Tisková konference – duchovní služba v armádě

Brno – biskupství 

V pátek dne 15.2.2002 se v Brně na biskupství setkal náčelník Generálního štábu Armády České republiky (AČR) gen. Jiří Šedivý s brněnským biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem (který má na starosti duchovní službu v armádě), aby společně hodnotili současný stav vojenské duchovní služby. Po tomto setkání následovala tisková konference, které se zúčastnili jmenovaní gen. Jiří Šedivý, Mons. Vojtěch Cikrle a dále hlavní kaplan AČR mjr. R. D. Tomáš Holub.

Duchovní služba v armádě je v České republice relativně novým fenoménem; první duchovní v armádě byl r. 1996 poradcem velitele českých jednotek mise IFOR v Bosně a Hercegovině. V letech 1997-1998 probíhala jednání mezi církvemi a rezortem obrany, až 3. června 1998 byla podepsána dohoda mezi Ministerstvem obrany ČR, ČBK a Ekumenickou radou církví o duchovní službě v armádě. Poté počet kaplanů v armádě postupně narůstal. Na podzim r. 2000 byl zřízen vojenský vikariát s celorepublikovou působností.

V současnosti působí v AČR 13 kaplanů, z toho 8 římskokatolických (3 z brněnské diecéze), 2 z Českobratrské církve evangelické a po jednom z Církve bratrské, Církve adventistů sedmého dne a Církve československé husitské. 6 kaplanů působí v pozemních silách, 2 ve školství a po jednom v Generálním štábu, vzdušných silách, logistice, silách územní obrany a Hradní stráži. V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze na Hradčanech se konají ekumenické bohoslužby a modlitební setkání věnované zvláště vojákům a jejich blízkým. Na faře v Lulči v blízkosti vyškovské posádky a vojenské školy pořádá kaplan R. D. Jakub Holík víkendová setkání pro vojáky.

V přípravě je vyslání vojenského kaplana s československým praporem sil KFOR do Kosova a s chemickou jednotkou do Kuvajtu. 1.10.2002 nastoupí další kaplan, R. D. Martin Vařeka (dosud ve farní správě v Hustopečích) na velitelství 1. mechanizované divize v Brně.

Základními principy působení vojenských kaplanů jsou:

·        ekumenicita – každý kaplan je vyslán za všechny křesťanské církve a věnuje se všem vojákům bez rozdílu konfese

·        garance ze strany představených církve, která kaplana vysílá

·        kaplan nemluví o náboženských věcech jako první, neprovádí “náboženskou agitaci”

·        služba beze zbraně

·        omezená doba služby (4-6 let)

·        přímá podřízenost veliteli

·        spolupráce s psychology

Z dotazů:

Nekonkurují si armádní psychologická a duchovní služba ?

gen. Šedivý:            Ne, psychologická a duchovní služba si nekonkurují, naopak spolu úzce spolupracují a tato spolupráce přináší velmi dobré výsledky. Někteří lidé raději volí návštěvu u psychologa, jiní zase rozhovor s kaplanem; je zajímavé, že tak někdy činí bez ohledu na vyznání, není tedy pravidlem, že věřící vojáci navštěvují kaplana a ti bez vyznání psychologa.

Očekává se, že profesionalizace armády bude mít za následek redukci počtu vojenských kaplanů ?

gen. Šedivý:            Ze zkušeností jednotek jiných armád víme, že duchovní služba hraje výraznější úlohu ve stálých jednotkách. Profesionalizace armády nebude mít za následek snížení počtu kaplanů, naopak v širším časovém horizontu (10 a více let) počítáme s jeho zvýšením.

Mons. Cikrle:            Konkrétně do roku 2008 se počítá s 25 kaplany. Za loňský rok přibylo 5 kaplanů, jeden ze služby odešel.

Jak vypadá příprava budoucího vojenského kaplana ?

R. D. Holub:            Nutným požadavkem je především absolvování základní vojenské služby. Dále musí uchazeč o službu vojenského kaplana působit minimálně dva roky v pastoraci (tj. ve farnosti nebo ve sboru). Následuje soustředění, formace a pobyt spolu s kněžími, kteří již tuto nebo podobnou službu absolvovali.

A jak probíhá výběr?

R. D. Holub:            V první řadě se kandidát přihlásí hlavnímu kaplanovi AČR nebo svým představením. Ti jej pak musí k této službě doporučit, garantovat se za něj. V rámci církve absolvuje zvláštní psychotesty (určité psychotesty se ostatně požadují ode všech zájemců o kněžskou službu). Pak je nabídnut armádě. Tímto “výběrovým řízením” projde asi 50% přihlášených.

Mons. Cikrle:            Na teologických fakultách lze navíc studovat jako zvláštní předmět či seminář pastoraci v armádě.

Jak jsou na tom ostatní členské státy NATO ?

R. D. Holub:            Situace je velmi různorodá; počet vojáků na kaplana se pohybuje od 800 (Spojené království) do 2500 (Dánsko, Belgie). Tyto velmi rozdílné struktury vycházejí z různé tradice a postavení církví v daných zemích.

gen. Šedivý:            Dá se říci, že v každé armádě stav víceméně kopíruje situaci ve společnosti.

Mohla by být vojenskou kaplankou žena ?

R. D. Holub:            V dohodách mezi církvemi a rezortem obrany tato otázka nebyla uzavřena. Zatím se církve dohodly, že tuto službu budou vykonávat muži. Žena v armádě je totiž v současnosti spíše nový prvek, proto by nebylo prozíravé. Ovšem do budoucna to vyloučeno není, v zahraničí to možné je, např. hlavní kaplan amerických vzdušných sil – respektive kaplanka – je žena s hodností generála.

Materiály dodala Ing. Martina Jandlová – Biskupství brněnské