství.
Je na nich napsáno: Bůh dal člověku čas, ale o spěchu neřekl nic. A tak
kladu otázku – sobě i druhým: Proč jsme se utekli ke spěchu, kterým
všechno omlouváme a který se stává stylem našeho života? Záleží na každém,
jak si odpoví a hlavně jestli cítí, že je možné a dobré to změnit.
Jezdíte v zimě na lyže?
Už si ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy stál na lyžích. Na běžkách,
to ještě ano, ale už je to taky pár let. Na horách chodím nejraději na pěší
túry nebo aspoň
na procházky lesem.
Jak vůbec odpočívá biskup v zimě, když všude
mrzne a zrovna neslouží žádnou mši?
No, nezní to špatně, že když venku mrzne, tak biskup odpočívá,
ale pravda to není. Součástí biskupské služby není jen udělování svátostí
biřmování ve farnostech diecéze, které obvykle v zimních měsících nebývá,
ale také přijímání oficiálních i neoficiálních návštěv, vyřizování
korespondence, nejrůznější zasedání a porady, takže nemůžu říct, že
by zima znamenala nějaké zmírnění
pracovního tempa. Spíš jen změnu rytmu. Ale když mám možnost se zastavit,
rád si poslechnu nějakou pěknou hudbu, nejčastěji Beethovena, Dvořáka
nebo Bacha.
Můžete aspoň zhruba shrnout tento rok, co se vše
hlavního událo na brněnském biskupství?
Tou nejčerstvější a nejvýznamnější událostí, která čeká naše biskupství příští týden,
je oslava 225. výročí, které 5. prosince uplyne od jeho založení. Tehdy
bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství a v Brně tak vzniklo
další moravské biskupské sídlo. Plánovalo se ještě jedno na severu, ale
ostravsko-opavské biskupství na své založení muselo čekat víc než 200
let, do roku 1996.
Jinak mám radost z nových kněží a jáhnů, kteří letos přijali svěcení, z toho, že žijeme ve svobodné zemi, že žijeme v míru, máme co jíst a kde spát. Je toho hodně, co považujeme za samozřejmosti, ale jsou to věci, za něž bychom měli děkovat. Stačí se podívat na zprávy v televizi nebo si přečíst denní tisk, aby měl člověk představu, jak se žije – nebo spíš živoří – jinde ve světě.
Co pro Vás osobně znamenal rok 2002?
Další krok na cestě.
Mohl byste doporučit nějakou Vámi přečtenou
knihu, která Vás oslovila v tomto roce?
Bylo jich víc, hlavně z oblasti
duchovní literatury. Ale kdybych měl jmenovat jednu, tak asi Cuskellyho „Současná
spiritualita“ vydaná v roce 1994 Karmelitánským nakladatelstvím. Z jiné
oblasti potom publikace našeho předního sociologa Iva Možného „Česká
společnost – nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života.“