Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče.
Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: „Což to není syn Josefův?“ ... Řekl: „Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti.“