Kompromis: zakažme usmrcování nenarozených, ale
netrestejme ho
Pozorně
jsem v uplynulých dvou týdnech sledoval diskusi, kterou rozpoutala iniciativa
poslanců Karase, Kasala a Plevy týkající se tzv. interrupčního zákona. Rád
bych diskutujícím na obou stranách nabídl ke zvážení kompromis. Jak už
to u kompromisů bývá, nepředpokládám, že by byl přijat s nadšením.
Domnívám se však, že by mohl zmírnit rozpor mezi čl. 6 Listiny základních
práv a svobod a současným "interrupčním" zákonem.
Radikálnost, s jakou tři poslanci zveřejnili svůj návrh, si možná zaslouží
uznání za odvahu, ale jen stěží pomůže prosazení práva nenarozených dětí
na ochranu života. Když ovšem čtu a do důsledků domýšlím některé
argumenty údajných zastánců práv žen, běhá mi mráz po zádech. I
nejzarytější obhájci dnešní právní úpravy však většinou připouští,
že potrat rozhodně není nic banálního či příjemného.
Dědictví komunismu
Společným
znakem obou totalitních režimů minulého století byly masové zločiny proti
lidskosti. Zatímco právní a morální dědictví nacismu a fašismu jsme jako
Evropané jasně odsoudili a vypořádali se s ním (byť často velmi bolestně),
odkaz komunismu zůstal do značné míry nepojmenován. Komunistický zákon o
umělém ukončení těhotenství tak paradoxně mnozí považují za pokrokový,
zatímco právní norma platná od nepaměti až do první republiky je dnes pro
řadu Čechů "středověká" či "tmářská". Zapomíná
se, že první "pokrokový" potratový zákon byl přijat jen pár let
po VŘSR v Sovětském svazu a my jsme se v druhé polovině padesátých let řídili
heslem "dohnat a předehnat". V kontextu zemí Evropské unie je naše
současná právní úprava extrémně liberální a nelze ji z hlediska ochrany
lidských práv před narozením (čl. 6 Listiny) nazvat jinak než barbarskou.
Prorodinné klima místo trestu
V
probíhající diskusi se aktéři vesměs shodují, že vyhnání plodu je závažný
čin. Myslím, že přišel čas, aby se tento společenský konsensus odrazil
také ve změně příslušného komunistického zákona. Navrhuji, abychom
nebyli polovičatí a chránili život nenarozených tak, jako chráníme život
narozených. Namísto souzení případných viníků bychom se však v nejbližších
letech měli raději soustředit na maximální zkvalitnění nástrojů a opatření
rodinné politiky (mj. anonymní porody, zjednodušení adopcí, podpora občanských
iniciativ pro rodiče v krizových situacích atd.). Rodiče, kteří zplodí a
vychovávají dítě, totiž významně investují do budoucnosti celé společnosti
a zaslouží si i tomu odpovídající uznání a politický vliv. Posílení
prorodinného klimatu ve společnosti může významně napomoci např. zavedení
volebního práva rodin. Ale to už je zase jiná poslanecká iniciativa.
DAVID
MACEK
místopředseda jihomoravského
Junior klubu křesťanských demokratů
Předáno Mladé frontě DNES 23. května 2003