Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

Velikonoční vigilie

'Pro velikonoční vigilii je stanoveno devět čtení, a to sedm starozákon­ních a dvě novozákonní. Vyžadují-li to okolnosti, může se v jednotlivých případech jejich počet zmenšit. Ze Starého zákona se však mají číst aspoň tří čtení, a ve vážnějších případech aspoň dvě; potom epištola a evangelium. Čtení z druhé knihy Mojžíšovy o přechodu Rudým mořem (3. čtení ) se ovšem nikdy nevynechává.

 

1. ČTENÍ Gn 1, 1-2, 2

Bůh viděl všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země však byla pus­tá a prázdná, temnota byla nad propastnou hlubinou a Boží dech vanul nad vodami.

Tu Bůh řekl: "Bud' světlo!" A bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od temnoty. Bůh nazval světlo dnem a temnotu nocí. Nastal večer, nastalo jitro ­den první.

Potom Bůh řekl: "Ať je obloha uprostřed vod, ať oddělu­je jedny vody od druhých!" A stalo se tak. Bůh udělal oblo­hu, která oddělila vody pod oblohou od vod nad oblohou. Oblohu nazval Bůh nebem. Nastal večer, nastalo, jitro - den druhý.

Potom Bůh řekl: "Ať se shromáždí vody, které jsou pod nebem na jedno místo a ukáže se souš!" A stalo se tak. Bůh nazval souš zemí a shromážděné vody nazval mořem. Bůh viděl, že je to dobré. Bůh řekl: "Ať vydá země zeleň, semeno­tvorné rostliny a ovocné stromy, které plodí na zemi ovoce nejrůznějšího druhu, s jádry uvnitř!" A stalo se tak. Tu země vydala zeleň, semenotvorné rostliny nejrůznějších druhů a stromy nesoucí ovoce s jádry uvnitř, nejrůznějšího druhu. A Bůh viděl, že je to dobré. Nastal večer, nastalo jitro - den. třetí.

Potom Bůh řekl: "Ať jsou svítilny na nebeské obloze, aby oddělovaly den od noci a byly jako znamení, ať (označují) údobí, dny a roky. Ať jsou svítilnami na nebeské obloze a osvětlují zemi!"- A stalo se tak. Bůh udělal dvě velké svítilny: svítilnu větší, aby vládla dni, a svítilnu menší, aby vládla noci, a hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou oblohu, aby sví­tily na zem, vládly dni a noci a oddělovaly světlo od temno­ty. Bůh viděl, že je to dobré. Nastal večer, nastalo jitro ­den čtvrtý.

Potom Bůh řekl: "Ať se hemží voda živočichy a ptáci ať poletují nad zemí na nebeské obloze!" Bůh stvořil velká vod­ní zvířata a všechny živočichy nejrůznějších druhů, schopné pohybu, jimiž se hemží voda, a všechny okřídlené tvory nej­různějších druhů. Bůh viděl, že je to dobré. Bůh jim požehnal slovy: "Plod'te a množte se a naplňte vodu v mo­řích a ptactvo ať se množí na zemi!" Nastal večer, nastalo jitro - den pátý.

Potom Bůh řekl: "Ať vydá země živočichy různého dru­hu: krotká zvířata, drobnou zvířenu a divokou zvěř nejrůz­nějšího druhu." A stalo se tak. Bůh udělal různé druhy di­voké zvěře, krotkých zvířat a všechny druhy drobné zemské zvířeny. Bůh viděl, že je to dobré.

Potom Bůh řekl: "Učiňme člověka jako náš obraz, podle naší podoby. Ať vládne nad mořskými rybami, nad nebes­kým ptactvem, nad krotkými zvířaty, divokou zvěří a nad veškerou drobnou zvířenou, která se pohybuje po zemi."

Bůh stvořil člověka jako svůj obraz, jak obraz Boží ho stvořil, stvořil je jako muže a ženu.

Bůh jim požehnal slovy: "Plod'te a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji! Vládněte nad rybami moře, nad ptac­tvem nebe i nade všemi živočichy, kteří se pohybují po ze­mi."

A připojil: "Hle, k jídlu vám dávám všechny semenotvor­né rostliny, co jich je na zemi, a všechny stromy, které plodí ovoce s jádry uvnitř. Též veškeré divoké zvěři, všemu nebes­kému ptactvu, všemu, co se pohybuje po zemi a má v sobě dech života, dávám za pokrm všechny zelené rostliny." A stalo se tak. Bůh viděl všechno, co udělal, a hle - bylo to velmi dobré. Nastal večer, nastalo jitro - den šestý.

Tak byla dokončena nebesa, země a všechno, co je oži­vuje. Sedmého dne Bůh skončil své dílo, které udělal, a pře­stal sedmého dne s veškerou prací, kterou vykonal.

Nebo kratší text: Gn 1, 1. 26-31a

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

Potom Bůh řekl: "Učiňme člověka jako náš obraz, podle naší podoby. Ať vládne nad mořskými rybami, nad nebes­kým ptactvem, nad krotkými zvířaty, divokou zvěří a nad veškerou drobnou zvířenou, která se pohybuje po zemi."

Bůh stvořil člověka jako svůj obraz, jak obraz Boží ho stvořil, stvořil je jako muže a ženu.

Bůh jim požehnal slovy: "Plod'te a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji! Vládněte nad rybami moře, nad ptac­tvem nebe i nade všemi živočichy, kteří se pohybují po ze­mi."

A připojil: "Hle, k jídlu vám dávám všechny semenotvori­né rostliny, co jich je na zemi, a všechny stromy, které plo­dí ovoce s jádry uvnitř. Též veškeré divoké zvěři, všemu ne­beskému ptactvu, všemu, co se pohybuje po zemi a má v sobě dech života, dávám za pokrm všechny zelené rostli­ny." A stalo se tak. Bůh viděl všechno, co udělal, a hle ­- bylo to velmi dobré.

 

Žl 104 (1031, 1-2a. 5-6. 10+12. 13-14b. 24+35c Odp.: srv. 30 Odp.: Sešli svého ducha, Hospodine,

a obnov tvář země.

Veleb, duše má, Hospodina!

Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký! Velebností a vznešeností ses oděl, světlem se halíš jako pláštěm.

Odp.

Zemi jsi založil na jejích základech, nezakolísá na věčné věky. Oceánem jsi ji přikryl jako šatem, nad horami stanuly vody.

Odp.

Pramenům dáváš stékat v potoky, které plynou mezi horami.

Podél nich hnízdí nebeské ptactvo, ve větvích švitoří svou píseň.

Odp.

Ze svých komor zavlažuješ hory, země se sytí plody tvého díla. Dáváš růst trávě pro dobytek, bylinám užitečným člověku.

Odp.

Jak četná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi moudře učinil,

země je plná tvého tvorstva. Veleb, duše má, Hospodina! Odp.

Nebo: Žl 33 (32), 4-5, 8-7. 12-13. 20+22 Odp.: 5b Odp.: Země je plná Hospodinovy milosti. Hospodinovo slovo je správné,

spolehlivé je celé jeho dílo. Miluje spravedlnost a právo,

země je plná Hospodinovy milosti. Odp.

Jeho slovem vznikla nebesa,

dechem jeho úst všechen jejich zástup. Vodstva moří shrnuje jako do měchu, do nádrží slévá oceány.

Odp.

Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin, blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek. Z nebe shlíží Hospodin,

vidí všechny smrtelníky. Odp.

Naše duše vyhlíží Hospodina, on sám je naše pomoc a štít.

Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe.

Odp. ,

 

2. ČTENÍ Gn 22, 1-18

Oběť našeho praotce Abraháma.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Bůh zkoušel Abraháma a řekl: "Abraháme!" Odpověděl: "Tady jsem!" Bůh pravil: "Vezmi svého syna, svého jediné­ho syna, kterého miluješ, Izáka, a jdi do země Moria a obětuj ho tam jako celopal na jedné z hor, kterou ti označím."

Abrahám vstal časně zrána, osedlal osla, vzal s sebou dva své služebníky a syna Izáka. Naštípal dříví pro celopal a vy­pravil se na místo, které mu Bůh jmenoval. Třetího dne, když Abrahám zdvihl oči, uviděl zdálky to místo. Tu pravil Abrahám svým služebníkům: "Zůstaňte zde s oslem, a já s chlapcem půjdeme tamhle, abychom se klaněli, a pak se k vám vrátíme."

Abrahám vzal dříví na celopa1, naložil je na svého syna Izáka a do rukou si vzal oheň a nůž. A tak oba dva šli spolu. Cestou se Izák obrátil na svého otce Abraháma a řekl:

“Otče!" Odpověděl: "Co je, můj synu?" Izák nato: "Hle, tady je oheň a dříví, ale kde je ovce k celopalu?" Abrahám odpo­věděl: "Bůh si vyhlédne ovci k celopalu, můj synu" - a šli oba dva spolu dál.

Když došli na místo od Boha určené, Abrahám tam vy­stavěl oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka a polo­žil ho na oltář, nahoru na dříví. Pak vztáhl Abrahám ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna.

Ale Hospodinův anděl na něho zavolal z nebe: "Abrahá­me, Abraháme! " Ten se ozval: "Tady jsem !" (Anděl) řekl: "Nevztahuj svou ruku na chlapce a nic mu nedělej, neboť nyní vím, že se bojíš Boha, když mi neodpíráš svého syna, svého jediného syna." Abrahám pozdvihl své oči, a hle - ­za ním beran, který se chytil za rohy v křoví. Abrahám šel, vzal ho a obětoval jako celopal místo svého syna. Abrahám nazval to místo "Hospodin se stará", proto se dnes říká: "Na hoře, kde se Hospodin stará".

Hospodinův anděl zavolal na Abraháma podruhé z nebe a řekl: "Při sobě samém přísahám - praví Hospodin - že jsi to udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého jediného syna, zahrnu tě požehnáním a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy, jako písek na mořském břehu, a tvé potomstvo se zmocní brány svých nepřátel. V tvém potom­stvu budou požehnány všechny národy země za to, že jsi mě poslechl."

Nebo kratší text: Gn 22,1-2.9a.10-13.15-18

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Bůh zkoušel Abraháma a řekl: "Abraháme!" Odpověděl: "Tady jsem!" Bůh pravil: "Vezmi svého syna, svého jediné­ho syna, kterého miluješ, Izáka, a jdi do země Moria a obětuj ho tam jako celopal na jedné z hor, kterou ti označím."

Když došli na místo od Boha určené, Abrahám tam vysta­věl oltář a narovnal dříví. Pak vztáhl ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna.

Ale Hospodinův anděl na něho zavolal z nebe: "Abrahá­me, Abraháme!" Ten se ozval: "Tady jsem!" (Anděl) řekl: ,;Nevztahuj svou ruku na chlapce a nic mu nedělej, neboť nyní vím, že se bojíš Boha, když mi neodpíráš svého syna, svého jediného syna." Abrahám pozdvihl své oči, a hle - za ním beran; který se chytil za rohy v křoví. Abrahám šel, vzal ho a obětoval jako celopal místo svého syna.

Hospodinův anděl zavolal na Abraháma podruhé z nebe a řekl: "Při sobě samém přísahám - praví Hospodin - že jsi to udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého jediného syna, zahrnu tě požehnáním a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy, jako písek na mořském břehu, a tvé potomstvo se zmocní brány svých nepřátel. V tvém potom­stvu budou požehnány všechny národy země za to, že jsi mě poslechl."

Žl 16 (15), 5+8. 9-10. 11 Odp.: 1

Odp.: Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám k tobě.

Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem i mou číší, ty mně zachováváš můj úděl.

Hospodina mám neustále na zřeteli, nezakolísám, když je mi po pravici. Odp.

Proto se raduje mé srdce, má duše plesá, i mé tělo bydlí v bezpečí,

neboť nezanecháš mou duši v podsvětí, nedopustíš, aby tvůj svatý spatřil porušení. Odp.

Ukážeš mi cestu k životu, u tebe je hojná radost,

po tvé pravici je věčná slast. Odp.

3. ČTENÍ Ex 14, 15-15, 1

Synové Izraele šli středem moře po souši.

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.

Hospodin pravil Mojžíšovi: "Co ke mně křičíš? Poruč sy­nům Izraele, ať táhnou dál! A ty zdvihni svou hůl, vztáhni ruku nad moře a rozděl ho, aby synové Izraele mohli jít středem moře po souši. A já zatvrdím srdce Egypťanů, tak­že půjdou za nimi. Ukážu svou moc na faraónovi, na celém jeho vojsku, na jeho vozech a jezdcích, aby Egypťané pozna­li, že já jsem Hospodin, když ukážu svou moc na faraónovi, na jeho vozech a jezdcích."

Boží anděl, který šel před táborem Izraelitů, změnil mís­to a šel za nimi. Také oblačný sloup změnil místo a položil se za ně. Přišel tak mezi tábor Egypťanů a mezi tábor Izrae­litů. Byla tma a mlha. Tak přešla noc a po celou noc se jed­ni nepřiblížili k druhým.

Mojžíš vztáhl svou ruku nad moře a Hospodin hnal moře prudkým žhavým větrem po celou noc zpět a moře vysušil. Vody se rozdělily a voda stála jako zed' po pravici i po levici, takže synové Izraele šli středem moře po souši. Egypťané je následovali. Všichni faraónovi koně, jeho vozy a jezdci šli za nimi středem moře.

Když nadešla doba ranní hlídky, pohleděl Hospodin z ohnivého a oblačného sloupu na tábor Egypťanů a způso­bil zmatek v jejich táboře; zadrhl jim kola u vozů, takže mohli pokračovat v jízdě jen s velkými obtížemi. Proto Egypťané křičeli: "Utečme před Izraelem, vždyť Hospodin bojuje za ně proti Egypťanům! "

Hospodin nařídil Mojžíšovi: "Vztáhni svou ruku nad mo­ře, aby se vody vrátily na Egypťany, na jejich vozy i jezdce!" Když tedy Mojžíš vztáhl svou ruku nad moře, moře se vrá­tilo časně zrána na své původní místo. Egypťané prchali proti němu a Hospodin je vrhl doprostřed moře. Vody se valily nazpět a zaplavily vozy i jezdce a celé faraónovo voj­sko, které se hnalo za nimi do moře a nezbyl z nich ani je­den. Synové Izraele však prošli středem moře po souši a voda jim stála jako zeď po pravici i po levici.

Tak Hospodin vysvobodil v ten den Izraelity z moci Egypťanů a Izraelité viděli mrtvé Egypťany na mořském břehu a pocítili mocnou ruku, kterou Hospodin zasáhl proti Egypťanům. Lid se bál Hospodina a věřil jemu i jeho služeb­níku Mojžíšovi.

Tehdy zazpíval Mojžíš se syny Izraele tuto píseň Hospodinu:

Ex 15, 1-2. 3-4. 5-6. 17-18 Odp.: 1a

Odp.: Chci zpívat Hospodinu, neboť je velmi vznešený.

Chci zpívat Hospodinu, neboť je velmi vznešený, koně i jezdce svrhl do moře.

Hospodin je má síla, jej opěvuji, stal se mou spásou.

On je můj Bůh, a já ho chválím, Bůh mého otce, a já ho oslavuji. Odp.

Hospodin je hrdina ve válce, jeho jméno je Hospodin.

Faraónovy vozy a jeho vojsko svrhl do moře, výkvět jeho reků byl potopen v Rákosovém moři. Odp.

Hlubiny je přikryly,

zřítili se do propasti jako kámen.

Tvá pravice, Hospodine, ukazuje svou moc a sílu, tvá pravice, Hospodine, drtí nepřátele.

Odp. Přivedeš a zasadíš svůj lid na hoře, na svém vlastnictví, na místě, kde si, Hospodine, buduješ své sídlo,

ve svatyni, Pane, kterou vystavěly tvé ruce. Hospodin bude kralovat navěky a navždy. Odp.

4. ČTENÍ Iz 54, 5-14

Ve věčné lásce se nad tebou slituje Hospodin, tvůj vykupitel.

 Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Hospodin mluví ke (své nevěstě) Jeruzalému: "Neboj se, nebudeš zklamána,

vždyť tvým manželem je tvůj stvořitel, Hospodin zástupů je jeho jméno;

tvým vykupitelem je Svatý Izraele, nazývá se: Bůh celé země.

Ano, jak opuštěnou ženu, sklíčenou na duchu, povolal tě Hospodin.

Může být zavržena manželka z mládí? - praví tvůj Bůh.

Na maličkou chvilku jsem tě opustil,

avšak s velkým slitováním se tě znovu ujmu. Ve výbuchu hněvu jsem skryl

na chvíli před tebou svou tvář;

ve věčné lásce se však nad tebou slituji - praví Hospodin, tvůj vykupitel.

Chci jednat jako za dnů Noemových: tehdy jsem přísahal, že již nezaleje

Noemova potopa zemi,

nyní přísahám, že se již na tebe nerozhněvám, nebudu ti hrozit.

I kdyby hory ustoupily a pahorky kolísaly,

má láska od tebe neustoupí,

nezakolísá moje smlouva, která dává pokoj - praví Hospodin, který tě má rád.

Ó ubohá, šlehaná bouří, bez útěchy! Hle, postavím tvé kameny na granátech, základy tvé na safírech,

tvá cimbuří udělám z rubínů, brány tvé z křišťálů,

všechny tvé hradby z drahokamů.

Všichni tvoji synové budou Hospodinovými učedníky, štěstí tvých synů bude veliké.

Na spravedlnosti budeš založena, zbavena útlaku, nebudeš se bát,

zbavena hrůzy - už se k tobě nepřiblíží."

Žl 30 (29), 2+4. 5-6. 11+12a+13b Odp.: 2a Odp.: Chci tě oslavovat, Hospodine,

neboť jsi mě vysvobodil.

Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil, nedopřál jsi, aby se nade mnou radovali moji nepřátelé. Hospodine, z podsvětí jsi vyvedl mou duši,

zachovals mi život mezi těmi, kteří do hrobu klesli. Od p.

Zpívejte Hospodinu, jeho zbožní,

a vzdávejte díky jeho svatému jménu! Vždyť jeho hněv trvá chvíli,

ale jeho laskavost po celý život, zvečera se uhostí pláč,

zjitra však jásot. Od p.

Slyš, Hospodine, a smiluj se nade mnou, pomoz mi, Hospodine!

Můj nářek jsi obrátil v tanec,

Hospodine, můj Bože, chci tě chválit navěky! Odp.

 

5. ČTENÍ Iz 55, 1-11

 

 Pojd'te ke mně, a naplní vás nový život! Sjednám s vámi věčnou smlouvu.

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Toto praví Hospodin:

"Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez peněz,

pojďte, zásobte se a jezte

bez peněz a zdarma víno a mléko!

Proč vydávat peníze za to, co není chléb, svůj výdělek za to, co nesytí?

Slyšte mě a budete hodovat, vychutnávat tučná jídla!

Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život! Sjednám s vámi věčnou smlouvu

na věrných slibech daných Davidovi.

Jeho jsem národům ustanovil zákonodárcem, knížetem a vládcem kmenů.

Přivoláš národy, které neznáš,

a národy, které tě neznaly, přiběhnou k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu,

kvůli Svatému Izraele, který tě oslavil. Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko!

Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať změní své smýšlení;

ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští.

Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše

ani vaše chování není podobné mému - praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi,

o to se liší mé chování od vašeho chování, mé myšlení od myšlení vašeho.

Jako déšť a sníh padá z nebe

a nevrací se tam, ale svlažuje zem a působí, že může rodit a rašit,

ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyšlo z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku,

ale vše, co jsem chtěl, vykoná

a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal."

 

Iz 12, 2-3. 4bcd. 5-6 Odp.: 3

 Odp.: S radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.

Bůh je má spása!

Bez obavy mohu doufat. Hospodin je má síla a statečnost, stal se mou spásou.

S radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.

Odp.

Oslavujte Hospodina, vzývejte jeho jméno! Hlásejte mezi národy jeho díla,

zvěstujte vznešenost jeho jména! Odp.

Zpívej te Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci, ať je to známo po celé zemi!

Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, neboť nad vámi vládne Svatý Izraele. Odp.

6. ČTENÍ Bar 3, 9-15. 32 - 4, 4

Chod' po cestě vstříc světlu Hospodinovy moudrosti.

Čtení z knihy proroka Barucha.

Slyš, Izraeli, přikázání života, napni sluch, abys poznal moudrost!

Čím to, Izraeli, že jsi v nepřátelské zemi, že chřadneš v cizí zemi,

poskvrněn jako mrtvoly,

že jsi připočten k těm, kteří sestoupili do podsvětí? Opustil jsi studnici moudrosti!

Neboť kdybys byl chodil po Boží cestě, přebýval bys v pokoji navěky.

Nauč se, kde je poznání, kde síla, kde důvtip,

abys tím poznal, kde je dlouhý věk a život, kde v pokoji září oči.

Kdo nalezl místo (moudrosti), kdo vešel do jejích pokladnic?

Zná ji však ten, který ví všecko, svým důmyslem ji vynašel;

který založil zemi na věčné časy a naplnil ji zvířaty;

který vypouští světlo, a (ono)  jde,

volá na ně, a (ono) ho poslouchá s třesením. Hvězdy vesele září na svých místech; zavolá-li je, řeknou: "Tady jsme!"

- a s radostí svítí svému Tvůrci. To je náš Bůh,

nemůže být jiný k němu přirovnán. Vynašel všechny cesty k moudrosti a dal je svému služebníku Jakubovi a Izraeli, svému miláčkovi.

Potom se (moudrost) ukázala na zemi a stýkala se s lidmi.

Ona je knihou Božích přikázání

a zákonem, který platí na věčné časy; všichni, kteří se jí drží,

(přijdou) k životu,

k smrti pak ti, kdo ji opustili. Obrať se, Jakube, a uchop ji,

chod' po cestě v jejím lesku, vstříc jejímu světlu! Svou slávu nedávej jinému

ani to, co ti prospívá, cizímu národu. Blahoslavení jsme, Izraeli,

že známe, co se líbí Bohu.

 

Žl 19 ( 18 ], 8. 9. 10. 11 Odp.: Jan 6, 68b

 

Odp.: Pane, ty máš slova věčného života.

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši, Hospodinův příkaz je spolehlivý,

nezkušenému dává moudrost. Odp.

Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci, Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.

Odp. Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky, Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.

Odp. Dražší jsou nad zlato, nad hojnost ryzího zlata, sladší jsou nad med, nad šťávu z plástů.

 

Odp. 7. ČTENÍ Ez 36, 16-17a. 18-28

Pokropím vás očistnou vodou a dám vám nové srdce.

Čtení z knihy proroka Ezechiela.

Hospodin mě oslovil:

"Synu člověka, když bydlel Izraelův dům ve své vlasti, poskvrnil ji svým chováním i svými skutky. Proto jsem na ně vylil svůj hněv pro krev, kterou prolili na zemi, znesvě­cenou jejich modlami. Rozptýlil jsem je mezi národy, do ze­mí rozehnal, soudil jsem je podle jejich chování a skutků. Kamkoli však přišli mezi národy, znesvěcovali mé svaté jmé­no, neboť se říkalo: Je to lid Hospodinův, a přece museli vyjít z jeho země! Slitoval jsem se tedy nad svým svatým jménem, znesvěceným od Izraelova domu mezi národy, k nimž přišli.

Proto řekni Izraelovu domu: Tak praví Pán, Hospodin: Nedělám to pro vás, Izraelův dome, ale pro své svaté jméno, které jste znesvětili mezi národy, k nimž jste přišli. Posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi národy. Vy jste ho mezi nimi znesvětili! Tu poznají národy, že já jsem Hos­podin - praví Pán, Hospodin - až na vás před jejich očima dokážu, že jsem svatý!

Vezmu vás z národů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší vlasti. Pokropím vás očistnou vodou a budete čistí od všech svých nečistot, očistím vás od všech vašich model.

Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha, ode­jmu z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím do vás svého ducha a způsobím, že budete žít podle mých zákonů, zachovávat má přikázání a plnit je. Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, budete mým lidem a já budu vaším Bohem."

 

Žl 42 (41], 3. 5 bcd; 43 (42), 3. 4 Odp.: Ž1 42 (41), 2

 

Odp.: Jako laň prahne po vodách bystřin,tak prahne má duše po tobě, Bože!

Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář? Odp.

Vzpomínám jak jsem putovával v zástupu, jak jsem je vodíval k Božímu domu

s hlasitým jásotem a chvalozpěvem ve svátečním průvodu.

Odp.

 

Sešli své světlo a svou věrnost: ty ať mě vedou a přivedou na tvou svatou horu a do tvých stanů. Odp.

Pak přistoupím k Božímu oltáři,

k Bohu, který mě naplňuje radostí. Oslavím tě citerou,

Bože, můj Bože! Odp.

 

Nebo, uděluje-li se křest: Iz 12, 2-3. 4bcd. 5-6 Odp.: 3 jako po 5. čtení

Anebo: Žl 51 (50), 12-13. 14-15. 18-19 Odp.: 12a Odp.: Stvoř mi čisté srdce, Bože!

Stvoř mi čisté srdce, Bože! Obnov ve mně ducha vytrvalosti. Neodvrhuj mě od své tváře

a neodnímej mi svého svatého ducha. Odp.

Vrať mi radost ze své ochrany a posilni mou velkodušnost. Bezbožné budu učit tvým cestám a hříšníci se budou obracet k tobě. Odp.

Vždyť nemáš zálibu v oběti,

kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá. Mou obětí, Bože, je zkroušený duch,

zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš. Odp.

EPIŠTOLA Řím 6, 3-11

Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři!

My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Je­žíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti. Tím křest­ním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbe­ni. A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem.

Neboť jestliže jsme s ním srostli tak, že jsme mu podobní v jeho smrti, budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstá­ní. Vždyť přece víme, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby ztratila svou moc hříšná přirozenost a my abychom už hříchu neotročili. Neboť kdo umřel, je osvobo­zen od hříchu.

jestliže jsme však s Kristem umřeli, jsme přesvědčeni, že spolu s ním také budeme žít. Víme totiž, že Kristus vzkří­šený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. Když umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha. Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za žijící Bohu, když jste spojeni s Kristem Ježíšem.

Žl 118 (117), 1-2. 16ab+17. 22-23 Odp.: Aleluja, aleluja, aleluja.

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky. Nechť řekne dům Izraelův: "Jeho milosrdenství trvá navěky." Odp.

Hospodinova pravice mocně zasáhla, Hospodinova pravice mě pozvedla. Nezemřu, ale budu žít

a vypravovat o Hospodinových činech. Odp.

Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním. Hospodinovým řízením se tak stalo, je to podivuhodné v našich očích. Odp.

 

EVANGELIUM

Roční cyklus A: Mt 28, I-IO

Byl vzkříšen z mrtvých a jde před vámi do Galileje.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Po sobotě, na úsvitu prvního dne v týdnu, přišla Marie Magdalská a druhá Marie podívat se na hrob. Vtom nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, při­stoupil, odvalil kámen a posadil se na něj. Jeho zjev byl jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strachem z něho se stráž­ci zapotáceli a klesli jako mrtví.

Anděl promluvil k ženám: "Vy se nebojte. Vím, že hle­dáte Ježíše ukřižovaného. Není tady. Byl vzkříšen, jak řekl. Pojd'te a podívejte se na to místo, kam byl položen. A rychle jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých. Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte. To jsem vám měl povědět."

(Ženy) rychle odešly od hrobu a se strachem i s velkou radostí to běžely oznámit jeho učedníkům.

Vtom šel Ježíš proti nim a řekl jim: "Buďte zdrávy!" Při­stoupily, objaly mu nohy a poklonily se mu. Tu jim Ježíš řekl: "Nebojte se! Jděte a oznamte mým bratřím, ať odejdou do Galileje. Tam mě uvidí."

Roční cyklus B: Mk 16, 1-7

ježíš Nazaretský, který byl ukřižován, byl vzkříšen.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Když bylo po sobotě, Marie Magdalská, Jakubova matka Marie a Salome nakoupily vonné oleje, aby šly Ježíše poma­zat. Záhy zrána první den v týdnu přišly k hrobu, když prá­vě vycházelo slunce.

Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?" Když se podívaly, spatřily, že je kámen odva­lený. Byl totiž velmi veliký.

Vešly do hrobky a uviděly tam na pravé straně sedět mladého muže oděného bílým rouchem - a polekaly se. On však jim řekl: "Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaret­ského, ukřižovaného? Byl vzkříšen, není tady. Zde je to mís­to, kam ho položili. Ale jděte a povězte jeho učedníkům, i Petrovi: Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte, jak vám řekl."

Roční cyklus C: Lk 24, 1-12

Proč hledáte živého mezi mrtvými?

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Prvního dne v týdnu časně ráno přišly ženy ke hrobu a nesly vonné oleje, které si připravily. Nalezly kámen od hrobu odvalený, a když vešly, tělo Pána Ježíše nenašly.

A jak nad tím byly v rozpacích, najednou u nich stáli dva muži v oslnivě bílém rouchu. Zmocnila se jich bázeň a sklo­pily oči k zemi. Muži jim řekli: "Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji: Syn člověka musí být vydán do rukou hříšným lidem, být ukřižován a třetího dne vstát."

Vzpomněly si na ta jeho slova, vrátily se od hrobu a ozná­mily to všechno jedenácti (učedníkům) a všem ostatním. Byly to Marie Magdalská, Jana a Marie, matka Jakubova; a ještě i některé jiné, které byly s nimi, to všechno povědě­ly apoštolům. Těm ta slova připadala jako plané řeči a ne­věřili jim.

Petr se však zvedl a běžel k hrobu. Naklonil se dovnitř a viděl jen pruhy plátna. Vrátil se plný údivu nad tím, co se stalo.