katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

Po kapkách - výpis chronologicky

Výpis dle data        Výpis dle autorů



Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 17.9.2021
Zde je ten lék: každý den trochu ticha a naslouchání, méně zbytečných slov a více Božího slova. Mějme neustále evangelium v kapse, to nám hodně pomůže. Jako v den křtu se k nám dnes obrací ono Ježíšovo slovo: „Effatha!“, „Otevři se!“

Datum: 16.9.2021
Ježíš je Slovo: když se nezastavíme, abychom mu naslouchali, půjde dál. Svatý Augustin se obával toho, že jej Ježíš mine. Měl strach, že přejde kolem, aniž by mu naslouchal. Pokud ale evangeliu věnujeme čas, najdeme tajemství svého duchovního zdraví.

Datum: 15.9.2021
Pamatujeme na to, že máme Pánu naslouchat? Jsme křesťané, ale mezi přívalem slov, která denně vyslechneme, možná ani nenajdeme pár vteřin na to, abychom dali zaznít několika slovům z evangelia.

Datum: 14.9.2021
Totéž platí ve vztahu k Pánu. Je dobré, že ho zahrnujeme prosbami, ale bylo by lepší, kdybychom mu především naslouchali. Ježíš to vyžaduje, jak čteme v evangeliu. Když se ho ptají, jaké je první ze všech přikázání, odpovídá: „Slyš, Izraeli. Ty slyš.“ a poté připojuje první přikázání: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem (...) a bližního jako sám sebe“ (Mk 12, 28-31).

Datum: 13.9.2021
Opětovné navázání dialogu se často nevyvine ze slov, nýbrž z ticha, nikoli z umíněnosti, nýbrž z trpělivého vyslechnutí druhého člověka se vším, co jej tíží a co si nese v nitru. Uzdravení srdce povstává z naslouchání. „Ale otče“, namítnete, „někteří nudní lidé opakují stále totéž“. „Naslouchejte jim a když skončí, řekněte k tomu své, ale nejprve vše vyslechněte“.

Datum: 12.9.2021
Pomysleme na rodinný život: kolikrát se mluví, aniž by se předtím naslouchalo, a stále se opakuje tatáž písnička! Jelikož nejsme schopni naslouchat, opakujeme stále totéž anebo nenecháme druhého domluvit, vyjádřit se...přerušujeme ho.

Datum: 11.9.2021
Ptejme se sami sebe: Jak je to s mým nasloucháním? Dotýká se mne život ostatních lidí, umím věnovat čas svým blízkým? Platí to pro nás všechny, ale zejména pro kněze. Kněz musí lidi vyslechnout, nemá spěchat. Vyslechnout a uvažovat, jak jim pomoci, poté, co je vyslechl. A pro nás všechny platí: nejprve vyslechnout, pak odpovídat.

Datum: 10.9.2021
Hrozí nám, že se utěsníme v neprostupnosti a nedopřejeme prostor k naslouchání těm, kteří si ho zasluhují: děti, mladí a staří lidí i všichni ti, kteří nepotřebují slova či kázání, nýbrž vyslechnutí.

Datum: 9.9.2021
Všichni máme uši, ale mnohdy neumíme naslouchat. Proč? Bratři a sestry, existuje totiž vnitřní hluchota, o jejíž uzdravení dnes Ježíše můžeme požádat. Tato vnitřní hluchota je horší než ta fyzická, protože je to hluchota srdce. Jsme uchváceni spěchem, tisícerými věcmi, které je třeba vyslovit a udělat, a nenacházíme čas k zastavení a naslouchání tomu, kdo k nám promlouvá.

Datum: 7.9.2021
První církevní otcové, mniši, na otázku: "Ale jaká je cesta ke svatosti? Jak mám začít?" odpovídali, že první krok je obvinit sám sebe: obviň sám sebe. Obvinění nás samotných. Kolik z nás je schopno se někdy během dne nebo týdne vnitřně obvinit? "Ano, tenhle mi udělal tohle, tamten zase tohle... tohle je zvěrstvo..." Ale já... dělám to samé, nebo to dělám takhle... To je moudrost: naučit se obviňovat sám sebe. Zkuste to: prospěje vám to.

Datum: 6.9.2021
Ježíš nás spíše vyzývá, abychom se na život a svět dívali počínaje svým srdcem. Když se podíváme dovnitř, najdeme téměř všechno to, co venku nenávidíme. A pokud upřímně požádáme Boha, aby očistil naše srdce, pak skutečně začneme činit svět čistším. Existuje totiž neomylný způsob, jak zvítězit nad zlem: začít tím, že ho porazíme sami v sobě.

Datum: 5.9.2021
Požádejme dnes Pána, aby nás osvobodil od obviňování druhých. Tak jak to dělají děti: "Ne, to jsem nebyl já! Byl to ten druhý, byl to ten druhý...". Prosme v modlitbě o milost, abychom neztráceli čas znečišťováním světa stížnostmi, protože to není křesťanské.

Datum: 4.9.2021
A my trávíme čas tím, že přidělujeme viny; ale trávit čas obviňováním druhých znamená ztrácet čas. Člověk se rozzlobí, zatrpkne a Boha si drží daleko od srdce. Jako ti lidé v evangeliu, kteří si stěžují, pohoršují se, vyvolávají spory a nepřijímají Ježíše. Nelze být skutečně zbožným při takovémto stěžování si: stěžování otravuje, vede k hněvu, zášti a smutku, smutku srdce, které zavírají dveře k Bohu.

Datum: 3.9.2021
Často si myslíme, že zlo přichází hlavně zvenčí: z chování druhých, od těch, kteří o nás smýšlejí špatně, od společnosti. Jak často obviňujeme druhé, společnost, svět ze všeho, co se nám děje! Vždycky za to mohou "jiní": je to vina lidí, těch, kteří vládnou, smůly atd. Zdá se, že problémy vždy přicházejí zvenčí.

Datum: 2.9.2021
Vnější formálnost, a ne srdce víry: to je nebezpečí. Je to nebezpečí religiozity zdání: navenek se tvářit dobře, ale zanedbávat očistu srdce. Vždy existuje pokušení "usměrňovat Boha" nějakou vnější pobožností, ale Ježíš se s takovým uctíváním nespokojuje. Ježíš nechce vnějškovost, chce víru, která zasahuje až do srdce.




Autor: Scott Peck

Datum: 1.9.2021
Milost nám pomáhá, abychom neupadli. A díky milosti víme, že budeme vítáni. Co víc můžeme chtít?

Datum: 31.8.2021
Přítomnost milosti ukazuje, že člověk je středem vesmíru. Lidstvo se nalézá uprostřed evolučního skoku. Zda doskočíme, nebo ne, záleží na nás osobně. Vesmír zde leží jako jeden z kamenů, po kterých můžeme přejít.

Datum: 30.8.2021
Žijeme svůj život před Jeho očima, a ne někde na okraji, ale ve středu Jeho zorného pole, Jeho zájmu.

Datum: 29.8.2021
Přítomnost této síly (pokud ji dokážeme vnímat), totiž s nezvratnou jistotou ukazuje, že něčemu, co je větší než my, na našem duchovním růstu nesmírně záleží. To něco nazýváme Bohem. To, co vypadalo jako pohádka, se stává skutečností.

Datum: 28.8.2021
Fenomén milosti je reálný. Jakmile si uvědomíme existenci milosti, otřese to přesvědčením, že náš život nemá smysl. Představa o naší vlastní bezvýznamnosti dostává najednou trhliny, jestliže zjistíme, že mimo nás samotné, mimo naše vědomí a vůli, existuje mocná síla, která podporuje náš růst a vývoj.

Datum: 27.8.2021
Žádná slova a žádné učení z nás na této duchovní cestě nesejme povinnost samostatně se rozhodovat, usilovně pracovat a trápit se nad svými nevyšlapanými cestami, jež vedou neopakovatelnou krajinou našeho vlastního života k identifikaci našeho vlastního „já“ s Bohem.

Datum: 26.8.2021
Cesta duchovního růstu vyžaduje odvahu, nezávislost a iniciativu v myšlení i v jednání. Slova proroků a pomocná ruka milosti jsou sice k mání, ale cestu musí projít každý sám. Žádný učitel nás nemůže donést k cíli na zádech.

Datum: 25.8.2021
Jestliže se naučíme rozeznávat a využívat dary milosti, které dostáváme odněkud zpoza hranic našeho vědomí a vůle, pak zjišťujeme, že nás na cestě duchovního růstu vede neviditelná ruka a nepředstavitelná moudrost Boží neskonale přesněji, než by nás kdy mohla vést naše vlastní vědomá vůle.

Datum: 24.8.2021
Jen když rozvíjíme sebe i ty druhé bez toho, abychom hned od počátku mysleli na odměnu, staneme se hodnými lásky, a odměna, o kterou jsme neusilovali, totiž láska, si nás najde. Tak je tomu s láskou lidskou i Boží.

Datum: 23.8.2021
Každý chce být milován. Nejprve je však třeba, stát se hodným lásky. Musíme se připravit na to, že budeme milováni. Toho dosáhneme tak, že se staneme milujícími a ukázněnými lidmi. Pokud se snažíme být milováni, nebo to dokonce očekáváme, pak toho nemůžeme dosáhnout. V takovém případě se nestaneme lidmi vskutku milujícími, ale závislými, snažícími se ovládnout ty druhé.




Autor: otec Jeroným - Info o autorovi

Datum: 15.8.2021
Je to rozptýlená, a přitom tajemně sjednocená rodina. Všichni její členové mají - ba dokonce jako by si navzájem předávali - jednu nádhernou Boží milost. Její jméno je: důvěrné spojení s Bohem.

Datum: 14.8.2021
Je to poprvé, co mezi dvěma muži vládne dokonalá jednota, a oni to vědí, protože jejím základem je tatáž zkušenost Boha a modlitby. Bible musela uchovat vzpomínku na tak důležitou událost. Vidím v ní vzdálený původ oné duchovní rodiny, k níž, jak doufáme, patříme dnes vy i já.

Datum: 13.8.2021
Každého z nich bude posilovat jistota, že ten druhý zůstává věrný nejvyššímu Bohu. Budou každý ve své poušti, daleko jeden od druhého, a přece už nikdy nebudou osamocení.

Datum: 12.8.2021
Melchisedech "žehná", to jest vzdává radostné díky Bohu za Abraháma, za povolání a milosti, kterých se mu dostalo. Abraham zase dává Melchisedechovi desátek z kořisti, aby vyjádřil svou úctu a jejich duchovní spřízněnost. Pak se každý vydává svou vlastní cestou. Toto jedinečné setkání však pro oba zůstává zdrojem úžasu a povzbuzení.

Datum: 11.8.2021
Melchisedech se Abrahamovi svěří se svým způsobem modlitby. V jeho přítomnosti vykoná bohoslužbu, kterou vytvořil, aby mohl ctít pravého Boha. V té chvíli oba mužové modlitby vyjadřují duchovní radost nad společným setkáním.

Datum: 10.8.2021
To, co ve svém vlastním dobrodružství nevidí vždy zcela jasně, rozpozná neomylně ve zkušenosti druhého člověka. A stopa Boží ruky mu rozechvěje srdce. Setkání Abrahama a Melchisedecha je prvním setkáním dvou lidí, kteří poznají, že patří ke stejné duchovní rodině, protože se modlí stejným způsobem.

Datum: 9.8.2021
Boží přítel je radostný. Radost z Boha doprovází lidské srdce stejně jako zkoušky. "Pane, příliš jsi mi nepožehnal, ale já tě velebím". Tato radost se projevuje pokaždé, když se setkají dva Boží přátelé a začnou sdílet svoje zkušenosti. Každý z nich totiž okamžitě postřehne, že toho druhého vede Bůh.




Autor: František Saleský - Info o autorovi

Datum: 8.8.2021
Především kvůli vnějším věcem nezapomínejte na vnitřní. Naopak věnujte vždy tu nejcennější část svých dní a svého času Tomu, který Vám chce věnovat svou věčnost. Celé své srdce naplňte statečností, tou statečností, kterou dává důvěra v Boha.

Datum: 7.8.2021
Aby Vás netrápily věci, které se přiházejí v tomto pomíjivém životě, myslete často na jeho krátké trvání a na budoucí věčnost. Myslete také na Boží Prozřetelnost, která způsoby skrytými lidským zrakům řídí nejrůznější události k prospěchu těch, kteří se Boha bojí.

Datum: 6.8.2021
Buďte vskutku dítětem..., a jak víte, děti na spoustu věcí vůbec nemyslí, vždyť za ně na to myslí někdo jiný.

Datum: 5.8.2021
Zůstávejte v pokoji. Odstraňte ze své představivosti vše, co Vás může znepokojovat, a často říkejte našemu Pánu: Bože, Ty jsi můj Bůh a já se ti svěřuji, budeš stát při mně, budeš mým útočištěm a já se nezaleknu ničeho, protože ty nejen že jsi se mnou, ale jsi i ve mně a já v tobě.

Datum: 4.8.2021
Nestarejte se o to, co bude zítra, protože tentýž věčný Otec, který se o Vás stará dnes, se postará i zítra i kdykoliv jindy, buď na vás žádné zlo nedopustí, anebo dopustí-li, dá vám i nezlomnou odvahu, abyste je snášela.

Datum: 3.8.2021
Čeho byste se bála, vždyť náležíte Bohu, který nás tak mocně ujistil, že "všecko napomáhá k dobru těm, kdo ho milují" (Ř 8,28).

Datum: 2.8.2021
Nekráčejte vstříc nemilým událostem tohoto života s úzkostí, nýbrž s dokonalou nadějí, že Bůh, jemuž náležíte, Vás z každé z nich vysvobodí. Chránil vás až do nynějška. Jen se pevně držte ruky jeho prozřetelnosti a on bude při vás stát v každé situaci - a tam, kde už nebudete moci sama kráčet, on Vás ponese.




Autor: Guy Gilbert

Datum: 1.8.2021
Pán nás zve, abychom se při Otčenáši spojili ve společné modlitbě. Proto mám také ve zvyku vyzvat při mši věřící, aby se při této modlitbě, jak jsou vedle sebe, drželi za ruce. Je to jedinečné, ta masa spojených lidí, všech, žen, mužů i dětí, všech Božích dcer a synů spojených s Bohem.

Datum: 31.7.2021
Eucharistie zůstane vždy vrcholem našich modliteb, vrcholem lásky, nic jiného ji nenahradí. Do mých holých rukou sestupuje Kristus, Boží Syn, když ho volám, to je absolutně fantastické. I po pětačtyřiceti letech to pořád nechápu.

Datum: 30.7.2021
Starat se o víru není jednoduché. Vyžaduje to čas, úsilí a občas i dost boje. Zapamatuj si evangelium, které na tebe hodně zapůsobilo. Prožij s ním chvíli a každý den se nad ním zamysli. Svou víru neprožívej sám, ale s druhými.

Datum: 29.7.2021
Něco o tom říkají sami mladí: "Chodím jinam, abych byl na místě, kde je moje víra slyšet a kde ji můžu vyjádřit." A mají pravdu. Je dobré jít jinam, než se naše víra sbalí a zmizí. Ale přesto by ono jinam nemělo znamenat zůstat v osamocení, protože mladí se potřebují shromažďovat kolem určitých tváří kněží a laiků, kteří odpovídají na jejich žízeň po Bohu.

Datum: 28.7.2021
Chodit na mši jen z nějakého popudu, když se nám chce? Může se stát, že se popud nedostaví, že se nám už nebude chtít! Víra to může zabalit tak rychle, jak se vytratí naše eucharistická setkání.

Datum: 27.7.2021
Modlitba o samotě, to je základ. Modlit se s druhými lidmi je také základ. Farnost v první řadě shromažďuje celou lidskou rodinu. Je důležité nechat všeho a jít na hodinu týdně zpívat Bohu. Modlit se k němu, a pak, když je to možné, se setkávat.

Datum: 26.7.2021
Každý potřebuje svou víru posilovat. je nutné najít cestu, která k tomu vede. A každý si svou cestu může upravit na míru. ...jeho víra k rozběhu potřebuje, aby se připojil k běhu ostatních. K tomu je společná modlitba.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 25.7.2021
Naučíme-li se skutečně odpočívat, staneme se schopnými opravdového soucitu; budeme-li pěstovat kontemplativní pohled, budeme vykonávat své činnosti bez dravého postoje těch, kteří chtějí všechno vlastnit a spotřebovávat; zůstaneme-li v kontaktu s Pánem a nebudeme-li znecitlivovat nejhlubší část svého nitra, věci, které je třeba vykonat, nebudou mít moc vyrazit nám dech a pohltit nás.

Datum: 24.7.2021
Ježíš se věnuje lidem a pokračuje ve vyučování (srov. v. 33-34). Zdá se to být v rozporu, ale ve skutečnosti tomu tak není. Jen srdce, které se nenechá strhnout spěchem, je schopné se pohnout, to znamená nenechat se strhnout sebou samým a věcmi, které je třeba udělat, a uvědomit si druhé, jejich zranění a potřeby. Soucit se rodí z kontemplace.

Datum: 23.7.2021
Evangelium nám však říká, že Ježíš a učedníci nemohou odpočívat, jak by si přáli. Lidé je vyhledávají a hrnou se k nim ze všech stran. Pak se dostaví soucit. Zde je druhý aspekt: soucit, což je Boží styl. Boží styl je blízkost, soucit a vlídnost. Kolikrát v evangeliu, v Bibli najdeme tuto větu: "Slitoval se nad nimi".

Datum: 22.7.2021
Měla by nás provázet tato jeho vlídná výzva - odpočiňme si na chvíli. Dejme si pozor, bratři a sestry, na výkonnost, zastavme zběsilý spěch, který diktuje naše plány. Učme se zastavit, vypnout mobilní telefon, kontemplovat přírodu, obnovovat se v dialogu s Bohem.

Datum: 21.7.2021
Není to jen tělesný odpočinek, ale také odpočinek srdce. Protože nestačí jen "vytáhnout zástrčku", ale musíme si opravdu odpočinout. A jak se to dělá? K tomu se musíme vrátit k jádru věci: zastavit se, ztišit se, modlit se, abychom nepřecházeli z pracovního shonu do shonu prázdnin. Ježíš se nevyhýbal potřebám davu, ale každý den se před vším ostatním uchýlil do modlitby, do ticha, do důvěrného vztahu s Otcem.

Datum: 20.7.2021
Jak často se to v církvi stává: jsme zaneprázdnění, spěcháme, myslíme si, že všechno závisí na nás, a nakonec riskujeme, že Ježíše zanedbáme a vždy se budeme stavět do centra. Proto zve své učedníky, aby si na chvíli odpočinuli s ním.

Datum: 19.7.2021
Ježíš ... se raduje, když vidí své učedníky šťastné díky zázrakům a kázání, ... a zajímá se o jejich tělesnou a vnitřní únavu. A proč to dělá? Chce je totiž varovat před nebezpečím, které vždy číhá i na nás: před nebezpečím, že se necháme strhnout šílenstvím konání, že se chytíme do pasti aktivismu, v němž jsou nejdůležitější výsledky a pocit, že jsme absolutními protagonisty.




Autor: Guy Gilbert

Datum: 17.7.2021
Ukládám si hodiny ticha, po nichž vzroste moje schopnost pracovat. Modlitba a ztišení jsou hlavními trumfy křesťana, když chce postoupit vpřed v poslání, které je mu svěřeno.

Datum: 16.7.2021
Jakmile pocítím, že zabírám naprázdno, že skoro nezvládám naslouchat, je útěk do ticha mou jedinou odpovědí nepříteli, který ve mě dřímá. Donutí mě to, abych svůj pohled obrátil k Bohu.

Datum: 15.7.2021
Nemysli si, že je to jen pro staré lidi a pro faráře, ne je to pro všechny. Čím víc budeš setrvávat v tichu, tím budeš bohatší. Přírodu si pak ponech v srdci. Staň se zastáncem ticha. "Bůh je přítelem ticha," říkala Matka Tereza.

Datum: 14.7.2021
K modlitbě se ztiš. Čím lépe se ztišíš, tím spíše k tobě Bůh přistoupí. Žádný speciální postup neexistuje, jen můžeš říct: "Pane, prožívám tuto chvíli s Tebou. Je jen pro Tebe, pro nikoho jiného." A potom už mlč.

Datum: 13.7.2021
Modlitba spojená s činností je úžasná síla. Zklidňuje a dodává energii. Ozařuje každý den, ať je jakýkoli.

Datum: 12.7.2021
Matka Tereza svým sestrám, utahaným prací, říkala: "Prodloužíme dobu modliteb, to vám poskytne víc klidu a nakonec zmůžete víc práce. Ukázalo se, že je to přesně tak.

Datum: 11.7.2021
Mám před sebou příklad Matky Terezy, abbého Pierra a mnoha dalších ponořených až po krk v zanícení, jejichž charitativní činnost byla možná, protože v obrovské míře vycházeli z kontemplace, živili se jí, bylo jim vlastní rozjímání uprostřed zápasu.

Datum: 9.7.2021
Když se do něčeho pustíš, neměl by ses upnout jen na dosah své činnosti, ale hlavně se věnovat hlubokému spojení s Bohem.

Datum: 8.7.2021
Daleko víc, než svému působení, i když i to je důležité, teď věřím síle modlitby. Modlitbou dostává činnost pokornější, ale sakramentsky účinnější dimenzi.

Datum: 7.7.2021
Jaké srdce je třeba mít k modlitbě? Chudé. Čím lépe si člověk vystačí sám, tím víc se mu modlitba protiví, je pro něj bezpředmětná, bezúčelná. Čím víc se člověk umenšuje, tím víc si uvědomuje svou ubohost a tím spíš modlitba sama vytryskne.

Datum: 6.7.2021
Modlit se není snadné. V některých dnech je to požitek, jindy je to prvořadá povinnost. Kdyby šla modlitba sama od sebe, modlili by se všichni! A země by byla pozemským rájem.

Datum: 5.7.2021
Daleko víc než svému působení, i když i to je důležité, teď věřím síle modlitby. Modlitbou dostává činnost pokornější, ale setsakramentsky účinnější dimenzi.

Datum: 4.7.2021
Modlit se, nebo jednat? Když jsem začínal se svým působením mezi delikventními mladými, myslel jsem si, že modlitba se nevyrovná neodkladnému kontaktu nebo záchranným krokům. A pak, v určitých chvílích, když jsem se ocitl v prázdnu, jsem poznal zásadní věc? čím víc jsem toho chtěl udělat... tím jsem toho udělal míň!

Datum: 3.7.2021
Často opakuji: sílu mi nedodává řepa nebo špenát, neposiluje mě ani to, že spím v noci osm hodin, jím "bio" a cvičím tělo, i když mi to všechno pomáhá. Moje síla, "mladost ve stáří", je ve vizi Boha - Lásky, kterou mi poskytuje modlitba.

Datum: 2.7.2021
Cítím, že ten ranní energetický kapitál po malých dávkách ozařuje mé dny. Jak potom nepotkávat každou chvíli v každé bytosti Toho, který je se mnou od začátku dne, po celou dobu mi udává směr, aktivizuje mě... a mé prožívání celého dne se mnou zakončuje?

Datum: 1.7.2021
A vždycky po deseti dnech prchnu na čtyřicet osm hodin do kláštera, sklapnu zobák a naslouchám Ježíši Kristu. Bez modlitby bych byl vyřízený!

Datum: 30.6.2021
Jak se modlím? Každý den - breviář, růženec, slavím eucharistii. Ráno - jedna hodina je hodinou absolutní intimity s tím, který mi neustále v životě pomáhá. Je mým kyslíkem, nezbytným, abych žil.

Datum: 29.6.2021
Modli se. Ptáci létají, ryby plavou a člověk se modlí. Modlitba je pro něj něco jako dýchání. Aby se mu dařilo milovat a bojovat, je potřeba, aby se modlil.

Datum: 28.6.2021
Miluj: Jedině láska člověka proměňuje a vede ho, aby postupoval dopředu.




Autor: John Eldredge

Datum: 27.6.2021
Krása utěšuje a hladí, ponouká, dojímá a inspiruje. Prožitek krásy je jedinečný: nejste v pokušení ho vlastnit.

Datum: 26.6.2021
Bůh je zřejmě do krásy zamilován. Je „slavně rozhazovačný“. Možná má pocit, že ve svém životě potřebujeme hodně krásy.

Datum: 25.6.2021
Krása a utrpení jsou jediné dvě věci, které mohou probodnout naše srdce. Potřebujeme mít ve svém životě tolik krásy, aby to odpovídalo našemu utrpení. Vlastně víc. Což to není Boží recept pro nás? Jen se rozhlédněte: pohledy a zvuky, vůně a pocity – svět přímo přetéká krásou.

Datum: 24.6.2021
Nepotřebujeme, aby nám Bůh dokazoval svoji lásku. Udělal to na kříži.

Datum: 23.6.2021
Na ničem jiném stát nemůžeme. Ježíš přišel, aby na (tuto) naši otázku odpověděl jednou provždy. Místo pod křížem je jediná pozice, kterou potřebujeme zaujmout, máme-li na cestě touhy obstát před útokem pochybností.

Datum: 22.6.2021
Bože, vím, že mne miluješ. Netušil jsem ale, že budu muset čekat tak dlouho. Bože, opravdu Ti na mě záleží? Ježíšova odpověď je i naší jedinou nadějí: Nemusím nikomu dokazovat, že Bohu na mně záleží. Záleží mu na mně právě teď.

Datum: 21.6.2021
Zkouška přijde, když se rozhodneme nevzít věci do svých rukou. Ježíšovo rozhodnutí neproměnit kamení v chleby bylo rozhodnutím důvěřovat Bohu.




Autor: Josef Hesychasta

Datum: 19.6.2021
Milost, abych to řekl jasně, je malý nebo velký dar nesmírné Boží štědrosti, který nám Bůh, protože je nesmírně dobrý, dává. On nám naděluje ze svého bohatství, a my, chudí, slepí a zmrzačení jsme jím obohaceni, a jeho bohatství přitom v něm zůstává stále stejné, neumenšuje se ani nevzrůstá. Jaká to nepředstavitelná velikost! On všechny obohacuje! Tisíce tisíců a miliardy miliard lidí byli takto obohaceni a stali se svatými. A bohatství v Bohu zůstává stejné.

Datum: 18.6.2021
Nikdy jsem neviděl, že by se hněvem dosáhlo nápravy, ale vždy láskou. Tak se káraný rád obětuje. Proto to tak dělejte. Vezmi si příklad ze sebe. Jak zkrotneš? Když ti budou nadávat, či projevovat lásku?

Datum: 17.6.2021
Říkám to sobě i všem. Nikoho nechtějte napravovat hněvem, neboť pokušení se neodstraňuje pokušením, ale pokorou a upřímnou láskou. Vidíš-li, že Tě ovládá hněv, na čas odlož snahu o nápravu. Až uvidíš, že tě hněv opustil, dostavil se klid a tvá schopnost jasně rozlišovat funguje bez vášně, pak můžeš říci, co je užitečné.

Datum: 16.6.2021
Protože člověk je tvorem rozumným a krotkým, nesrovnatelně lépe se napravuje láskou a mírností, než hněvem a hrubostí. Já to objevil až po mnoha velkých zkouškách. Dobrem a láskou můžeš udělat mnoho lidí krotkými. A je-li někdo dobře disponován, dosáhneš rychle toho, že se napraví a stane se andělem Božím.

Datum: 15.6.2021
Proto když tě popadne hněv, zavři pevně ústa, a s tím, kdo tě napadá, haní, odsuzuje a různými způsoby pokouší, vůbec nemluv. Had svíjející se ve tvém srdci se doplazí k hrdlu, a znemožníš-li mu vyjít, udusí se a zdechne. Když se to bude několikrát opakovat, hněv se zmenší a zmizí úplně.

Datum: 14.6.2021
Píšeš o hněvu v srdci člověka. Hněv sám o sobě je přirozený. Jako nervy v těle. On je nerv v duši. A každý ho musí používat proti démonům, heretikům a komukoli, kdo nás svádí z cesty, která vede k Bohu. Ale když se hněváš na bratry, s kterými společně žiješ, nebo ničíš dílo svých rukou, když jsi mimo sebe, věz, že jsi nemocný marnou slávou a že zle užíváš nerv své duše. Zbavit se toho můžeš láskou ke všem a autentickou pokorou.

Datum: 13.6.2021
Bylo by dobré, kdyby všichni měli dobrý charakter, byli pokorní a poslušní. Jestli je povaha někoho tvrdá jako železo, ať neztrácí naději. Musí bojovat a s Boží milostí může zvítězit. Bůh není v tom, co vyžaduje, nespravedlivý, ale za dary, které udělil, žádá protihodnotu.

Datum: 12.6.2021
Skoro vždy se tito lidé, kteří jsou určitým způsobem nadanější než ostatní, vedou k pokoře s obtížemi. Myslí si o sobě, že jsou něco a ostatní nic. Je tedy třeba mnoho námahy a trpělivosti, než bude odstraněn základ této staré pýchy a bude nahrazen druhým, pokorou a poslušností Kristu.

Datum: 11.6.2021
Neposlušný člověk je nesnesitelný a obtížný. K polepšení je možné jej přivést jen s krajní trpělivostí. Jen díky maximální trpělivosti jejich starců, toleranci a lásce jejich spolubratrů lze přivést tyto těžké povahy začátečníků k rozumu.

Datum: 10.6.2021
Píšeš mi a vyjadřuješ svůj údiv nad tím, že bratr, kterého jsi tam viděl, vkládá tolik těžkého úsilí do své mnišské práce, a že v jeho nitru ještě vládne egoismus. Ale myslíš, že je pro člověka snadné zvládnout vášeň? Dobré skutky, almužny a všechny vnější dobré činy nezmenšují aroganci srdce. Ale upřímnost myšlení, bolestné pokání, zkroušenost a pokora, to činí nepoddajného ducha pokorným.

Datum: 9.6.2021
Boží milost, mé dítě, je jako návnada, která se dostane do duše a nenásilně táhne člověka k vyšším a vyšším skutečnostem. Zná způsob, jak ulovit duchovní ryby, aby je vytáhla z oceánu světa. Ale co bude potom? Když Bůh vytáhne ze světa aspiranta ne mnišský život a přivede ho na poušť, neukáže mu hned, jaké jsou jeho vášně a pokušení, čeká, až se stane mnichem a až ho Kristus spoutá svou bázní. Pak teprve začnou zkoušky, zápas a boj.

Datum: 8.6.2021
Píšeš mi, že máš mnoho pokušení. Ale jimi se, mé dítě, uskutečňuje očištění naší duše. Kde je utrpení, kde jsou pokušení, tam je i milost. Tam nacházíš milovaného Ježíše. ... On mi často říká: "Když vytrváte, získáte své životy. Ne v netrpělivosti. Všechno slyším, všechno bude, ale ne hned."

Datum: 7.6.2021
Jsem si jist, že nakonec Modlitbu nalezneš. O tom nepochybuj! Jen klepej přímo na bráno Božího milosrdenství, Kristus Ti jistě otevře, opak je vyloučen. Miluj ho mnoho, abys mnoho dostal. Na tvé lásce k němu, velké či malé, závisí míra jeho daru, velká nebo malá.




Autor: Guy Gilbert

Datum: 5.6.2021
Ano, "autorita znamená přivádět druhé k životu", jak říkal Saint-Exupéry. Přivádíme mladé k životu, lásce, respektu, a tak jim pomáháme vyrůst. A také jim předáváme svou sílu. Pak se zrodí dospělí, kteří budou stát na vlastních nohou a budou svobodní.

Datum: 4.6.2021
Jako vychovateli mi hodně pomohlo, když jsem pochopil, že pokora je základem autority. Evangelium nám říká: "Buď poslední, chceš-li být první, nikdy neusiluj o postavení: umývej ostatním nohy, neusiluj o to, abys byl obsluhován, ale služ druhým, buď jako dítě, které přijímá autoritu rodičů. Laskavé, milující autoritě se nedá odolat.

Datum: 3.6.2021
Ten, kdo je "buditelem", kdo druhé povzbuzuje a dokáže zpochybnit sám sebe, pustí se do akce a umí vzít na sebe riziko. Člověk skutečně nemůže růst, pokud necítí, že existuje pro druhého. Je to veliká radost, pokud cítíme, že jsme užiteční.

Datum: 2.6.2021
Někteří lidé mají schopnost pomáhat druhým růst. Služba těm mým lotrům mě přinutila překonat sám sebe. Je krásné potkat na své životní cestě lidi, kteří vás k něčemu povzbudí. Sloužit někomu znamená důvěřovat mu, odhalit mu své plány, sdílet s ním úspěch, dát mu najevo, že bez druhých neuděláme nic...

Datum: 1.6.2021
Setkal jsem se s výjimečnými lidmi, jejichž duše překypovala modlitbami, a přitom nedávali nic najevo. Dokonce ani jejich okolí si jich nevšimlo. Nikdo nezávidí tomu, kdo žije v pokoře. Závidí se pyšnému člověku, který lpí na prvním místě, a takový člověk bude poražen. Je třeba žít v pokoře. Snažit se být kdesi vzadu, nehrnout se dopředu.

Datum: 31.5.2021
Pokud chcete žít jako spravedliví, vyvarujte se chování, jehož účelem je, abyste se zviditelnili. Jinými slovy, vyhýbejte se snaze dostat se na první místo, dopředu. Držte se stranou. Nepředvádějte se. Pokud si chceme uchovat pokoru, musíme zůstat skrytí.

Datum: 30.5.2021
Skutečná pokora znamená nepovažovat se za pupek světa a naučit se, jak umět žasnout nad Bohem, a tedy i svými bližními. Zapomeneme pak na sebe a budeme obdivovat ostatní.

Datum: 29.5.2021
Neustále škatulkujeme lidi. Srovnáváme se s druhými. Křesťan by škatulkovat neměl. Existuje o tom výjimečné podobenství o farizeovi a celníkovi. Celník, místo aby farizeovi odsekl: "Ty nádivo, co si o sobě myslíš? Jsi snad Duch Svatý?", přijal jeho výlevy vstřícně. Vytěžil z nich ještě více pokory. Naopak, on sám řekl Pánu: "Slituj se nade mnou hříšným." Tuhle pasáž z evangelia bychom si měli často číst. My všichni.

Datum: 28.5.2021
Líbí se mi, co o pokoře napsala svatá Terezie: "Pokora, to znamená podporovat druhého." Podporujte druhého a přeneste se přes to, co u něj není tak docela v pořádku.

Datum: 27.5.2021
My všichni - a já ze všech nejvíc - neustále na druhých hledáme nedostatky a hnidy a poukazujeme a to negativní. Často druhé odsuzujeme a shazujeme. Místo abychom je vyvyšovali. Žasnout nad druhým, to znamená nemyslet už na sebe, na svou image. Jakým právem budu posuzovat svého bližního a hledat na něm hnidy, když já sám jich mám celé stádo!

Datum: 26.5.2021
Žasnout nad druhými: nenašel jsem lepší definici, abych vám mohl popsat ten nejkrásnější možný postoj, jaký můžeme k lidem zaujmout. Můžeme projevovat maximální bratrskou lásku, můžeme mít naději pevnou jako beton a přímo helvetskou víru, ovšem pokud nemáme dost pokory, abychom žasli nad druhými, nejsme ničím.

Datum: 25.5.2021
Když vás navštíví přátelé, nepřijímejte je jenom tak, mezi dveřmi. Když s vámi partner potřebuje mluvit, naučte se vyhradit si čas a naslouchat mu s veškerou pozorností, kterou si zaslouží. Pokud byste nejraději dělali snadné věci, nechte si je až na konec. Všichni po vás chtějí, abychom rychle pracovali, rychle se hýbali, rychle jedli, rychle se hýbali... naučte se tomu vzepřít.

Datum: 24.5.2021
Začněte i ty nejprostší úkony vykonávat s láskou a zažijete neuvěřitelné věci. Nic nešiďte. Pokud třeba neradi zametáte, začněte zametat s láskou. Ne v co nejrychlejším tempu, ne proti své vůli, to byste všechno pokazili.




Autor: Jacques Philippe - Info o autorovi

Datum: 21.5.2021
V duchovním životě je třeba hledat rovnováhu. Na jedné straně musíme přijímat svou ubohost a nečekat s vnitřní modlitbou, až budeme svatí, ale na druhé straně máme toužit po dokonalosti - jakkoliv dobře víme, že jí nedosáhneme vlastním úsilím, že nás k ní může dovést jedině Bůh! Bez této touhy, bez silné a vytrvalé touhy po svatosti bude vnitřní modlitba vždy jen něčím povrchním, pouhým zbožným cvičením, které ponese jen pramálo plodů.

Datum: 20.5.2021
Máme-li se darovat Bohu, musíme opustit sebe sama. Láska je extatické povahy - pokud je silná, žijeme více v druhém člověku než v sobě. Ale jak můžeme aspoň trochu prožívat extatický rozměr lásky ve vnitřní modlitbě, hledáme-li po zbytek dne sebe sama? Jsme-li příliš připoutání k hmotným věcem, ke svému pohodlí či zdraví? Pokud nesneseme žádné protivenství? Jak bychom mohli žít v Bohu, nejsme-li v ničem schopni zapomenout na sebe ve prospěch svých bratří a sester?

Datum: 19.5.2021
Pokud si ovšem ve svém životě ponecháváme nějaký "vyhrazený prostor", něco, co Bohu nechceme vydat - například drobný zlozvyk, s nímž se vědomě ztotožňujeme a nehodláme s ním nic dělat, nebo vědomou neposlušnost či zatvrzelé neodpuštění, pak se náš modlitební život stává neplodným.

Datum: 18.5.2021
Existuje jediný způsob, jak se nám Bůh může darovat (což je cíl vnitřní modlitby): Když se cele darujeme jemu. všechno dostaneme pouze tehdy, když vše darujeme.

Datum: 17.5.2021
Bylo by naprosto iluzorní myslet si, že porosteme v modlitbě, pokud by celý náš život nevedla hluboká a upřímná touha cele se vydat Bohu, uvést svůj život co nejdokonaleji do souladu s jeho vůlí. Jestliže život modlitby s Boží vůlí "nesladíme", brzy ztroskotá.




Autor: Carlo Carretto - Info o autorovi

Datum: 15.5.2021
Zplodit Ježíše v těle pro ni bylo snadné. Stačilo jí k tomu devět měsíců. Ale k tomu, aby ho zplodila ve víře, potřebovala celý život od Betléma až po Kalvárii. Slyším tě, Maria, jak čas od času opakuješ, jako v Betlémě: Můj Bůh, mé dítě.

Datum: 14.5.2021
A já se tiše zahledím do očí Marie z Nazareta, ponořím se do pohledu té, která měla takovou odvahu víry, a pokusím se od ní načerpat všechno, co budete potřebovat. Už se nebojím. Jedinou námahou, která mi teď zbývá, je věřit. A věřit je jako plodit. Ve víře dál plodím Ježíše jako své dítě. Tak to dělala Maria.

Datum: 13.5.2021
Toho večera v písečné poušti jsem se rozhodl, že si Marii zvolím za svoji učitelku víry. Nalezl jsem s ní živý kontakt. Už to nebyla postava, jíž bych byl povinován úctou, byla to sestra mého srdce, společnice na mé cestě, učitelka víry.

Datum: 12.5.2021
Taková noc. Co mám odpovědět? Že otcem toho maličkého je Bůh? Kdo mi uvěří? Neřeknu nic. Bůh to ví. Bůh se postará……. Ubohá Maria? Jak budeš čelit tolika nepřátelům? Kdo Ti uvěří? Blahoslavená, která jsi uvěřila. Maria, k tomu, aby člověk něčemu takovému uvěřil, je třeba odvahy! Pro nás je těžké uvěřit tvému svědectví. Ale především pro Tebe je to těžké.

Datum: 11.5.2021
Toho večera jsem si při kompletáři pod saharským nebem chtěl znovu přečíst o tom, jak Maria počala Ježíše. Zapálil jsem svíčku a četl jsem text Matoušova evangelia. „Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, ukázalo se, že počala z ducha Svatého. Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě, a proto se rozhodl propustit ji potají.“ (Mt 1,19) Cítil jsem, jako by Maria seděla vedle mne v písku, malá, slabá, bezbranná, s těhotným břichem, které jí brání v předklonu, tichounká. Sfoukl jsem svíčku. V tmavé noci jsem neviděl hvězdy. Viděl jsem kolem nás mnoho párů slídivých očí. Byly to oči všech obyvatel Nazareta, které slídily po této dívce s veškerou podezíravostí, jíž jsou lidé schopni.




Autor: Terezie z Lisieux

Datum: 7.5.2021
A já jsem tvoje dítě, Matko moje milá, což nepatří mi ctnost, síla a láska tvá? A když mi do srdce vstoupí Hostie bílá, tu Ježíš myslí, že u tebe spočívá!...

Datum: 6.5.2021
Má milovaná Matko, ačkoliv jsem malá, Všemohoucího mám, jako ty, v objetí. Proč by se moje slabost strachovala, vždyť poklad matky vždycky patří dítěti.

Datum: 5.5.2021
Jak ráda bych měla možnost kázat o Matičce Boží. Jedenkrát by mi to stačilo a řekla bych vše, co si o tom myslím. Nejprve bych řekla jak málo známe její život: Neměly by se říkat věci nepravděpodobné anebo to, co neznáme... Aby se mi nějaká řeč o Panně Marii líbila a prospívala mi, je třeba, abych viděla její skutečný život, ne život předpokládaný; a jsem si jistá, že její život musel být velice prostý.

Datum: 4.5.2021
Kdyby nám raději byly ukázány Mariiny praktické ctnosti! Je jistě dobré mluvit o jejích přednostech, ale především je nutné, abychom ji mohli napodobovat. Ona má raději napodobování než obdivování. A její život byl tak prostý! Ať je řeč o svaté Panně sebekrásnější, musí-li člověk po celou dobu říkat: 'Ach!... Ach! ...', má toho dost.

Datum: 3.5.2021
Víme dobře, že svatá Panna je královnou nebe i země, ale je více Matkou než královnou... Je dobré mluvit o jejích přednostech, ale nemá se mluvit jen o tom..., jinak je to přehnané!"




Autor: Madeleine Delbrêlová - Info o autorovi

Datum: 2.5.2021
Milovat Boha znamená být tím, kým chce Bůh, a dělat to, co chce Bůh. Bůh po nás nechce, abychom milovali naším způsobem, ale tím jeho.

Datum: 1.5.2021
Neboť my všichni jsme povoláni k "extázi", všichni jsme povoláni vyjít ze sebe, zanechat své ubohé plány, abychom se hodinu za hodinou nořili do tvého plánu. Nejsme chudáci, s nimiž nikdo nepočítá ale šťastní povolaní. Jsme těmi, kteří jsou pro tebe tak trochu nepostradatelní, jejichž gesta a skutky by ti chyběly, kdybychom je odmítli vykonat.

Datum: 30.4.2021
Oslnilo by nás, že v ohromné temnotě, která nás obklopuje, rozpoznáváme nesčíslná, konkrétní a osobní světélka tvé vůle. Pak bychom šli životem jako proroci, jako ti, kteří si všímají tvého prozřetelnostního vedení a spolupracují s ním. Nic by nebylo jen tak obyčejné, protože vše by bylo tebou chtěné. Nic by nebylo příliš těžké, protože vše by bylo zakotveno v tobě. Nic by nebylo smutné, protože vše by bylo tebou chtěné. Nic by nebylo nudné, protože vše by pramenilo v tvé lásce.

Datum: 29.4.2021
Když nás naši blízcí o něco požádají, poděkujme jim za to. Kdybys nás ty osobně, Pane, požádal o jedinou věc za celý život, zůstali bychom úžasem bez sebe. A to že jsme jedinkrát splnili tvou vůli, by se stalo událostí našeho života. Kdybychom pochopili, jak neproniknutelné je tvé tajemství, zůstali bychom v úžasu nad tím, že v našich malých povinnostech můžeme poznávat jiskřičky tvé vůle.

Datum: 28.4.2021
V soužití s ostatními musíme občas zapomenout, že jsme něco chtěli nějak jinak, a necháváme věci plynout podle toho, jak chtějí oni. Jestliže si zvykneme vzdávat se v tolika maličkostech své vůle, bude-li třeba, nebude už pro nás tak obtížné splnit vůli svého vedoucího, manžela či rodičů. A doufáme, že i smrt sama pro nás bude lehká. Nebude ničím strašným, přijde jen jako sled malých obyčejných trápení, jimž jednomu po druhém přitakáme.

Datum: 27.4.2021
Pokud se bez odporu podvolujeme okolnostem, zjišťujeme, že jsme až zázračně osvobozováni od sebe samých. Plujeme na vlnách prozřetelnosti jako korková zátka. Ale nemysleme si, že Bůh něco ponechává náhodě. Náš život je velmi pestrý, protože On to tak chtěl. Od časného rána na nás doléhají okolnosti. Může to být nečekaný telefonát, špatně fungující klíč, přeplněný autobus, spoj který nám ujel před nosem nebo vynechal. Může to být soukolí našeho dne úkol, na který se nabaluje spousta dalších, práce, kterou jsme si nevybrali, a přece ji museli udělat.

Datum: 26.4.2021
Víme dobře že pokud bude žít naše svévole, nebudeme moci Krista opravdu milovat. Víme, že jenom poslušnost nás dovede k této smrti, k odumírání svévole. Museli bychom závidět našim bratřím řeholníkům, kdybychom nemohli tuto smrt prožívat, a to minutu za minutou. Naším věrným "představeným" bývá souhra okolností našeho života. nenechá nám ani chvilku výdechu, naše "ano" těmto výzvám, které je třeba vyslovit, následuje jedno po druhém.

Datum: 25.4.2021
Možná nevnímáme věčnou hodnotu našich samot uprostřed světa, protože jsou od nás odděleny jen dveřmi nebo znamenají jen čtvrthodinové ztišení. nebereme je vážně, nepřistupujeme k nim jako k jedinečné krajině, která je uzpůsobena k zásadním zjevením. Je to proto, že naše srdce neočekává, že by nám studny samoty rozeseté v našem dni mohly dát živou vodu - ačkoliv jí ve skutečnosti přetékají. Pokud si naše láska žádá čas, ta Boží si s časem hraje a může se dotknout otevřené duše v jediném okamžiku.

Datum: 24.4.2021
Naše maličké samoty jsou stejně velké, povznášející a svaté, jako všechny pouště světa. Jsou obydleny stejným Bohem jenž činí každou samotu svatou. Samota ulice, která odděluje náš dům od stanice metra, samota dlouhých chodeb, samota v kuchyni nad mísou zeleniny. Samota, kdy na kolenou drhneme podlahu, samota na zahradě cestou pro salát. Maličké samoty cestou po schodišti, kterým procházíme stokrát denně Samota dlouhých hodin nad prádlem a žehlením.

Datum: 23.4.2021
Setkání s odmítnutým Kristem v tisících tváří, které jsou poznamenány hříchem. Jak bychom se mohli posmívat té spoustě hříšníků, které potkáváme, nebo je snad nenávidět?

Datum: 22.4.2021
Celý svět je pro nás jako setkání s jeho živou prozřetelností na křižovatkách tepoucích životem, setkání s jeho otiskem na zemi. Setkání s Kristem ve všech jeho maličkých, v těch, kteří prožívají tělesná trápení, v těch, kteří se nudí v těch, kteří se znepokojují, v těch, kterým něco schází.

Datum: 21.4.2021
Samota neznamená nepřítomnost světa ale přítomnost Boží. Naše samota způsobuje, že Boha potkáváme všude. Být opravdu sám pro nás znamená mít účast na Boží samotě. Celý svět je pro nás jakoby setkávání s tváří v tvář s Bohem, jemuž nemůžeme uniknout.

Datum: 20.4.2021
Věříme, že nám nechybí nic podstatného, protože kdyby chybělo, Bůh by nám to jistě býval dal.

Datum: 19.4.2021
Existují lidé, které si Bůh bere stranou. Existují jiní, které nechává v zástupu, a které "nebere ze světa". To jsou lidé, kteří mají obyčejná zaměstnání a obyčejné domácnosti. Lidé s běžnými nemocemi a smutky, běžným domovem i ošacením. Lidé běžného života, které potkáte na jakékoli ulici. (…) My, lidé ulice, vší silou věříme, že tato ulice a tento svět, do kterého nás Bůh postavil, je místem naší svatosti“




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 18.4.2021
Sestro, bratře, jestliže této noci neseš v srdci temnou hodinu, den, v němž dosud nezačalo svítat, pohřbené světlo, zmařený sen, jdi, otevři s úžasem srdce velikonoční zvěsti: “Nelekej se, vstal z mrtvých! Čeká na tebe v Galileji”. Tvá očekávání budou naplněna, slzy osušeny, naděje přemůže tvůj strach, protože víš, že Pán jde neustále před tebou, vždy kráčí napřed. A život s Ním ustavičně začíná znovu.

Datum: 17.4.2021
vzkříšený Ježíš nás nezměrně miluje a vchází do každé situace našeho života. Je přítomen v srdci světa a vyzývá také nás, abychom překonali bariéry, zvítězili nad předsudky, přistupovali k lidem, kteří žijí vedle nás, a tak odkryli milost každodennosti. Rozpoznejme Ježíše v našich Galileách, v životě všedních dní.

Datum: 16.4.2021
V Galileji se naučíme, že Vzkříšeného můžeme nalézt v tváři bratrů, v nadšení snících a rezignaci sklíčených, v úsměvu radujících se a v slzách trpících, a to zejména chudých a marginalizovaných lidí. Užasneme nad tím, jak se Boží velikost vyjevuje v nepatrnosti, nakolik jeho krása září v prostých a chudých.

Datum: 15.4.2021
Zmrtvýchvstalý žádá po svých učednících, aby šli právě tam, a také dnes nás žádá, abychom se ubírali do Galileje, do této reálné „Galileje“, která je místem našeho všedního života. Jsou to cesty, jimiž denně kráčíme, nároží našich měst, na která nás Pán předchází a kde se zpřítomňuje právě v životech kolemjdoucích a sdílí s námi čas, domov, práci, námahu a naděje.

Datum: 14.4.2021
Jít do Galileje kromě toho znamená jít na hranice, protože Galilea je to nejodlehlejší místo. Onen nesourodý a pestrobarevný kraj obývají ti, kdo jsou nanejvýš vzdáleni jeruzalémské rituální čistotě. A přesto Ježíš začal své poslání právě odtud a hlásal těm, kdo jen s námahou pokračují v každodenním životě, lidem vyřazovaným, křehkým a chudým, aby se stal tváří a přítomností Boha, který vytrvale hledá malomyslné či ztracené, který se vydává na samou mez bytí, protože v jeho očích nikdo není poslední a vyřazený.

Datum: 13.4.2021
Ježíš není překonanou osobností. Žije, tady a teď. Kráčí s tebou každý den, v situaci, kterou prožíváš, ve zkoušce, jíž procházíš, ve snech, které nosíš v nitru. Otevírá nové cesty tam, kde zdánlivě nejsou, podněcuje tě, abys šel proti proudu – proti nářkům a přesvědčení, že „to už tady bylo“. I když se vše zdá ztraceno, prosím, otevři se s úžasem jeho novosti a uvidíš, že tě překvapí.

Datum: 12.4.2021
Jít do Galileje ovšem znamená naučit se, že víra, pokud má být živá, se musí znovu vypravit na cestu. Každodenně musí oživovat onen počáteční moment pouti, úžas z prvního setkání. A poté se má svěřovat Bohu, nikoli v nadutosti toho, kdo již všechno zná, nýbrž v pokoře toho, kdo se dává překvapovat Božími cestami. Jděme do Galileje, abychom objevili, že Boha nelze zařadit mezi dětské vzpomínky, protože žije a ustavičně překvapuje.

Datum: 11.4.2021
V těchto temných pandemických měsících vnímáme, že vzkříšený Pán nás zve, abychom začali znovu a nikdy neztráceli naději. Jít do Galileje dále znamená ubírat se novými cestami. Znamená to pohybovat se opačným směrem než k hrobu. Ženy hledají Ježíše v hrobu, aby se upamatovaly na to, co s Ním prožily a co je provždy ztraceno. Je to obraz víry, která se stane připomínkou pěkné, avšak ukončené události, na kterou je možné jen vzpomínat. Je to víra poskládaná z návyků, minulých dějů a pěkných vzpomínek na dětství, která se mne již nedotýká a nijak mne neprovokuje.

Datum: 10.4.2021
Neustále jde napřed – jak v kříži utrpení, zármutku a smrti, tak ve slávě života, který vstává z mrtvých, příběhu, který se mění, naděje, která se opětovně rodí. V těchto temných pandemických měsících vnímáme, že vzkříšený Pán nás zve, abychom začali znovu a nikdy neztráceli naději.

Datum: 9.4.2021
Toto je první velikonoční zpráva, kterou bych vám chtěl předat: vždy je možné znovu začít, protože v nás vždy existuje nový život, který se Bohu daří odstartovat nehledě na všechny naše neúspěchy. Také z trosek našeho srdce – a každý z nás je dobře zná – může Bůh vytvořit umělecké dílo, i ze ztrátových zlomků našeho lidství Bůh připravuje nový příběh.

Datum: 8.4.2021
Zmrtvýchvstalý jim říká: „Pokračujme tam, kde jsme začali. Začněme znovu. Chci, abyste znovu byli se mnou, navzdory a proti veškerému nezdaru“. V této Galileji se učíme žasnout nad nekonečnou láskou Pána, který vytyčuje nové stezky na cestách našich porážek. Takový je Pán: vyznačuje nové stezky na cestách našich porážek. Je takový a zve nás do Galileje, aby tak mohl učinit.

Datum: 7.4.2021
Od oné chvíle zanechali sítě a šli za Ježíšem, naslouchali jeho kázání a viděli zázraky, které konal. Přestože s ním stále pobývali, plně mu neporozuměli, často nechápali jeho slova a před křížem utekli, nechali ho samotného. Navzdory tomuto selhání jde vzkříšený Pán ještě jednou před nimi do Galileje, jde tedy napřed a opětovně, neúnavně je volá, aby ho následovali.

Datum: 6.4.2021
Ženy si myslely, že najdou mrtvé tělo k pomazání, ale našly prázdný hrob. Šly oplakávat mrtvého, ale vyslechly zvěst o životě. »Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte« Přijměme také my tuto výzvu – velikonoční výzvu – a pojďme do Galileje, kam nás předešel vzkříšený Pán. Co to ale znamená „jít do Galileje“? Jít do Galileje znamená především začít znovu. Pro učedníky to znamená návrat do místa, kde je poprvé Pán vyhledal a povolal k následování. Je to místo prvního setkání a první lásky. Od oné chvíle zanechali sítě a šli za Ježíšem, naslouchali jeho kázání a viděli zázraky, které konal.

Datum: 5.4.2021
Začněme znovu právě z tohoto údivu, hleďme na Ukřižovaného a povězme mu: „Pane, jak mne miluješ! Jak jsem pro tebe cenný!“. Dejme se Ježíšem udivovat, protože velikost života nespočívá ve vlastnictví nebo sebepotvrzení, nýbrž ve zjištění, že jsme milováni. Toto je velikost života. Totiž zjistit, že jsme milováni. Velikost života je v kráse lásky. V Ukřižovaném spatřujeme poníženého Boha, Všemohoucího zbídačeného na odpis.

Datum: 4.4.2021
Jestliže se z víry vytratí úžas, ohluchne a již nevnímá nádheru milosti, necítí chuť Chleba života a Slova, nezakouší krásu bratrů a daru stvoření. A nás ještě Boží láska dokáže přivést k pohnutí? Proč už před Ním neumíme žasnout? Proč? Možná kvůli tomu, že se naše víra opotřebovala zvykovostí. Možná kvůli tomu, že vězíme ve svých nářcích a ochromuje nás naše nespokojenost. Možná kvůli tomu, že už ničemu nedůvěřujeme a sami sebe dokonce považujeme za omyl. Avšak za všemi těmito „možná“ se skrývá skutečnost, že jsme se dosud neotevřeli daru Ducha, který uděluje milost úžasu.

Datum: 3.4.2021
Jeho láska přistupuje k naší slabosti, dospívá až tam, kde se nejvíce stydíme. A tak víme, že již nejsme sami, poněvadž Bůh je s námi v každé ráně i v každém strachu – žádné zlo a žádný hřích nemají poslední slovo. Bůh vítězí, avšak palma vítězství prochází dřevem kříže, a proto se kříž a palma k sobě druží. Prosme o milost údivu. Bez úžasu křesťanský život zešedne. Jak můžeme svědčit o radosti ze setkání s Ježíšem, pokud nás dennodenně neudivuje jeho překvapující láska, která odpouští a přeje novým začátkům?

Datum: 2.4.2021
Učinil to pro nás, aby se až do dna dotkl naší lidské reality, aby prošel veškerým naším bytím a zlem, aby se k nám přiblížil a neopustil nás v bolesti a smrti, aby nás zachránil a spasil. Ježíš vystupuje na kříž, aby sestoupil do našeho utrpení. Zakouší naše nejhorší duševní stavy: selhání, odmítání všemi, zradu lidí, kteří ho mají rádi, a dokonce opuštěnost od Boha. Na svém těle pociťuje naše nejdrásavější rozpory, a tak je vykupuje a přetváří.

Datum: 1.4.2021
Ježíš se však, jak nám řekl sv. Pavel, „zřekl sám sebe“ a „ponížil se“ (Flp 2, 7.8.). To udivuje: přihlížet tomu, jak se Všemohoucí zcela umenšuje. Vidět Slovo, které všechno zná, jak nás mlčky zaškoluje z katedry kříže. Vidět krále králů, jehož trůnem je šibenice. Vidět Boha veškerenstva všeho zbaveného a namísto slávy korunovaného trním. Vidět Jej, ztělesněné dobro, jak jej haní a urážejí. Proč toto všechno ponížení? Proč jsi ho, Pane, dovolil?

Datum: 31.3.2021
Také dnes mnozí lidé Ježíše obdivují, protože pěkně mluvil, miloval a odpouštěl, jeho příklad změnil dějiny...Obdivují se mu, ale jejich život se nemění, poněvadž obdiv nestačí. Je třeba Ježíše následovat po jeho cestě, dát se jím zpochybnit, přejít z obdivu do údivu. A co nejvíce na Pánu a jeho Velikonocích udivuje? Skutečnost, že dochází ke slávě skrze pokoření. Triumfuje tím, že na sebe bere bolest a smrt, kterým bychom se my, zajatci obdivu a úspěchu, raději vyhnuli.

Datum: 30.3.2021
Co se stalo oněm lidem, kteří několik dní po oslavném „Hosana“ křičí „Ukřižuj“? Co se to stalo? Tito lidé spíše než Mesiáše následovali jeho obraz. Obdivovali Ježíše, ale nechtěli se jím dát ohromit. Údiv se liší od obdivu. Obdiv může být světský, protože svá očekávání naplňuje podle vlastního vkusu, kdežto údiv se naopak otevírá druhému člověku a jeho novosti.

Datum: 29.3.2021
Ježíš nás od počátku udivuje. Jeho současníci jej slavnostně vítají, ale on vjíždí do Jeruzaléma na prostém oslátku. Jeho krajané o Velikonocích očekávají mocného osvoboditele, avšak Ježíš přichází, aby je dokonal svou obětí. Příslušníci jeho národa čekají, že budou slavit vítězství, vykonané mečem nad Římany, avšak Ježíš přijíždí, aby slavil vítězství Boha, dosažené křížem.




Autor: Fulton John Sheen - Info o autorovi

Datum: 28.3.2021
Kdyby se lotr po pravici býval ospravedlňoval, byl by hleděl na Ježíše shora a ztratil svou duši. Ale protože si byl vědom vlastního hříchu, měl prostor k přijetí Božího odpuštění. Odpověď Vykupitele na jeho prosbu pak dokazuje, že vůči soucitným lidem je láska slepá - neboť milujeme-li Boha a svého bližního, ... Boží láska už nebude schopná vidět naše viny a tato slepota se nám stane úsvitem vidění Lásky.

Datum: 27.3.2021
Jeden lotr byl spasen: ať tedy nikdo nezoufá! Jeden lotr byl zavržen: ať tedy nikdo není opovážlivý! Měj soucit s ubohým, a božské Milosrdenství ti tvůj soucit odplatí.

Datum: 26.3.2021
Jediná cesta k překonání závisti spočívá, jak to ukázal lotr po pravici, v projevení soucitu. Někteří lidé Církvi bohužel vyčítají, že přijímá velké hříšníky na smrtelném lůžku zpět do svého lůna. Představte si to! Závidět spásu duše! Proč raději nejásat nad Božím milosrdenstvím? Copak náš Pán nemůže toužit po spáse lotrů dvacátého století právě tak jako toužil po spáse těch století prvního? Ti i oni přece mají duši. Závidět lotrovi spásu duše je snad větší hřích než samo lotrovství.

Datum: 25.3.2021
Člověk by si myslel, že první duší získanou přes pult Kalvárie za rudé mince vykoupení bude světec, ale v Božím plánu vykoupení krade toto privilegium lotr a pochoduje do ráje jako eskorta Krále Králů. Závist bývá zdrojem chybných soudů o druhých. Lotr po levici záviděl našemu Pánu moc, nesprávně ho posoudil a minul se proto jak se Spasitelovým Božstvím, tak se svou vlastní spásou. Vlastní závist jej přivedla k tomu, aby žádal něco nesprávného: žádal, aby byl sňat, zatímco měl žádat, aby byl vyzdvižen.

Datum: 24.3.2021
Soucit má na duši téměř opačný účinek. Zloděj po pravici nezávidí Kristovu moc, má pouze soucit s Mistrovým utrpením. Nebyla v něm ani jiskra závisti. Nezáviděl Boží moc, neboť Bůh ví nejlépe, co se svou mocí učinit. Nezáviděl svým bližním, neboť nemohli nabídnout nic cenného. Vrhl se tedy vstříc Boží Prozřetelnosti a prosil o odpuštění. Umírající muž prosil Umírajícího Muže o život, muž bez majetku prosil Chudého Muže o království, lotr u brány smrti chtěl umřít jako zloděj a ukrást ráj. A protože nic nezáviděl, všechno získal.

Datum: 23.3.2021
Zloděj po levici řekl: Což nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás. Jinými slovy, kdybych já měl tu moc, kterou ty si nárokuješ jako Mesiáš, použil bych ji jinak než k tomu, abych tu bezmocně visel na kříži. Takto závist ukazuje, že kdyby měla dary, které závidí druhým, použila by je nesprávně. Závist nikdy nemyslí na odpovědnost. Dívá se pouze na sebe, a proto nesprávně zachází s každým darem, jenž jí přijde do cesty.

Datum: 22.3.2021
Hříšná závist je svévolným zármutkem nad cizím dobrem, ať již duchovním nebo materiálním, a to proto, že se nám zdá, že naše vlastní dobro je tak umenšeno. Závist se projevuje svárem, záští, zlomyslnou radostí, pomlouváním, zlehčováním, přisuzováním zlých pohnutek, žárlivostí a pomluvami. Náš Pán neustále kázal proti závisti. Vlastní kázání proti závisti ho však nezachránilo před závistivci. pilát mu záviděl moc, Annáš nevinnost, Kaifáš popularitu, Herodes morální nadřazenost, zákoníci a farizeové moudrost.

Datum: 21.3.2021
Představme si, že bychom začali být upřímní a uvědomili si svou skutečnou cenu. Příklad nám nechybí, vždyť máme před očima Toho, který se pokořil až k smrti kříže, který se zřekl božské útěchy, když si Moc oblékla cáry slabosti a Síla se opásala opuštěností, a který se, ačkoliv to byl Bůh, zdál být Bohem opuštěn. A proč to udělal? Protože ty a já jsme se pokusili vést životy bez Boha - být nezávislými. Bůh tehdy nezvítězil ničím jiným než křížem a trnovou korunou.

Datum: 20.3.2021
Skutečně velcí lidé jsou lidé pokorní, vždy jsou přívětiví, laskaví a chápaví. Jen malí lidé se potřebují chovat důležitě. Učený člověk se nikdy nepotřebuje "jevit" učeným, tak, jako svatí se nikdy nemusejí jevit zbožnými - ale pokrytci ano.

Datum: 19.3.2021
Dokud jsme malí, všechno ostatní se nám zdá velké. V duchovním řádu je to stejné: pokud se vztahujeme k Bohu, který je moudřejší než my, větší než my, mocnější než my, pak je svět plný zázraků. Ale jen zkus zapomenout na Boha, učiň bohem sám sebe, a začneš si se svým malým poznáním nárokovat vševědoucnost. Tehdy se pro tebe svatí stanou "hloupými šašky", mučedníci "fanatiky", řeholníci "zabedněnci", zpověď "kněžským výmyslem", Eucharistie "pozůstatkem pohanství", nebe "dětinskou představou" a pravda "pouhým přeludem". Vědět toho tolik je jistě úžasné, ale musí být nakonec hrozné zjistit, jak malé to poznání ve skutečnosti bylo.

Datum: 18.3.2021
Paradox apoštolátu je ten, že čím méně si o sobě myslíme, tím více dobra vykonáme. Petr se namáhal celou noc a nic nechytil, Pán však posléze naplnil jeho loď zázračným rybolovem. Božími nástroji pro dobro v tomto světě jsou proto pouze pokorní, tím, že se považují za nic, poskytují prostor nekonečnu, zatímco ty, kdo se považují za nekonečné, ponechává Bůh s jejich nicotností.

Datum: 17.3.2021
Na celém světě se nic nepřemáhá tak obtížně, jako intelektuální pýcha. Kdyby právě ona sloužila lodím za pancíř, žádný granát by je nikdy neprorazil. Je snadné to pochopit, neboť jestliže se člověk domnívá, že všechno zná, pak také žije s pocitem, že už nezůstalo nic, co by měl poznat, dokonce ani to, co by mu mohl sdělit Bůh. Pokud je duše egem naplněna až po okraj, pro Boha žádné místo nezůstane.

Datum: 14.3.2021
Z materiálního hlediska máme tak malou cenu. Lidské tělo obsahuje tolik železa, kolik je ho v jenom hřebíku, tolik cukru, kolik je ho ve dvou kostkách, tolik oleje, kolik je ho v sedmi kusech mýdly, tolik hořčíku, kolik je třeba k vyvolání jedné fotografie. Celé lidské tělo má nakonec z chemického hlediska cenu méně než dva dolary. Ale duchovně máme větší cenu, než celý vesmír: "Neboť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?"

Datum: 13.3.2021
Pýcha je nezřízená láska k vlastní výjimečnosti, ať už tělesné nebo duševní, nebo nedovolené potěšení, které čerpáme z domněnky, že nikdo není lepší než my. Proč bychom vůbec měli být pyšní? Jak nám připomíná svatý Pavel: Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi dostal, proč se vychloubáš, jako bys to nebyl dostal? Jsme snad pyšní na svůj hlas, bohatství, krásu, nadání? Ale co je to jiného, než Boží dary, které nám Pán může v každé chvíli zase odejmout?




Autor: Pio z Pietrelciny - Info o autorovi

Datum: 13.3.2021
Musíš se stát čerstvým chlebem pro hladová ústa a dobrým vínem pro vyprahlá hrdla.

Datum: 12.3.2021
Kdyby lidé věděli, co stojí jedna duše! Duše nejsou dávány zdarma, kupují se. Vy nechápete, co stály Ježíše. A dodnes se za ně platí stejnou měnou.

Datum: 11.3.2021
Nemiloval jsi Pána už odjakživa? Copak teď ho už nemiluješ? Netoužíš ho milovat věčně? Tedy žádný strach! I kdybys spáchal všechny hříchy tohoto světa, Ježíš Ti opakuje: Je ti odpuštěno mnoho hříchů, protože jsi mnoho miloval.

Datum: 10.3.2021
Dokud jsme tedy na cestě, mějme živou víru, pevnou naději a vroucí lásku, abychom tam jednou mohli přebývat osobně, až se Bohu zalíbí.

Datum: 9.3.2021
Vždycky mějme před očima, že na zemi je bojiště, korunu obdržíme až v ráji. Zde je místo zkoušky, odměnu dostaneme až tam nahoře, zde jsme ve vyhnanství, zatímco naší pravou vlastí je nebe, po němž musíme ustavičně toužit.

Datum: 8.3.2021
Neboj se, když zuří bouře, protože lodička tvého ducha se nikdy nepotopí. Nebesa a země se mění, ale nemění se Boží slovo, které nás ujišťuje, že kdo je poslušný, zvítězí. Navždy zůstane napsáno nesmazatelnými písmeny v knize života: "Já trvám navěky".




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 7.3.2021
Postní doba je pokorné sestupování do vlastního nitra a k druhým. Znamená to pochopit, že spása není výstup za slávou, nýbrž pokoření z lásky do naprosté nepatrnosti. Abychom na této cestě neztratili směr, postavme se před Ježíšův kříž, který je Božím mlčenlivým stolcem. Hleďme denně na jeho rány. Jeho rány jsou pro nás otevřeny a jeho ranami jsme byli uzdraveni. Právě tam, kde jsme nejvíce zranitelní a nejvíce se stydíme, nám Bůh vyšel naproti.

Datum: 6.3.2021
Bratři a sestry, tato naše zpáteční cesta k Bohu je možná jedině díky tomu, že On se vydal na cestu k nám. Opačně by to nebylo možné. Ještě předtím, než jsme se za Ním vypravili, sestoupil k nám, předešel nás, vyšel nám vstříc.

Datum: 5.3.2021
Popel na hlavě nám připomíná, že jsme prach a v prach se obrátíme. Avšak do tohoto našeho prachu Bůh vdechl svého Ducha života. Nemůžeme tedy žít v honbě za prachem, pachtěním se po věcech, které dnes jsou a zítra pominou. Vraťme se k Duchu, Dárci života, vraťme se k Ohni, který vzkřísí náš popel. Onen oheň nás učí lásce – ačkoli jsme nadále prach, jak říká liturgický hymnus, je to „prach zamilovaný“.

Datum: 4.3.2021
Potřebujeme se připodobnit onomu malomocnému, který se vrátil k Ježíši a vrhl se mu k nohám. Prospěje nám Ježíšovo uzdravení, je zapotřebí ukázat mu své rány a vyslovit: „Ježíši, jsem zde před tebou, se svým hříchem a ubohostí. Ty jsi lékař, můžeš mne vysvobodit. Uzdrav mé srdce, uzdrav mne z malomocenství“.

Datum: 3.3.2021
Dále se potřebujeme vrátit k Ježíši, jako onen malomocný, který se k němu po uzdravení vrací, aby mu poděkoval. Bylo jich vyléčeno deset, avšak on jediný byl také zachráněn, neboť přišel zpět k Ježíši (srov. Lk 17, 12-19). Všichni, skutečně všichni máme duchovní nemoci, ze kterých se sami nemůžeme vyléčit, všichni máme zakořeněné zlozvyky, které sami neumíme vymýtit, všechny nás ochromuje strach, který sami neporazíme.

Datum: 2.3.2021
Upadli jsme: jsme děti, které neustále padají, jako batolata, která se pokoušejí chodit, ale pokaždé skončí na zemi a potřebují, aby je tatínek vždy zdvihl. Na nohy nás staví Otcovo odpuštění: prvním krokem na naší cestě zpět je Boží odpuštění, zpověď. Co se týče zpovědi, pěkně prosím, aby zpovědníci byli jako otec, který nešvihá bičem, ale objímá.

Datum: 1.3.2021
Položme si tedy otázku: jak na pouti k Bohu postupovat? Pomůže nám vyprávění Božího slova o takových cestách zpět. Pohleďme na marnotratného syna a pochopíme, že také pro nás nastal čas vrátit se zpět k Otci. Jako onen syn jsme zapomněli na vůni domova, cenné jmění jsme promrhali v nicotnostech a zůstaly nám prázdné ruce a nespokojené srdce.

Datum: 28.2.2021
Pro nás platí totéž: návratu k Bohu překáží naše nezdravá lnutí, zdržují jej svůdné smyčky neřestí, klamné jistoty vkládané do peněz a vnějšího zdání, ochromující bědování nad vlastním osudem. Pokud chceme kráčet dál, je třeba těmto přeludům strhnout masku.

Datum: 27.2.2021
Těchto čtyřicet dní nám připomíná čtyřicet let, za kterých Boží lid putoval pouští, aby se navrátil do země svého původu. Jak ale bylo těžké opustit Egypt! Bylo mnohem těžší opustit Egypt, který se Božímu lidu vryl do srdce, než ten, ze kterého prchali. Tento Egypt si stále nosili s sebou. Na cestě se ustavičně objevuje pokušení oplakávat tamní blahobyt, obracet se zpět, vázat se na minulé vzpomínky, na nějakou modlu

Datum: 26.2.2021
Mám vrtkavé srdce, které urazí krok vpřed a druhý zpátky, trochu miluje Pána a trochu svět, anebo mé srdce tkví pevně v Bohu? Libuji si ve svém pokrytectví, anebo zápasím, abych srdce vymanil ze svazující obojakosti a falše?

Datum: 25.2.2021
Zkusme se ptát sami sebe: kam mne vede má životní navigace, k Bohu, anebo k mému sobectví? Žiji k Pánově potěše, anebo aby si mne někdo všímal, chválil mne, upřednostňoval, stavěl na první místo a tak dál...?

Datum: 24.2.2021
Postní doba není sbírka zbožných úkonů, nýbrž rozlišení toho, kam se zaměřuje srdce. Toto je jádro postní doby: kam míří mé srdce?.

Datum: 23.2.2021
Postní doba je cesta, která se cele týká našeho života i nás samých. Je to čas k prověření stezek, jimiž se ubíráme, abychom našli tu, která nás dovede zpět domů, abychom opětovně odkryli onu zásadní vazbu k Bohu, na níž vše závisí.

Datum: 22.2.2021
„Obraťte se ke mně celým svým srdcem“ (Jl 2,12). Vraťte se ke mně. Postní doba je cesta zpět k Bohu. Kolikrát jsme Pánu v zaneprázdněnosti anebo lhostejnosti řekli: „Přijdu za Tebou později, počkej…Dnes nemohu, ale zítra se začnu modlit a dělat něco pro druhé“. A tak se to děje den za dnem. Nyní Bůh apeluje na naše srdce. V životě stále budou věci na dělání a stále budeme mít pohotové omluvy, avšak, bratři a sestry, dnes je čas vrátit se k Bohu.




Autor: Richard Rohr - Info o autorovi

Datum: 21.2.2021
Lidé, kteří mají kontrolu a moc, se snaží ovládat druhé lidi a stejně tak i Boha - ale něco milovat vždy znamená jistým způsobem se kontroly vzdát. Máme sklon vytvářet Boha, který by byl stejný jako my - zatímco původně tomu mělo být naopak. Napadlo vás někdy, že Bůh se vzdává kontroly víc než kdokoli jiný na světě? Popravdě řečeno, Bůh ani na kontrole nelpí. To my na ní lpíme. Bůh ... je tak svobodný!

Datum: 20.2.2021
Kristus je světlo, které lidem umožňuje vidět věci v jejich plnosti. Náležitým a zamýšleným účinkem toho světla je, že člověk vidí Krista všude kolem sebe. S jinakostí neměl Ježíš vůbec žádný problém. Tyto "ztracené ovce" ve skutečnosti zjišťovaly, že pro něho rozhodně ztracené nejsou, a zpravidla se z nich stávali jeho nejlepší následovníci.

Datum: 19.2.2021
Dávno před vtělením v osobě Ježíše byl ve všech věcech hluboce obsažen Kristus. První verše Bible říkají, že "země byla pustá a prázdná", ale nad ní a "nad vodami se vznášel Duch Boží" a hned se začal plně zviditelňovat materiální svět ve své hloubce a významu. Mějme na paměti, že světlo není ani tak to, co přímo vidíme, jako to, díky čemu vidíme všechno ostatní. Proto Ježíš pronáší v Janově Evangeliu: "Já jsem světlo světa."

Datum: 18.2.2021
Máme víru v Krista, a tak můžeme mít víru Kristovu. To je cíl. Musíme se dívat na Ježíše, dokud se nebudeme umět dívat na svět jeho očima. Svět už nemá důvěru v křesťany, kteří "milují Ježíše", ale nevypadá to, že by měli rádi ještě něco jiného.

Datum: 17.2.2021
Většina odvěkých tradic nabízí vysvětlení, obvykle na tento způsob: Všechno, co existuje v materiální podobě, je plodem jakéhosi prvotního zdroje, jenž původně existoval pouze jako Duch. Tento Nekonečný prvopočáteční zdroj se jakýmsi způsobem vlil do konečných, viditelných forem a vytvořil tak všechno, ...co vidíme očima. Toto sebeodkrytí toho, komu říkáme Bůh, ve fyzickém světě, bylo první Inkarnací (ve smyslu obecného výrazu pro jakékoliv vtělení ducha), k níž došlo dávno před osobní, druhou Inkarnací, která nastala, jak věří křesťané, s Ježíšem.

Datum: 16.2.2021
Připusťme, že pokud jde o stvoření světa, na otázku "jak", ba ani na tu "kdy" nebudeme pravděpodobně nikdy umět odpovědět. Náboženství se však pokouší dát odpověď především na otázku "proč". Existuje něco, co by dokládalo, proč Bůh stvořil nebe a zemi? O co bohu šlo? Byl v tom nějaký Boží záměr či cíl?

Datum: 15.2.2021
Základní funkcí náboženství je bytostně nás se vším spojovat. Náboženství nám má pomáhat vidět svět a sebe v celosti, ne jenom v částech. Opravdu osvícení lidé vidí jednotu, protože se dívají z jednoty, místo aby všechno nálepkovali jako lepší nebo horší, vnitřní nebo vnější. Kosmická představa Krista s nikým nesoupeří a nikoho nevylučuje, ale všechny a všechno zahrnuje.




Autor: Henri J. M. Nouwen - Info o autorovi

Datum: 14.2.2021
Bůh jako Otec touží po tom, aby ti, kteří zůstanou doma, prožívali radost z jeho přítomnosti a zakoušeli jeho lásku. Ale i zde svou lásku pouze nabízí, nikomu ji nevnucuje. Je třeba ji svobodně přijmout. Jako Otec uplatňuje jedinou autoritu, a to je autorita milosrdného soucitu. Tato autorita pochází z toho, že dovolil, aby mu hříchy jeho dětí probodly srdce. Tohle je Bůh, v něhož věřím: Otec, který od počátku stvoření vztahuje ruce v milosrdném žehnání. Nikomu se nevnucuje, ale stále čeká, nikdy v zoufalství nezlomí hůl, nedovolí svým rukám klesnout, ale vždycky bude doufat, že se k němu jeho děti vrátí, aby k nim mohl promlouvat slovy lásky a nechal své bolavé paže spočinout na jejich ramenou.

Datum: 13.2.2021
Bůh jakožto Otec chce, aby jeho děti byly především svobodné, aby mohly svobodně milovat. A taková svoboda zahrnuje i možnost, že opustí domov, že odejdou do "daleké země" a přijdou o všechno. Otcovo srdce zná veškerou bolest, kterou jim taková volba přinese, ale láska mu brání, aby tomu předešel silou.

Datum: 12.2.2021
Bůh nemůže člověka nutit, omezovat, nařizovat mu, postrkávat jej nebo ho od něčeho odtahovat. Dává mu svobodu, aby lásku odmítl, anebo ji opětoval. Právě ta nesmírnost Boží lásky je zdrojem jeho utrpení. Bůh, stvořitel nebo i země, se rozhodl, že nám bude především otcem.

Datum: 11.2.2021
Srdce otce hoří nekonečnou touhou přivést děti domů. Jak rád by s nimi mluvil a varoval je před nástrahami, jimž musejí čelit. Jak rád by je přesvědčil, že doma najdou vše, co hledají všude jinde! Jak by si jen přál moci je přitáhnout domů otcovskou autoritou a přidržet je u sebe, aby se nemohly zranit! Ale jeho láska je příliš velká na to, aby udělal něco takového.

Datum: 10.2.2021
Byl už jsem připraven ztotožnit se s marnotratným synem anebo i s jeho starším bratrem. Ale vysloveně mi naháněla hrůzu myšlenka, že bych měl být jako ten stařec, který nemá co ztratit, protože už všechno ztratil: má jen rozdávat.

Datum: 9.2.2021
Sue mi ani neposkytla mnoho šancí k protestu: "Celý život hledáš přítele. Co tě znám, zoufale toužíš po něčí náklonnosti. Zajímáš se o tisíc věcí, všude žebráš o pozornost, ocenění a potvrzení sebe sama. Ale nadešel čas, abys uchopil svoje vlastní povolání a stal se otcem, který vítá děti domů, aniž by se jich na cokoli ptal, aniž by od nich chtěl cokoli nazpět. Pohleď na otce na tvém obrazu, a pochopíš, k čemu jsi povolán.

Datum: 8.2.2021
Sue mě navštívila ... a mluvila se mnou o Marnotratném synovi, přičemž řekla: "Ať už jsi starší nebo mladší syn. musíš si uvědomit, že jsi povolán k tomu, aby ses stal otcem. Její slova mě zasáhla jako blesk. Cel léta jsem strávil s obrazem a hleděl na starce, jak drží v náručí svého syna, nikdy mi však nepřišlo na mysl, že otec je ten, kdo nejplněji vystihuje mé životní povolání.

Datum: 6.2.2021
Ztracenost "spravedlivého" se záští v srdci je velmi těžké postřehnout, protože jde ruku v ruce s touhou být dobrý a ctnostný. Z vlastního života vím, jak důsledně jsem se snažil být dobrý, být přijímán, být oblíbený a stát se příkladem hodným následování pro ostatní. Vědomě jsem se snažil vyhýbat nástrahám hříchu a měl jsem strach, abych nepodlehl pokušení. Ale s tím nastoupila i má přílišná vážnost a moralistické sklony, které mi začaly bránit, abych se v domě svého Otce cítil doma. Nebyl jsem už tak svobodný, spontánní a hravý.

Datum: 5.2.2021
Když tak zkoumám vlastní srdce i životy jiných lidí, rád bych věděl, co nadělá víc škody: žádostivost, nebo tato skrytá zatrpklost? U "spravedlivých" a "ctnostných" najdeme tolik zatrpklosti! Tolik posuzování, odsuzování a předsudků je mezi lidmi "svatými"! A kolik potlačeného hněvu bychom našli v lidech, kteří se usilovně snaží, aby se vyhnuli hříchu!

Datum: 4.2.2021
Daleko těžší je ztotožnit se se ztraceností staršího syna. Koneckonců, vždycky dělal všechno správně. Byl poslušný, konal své povinnosti, dodržoval zákon a byl pracovitý. Navenek byl starší syn bezchybný. Ale když je konfrontován s tím, jak se otec raduje nad návratem mladšího bratra, vybuchne v něm jakási temná síla a probublává na povrch. Najednou máme před očima člověka záštiplného, pyšného, nelaskavého a sobeckého, který zůstával celou dobu ve skrytu, i když za ta léta postupně nabíral na síle.

Datum: 3.2.2021
Způsob ztracenosti mladšího syna je zcela zjevný. Promrhal peníze, čas, přátele i vlastní tělo. To, co dělal, bylo špatné, věděla to nejen jeho vlastní rodina, ale i přátelé a nakonec i on sám. Jde o případ klasického lidského selhání, které lze přímočaře vyřešit. Dobře mu rozumíme.

Datum: 2.2.2021
Po světě chodí mnoho starších sourozenců, kteří jsou ztraceni, zatímco jsou stále doma. Jde právě o tuhle ztracenost, projevující se odsuzováním a pohrdáním, hněvem a záští, hořkostí a žárlivostí,... věci tak zhoubné a ničivé pro lidské srdce.

Datum: 1.2.2021
Přítelova kritika mě dost naštvala. Řekl jsem si: "Jak si dovoluje mě poučovat o modlitbě! Po léta si žil bezstarostným a nevázaným životem, zatímco já od dětství téměř úzkostně dodržoval pravidla víry. Teď si konvertuje a začne mě poučovat, jak se mám chovat?" Hořkost a zášť, které se vynořily z mého nitra, mi zjevily mou vlastní "ztracenost". Setrval jsem doma u otce, nikam jsem neodešel, a přece jsem nežil svobodně. Můj hněv a závist vyjevily mou vlastní spoutanost.

Datum: 31.1.2021
Snadno se ztotožňuji se starším synem v podobenství, když si stěžuje: "Léta jsem pro tebe otročil, vždycky jsem tě poslouchal, a přece jsi mi nedopřál ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli!" V jeho stížnosti čteme, že se mu poslušnost a povinnost stal břemene, a služba otci otrockým jhem.

Datum: 30.1.2021
Je to zvláštní, ale v hloubi srdce jsem vzpurnému synovi záviděl. Tato emoce se ve mně probouzí, když vidím přátele, jak se dobře baví, přičemž dělají věci, které já odsuzuji. jejich chování je pro mě pohoršlivé, nebo dokonce nemorální, ale zároveň přemítám, proč nemám kuráž udělat aspoň něco z toho, případně i všechno.

Datum: 29.1.2021
Je pro mě obtížné si přiznat, že ten zahořklý, záštiplný, rozhněvaný mladý muž by mi mohl být v duchovním smyslu bližší, než rozmařilý mladší bratr! Ale čím víc přemýšlím o starším synovi, tím víc se v něm poznávám. ... Celý život jsem ve skrytu duše bádal nad tím, jaké by to bylo odvážit se být neposlušný a žít nevázaným životem, který jsem viděl u druhých. Já jsem se vždycky choval slušně a spořádaně, v souladu s požadavky rodičů a jiných rodičovských figur mého života. Zároveň jsem se občas divil, proč nemám odvahu "utéct", kterou měl mladší syn.

Datum: 28.1.2021
Rembrandtův obraz by se klidně mohl jmenovat podobenství o ztracených synech. Ztratil se mladší syn, který opustil domov, aby hledal svobodu a štěstí v cizí zemi. Ale i ten, který zůstal doma, se stal ztraceným člověkem. Navenek vykonával vše, co se očekává od dobrého syna, srdcem však odešel daleko od otce. Vykonával své povinnosti, denně těžce pracoval, ale byl stále více nešťastný a nesvobodný.

Datum: 27.1.2021
Přítomnost staršího syna na obraze už mi nedovoluje, abych si "návrat" sentimentalizoval. Hlavní pozorovatel si udržuje svůj odstup a zjevně si nepřeje účastnit se otcovského uvítání. Co se v tom muži odehrává? Co udělá? Přiblíží se a obejme bratra podobně jako otec, nebo odejde s hněvem a odporem?

Datum: 26.1.2021
Hlavní pozorovatel, který sleduje, jak otec objímá svého syna, vypadá velmi odtažitě. Dívá se na otce, ale bez radosti. Nevztáhne ruku, neusměje se ani nenaznačí uvítání. Prostě tam jen o straně stojí a zjevně nemá nejmenší zájem přijít blíž.

Datum: 25.1.2021
Když jsem trávil dlouhé hodiny v Ermitáži a pozoroval Rembrandtův obraz (Návrat marnotratného syna), postupně mě stále více fascinovala postava staršího syna. Vzpomínám, jak jsem na něj upřeně hleděl a kladl si otázku, co se asi odehrává v jeho mysli a srdci. On je bezpochyby hlavním svědkem návratu mladšího syna. V době, kdy jsem důvěrně znal jen detail celého obrazu, v němž otec objímá navrátivšího se syna, bylo poměrně snadné vnímat scénu jako příjemnou a uklidňující. Ala když jsem spatřil celý obraz, rychle mi došla složitost toho setkání.

Datum: 23.1.2021
Oba potřebovali uzdravení a odpuštění. Oba se potřebovali vrátit domů. Oba potřebovali objetí odpouštějícího otce. Ale z příběhu samotného i z Rembrandtova obrazu je jasné, že těžším obrácením bude muset projít ten, který zůstal doma.

Datum: 22.1.2021
Rembrandt je jak starší syn, tak i mladší syn z podobenství. Když v posledních letech života maloval oba syny v Návratu marnotratného syna, žil životem, jemuž nebyla cizí ztracenost obou synů.

Datum: 21.1.2021
Daleko těžší je ocenit člověka, který vězí hluboko v zášti a nenávisti, mrhá spoustou vzácného času na malicherné soudní spory a neustále odpuzuje lidi svým arogantním chováním. Ale dnes už nemohu popřít, že i tahle stránka patřila k Rembrandtovu životu a nelze ji pominout.

Datum: 20.1.2021
Není těžké sympatizovat s člověkem, který má smyslnou povahu, utápí se v hedonistických radovánkách života, ale pak všeho lituje, vrací se domů a stává se velmi duchovní osobou.

Datum: 19.1.2021
A v tomto kontextu nám vyvstává jiný Rembrandt, člověk ztracený v hořkosti a pomstychtivosti, který je schopen zrady. Tomuto Rembrandtovi je obtížné hledět do tváře.

Datum: 18.1.2021
(Rembrandt) zanechal stranou život plný věcí a lidí a zvolil si spíše ústraní a ticho. S věkem dospěl k jistému zvnitřnění a zklidnění, což byl jeho duchovní návrat domů. Ale i starší syn je součástí Rembrandtovy životní zkušenosti...Z nejnovějších studií jasně vyplývá, že Rembrandtovy vztahy s mecenáši a sponzory...vůbec nebyly snadné, podobně jako jeho vztahy s rodinou a přáteli. Zkrátka s Rembrandtem nebylo snadné vyjít.

Datum: 17.1.2021
Když jsem hleděl na mladšího syna a zamýšlel se nad Rembrandtovým životem, bylo mi naprosto jasné, že ho Rembrandt musel chápat zcela osobním způsobem. V době, kdy maloval Návrat marnotratného syna, se jeho život vyznačoval sebedůvěrou, úspěchem a slávou, záhy však následovaly bolestné ztráty, zklamání a prohry. Těmito prožitky se posunul od vnějšího světla do světla vnitřního, odvrátil se od malby světských, vnějškových událostí a přiklonil se k zobrazování vnitřního významu.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 15.1.2021
Daleko ať je od nás, myslet si, že věřit znamená nacházet snadno utěšná řešení. Víra, kterou nás učí Kristus, je ta, kterou vidíme u svatého Josefa, který nehledal zkratky, nýbrž otevřeně čelil tomu, co jej potkává a přijímal za to odpovědnost.

Datum: 14.1.2021
Jako Bůh řekl našemu Světci: "Josefe, synu Davidův, neboj se", patrně opakuje také nám: „Nebojte se!“. Je třeba odložit vztek i zklamání a dát - nikoli světskou útrpností, nýbrž doufající statečností – prostor tomu, co jsme nevolili a přece existuje. Takovýto způsob akceptace života nás uvádí do hlubšího smyslu. Život každého z nás se může zázračně obrodit, najdeme-li odvahu jej žít podle toho, co nám ukazuje evangelium. A nezáleží na tom, zda se všechno zvrtlo špatně a zda už je něco nevratné. Bůh může dát rozkvést květům mezi kameny. A třebaže nám naše svědomí něco vyčítá, Bůh ví všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí.

Datum: 13.1.2021
Josef neupadá do trpné rezignace, nýbrž odvážně a statečně se nasazuje. Přijetí je způsob, kterým se v našem životě projevuje dar statečnosti, pocházející od Ducha svatého. Jedině Pán nás může obdarovat silou přijímat život takový, jaký je, a dávat prostor také rozporným, nečekaným a neútěšným aspektům existence.

Datum: 12.1.2021
Duchovní život, který nám představuje Josef, není cestou, která vysvětluje, nýbrž cestou, která akceptuje. Pouze na základě tohoto přijetí, tohoto smíření je možné vytušit také velkolepost dějin a jejich hlubší smysl. Je to jako ozvěna zanícených slov, jimiž Job odpověděl manželce, která jej ponoukala, aby se vzbouřil proti veškerému zlu, které jej potkalo: "Přijímáme-li štěstí jako dar od Boha, nemáme stejně přijmout i neštěstí?" (Job 2,10).

Datum: 11.1.2021
Častokrát dochází v našem životě k událostem, jejichž smysl nechápeme. Naše první reakce je často zklamání a vzpoura. Josef nechává svoje úsudky stranou, aby dal prostor tomu, co se děje, jakkoli to vypadá tajemně, akceptuje to, přebírá do své zodpovědnosti a smiřuje se svým životním údělem. Pokud nepřijmeme svůj životní úděl, nedokážeme kráčet dál, protože budeme vždycky v zajetí svých očekávání a následných zklamání.

Datum: 10.1.2021
Bůh povolal svatého Josefa, aby přímo sloužil osobě i poslání Ježíše vykonáváním svého otcovství: právě tímto způsobem Josef spolupracoval v plnosti času na velkém tajemství vykoupení a byl vpravdě služebníkem spásy. Josef přijímá Marii bez předběžných podmínek. Důvěřuje andělovým slovům: Ušlechtilost jeho srdce umožňuje, aby podrobil lásce všechno, co se naučil ze Zákona; a dnes, v tomto světě, kdy je psychologické, verbální i fyzické násilí páchané na ženě evidentní, se Josef prezentuje jako postava uctivého, delikátního muže, který, ač nemá všechny informace, rozhoduje se pro dobré jméno, důstojnost a život Marie. A ve své pochybnosti o tom, jak nejlépe si počínat, mu Bůh osvícením jeho úsudku pomáhá volit.

Datum: 9.1.2021
Analogicky k tomu, jak Bůh jednal s Marií, když jí zjevil Svůj plán spásy, zjevil také Josefovi Svoje plány; a učinil tak prostřednictvím snů, které jsou v Bibli, jakož i u všech starobylých národů považovány za prostředky, kterými vyjevuje Bůh svoji vůli. Josefa velice trápí nepochopitelné Mariino těhotenství: nechce ji vydat pohaně a rozhodne se tajně se s ní rozejít. V prvním snu mu anděl pomáhá vyřešit jeho obrovské dilema: Neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů. Jeho odpověď byla okamžitá: Když se probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal. Poslušností svoje drama překonal a zachránil Marii.

Datum: 8.1.2021
Rovněž Josefovým nepokojem prostupuje Boží vůle, dějiny a plán. Takto nás Josef učí, že mít víru v Boha znamená také věřit, že Bůh může působit i přes naše obavy, naše chyby a naše slabosti. Učí nás také, že uprostřed životních bouří nemusíme mít strach svěřovat kormidlo naší lodi Bohu. Někdy bychom chtěli mít všechno pod kontrolou, avšak Bůh má vždycky širší rozhled.

Datum: 7.1.2021
Proto je důležité setkání s Božím milosrdenstvím, zejména ve svátosti smíření, zkušeností pravdy a laskavosti. Paradoxně nám může povědět pravdu i Zlý, ale činí tak, aby nás zavrhnul. Víme však, že Pravda, která je od Boha, nás nezavrhuje, nýbrž akceptuje, objímá, podpírá a odpouští nám. Pravda se nám vždycky ukazuje jako milosrdný Otec z podobenství (Lk 15,11-32): vychází nám vstříc, vrací důstojnost, staví znovu na nohy a strojí nám hostinu s odůvodněním: »tento můj syn byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zas nalezen«

Datum: 6.1.2021
Pokud je perspektiva ekonomie spásy taková, musíme se naučit akceptovat svoji slabost hlubokým jemnocitem. Zlý způsobuje, že svoji křehkost posuzujeme negativně, zatímco Duch ji slitovně vynáší na denní světlo. Toho, co je v nás křehké, je nejlépe se dotýkat něžně. Ukazování prstem a soud, který vynášíme nad druhými, jsou velmi často znamením naší neschopnosti akceptovat vlastní slabost a křehkost. Pouze něha nás ochrání před vlivem žalobníka.

Datum: 5.1.2021
Dějiny spásy se naplňují „v naději, bez naděje“ a navzdory našim slabostem. Příliš často si myslíme, že Bůh staví pouze na tom, co je v nás dobré a vítězné, zatímco značná většina Jeho plánů se uskutečňuje přes naše slabosti a mimo ně. Pavel říká: "Abych se pro vznešenost těch zjevení nepyšnil, byl mi dán do těla osten, posel to satanův, aby mě bil do tváře. To proto, aby se mě nezmocňovala pýcha. Kvůli tomu jsem třikrát prosil Pána, aby mě toho zbavil. Ale on mi řekl: „Stačí ti moje milost, protože síla se tím zřejměji projeví ve slabosti“ Pokud je perspektiva ekonomie spásy taková, musíme se naučit akceptovat svoji slabost hlubokým jemnocitem.

Datum: 4.1.2021
Vzhledem k této roli v dějinách spásy je sv. Josef otcem, jehož křesťanský lid vždycky miloval... Mnoho svatých bylo jeho horoucími ctiteli, mezi nimiž sv. Terezie z Avily, která si jej zvolila za svého přímluvce a prostředníka, často mu svěřovala sebe a dostávala všechny milosti, o něž prosila, a na základě svojí zkušenosti pak k této pobožnosti vybízela druhé.

Datum: 3.1.2021
Velikost svatého Josefa spočívá v tom, že byl Mariiným snoubencem a Ježíšovým otcem. Stal se tak „služebníkem všeobecného záměru spásy“, jak říká sv. Jan Zlatoústý. Svatý Pavel VI. podotýká, že jeho otcovství se konkrétně vyjadřovalo tím, že „učinil ze svého života službu, obětoval ho mysteriu vtělení a souvisejícímu vykupitelskému poslání, použil moc, která mu patřila podle Zákona ve Svaté Rodině, aby cele odevzdal sebe, svůj život a svoji práci, přetvořil svoje lidské povolání k rodinné lásce v nadlidskou oběť sebe, svého srdce a všech schopností, v lásku danou do služeb Mesiáše, vyrůstajícímu v jeho domě.

Datum: 2.1.2021
Všichni mohou ve svatém Josefovi, nepovšimnutém muži, všedním, diskrétním a skrytém člověku nalézt přímluvce, pomocníka a průvodce těžkými časy. Svatý Josef nám připomíná, že všichni ti, kdo se zdánlivě skrývají nebo jsou v „druhé linii“, mají výjimečně činný podíl na dějinách spásy. Jim všem patří uznání a vděčnost.

Datum: 1.1.2021
Kolik jen lidí denně prokazuje trpělivost a dodává naději, snaží se nerozsévat paniku, nýbrž sdílenou odpovědnost. Kolik otců, matek, prarodičů a učitelů ukazuje našim dětem nepatrnými všedními gesty, jak čelit a překonat krizi novým uzpůsobením zvyklostí, pozvednutím zraku a podnětem k modlitbě. Kolik lidí se modlí, obětuje a přimlouvá za dobro všech

Datum: 31.12.2020
...uprostřed krize, jež nás postihuje, můžeme zakoušet, že „naše životy jsou spřádány a neseny obyčejnými lidmi, kteří jsou obvykle opomíjeni a nevyskytují se na titulních stranách novin a časopisů, ani na velkých přehlídkách nejnovějších show, ale nepochybně dnes píší rozhodující události našich dějin: lékaři, ošetřovatelé a ošetřovatelky, zaměstnanci supermarketů, uklízečky, pečovatelky, dopravci, pořádkové síly, dobrovolníci, kněží, řeholnice a mnoho a mnoho dalších, kteří pochopili, že nikdo se nezachrání sám.




Autor: Raniero Cantalamessa - Info o autorovi

Datum: 27.12.2020
Svátost“ chudoby! Jsou to slova silná, leč opodstatněná. Jestliže skrze skutečnost vtělení Slovo v jistém smyslu přijalo každého člověka (jak uvažovali někteří řečtí otcové), pak skrze způsob, jakým se uskutečnilo, přijalo zvláštním způsobem chudého, pokorného a trpícího. „Ustanovil“ toto znamení, tak jako ustanovil eucharistii. Ten, který totiž vyslovil nad chlebem slova: „Toto je moje tělo“, vyslovil stejná slova také o chudých. Učinil tak, když během řeči o tom, co jsme učinili – nebo neučinili – pro hladového, žíznivého, vězněného, nahého a přišedšího, slavnostně prohlašuje: „Pro mne jste udělali“ a „Pro mne jste neudělali“. Chceme-li vyvodit důsledky z konceptu „svátosti chudoby“, můžeme mluvit také spolu se sv. Janem XXIII. o „církvi chudých“, do níž zvláštním způsobem náležejí všichni potřební. Neznamená to, že stačí být hladovým či chudým, abychom vešli do Božího království, avšak „chudoba a utrpení, je-li nevinné, je v Božích očích jakýmsi křtem krve. Bůh má daleko víc způsobů jak zachraňovat než si dokážeme představit, jakkoli všechny tyto způsoby – bez výjimky a „způsobem, který zná Bůh“ procházejí skrze Krista.

Datum: 26.12.2020
On je tím, kdo ukazuje prstem na člověka a kategoricky vyslovuje “Hle, Pohleďme na něho! Hle, Beránek Boží!“. Jaké zachvění muselo proniknout tělem těch, kterým se dostalo tohoto zjevení. Mocné působení Ducha svatého doprovázelo Předchůdcova slova a vyjevovalo jejich pravdu ochotným srdcím. Minulost a budoucnost, očekávání a naplnění se dotýkaly. (…) Myslím, že Jan Křtitel nám zanechal týž prorocký úkol: pokračovat ve volání: „Mezi vámi je ten, koho vy neznáte!“. On zahájil nové proroctví, jež nespočívá v hlásání budoucí spásy, nýbrž ve vyjevování Kristovy přítomnosti v dějinách: „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa“. Kristus není přítomen v dějinách pouze proto, že se o něm neustále píše a mluví, ale protože je Zmrtvýchvastalý a žije podle Ducha. Nikoli pouze intencionálně, nýbrž reálně. V tomto má počátek evangelizace.

Datum: 25.12.2020
Bůh je láska, a proto je pokora! Láska vytváří závislost na milovaném člověku, závislost, jež neponižuje, nýbrž obšťastňuje. Tyto dvě věty „Bůh je láska“ a „Bůh je pokora“ jsou dvěma stranami téže mince. Co však znamená slovo pokora vztažené k Bohu a v jakém smyslu může Ježíš říci: „Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem“ (Mt 11,29)? Vysvětlení je, že podstatou pokory není být maličkými (můžeme být maličcí a ani trochu pokorní); nespočívá v tom, že se za maličké považujeme (což se může odvíjet od špatné představy o sobě); nespočívá v prohlašování se maličkými (to lze říkat a vůbec tomu nevěřit); spočívá v učinění se maličkými a učinění se maličkými z lásky, pro pozvednutí druhých. V tomto smyslu je skutečně pokorný jedině Bůh.

Datum: 24.12.2020
Bůh je naše útočiště a síla, osvědčil se jako nejlepší pomocník v nouzi. Proto se nebojíme, i kdyby se kácela země, i kdyby se hory řítily do hlubin moře. Slova 46 žalmu nás ujišťují o tom, co se s konečnou platností naplnilo ve Vtělení Slova. V příchodu Emmanuela, Boha-s-námi, se Boží blízkost člověku stala Božím jménem. Nesmírně útěšná ujištění však nejsou a nebyla pro lidský rozum snadno uchopitelná. Dokonalé spojení božství a lidství v Kristově osobě bylo největší ze všech možných novostí, „jediná nová věc pod sluncem“. První velká bitva, kterou musela svést víra v Krista nebyla bitva o jeho božství, nýbrž o jeho lidství a o pravdu vtělení. Svatý Augustin na základě vlastní zkušenosti objevil, kde je nejhlubší jádro problému uvěřit ve Vtělení, totiž v nedostatku pokory. „Jelikož jsem nebyl pokorný – píše ve Vyznání – nerozuměl jsem Boží pokoře“. Jeho zkušenost nám pomáhá v pochopení nejhlubšího jádro moderního ateismu a ukazuje jediný možný způsob, jak jej překonat.“




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 24.12.2020
Do úvodu této encykliky jsem napsal: „Velmi toužím, abychom v této době, kdy je nám dáno žít, byli uznáním důstojnosti každé lidské osoby znovu schopní mezi všemi oživit světovou touhu po bratrství. Mezi všemi: »Je krásným tajemství snít a činit náš život krásným příběhem. Nikdo nemůže životu čelit odosobněně [...] Potřebujeme společenství, které nás podpírá a pomáhá nám; takové společenství, ve kterém si navzájem pomáháme hledět k budoucnosti! Jak důležité je společně snít. [...] Jsme-li sami, hrozí nám, že budeme mít vidiny a vidět, co neexistuje; sny se budují společně.«[3] Spřádejme sny jako jediné lidstvo, jako poutníci učinění z téhož lidského těla, jako děti téže země, jež hostí nás všechny, každého s bohatstvím jeho víry či přesvědčení, každého s jeho vlastním hlasem, všechny bratry.“ (Fratelli tutti, 8).

Datum: 23.12.2020
Prozřetelnost tomu chtěla, abych právě v těchto těžkých dobách napsal Fratelli tutti, encykliku věnovanou bratrství a sociálnímu přátelství. Toto krásné ponaučení se váže k evangeliu o Ježíšově narození. Je to lekce o nové spoluúčasti a sjednocení, jež vzniká mezi těmi, kdo jej uskutečňují: Maria, Josef, pastýři, mudrcové a ti všichni, kteří takovým či onakým způsobem darovali svoje bratrství, svoje přátelství, aby v mračnech dějin mohlo být přijato Slovo, které se stalo tělem.




Autor: Grzegorz Ryś

Datum: 22.12.2020
Simeon nám ukazuje, že naděje je rovněž bdělostí. Jde o to, abychom nepropásli Boha, když přichází. A šli mu naproti. Aby se nestalo, že nerozpoznáme okamžik jeho navštívení. Protože jeho příchod může být právě takový... Prorok Simeon rozpoznal chvíli Božího navštívení. Jeho bdělost je nádherná, je vyjádřením víry v to, že Bůh může přijít v každé chvíli.

Datum: 21.12.2020
Toto je závažný paradox, a proto o tom všem Maria rozvažuje ve svém srdci. Jestliže se člověk ptá lásky, jak tomu rozumět, pak nebude mít problém. Ptá-li se jen svého selského rozumu, zůstane to pro něj "španělská vesnice". Jakmile však o tom všem rozvažujeme ve svém srdci, celá věc se dosti vyjasní. Položte Ježíše do svých jeslí, "do žlabu", nedržte ho pouze v kostele.

Datum: 20.12.2020
Jenomže on tohle nechce. On totiž nehledá svou slávu, on hledá naši spásu. Proto chce Bůh přebývat v samém středu našeho hříchu. Chce, abychom ho vpustili tam, kde hřešíme, protože nás chce spasit. Nepřišel proto, aby byl více oslavován, ale aby nám posloužil v překonání toho, k čemu se pořád vracíme, z čeho se sami nemůžeme osvobodit, k čemu jsme připoutáni jako zvíře ke žlabu. Chce nás zachránit z našeho hříchu. Bůh nepřichází kvůli sobě, přichází pouze kvůli nám.

Datum: 19.12.2020
Bůh nám chce přinést spásu, nepotřebuje naše modlitbičky. My bychom Pánu Bohu rádi vyhradili kostel. Máme pro něj takové pěkné místo - kostelíček. Vyrážíme tam jednou týdně, tak na hodinku, elegantně, zbožně, vytáhneme zvláštní oblečení... A nejlepší by bylo, aby tam Pán Bůh zůstal, není-liž pravda? Budeme ho tam samozřejmě navštěvovat, v tom kostelíčku, aspoň jednou týdně, budeme ho tam uctívat, a on ať tam zůstane.

Datum: 18.12.2020
A to je pěkný paradox - vždyť se nám zdá, Boha je zapotřebí hledat ve svatyni. Bůh by měl být tam, kde je svaté místo. Ale on chce být právě v našem hříchu, a ne ve svatyni! Proč? Protože nás chce spasit.

Datum: 17.12.2020
Všichni už jsme zakusili, že i když máme ty nejlepší úmysly, zachováváme rytmus duchovního života, provozujeme lecjakou duchovní gymnastiku, vždycky se najde hřích, ke kterému se vracíme stejně jako dobytek ke žlabu. A právě to je to místo, kam chce být Ježíš položen: V samém středu našeho hříchu.

Datum: 16.12.2020
Pro nás je tohle znamení ještě výmluvnější. Církevní otcové vysvětlovali, že jesle či žlab jsou symbolem hříchu. K čemu se totiž vrací zvíře? Ke žlabu, protože ve žlabu je žrádlo. Oslové a volové se sem dřív nebo později vracejí. A k čemu se vracíme my? Ke svým hříchům. Já mám své, vy máte své - každý z nás má nějaký hřích, k němuž se vrací. Zpravidla zápasíme se svými hříchy po celý život.

Datum: 15.12.2020
Na první pohled to, co se tu odehrává, nejde dohromady s tím, co bylo zvěstováno. Ona přece uslyšela v Nazaretě toto: "Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. Betlém je skutečně město Davidovo, král David se tu narodil. Přišlo do Betléma, a nejen že tu nenašli trůn - dokonce tu pro ně ani nebylo místo v hostinci! Ten, který měl být velkým nástupcem Davidovým, jeho potomkem, není přijat v domě Davidově" Maria s tím zápasí, protože to nechápe.

Datum: 14.12.2020
Znamením pro pastýře - a také pro nás - je narozený Ježíš Kristus, položený v jeslích. Slyšíme, že Maria to všechno uchovává ve svém srdci a rozvažuje o tom. Zdá se, že dané znamení není snadno čitelné, že chce svůj čas. A proto jej Maria uchovává v srdci a rozvažuje o něm. Ne všechno lze pochopit ihned.

Datum: 13.12.2020
Známe se a proto víme: Takovou svobodu v člověku působí Duch Svatý. Je jisté, že nikdo z nás není schopen jí dosáhnout z vlastních sil, nikdo se jí nemůže sám dopracovat. Přesvědčení o vlastní nepostradatelnosti je v nás příliš silné. Duchu Svatý, daruj mi takovou svobodu, jakou měli Ježíš z Nazareta a jeho Matka. Učiň mě opravdu svobodným!

Datum: 12.12.2020
Můžeš se dát Bohu, můžeš se dát bližním. Můžeš se odevzdat své manželce, svému manželovi, svým dětem. Královská důstojnost znamená královskou svobodu - a paradox je v tom, že vpravdě svobodnými jsou ti, kdo vyznávají "jsem nevolník". Nevolník postradatelný. Právě tito lidé mají v srdci absolutní svobodu: vůči druhým, vůči sobě, vůči mínění druhých, která se týkají jejich osoby...

Datum: 11.12.2020
Královská důstojnost nespočívá v tom, že někomu vládneš, ale pouze v tom, že vládneš sám sobě. Díky tomu se můžeš někomu darovat. Ježíš nám říká: "Takhle ne!" Mluvte o sobě jako o postradatelných nevolnících. Víte, kdo tak jedná? Jenom ten, kdo vidí, že ať koná jakékoliv dobro, nevzniká mu tím žádný nárok. Takový člověk je absolutně nezištný. Královská důstojnost, kterou jsi obdržel křtem, nespočívá v tom, že někomu vládneš, ale pouze v tom, že vládneš sám sobě. Že se máš v rukou, že dáváš smysl a směr svému životu. Jen tak se totiž můžeš někomu darovat.

Datum: 10.12.2020
Dobře víme, že v tom spočívá velké pokušení - myslet si o sobě, že jsi nepostradatelný, že bez tebe církve nebude. Všichni ať vidí, jak nepostradatelná je tvá existence, tady a teď, i tvá služba na tomto místě!

Datum: 9.12.2020
Pán Ježíš o tom mluví celkem drsně v evangeliu podle Lukáše: "Tak i vy, až vykonáte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: "Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat." V originále to zní ještě ostřeji, neboť Ježíš říká: "Jsme nevolníky postradatelnými. " Ano, jsme postradatelní!

Datum: 8.12.2020
Mariina velikost má stejnou logiku jako velikost Ježíšova. Ježíš Kristus - Mistr a Pán - říká sám sobě: "Já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží." Svatý Pavel říká v listu Filipanům, že Ježíš, Boží Syn, "vzal na sebe přirozenost služebníka". Je tam opět výraz dulos - nevolník, stejné slovo, jakého bylo užito v případě Marie. Řečtina má pro služebníka jiný výraz - diakonos. Služebník také koná službu, ale z vlastní vůle. A díky tomu má nárok na nějakou mzdu, případně na vděčnost ze strany lidí. Ano, ovšem, diákon, nikoli však nevolník.

Datum: 7.12.2020
Maria o sobě říká, že je služebnice Páně. Doslovně podle řeckého textu dokonce prohlašuje, že je nevolnice. Samozřejmě, že "služebnice" zní líp. Ale Maria o sobě jasně říká, že ne "nevolnice". "shlédl na mé ponížení". Neříká, že má v sobě velikost sama ze sebe, říká jen, že ji Bůh povyšuje z ponížení díky Synovi, jehož přijala od Boha. Celá její velikost je v něm, nepochází z ní samé - to je Mariino vyznání. Je cele zahleděná do svého Syna.




Autor: Jiří Reinsberg

Datum: 6.12.2020
A on vzal na sebe naprosto veškeré lidské vše. Zatímco milostivé dámy se radši otáčejí zpět, aby to necítily, zatímco mužským to nevoní, nemůžeme říci, že tato záležitost by Bohu nevoněla. On ji na sebe přijal kvůli nám. Tím se úplně ze sebe vydal, vydal sebe sama. Vzal na sebe člověčenství naše. Když si tohle uvědomíme, už nám není vůbec nic cizí. V Bibli se praví, že králové budou otvírat ústa a přikryjí si je, protože z toho budou paf. To je pravda. Až uvidíte Děťátko, nejdřív otevřete pusinku a pak si ji přikryjte jako veliký projev upřímné úcty.

Datum: 5.12.2020
Naše štěstí začíná tím, že se sám Bůh vydal ze sebe, aby přijal lidskou přirozenost, a to všechno v osobě Děťátka, které se jako každý jiný bude všechno učit. Které jako každý jiný bude procházet všechny cesty. Pravidelně jsme tak povrchní, že když vidíme Jezulátko, myslíme si, že v životě nepotřebovalo plenky. A když vidíme Jeho matku, Pannu Marii, tak si řekneme, no propánakrále, přece nebude ty plenky prát. Lékařská věda praví: Inter faeces et urinam nascitur homo. Mezi kaly a výkaly se rodí člověk.

Datum: 4.12.2020
Co je to rodina? Jedinečný dar. Měli-li jste oba rodiče, i když se třeba hádali, i když žádný z nich nebyl ideální (nikdo z nás není ideální), měli jste poklad, ze kterého jste vyrůstali. Dalo by se statisticky rozebírat, kolik malérů a neštěstí je z toho, že se člověku nepodařilo v rodině žít a najít v ní to, z čeho vznikla. To jest lásku. Být uveden do lásky, to začíná od nejmenších věcí, od nemluvňátka, které se objevilo na světě. Kultura srdce a jednání lidí se dá poznat podle toho, jak se chovají k dítěti (ne jak mu podlejzají), jak se chovají ke starým (ne jak je odbývají) a ještě jak drží pořádnou hygienu (ačkoliv se jí někdy vysmíváme).

Datum: 3.12.2020
Celý advent je rozumné chystat dárek. celý advent něco připravovat. Když jsme byli malí, tak jsme stříhali hedvábné papíry různých barev a do nich jsme balili pralinky, sem tam jsme nějakou umlsli, a na ně navazovali špagátky, chystalo se to na stromeček. Bratr spravoval rádio. A já jsem rovnal figurky do jesliček. Prozpěvovali jsme roráty a maminka pletla svetry pro děti... a byl to náramně pěkné. Když člověk chystá dárek a každý den na něm něco udělá, vyplní dobu adventní nádhernou prací. Totiž, když si člověk takhle hraje s prací, tak se mu práce stane hudbou večerů, na kterou se těší celý den a do které se náramně rád pustí. A kterou dělá krůček za krůčkem k vánočnímu svátku. Člověk se pustí do práce a ve vyrábění se sám vydává.

Datum: 2.12.2020
Dobré jitro! To je vstávání v prosinci! Máte spoustu starostí, nic vám není recht. Nemůžete sehnat dárky, nebo můžete sehnat, ale nejsou prachy. Jsou prachy, ale dalo by se koupit něco chytřejšího. A copak vám kdo připraví k vánocům? To bude zase katastrofa! ... Takhle to vypadá. Tomuhle se u našich lidí říká advent. Co vy víte o adventu? Často si nejsme vědomi, že advent je právě to, v čem celý život žijeme. Protože pořád na něco čekáme. pořád se chystáme. Pořád bychom chtěli mít překvapení. Hezká překvapení.

Datum: 1.12.2020
Začínáme veliké údobí, dobu, která je po celém světě velmi poetická, kouzelná, protože je dobou naděje, dobou křesťanské naděje. Opravdové naděje. Když ji začínáme, začínáme ji vytvářením, tvoříme nové já. Duchovní rok, rok církve, začíná první nedělí adventní. A tu neděli se čte o konci světa, ať je začátkem světa. Mnoho lidí považuje práci za trest, a to jenom proto, že se jí sami trestají. Když chcete strašně potrestat, tak člověka zavřete do kriminálu, kde nic nedělá, jenom čumí na čtyři zdi. ... Najednou člověk přijde na to, že práce je jeho sebeuplatnění. To je výtvarnost, tím se on vyslovuje. A s touhle vnitřní výtvarností bychom měli vstoupit do nového roku.

Datum: 30.11.2020
Advent je doba čekání. Víc se stmívá, víc je zima. Člověk se loučí se vším, co znal jako světlo, teplo a volnost. Teď je spoutáván. Ale může se vracet do sebe. A v sobě hledat krásu očekávání, která člověku dává mnoho. Současná doba si sama na sebe plete bič tím, že má vždycky všechno. Jestliže v zimě máme světlo, tak se okrádáme o to, že nejsme ve tmě. Jestliže máme v zimě teplo, tak se okrádáme o to, že nepoznáváme čerstvý vzduch. Jestliže někdo má v zimě jahody, tak se nemůže těšit, že budou v létě. Má vždycky všechno, a proto nemá nic. ... Tak přesycení lidé jsou pravidelně otrávení životem. Nemají vůbec nač se těšit. Protože čekání je příležitostí, jak se těšit ze života a na život.




Autor: Fabrice Hadjadj

Datum: 24.11.2020
V prvé řadě je zapotřebí položit si otázku po adresátovi (ke komu mluvit o Bohu?). Dokonce bychom se měli ptát, jestli bychom to neměli být nejprve my sami. Když slyšíme: "jak dnes mluvit o Bohu", předpokládáme, že se myslí k těm ostatním, jako kdyby se nás ta otázka ani netýkala. Protože sami jsme křesťané, jaksi samozřejmě soudíme, že tento problém vyvstává vzhledem k nekřesťanům.

Datum: 23.11.2020
Klademe si otázku, "jak mluvit o Bohu". Člověk ale nemluví jen o někom nebo o něčem, ale vždycky také k někomu. Když nebudu brát ohled na druhého a na jeho vnímání, znevažuji nejen jeho jinakost, ale i svou vlastní řeč. Snažíme-li se mluvit o Bohu bez ohledu na to, ke komu, v pravém smyslu slova nemluvíme, jen bezostyšně a pyšně uklidňujeme svoje svědomí, které nám našeptává: "Běda tomu, kdo neevangelizuje." Taková evangelizace pak působí jako parní válec.

Datum: 22.11.2020
Mnozí si myslí, že rozhodující pro "novou evangelizaci" je nevyhýbat se novotám, zlepšovat metody komunikace, lépe si osvojovat nejnovější technologie. Evangelium samo o sobě dost dobře nefunguje, potřebujeme evangelium plus multimédia, Boží tvář plus Facebook, Ducha svatého plus Twitter... Máme k tomu stále více prostředků, ale protože neznáme cíl toho všeho, ty prostředky se samy stávají účelem. Ustavičně se zdokonalují a dávají nám větší "moc", ale ve skutečnosti slouží jen k rozptýlení mysli po ztrátě jakéhokoliv smyslu. Už se neví, co důležitého se má sdělit, a proto se komunikuje už jen o komunikaci.

Datum: 21.11.2020
Vaše Eminence, vyzval jste nás, abychom se na tomto kolokviu pokusili zažít něco z Mojžíšova ohromení při Božím zjevení. Hlas z keře nařizuje Mojžíšovi zout opánky. Mojžíš...pochopil, že požadavek vyzout se je od Boha, a proto si zakrývá tvář, aby jej nezahubila tak silná dávka života. To je tělesný důsledek jeho duševního ustrnutí. Ještě před chvílí tu byl obutý muž s nezakrytým obličejem, a teď si tvář schovává a nohy má bosé.

Datum: 20.11.2020
Velký Řehoř se ve srovnání s Boží velikostí cítí maličký, i když je to Svatý otec, před Bohem je jako nemluvně, jako malé dítě, které koktá. Takže na co se zmohu já? Leda na ubohé žvatlání, ani slabikování to nebude. Ano, největším ziskem z této přednášky by mohlo být naučit se koktat, stát se malým dítětem, nesnažit se vyrovnat velkým řečníkům, ale zůstat jako děcko ohromené tajemstvím.

Datum: 19.11.2020
Bohužel však, jak jste, Vaše Eminence i drazí bratři a sestry, jistě uhodli, kdyby se mi podařilo naučit vás v deseti lekcích, "jak dnes mluvit o Bohu", byla by to katastrofa. Jakmile bych začal pracovat "s Bohem" tak, že by na něj dohlížel tým odborníků a protlačovala by jej reklamní agentura, výsledkem by možná byla Jobsova hračička, ale ne Bůh Jobův. Musím se tedy ...ke své hanbě přiznat - ne, daný předmět naprosto neovládám, ani mu nerozumím... Spíš ovládá on mě a rozumí on mně.

Datum: 18.11.2020
Ale já jsem tu, abych napravil slabiny evangelia a jeho apoštolů. Řeknu vám, jak na to, aby "On" byl "zajímavý", "vstřícný", "občanský", "ekologicky trvale udržitelný", zkrátka, aby mu nikdo neodolal, mám-li mluvit jako kalvinisté a obchodníci s luxusním prádlem. Račte tedy blíže, dámy a pánové, jsem koordinátor projektu zjevení a kejklíř s absolutnem, který dokázal "Slyš Izraeli" prohnat auditem a ukážu vám, jak z věrouky Boží udělat žádané zboží!

Datum: 17.11.2020
Mohu říci, že náš klient je dost skromný (profesionálně říkám "klient"). Náš "klient" se skrývá, chápete, dokonce chce, abychom se na něj obraceli ve skrytosti, a že prý dokonce není dobře volávat Pane, pane na veřejných místech, což jeho propagátorům nesmírně znesnadňuje práci. Co horšího, my se snažíme udeřit hřebíček na hlavičku, a on se klidně nechá přibít hřeby na kříž.

Datum: 15.11.2020
Koneckonců s Bohem se znám velmi dobře (naposledy jsme spolu jedli minulou neděli) a beze všeho vám vysvětlím, jak o něm dnes mluvit. Konečně tu máme evangelizaci s prstem v nose. Misie jako po másle. Odejdete odtud s úžasným návodem, osvojíte si něco z křesťanské prodejní techniky a a apoštolského marketingu. Budou z vás reklamní agenti pro neviditelno a své posluchače přilákáte snadněji, než světový pohár nebo americký seriál.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 14.11.2020
Máme žít dnes, avšak onen dnešek směřuje k zítřku, k onomu setkání, obtěžkanému nadějí. Pokud naopak bdíme, prokazujeme dobro opětováním Boží milosti, můžeme klidně očekávat ženichův příchod. Nezneklidní nás, že nás Pán může zastihnout i ve spánku, protože jsme každodenními dobrými skutky shromáždili zásobu oleje. Nastřádali jsme ji v onom očekávání na co možná nejdřívější příchod Pána, který přijde, aby mne odvedl s sebou.

Datum: 13.11.2020
Když naopak ztrácíme smysl pro očekávání, maří takový přístup jakoukoli perspektivu posmrtného života: vše se dělá tak, jako bychom nikdy neměli odejít na věčnost. Zajímá nás výlučně, jak stále více vlastnit, vyniknout, zařídit se...Jestliže se dáme vést tím, co se nám zdá přitažlivější, co se nám líbí, pokud hledáme vlastní zájmy, pozbyde náš život plodnosti. Neuložíme tak žádnou zásobu oleje do své lampy, která vyhasne ještě před setkáním s Pánem.

Datum: 12.11.2020
Víme, že se nám bohužel často stane, že zapomeneme na svůj životní cíl, tedy konečné setkání s Bohem, čímž se vytrácí smysl očekávání a za absolutní se považuje přítomnost. Když se absolutizuje přítomnost, hledí se pouze na ni, a vytrácí se smysl pro očekávání, který je velice krásný. Je tolik nezbytné očekávat Pána, protože nás to též vymaňuje z momentální rozporuplnosti.

Datum: 11.11.2020
„Ano, pak se možná někdy obrátím...“ – „Obrať se dnes! Změň život dnes!“ – „Ano, jistě, ale až zítra“. Je to tak? Takový zítřek nikdy nenastane, začněme dnes. Pokud chceme být připraveni na poslední setkání s Pánem, máme s ním již od nynějška spolupracovat a konat dobré skutky podněcované jeho láskou.

Datum: 10.11.2020
Víra, která nás skutečně spojuje s Ježíšem, „se projevuje láskou“, jak prohlašuje apoštol Pavel (Gal 5,6), a za takovou víru lze označit postoj moudrých dívek. Moudrost a obezřetnost spočívá v tom, že nečekáme na poslední chvíli, abychom opětovali Boží milost, nýbrž činíme tak okamžitě, začínáme hned.

Datum: 9.11.2020
Evangelium této neděle (Mt 25,1-13) nás zve, abychom pokračovali v úvaze o věčném životě, započaté o slavnosti Všech svatých a Vzpomínce na všechny věrné zemřelé. Ježíš v něm vypráví podobenství o deseti pannách, pozvaných na svatební hostinu, která symbolizuje nebeské království. ... Je jasné, že nám Ježíš tímto podobenstvím chce říci, že na setkání s ním máme být připraveni. Nejenom na konečné setkání, nýbrž také na malá – malá a velká – každodenní setkání, která mu předchází a pro něž nestačí pouze lampa víry, ale vyžaduje se také olej milosrdné lásky a dobrých skutků.




Autor: Jan Pavel II. - Info o autorovi

Datum: 8.11.2020
Kéž by Bůh dal, a kněží si byli neustále vědomi, jakého daru se jim dostalo, a kéž by v mnoha mladých lidech vzbuzoval ochotnou a velkodušnou odpověď na své volání k tomu, aby se bezvýhradně nechali strávit pro věc evangelia. Budou z toho mít prospěch muži a ženy naší doby, kteří tak velmi potřebují naději, a naplní to radostí křesťanské společenství, jež bude moci hledět s důvěrou do neznáma, a na to, co je čeká ve třetím tisíciletí, které už je za dveřmi.

Datum: 7.11.2020
Na základě své vlastní dlouholeté zkušenosti jsem se v tolika různých situacích utvrdil v přesvědčení, že účinná pastorace, opravdová "péče o duše", může vyrůstat pouze z půdy kněžské svatosti. Opravdové tajemství ryzích pastoračních úspěchů nespočívá v hmotných prostředcích a ještě méně v "nákladných prostředcích. Trvalé plody pastoračního úsilí vycházejí ze svatosti kněze. To je základ!

Datum: 6.11.2020
Jednou jsem napsal: "Modlitba utváří kněze a kněz se utváří modlitbou." Ano, kněz musí být především mužem modlitby, musí být přesvědčen, že čas věnovaný důvěrnému setkání s Bohem, je nejlépe využitý čas, protože prospívá nejen jemu, ale i jeho apoštolské práci.

Datum: 5.11.2020
Protože je kněz ve stálém styku s Boží svatostí, musí se stát svatým. Sama jeho služba ho vede k volbě života, inspirovaného evangelijním radikalizmem, což vysvětluje, jak je pro jeho život nutný duch evangelijních rad: čistoty, chudoby a poslušnosti. ... Odtud zvláštní potřeba modlitby v jeho životě: modlitby, která pramení v Boží svatosti a která je zároveň odpovědí této svatosti.

Datum: 4.11.2020
Kněz je svědkem a nástrojem Božího milosrdenství! Jak je v jeho životě důležitá zpovědní služba! Jeho duchovní otcovství se uskutečňuje nejplnějším způsobem právě ve zpovědnici. Právě ve zpovědnici se kněz stává svědkem velkých divů, které Boží milosrdenství působí v duši, jež přijme milost obrácení. Je však nutné, aby každý kněz, který slouží ve zpovědnici svým bratřím, dokázal sám udělat tutéž zkušenost Božího milosrdenství při vlastní pravidelné zpovědi a duchovním vedení.

Datum: 3.11.2020
...hlásání směřuje k tomu, aby se člověk setkal s Ježíšem, zvláště v tajemství eucharistie, která je živým srdcem církve kněžského života. Moc, jakou má kněz nad eucharistickým tělem Krista, je tajemná a nepochopitelná. Touto mocí se stává správcem nejvyššího dobra vykoupení, protože dává lidem Vykupitele "in persona", osobně.

Datum: 2.11.2020
Jestliže analyzujeme, co očekává současný člověk od kněze, vidíme, že je v něm v podstatě jedno jediné velké očekávání: touží po Kristu. To ostatní - co slouží na hospodářské, společenské a politické úrovni - může žádat od jiných. Od kněze žádá Krista!

Datum: 1.11.2020
Kdo se chystá přijmout kněžské svěcení, položí se tváří k zemi na dlažbu chrámu a opírá se o ni čelem. Dává tak najevo svou naprostou ochotu přijmout službu, která je mu svěřována. Tento obřad hluboce zapůsobil na můj kněžský život... Skutečnost, že jáhen leží před vysvěcením na zemi ve tvaru kříže, vyjadřuje nejhlubší smysl kněžské spirituality: tak jako Petr přijmout Kristův kříž a stát se "dlažbou" pro bratry.

Datum: 31.10.2020
Mnohých věcí z velkého strašného divadla druhé světové války jsem byl ušetřen... Někdy jsem se sám sebe ptal: tolik mých vrstevníků ztrácí život, proč ne já? Dnes vím, že to nebyla náhoda. V kontextu velkého zla války směřovalo v mém osobním životě všechno k dobru, jímž bylo povolání. Nemohu zapomenout na dobro, jakého se mi dostalo od osob. které mi Pán poslal do cesta, ať už od osob z mé rodiny nebo od známých a kolegů.

Datum: 30.10.2020
V mém vědomí se zažíhalo stále jasnější světlo: Pán chce, abych se stal knězem. Jednoho dne jsem si to velmi jasně uvědomil: Bylo to jako vnitřní osvícení, které přinášelo radost a jistotu jiného povolání. A toto vědomí mě naplnilo velkým vnitřním pokojem.

Datum: 29.10.2020
Mluvím-li zde o počátcích svého kněžského povolání, nemohu samozřejmě zapomenout na mariánskou "nit". Úctu k Matce Boží v její tradiční podobě jsem získal v rodině a ve wadovické farnosti... A díky svatému Ludvíku (Maria Grignionovi z Monfortu) jsem začal objevovat všechny poklady mariánské úcty z hledisek v jistém smyslu nových.

Datum: 28.10.2020
Neměl jsem za sebou zkušenost kněze - dělníka, ale seminaristy - dělníka. Protože jsem těžce manuálně pracoval, věděl jsem, co je to tělesná námaha. Poznal jsem prostředí těchto lidí, prostředí jejich rodin, jejich zájmy a jejich lidskou hodnotu. Osobně jsem zakoušel z jejich strany hodně srdečnosti. Věděli, že jsem student, a věděli také, že se vrátím ke studiím, jak jen mi to poměry dovolí. Nikdy jsem se kvůli tomu nesetkal s nepřátelským postojem.

Datum: 27.10.2020
Povolání je tajemstvím Božího vyvolení. "Ne vy jste si vyvolili mě, ale já jsem si vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek, a váš užitek aby byl trvalý." A "Dříve, než jsem Tě vytvořil v lůně matky, znal jsem tě, dříve, než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě a dal jsem Te národům za proroka". Tato inspirovaná slova musí hluboce otřást každou kněžskou duší.

Datum: 26.10.2020
Historie mého kněžského povolání? Tu zná především Bůh. Ve své nejhlubší podstatě je každé kněžské povolání velikým tajemstvím , je to dar, který člověka nekonečně přesahuje. Každý z nás kněží to zřetelně zakouší po celý život. Tváří v tvář velikosti tohoto daru cítíme, jak ho nejsme hodni.




Autor: Terezie z Lisieux

Datum: 25.10.2020
M8 umrtvení záležela v lámání mé vůle, která vždycky byla pohotově se vnucovat, v tom, že jsem se zdržela odmlouvání, že jsem nenápadně prokazovala malé služby, že jsem se při sezení neopírala zády atd. atd... Praktikováním těchto nic jsem se připravovala, že se stanu Ježíšovou snoubenkou. A nedovedu říci, kolik blahých vzpomínek ve mě zanechalo toto čekání... Tři měsíce uběhnou velmi rychle. Konečně nadešel okamžik, tak horoucně vytoužený.

Datum: 24.10.2020
... brzy jsem pochopila cenu času, který mi byl poskytnut, a umínila jsem si, že povedu život ještě vážnější a umrtvenější, než kdy jindy. Když říkám "umrtvenější", nechci tím tvrdit, že jsem konala kající skutky. Běda, nikdy jsem žádný nekonala! Ani zdaleka se nepodobám krásným duším, které od dětství pěstovaly všechna možná umrtvení. Necítila jsem se k nim nijak přitahována. Bezpochyby to pocházelo z mé zbabělosti. Byla bych si mohla jako Celina vymyslet tisícero maličkostí, které by mi způsobily utrpení. Místo toho jsem se nechala chovat v bavlnce a hýčkat jako ptáček, který nepotřebuje dělat pokání.

Datum: 23.10.2020
Ach, i kdyby Ležíš dosud nemluvil k své malé snoubence, i kdyby jeho božské oči zůstávaly stále zavřené, aspoň se jí odhaloval prostřednictvím duší, které chápou všechen útlocit a všechnu lásku jeho srdce...

Datum: 22.10.2020
Potom jsem vypravovala, jaké překvapení mi uchystala má milovaná Celina po návratu z půlnoční mše svaté. Nalezla jsem ve svém pokoji v roztomilé nádržce malou lodičku. V ní byl spící malý Ježíšek s malým míčkem vedle sebe. Na bílou plachtu napsala Celina tato slova: "Spím, ale mé srdce bdí". A na lodi bylo toto jediné slovo: "Odevzdanost".

Datum: 21.10.2020
Odpoledne toho zářivého svátku, který jsem proplakala, jsem šla navštívit karmelitky. Ke svému velikému překvapení jsem spatřila, když se otevřela mříž, překrásné Jezulátko. Drželo v ruce míček, na kterém bylo napsáno Terezie. Karmelitky mi místo Ježíše, který byl příliš malý, než aby mohl mluvit, zazpívaly píseň, kterou složila má drahá matka. Každé slovo vlévalo do mé duše sladkou útěchu. Nikdy nezapomenu na tento jemnocit mateřského srdce, které mě stále zahrnovalo nejvybranějšími něžnostmi...

Datum: 20.10.2020
Ale po zkoušce, jaká odměna! Voda se mění ve víno... Lazar vstane! Takto jednal Ježíš se svojí malou Terezií. Dlouho ji zkoušel a pak splnil všechny tužby jejího srdce...

Datum: 19.10.2020
Ale Ten, jehož srdce bdí i ve spánku, mi dal pochopit, že pro ty, kteří mají víru jako hořčičné zrno, dělá zázrak a přemísťuje hory, aby tuto tak maličkou víru upevnil. Ale pro své důvěrné přátele, pro svou Matku, nedělá zázraky dřív, než jejich víru vyzkouší. Což nenechal zemřít Lazara, ačkoli mu Marta a Marie vzkázaly, že je nemocen? Na svatbě v Káni prosila Maria Ježíše, aby pomohl hospodáři. Neodpověděl jí Ježíš, že jeho hodina ještě nepřišla?

Datum: 18.10.2020
Prosila jsem Ježíše, aby zlomil má pouta. Zlomil je, ale docela jinak, než jsem čekala... Krásný svátek vánoc přišel, a Ježíš se neprobudil... Nechal svůj míček na zemi a ani se na něj nepodíval... Se zlomeným srdce, jsem s ubírala na půlnoční mši. Tolik jsem se spoléhala, že na ní budu už za mřížemi Karmelu! Tato zkouška byla hodně tvrdá pro mou víru.

Datum: 17.10.2020
Ach, dobře jsem to cítila, radost není v předmětech, které nás obklopují, radost se nalézá v hloubi duše, můžeme ji mít zrovna tak ve vězení jako v paláci. Důkazem toho je, že jsem šťastnější na Karmelu i uprostřed vnitřních i vnějších zkoušek než ve světě, obklopena příjemnostmi života, a zvláště slastmi otcovského krbu!

Datum: 16.10.2020
Chápete, má milovaná matko, jak byl míček smutný, když se viděl na zemi… Přesto jsem neustále doufala proti vší naději… Tady je na místě říci, že bohatství není příčinou štěstí, protože bych byla bývala šťastnější pod doškovou střechou, ale s nadějí na Karmel, než v palácích se schodišti z bílého mramoru, s hedvábnými koberci, ale s hořkostí v srdci.

Datum: 15.10.2020
V Římě Ježíš propíchl svou hračku, chtěl vidět, co je v ní. Když to zjistil, byl spokojen se svým objevem, upustil svůj míček a usnul... Co dělal ve svém sladkém spánku, a co se stalo s opuštěným míčkem? Ježíši se ve snu zdálo, že se ještě baví se svou hračkou, že ji střídavě odhazuje a zase bere. Nechá ji odkutálet hodně daleko, a pak si ji zase přitiskne k srdci a nedovolí už, aby se kdy vzdálila z jeho ručky...

Datum: 14.10.2020
Před nějakou dobou jsem se nabídla Ježíškovi, abych byla jeho malou hračkou. Řekla jsem mu, aby se mnou nezacházel jako s drahou hračkou, na kterou se děti jen dívají a neodváží se jí dotknout. Nýbrž aby se mnou zacházel jako s bezcenným míčkem, který může házet na zem, šlapat po něm, propíchnout ho, nechat v koutě nebo si ho přitisknout na srdce, kdyby mu to udělalo radost. Zkrátka, chtěla jsem bavit Ježíška, dělat mu radost. Chtěla jsem se nechat na pospas jeho dětským rozmarům. Vyslyšel mou modlitbu.

Datum: 13.10.2020
Milá Matko, jak krásné je povolání, které má za cíl uchovávat sůl, určenou pro duše! Toto je povolání Karmelu, protože jediným cílem našich modliteb a našich obětí je být apoštolkou apoštolů, modlit se za ně, zatímco oni hlásají duším evangelium svými slovy, a hlavně svými příklady!

Datum: 12.10.2020
Jestliže svatí kněží, které nazývá Ježíš v svatém evangeliu "solí země", ukazují svým chováním, že nanejvýš potřebují modlitby, co říci o těch, kteří jsou vlažní? Neřekl Ježíš také: Jestliže sůl ztratí svou chuť, čím bude osolena?

Datum: 11.10.2020
Druhá zkušenost, kterou jsem udělala, se týká kněží. Nikdy jsem nežila v jejich důvěrné blízkosti, proto jsem nikdy nechápala hlavní cíl reformy Karmelu. Modlit se za hříšníky mě uchvacovalo, ale modlit se za duše kněží, které jsem pokládala ze křišťálově čisté, se mi zdálo divné. Ach, v Itálii jsem pochopila své povolání!... V době jednoho měsíce jsem žila s mnoha svatými kněžími, a viděla jsem, že sice je jejich vznešená důstojnost povznáší nad anděly, ale přesto nejsou méně slabými a křehkými lidmi.

Datum: 10.10.2020
Takto je třeba umět rozpoznat už od dětství, co žádá Pán Bůh od duší, a napomáhat působení jeho milosti, ale nikdy ji nepředbíhat ani nezpomalovat. Jako se malí ptáčci učí zpívat tím, že naslouchají svým rodičům, tak se děti učí vědě ctností, vznešenému zpěvu božské lásky, od duší, pověřených aby je utvářely pro život.

Datum: 9.10.2020
Co by se stalo, kdyby nešikovný zahradník nerouboval dobře své keře? Kdyby neuměl rozpoznat povahu každého z nich, a chtěl by, aby vykvetly růže na broskvoni? Jeho vinou by odumřel strom, který přece byl dobrý a schopný nést ovoce.

Datum: 8.10.2020
Já vím, Pán Bůh nepotřebuje člověka, aby vykonal své dílo. Ale jako dovoluje dovednému zahradníkovi, aby pěstoval vzácné a útlé rostliny, a dává mu proto potřebné vědění a sobě vyhrazuje péči o jejich oplodnění, tak chce Ježíš, aby se mu pomáhalo v jeho Božském působení v duších.

Datum: 7.10.2020
Jsem přesvědčena, že duše má říci zpovědníkovi o své touze přijmout svého Boha. On nesestupuje každý den z nebe proto, aby zůstával ve zlatém ciboriu. Přichází, aby nalezl jiné nebe, které je mu nekonečně dražší než prvé, nebe naší duše, stvořené podle jeho obrazu, živý chrám klaněníhodné Trojice!...

Datum: 6.10.2020
Opsala jsem si mnoho míst o dokonalé lásce a o tom, jak Bůh přijímá své vyvolené ve chvíli, kdy on sám se stane jejich věčnou a velkou odměnou. Neustále jsem opakovala slova lásky, která zapálila mé srdce.

Datum: 5.10.2020
Tušila jsem už, co Bůh chystá těm, kteří ho milují (ne okem lidským, ale okem srdce). A když jsem viděla, že věčné odměny nejsou nijak úměrné lehkým obětem v životě, chtěla jsem milovat, vášnivě milovat Ježíše, podávat mu tisícero důkazů lásky, dokud ještě mohu.




Autor: Gabriela Bossis - Info o autorovi

Datum: 4.10.2020
Láska k bližnímu je láska ke mně. Pamatuj, že nemůžeš-li za mnou přijít do kostela, můžeš mě vždycky najít v druhých. Zvykni si na to, moje nevěsto, která jsi tak snadno roztržitá. Já, který jsem v událostech tvého života, budu také v okamžiku tvé smrti. Proč by ses jí bála, když to budu zase já? Máš ze mě strach? A jak laskavá budeš k bližnímu, jestliže v něm budeš vidět mě...

Datum: 3.10.2020
Co záleží na malých starostech, malých změnách na tváři tohoto světa? Nemají hodnotu jediného povzdechu tvého srdce. Zakořeň ve mně, to je tvůj domov. Upni se k jediné myšlence, k jedinému cíli, jímž je mé království, má sláva a vítězství mé věci. Já sám jsem v těch, kteří mi patří.

Datum: 2.10.2020
Rozjímalas někdy o tom, jak bohatá je má láska? Moje láska má tisíce podob. Myslíš, že ji znáš, ale neznáš nic - moje hojnost přesahuje veškerou tvou představivost. Odevzdej se nekonečnému a věř v temnotě.

Datum: 1.10.2020
Já nikdy nepřestávám mluvit. Doufám, že ty nikdy nepřestáváš naslouchat. Nejintimnější hlubiny srdce se předávají po kapkách, a každá z nich má nevyčíslitelnou hodnotu, žádná z nich není zaměnitelná. A protože ti dávám svá tajemství, očekávám ta tvá.

Datum: 30.9.2020
On doplní a završí chválu, kterou bys mi chtěla vzdát a neumíš ji vyslovit, protože On dokáže neviditelně vyslovit všechny modlitby, touhy a hnutí duše. Rozmnožuj tíhnutí duše ke mně. Násob své touhy. Přijímám je jako Kristus, to znamená Spasitel.

Datum: 29.9.2020
A co bys mi teď, když tě prostoupil Duch Svatý, řekla jiného, než slova lásky, Žádej Toho, který je láska, aby mluvil skrze tebe. Nemyslíš, že to bude ten nejprostší a nejjemnější způsob mluvy? Vždyť Duch mluví i jazykem maličkých.

Datum: 28.9.2020
Vstup do mých nádvoří. ... Pronikni hlouběji. Vstup do těch nejtajnějších komnat, tam, kde je mlčení, porozumění, čistá oběť vůle, oheň, který plane čím dál víc. Pak pros o to, aby se nad tebou vznášel Duch Svatý, jako se kdysi vznášel nad vodami, když bylo dokončeno dílo stvoření.

Datum: 27.9.2020
Někteří naopak věří, že jsem vůči nim zlomyslný, a v srdci vůči mě dokonce strojí pomstu. Bylo by tak snadné a dobré rozjímat o mé nekonečné lásce. Už nevzpomínají na mé umučení. Tehdy jsem vám dal důkaz své lásky. Ať je pro tebe velmi prosté věřit, že tě miluji víc, než jsi kdy byla milována.

Datum: 26.9.2020
"Až pochopím, jak velmi mě miluješ, zemřu radostí?" Je třeba nejenom o této lásce vědět, ale především v ni věřit. Jaká by to byla pro lidský život útěcha! Jak by byli všichni lidé i uprostřed zkoušek šťastní, kdyby pevně věřili, že všechno se jim děje z mé touhy prokazovat jim dobro, na míru každému z nich.

Datum: 25.9.2020
...všechno, co máš, jsi dostala! Já půjčuji štědře a natolik diskrétně, že ten, komu se dostalo půjčky, si toho ani nevšimne - to také vysvětluje jeho arogantní chování vůči Věřiteli. Ty, která víš, poděkuj! Zhodnoť přijaté dary svou vděčností. Pamatuj: všechno dělat kvůli mně, pro mě, nikoli kvůli věci samé. Láska... vkládej ji do všeho!

Datum: 24.9.2020
Byli jste stvořeni, abyste mě milovali. Vaše síly jsou tak nastaveny. Nezaměřujte je proto jinam - vyvolali byste Boží žárlivost. Nevěříš, že se raduji, když mi říkáš, že jsem pro tebe jediný?

Datum: 23.9.2020
Podívej se na můj život a na mou smrt a pak hledej tutéž něžnost ve svém srdci. Cožpak na ni nemám právo? Prokazuj mi ji tedy po celý den. Nikdy mi to nebude připadat příliš.

Datum: 22.9.2020
Kdo může zvážit mou lásku? kdo ji může vyčíslit? Změřit? Kdo ví, jak veliká je moje něžnost? Má láska je něžná, a když říkám: "žízním", volám po tvé něžnosti.

Datum: 21.9.2020
I kdybys ty mě už nemilovala, já tě budu vždycky milovat. I kdybys už v tichosti nenaslouchala mému hlasu, já ti budu stále posílat své slovo. Právě tak čekám na každého hříšníka.




Autor: Guy Gilbert

Datum: 19.9.2020
Žádný velký úspěch jsem vlastně nezaznamenal. Ale ta čtyři Tereziina slova mi umožnila překonat sám sebe. Kdyby svatá Terezie neexistovala, musela by se vymyslet! Neustále se objevuje ve své vznešené a věčně platné větě "všechno dělat z lásky", kterou přijal za svou bezpočet duší. To jsou ty miliony okvětních plátků růže, které nám posílá z nebe.

Datum: 18.9.2020
Je tu obvyklá hromada pošty. Třídím. "Nejdřív ty nepříjemné dopisy", našeptává Terezie. A tak si přečtu dopis od toho, kdo popisuje své trápení nebo žádá mou pomoc, anebo mi zkrátka jen nadává. Tolik úkolů na mě ještě čeká. "Tohle je tvoje priorita", ozývá se Terezie. A tak se věnuji i těm nejprotivnějším dopisům s láskou. A takto osvícený radou "dělat všechno z lásky" se dostanu do postele ve čtyři ráno.

Datum: 17.9.2020
Když jsem nabitý Boží silou, přecházím do útoku. Dotírají na mě schůzky, vyřizování pošty a telefony.Uprostřed nabitého programu přijde rušit nějaký lotr, co mě chce pumpnout o pár euro svými obehranými triky. "Všechno s láskou", opakuje svatá Terezie! Dát mu s respektem sice méně, než po mě chce, ale dost na to, aby měl pocit, že mu někdo naslouchal.

Datum: 16.9.2020
Všechno může být záminkou k lásce: druzí lidé i spousty drobností, které nám vyplňují den. Jsou dny, kdy se bez problémů pustím do modlitby i eucharistie. Je to pro mě životně důležité. Mám to vyzkoušené a dává to velkou sílu. Ale jiné dny bych potřeboval buldozer, aby mě dotáhl k tomu, že se obrátím k Bohu. I když vím, že je to pro mě stejně důležité jako dýchání. Někdy mé rozjímání přeruší silná únava, telefon nebo jiné rozptýlení. Modlitbě pak zůstane nádech nedokončenosti.

Datum: 15.9.2020
Začněte plnit i ty nejprostší úkoly s láskou a zažijete neobyčejné věci. Nic nešiďte. Jestli neradi zametáte, začněte to dělat s láskou. Ne rychle a s odporem, to byste všechno zkazili. Když jíte, vychutnávejte si každé sousto. Přijdou za vámi přátelé: neodbývejte je. Váš partner si chce s vámi popovídat - najděte si čas a vyslechněte ho se vší pozorností, kterou si zaslouží. Dáváte přednost snadným věcem - dělejte je až nakonec. Pořád se po vás chce, abyste pracovali rychle, hýbali se rychle, jedli rychle, mysleli rychle... Naučte se říkat ne. Všechno se dá dělat s láskou.

Datum: 14.9.2020
"Je třeba nepominout žádnou, i sebemenší, oběť, žádný pohled, žádné slovo. Těžit ze všech drobných věcí. A dělat je z lásky,"říkala svým mírným způsobem svatá Terezie. Všechno dělat z lásky: Vylézt ráno z pelechu je pro mě utrpění už od dětství. Jak těžké je opustit vyhřátou postel a měkoučký polštář! A Terezička mi našeptává: "Dělej všechno z lásky." A já se tedy vyhrabu z postele. Mám sklon flákat ranní hygienu: to je další utrpení! A tak si znovu pomyslím na tu větu svaté Terezie... Vykonávat tyto rituály s láskou se může jevit jako hloupé a zbytečné. Přesto - věnovat lásku i tomu sebemenšímu gestu náleží ke svatosti.

Datum: 13.9.2020
Dodávám: "Věřím ve společenství svatých." Je to výjimečné, neviditelné shromáždění těch, kteří jsou mimo tento chrám: Staří lidé, kteří se už nemohou přemísťovat, nemocní, vězni. Jeden z nich mi řekl, že se každý den hodinu modlí, a to v cele, ve které přebývá s dalšími třemi zadrženými. Rozjímající řeholník a řeholnice, kteří mají odvahu žít v omezeném prostoru ale žijí svůj život v Bohu a do služby modlitbě dají vše. Žebrák na rohu tohoto kostela. Všichni ti, kteří nesou své utrpení a zoufalství tam, kde my žijeme a kteří na nás čekají venku. "Věříte?" "Věříme." "Věřím ve vzkříšení těla a život věčný. Začíná už tady, pokud se po skončení mše staneme bojovníky za spravedlnost a lásku. Věříte?" "Věříme!" Amen.

Datum: 12.9.2020
Pokračuji:"Věřím v Svatou církev obecnou." Víte, jak se útočí na církev! Říkám, že církev nese úžasné mysterium, mysterium lásky. Církev je zvěstována - s námi i nám navzdory, přes naše stinné i světlé stránky - a my ji musíme milovat. "Věříte?" "Věříme."

Datum: 11.9.2020
Dále: "Věřím v Ducha Svatého." Pokračuji: Bůh Bůh stvořil člověka. Z lásky poslal svého Syna. A Duch Svatý nám umožňuje pochopit tento zázrak. Pro ilustraci: Sloužil jsem mši svatou v jednom kostele. Při pozdravení pokoje jsem šel mezi lidi a podával jsem jim ruku. Došel jsem ke dveřím, které byly pootevřené. Stiskl jsem ruku jedné ženě a ona se rozplakala. Nechápal jsem to. Po měsíci jsem od ní dostal dopis. Ta paní mi psala: "Kvůli velkým problémům s jedním knězem jsem třicet let nevkročila do kostela. Ten den jsem procházela kolem kostela, zaslechla jsem zvony a vešla. A zrovna v tu chvíli jste přišel ke mně a stiskl mi ruku. Od té doby chodím do kostela každou neděli." A dodala: "Ale co mě přimělo, abych vstoupila do kostela?" Já odpovídám: "Duch Svatý." A ptám se:"Věříte v Ducha Svatého?" "Věříme."

Datum: 10.9.2020
Pokračuji: "Přijde soudit živé i mrtvé." Budeme souzeni podle lásky, podle ničeho jiného. O tom jsem absolutně přesvědčený. A budeme souzeni tak, jak soudíme druhé. Takže se každý máme čeho bát! Guy Gilbert

Datum: 9.9.2020
Pokračuji: "I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha Svatého,..." a komentuji: Ježíš Kristus prožil krásné dětství plné lásky. Dožil se třiatřiceti let. V dospělosti pracoval jako tesař. A pak začal hlásat to, co mu vnukl jeho Otec: Milujte jedni druhé, dělte se spolu. A kněží tehdejší doby, pokrytci, samozřejmě nemohli přijmout, aby jim někdo naplno říkal: Modlíte se, ale hlavně hromadíte peníze. Neděláte to, co říkáte, přitom nás nutíte to dělat. Kristus byl na straně poražených. A to přece nešlo. Tak ho zmasakrovali, strašně trpěl. Zabili ho, vstal z mrtvých. Taková je naše víra. A kdybych nevěřil, že vstanu z mrtvých, můj život na zemi by neměl velký smysl. Myslím na ten druhý život, kde nás uvítá Bůh. Je to pokračování lásky, kterou prožíváme na zemi. A to je nádherné. Vstaneme z mrtvých. Věříte tomu? Guy Gilbert

Datum: 8.9.2020
"Věřím v Boha, Otce všemohoucího, stvořitele nebe i země." Jsme lháři a pokrytci, že blahořečíme Bohu Stvořiteli, a přitom jedni jako druzí znečišťujeme naši zemi. Chcete snad, aby naše děti za padesát let musely nosit plynové masky? Takže pojďme, prosím, říct: "Bože, Stvořiteli nebe i země, dej nám sílu dál zemi neznečišťovat a neničit. Věříte v Boha, Stvořitele nebe i země? A Boží lid radostně odpovídá: "Věříme!"

Datum: 7.9.2020
Čas od času potřebuje Otčenáš nebo Vyznání víry trochu osvětlit. Jinak se hloubka a půvab těchto základních modliteb začnou vytrácet. Je naším úkolem pomoci věřícím nechat je proniknout až do hloubi duše. Občas Vyznání víry nahlas rozebírám. Budu odříkávat Vyznání víry a po každé větě zkusím dodat ještě malý komentář. Pokud budete souhlasit, když položím otázku "Věříte?", odpovíte "Věřím!

Datum: 6.9.2020
Nechat sestoupit Lásku znamená vykřičet utrpení lidí, ale také naději. Proto pokaždé mši s našimi mladými zalévá věřící vřelý pocit. Cítím, že jsou šťastní, když s nimi slavím eucharistii. Radují se z tajemství, které vnímají, aniž by mu příliš rozuměli, a které je prostupuje do hloubi duše. Někdy tiše pláčou. Právě v těchto chvílích jsem viděl ty nejkrásnější diamanty.

Datum: 5.9.2020
Právě v eucharistii, ke které můžeme přistoupit se všemi svými slabostmi, jsem vždycky našel sílu a odvahu pokračovat. Jedině ona má moc otevírat lidská srdce.

Datum: 4.9.2020
Kněz může jedině "vstoupit" a "nechat vstoupit" do svátosti oltářní. Způsob slavení eucharistie probudí k víře, nebo zůstane rituálním okamžikem bez síly, určeným jen pro marné uspokojení svědomí.

Datum: 3.9.2020
Často mě žádali, abych sloužil ve své černé bundě. Pokaždé jsem odmítl. Proč? Protože roucho spojuje nás, různé Boží služebníky, a lidi, k nimž jsme posláni. Eucharistie přináší sdílení různých typů služby a také všech našich zvláštností a rozdílů. Je to poklad univerzální církve. Neměli bychom vnímat jen ten zářivý jas. Zůstávají ještě ruce a obličej celebrujícího. Nemůžeme si jich nevšimnout, to ony nás volají k modlitbě. Každé gesto celebrujícího vypovídá o jeho vnitřním klidu, jistotě, že Bůh je zde, radosti z toho, že byl vyvolen, on, tak ubohý, právě pro tuto chvíli.

Datum: 2.9.2020
Jak mám rád ty tváře lidí, když dostávají svaté přijímání, ty oči, které se dívají na toho, kdo "dává Boha". Podávat svaté přijímání, to je jeden z největších okamžiků mého života. Každému jako jedinečné osobnosti pomalu rozdávat, je něco neopakovatelného.

Datum: 1.9.2020
Připadá mi nemožné, že by ve tvé čtvrti, ve tvém městě nebo regionu nebyla eucharistie, která by ti poskytla závan lásky a naděje, které hledáš. V mnoha francouzských městech jsou, pokud vím, místa, kde se odehrávají nedělní shromáždění, na nichž není nic folklórního nebo výjimečného, ale dobře se tam modlí. Najdi si takové místo a běž tam!

Datum: 31.8.2020
Mladým, kteří tvrdí, že už mají mší dost, a tvrdí, že jim nic nepřináší, odpovídám: "Co děláte pro to, aby byla mše živá?Když narazíte na nepružnost kněží, ptejte se jich, provokujte je, ale nevzdávejte to. Když nedokážete ukojit svou žízeň tam, kde jste, hledejte v jiné komunitě eucharistii jako zdroj života.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 30.8.2020
Dnes jsem chtěl podtrhnout, že pokoj, který dává Ježíš, je pokojem pro nynějšek i pro budoucnost. Je počátkem nebeského života a přináší nebeské plody, nikoli anestezii. Ten druhý ano. Umrtvuješ se věcmi tohoto světa, a když se dávka anestetik spotřebuje, vezmeš si další a tak dále. Pokoj je definitivní, plodný a nakažlivý, nikoli narcistní, protože stále hledí k Pánu. Ten druhý je trochu narcistní, hledí si sebe. Kéž nás Pán obdarovává pokojem plným naděje, dává plodnost, sdílnost a komunikativnost, tvoří společenství a vždycky vede k tomu definitivnímu pokoji v Ráji.“

Datum: 29.8.2020
Myslím, že nám pomůže trochu o tom přemýšlet: Jaký je můj pokoj a kde nacházím pokoj já? Ve věcech, v blahobytu, v cestování – nyní se ovšem cestovat nemůže – v majetku, ve vlastnictví mnoha věcí? Anebo nalézám pokoj jako Pánův dar? Musím za něj platit anebo jej dostávám zdarma, gratis od Pána? Jaký je můj pokoj? Rozčílím se, když mi něco chybí? To není pokoj Páně. To je jeden z důkazů. Mám klid svého pokoje? Uspává mne? Pak není od Pána. Jsem v pokoji a chci jej předávat druhým? Takový je pokoj Páně. Pánův pokoj je plodný, i pro mne, protože je plný naděje a hledí si Nebe.

Datum: 28.8.2020
Evangelním příkladem pokoje tohoto světa, jak se mi vybavuje, je onen člověk, který měl velkou úrodu obilí a pomyslel si, že musí vystavět další stodoly, aby ji měl kam uložit. Pak teprve si může říci: »Klidně si žij! [...] Bůh mu však řekl: „Blázne, ještě této noci zemřeš.“« (srov. Lk 12,16-21). Je to imanentní pokoj, který neotevírá dveře na onen svět. Pokoj Páně je však otevírá. On tam odešel a nechal dveře do Nebe otevřeny, dveře do Ráje jsou otevřeny. Je to úrodný pokoj, který se otevírá a spolu s tebou přivádí do Ráje také druhé.

Datum: 27.8.2020
Avšak pokoj, který dává Ježíš, je jiný. Uvádí tě do pohybu, neizoluje tě, podněcuje, přivádí k druhým, vytváří společenství a komunikaci. Pokoj světa je drahý, Ježíšův pokoj je zdarma, gratis. Je to Pánův dar. Pokoj Páně. Je plodný, nese tě vpřed.

Datum: 26.8.2020
A tento pokoj, toto štěstí tě uspává, trochu jako anestetikum. Umožňuje ti být se sebou v určitém poklidu. Je poněkud sobecký: [říká se] dej mi pokoj. Uzavírá do sebe. Takový pokoj dává svět. Je to drahý pokoj, protože musíš neustále střídat jeho „nástroje“. Něco tě nadchne a upokojí, potom to opadne, a musíš hledat jiný. Je drahý, protože je provizorní a sterilní.

Datum: 25.8.2020
Jaký pokoj dává svět a jaký Pán? Liší se? Ano. Svět ti dává „vnitřní klid“, mluvíme o životním poklidu, životě s klidným srdcem. Dává ti vnitřní pokoj jako tvůj majetek, jako něco, co je tvoje, izoluje tě od druhých, vydržuje tě a je tvým výdobytkem: mám pokoj. Do tohoto pokoje se bezděčně uzavřeš. Je trochu tvým pokojem a trochu těch druhých. Je to osamocený pokoj, který uklidňuje i obšťastňuje.




Autor: otec Jeroným - Info o autorovi

Datum: 21.8.2020
V kterémkoliv okamžiku svého života ještě můžete přidat chvíli modlitby k těm předchozím, i kdyby jich bylo sebevíc. Stále tedy máte před sebou možnost vykonat velké dílo.

Datum: 20.8.2020
Když člověk jednou pozná chudobu své modlitby, cítí potřebu věnovat jí alespoň hodně času. A když jí věnuje hodně času, začíná skutečně získávat to, v co doufal.

Datum: 19.8.2020
Pane, proč jsi dal mému srdci podobu kleští? Chci říci, proč pouští s takovými obtížemi to, čeho se jednou zmocnilo? Život se mi tím neulehčil, nicméně mi to umožnilo vytrvat v modlitbě.

Datum: 18.8.2020
Vedu špatně svůj život modlitby? Co na tom, pokračuji, lépe je pokračovat, než utéci. Miluji Boha špatně? Co na tom! Pokračuji, lépe je pokračovat, jak se dá, než všeho nechat.

Datum: 17.8.2020
Když se modlitba stane častou, nemusíme se už ptát, zda je horlivá či nikoliv. Vytrvalost znamená horlivost a věrnost zachrání vše.

Datum: 16.8.2020
Kontemplativní modlitba má tu zvláštnost, že ať jí věnujeme, kolik chceme času, úhrnem se to vždy zdá málo. I kdybychom tomuto druhu modlitby obětovali celý svůj čas, materiálně vzato efekt by nebal nikdy velký. Je svrchovaným aktem ctnosti nábožnosti a teologiální lásky a jako takový nikdy duši nesvírá ani netíží. Je jako pramen, jehož voda zůstává přirozeně svěží ve dne i v noci.




Autor: Charles de Foucauld - Info o autorovi - Web

Datum: 15.8.2020
K tomu, aby se náš život stal životem modlitby, je zapotřebí dvou věcí. Především musí zahrnovat dlouhý čas věnovaný výlučně modlitbě. Ale i během hodin vyhrazených jiným činnostem pak musíme zůstávat spojení s Bohem, myslet na jeho přítomnost a častými modlitbami k němu obracet své srdce a svůj pohled.




Autor: otec Jeroným - Info o autorovi

Datum: 14.8.2020
Bratře, víra, víra, víra, ta jediná má hodnotu, z ní jedině se rodí vnitřní kvality, jen ona vás drží a podepírá. Nuže, o víře jste se už přece dozvěděl: že její sídlo je v inteligenci: ať tedy vaše inteligence pracuje hodně, hodně, hodně. Že se od Boha získává modlitbou, která je zde přidruženým prostředkem k cíli, o který nám jde. Tímto cílem je pokrok v důvěryplném přilnutí k Osobě našeho Boha, které je druhým aspektem víry. Co z toho všeho plyne, Modlitba, modlitba a ještě jednou modlitba.

Datum: 13.8.2020
Odmítněte tedy každou úlevu, zbytečné opuštění kláštera, zahálku. Má současná zásada? Nelze budovat současně babylonskou věž i Noemovu archu. Bratře, zvolte si stavbu archy - a neberte s sebou příliš mnoho zvěře, protože nová potopa může trvat déle, než čtyřicet dní.

Datum: 12.8.2020
Ihned po svém návratu ... musíte znovu nalézt svou "svrchovanou orientaci"! Bylo by žádoucí, abyste jednou provždy pochopil, že mezi naším životem a životem světským musí existovat předěl a že tento předěl nám zajistí jedině svatá Řehole.

Datum: 11.8.2020
Určitě jste už pochopil, kolik sil a času mohou člověka stát naprosto zbytečné oficiální úkoly. Budu rád, když se vám podobné výjezdy zprotiví jednou provždy - kolik je představených, kteří si hrají jako malé děti. Co se sardinkami, které se potloukají mimo krabičku? Co se sardinkami, které se zřekly svého oleje?

Datum: 10.8.2020
Jsou-li si lidé blízcí, proč odjíždět? A nejsme-li nablízku, k čemu je nám přátelství?




Autor: Gabriela Bossis - Info o autorovi

Datum: 9.8.2020
Mysli na to, abys dostala odvahu. A když trpíš, ať to není nikdy mimo mou lásku, ale ať se to stane novým způsobem, jak mi říct: Víš dobře, že Tě miluji, že jsem kadidlo, které hoří před tvou tváří v touze, že ti bude příjemnou obětí, můj příteli. Vyzvi všechna stvoření na zemi a na nebi, abyste znovu přivolali Milého, který odešel jen proto, aby byl znovu zavolán zpět...

Datum: 8.8.2020
Obětuj mi touhu vidět ve všem jenom mě. Přijmu ji od tebe jako dar. Ať pro tebe už nic nemá hodnotu kromě mé bolesti a mé radosti. Obětuj se přede mnou natolik, že už nebudeš vnímat svou oběť. Ať je pro tebe snadné trpět, protože je to pro mě a protože já jsem trpěl pro tebe. A co znamená život, má-li člověk věčnost?

Datum: 7.8.2020
Jestliže sjednocení mezi mnou a duší začalo na zemi, jak bych je mohl přerušit, poté, co duše opustí tento svět? Teprve v tu chvíli začnete chápat mou lásku a budete v tom pokračovat po celou věčnost.

Datum: 6.8.2020
Odpusť, že jsem dnes tolik mluvil...Pochop, musím otevřít své srdce, aby věděli, ale lépe poznali tohoto neznámého a tolik blízkého přítele, tolik blízkého! Kdybyste jen tušili! Mé ubohé malé děti...

Datum: 5.8.2020
Je zvláštní, že stvoření může tak těšit svého Stvořitele. A přece je tomu tak. Má láska obrací role, aby vám nabídla nový nástroj - můžete mi darovat svou něžnou péči. Tolik potřebuji všechny vaše projevy lásky, všechny vaše projevy něžnosti. Kdo může snést žár mého ohně?

Datum: 4.8.2020
Vidělas poušť? Těch čtyřicet dní a nocí, kdy jsem je opustil, abych se modlil před tváří Otce. A v davech? Veliká samota nepochopení, nepřátelství, nenávisti, odmítnutého přátelství, to vše pro vás, pro tebe. A později samota Getsemanské zahrady, samota kostelů, samota eucharistie - srdcí, která na mě zapomenou, sotva mě přijala.

Datum: 3.8.2020
Nezdá se ti to nesmírně krásné? Když se ráno probudíš, jsem tu. Když odpočíváš, jsem tu. Můžeš říct: Nikdy mě nenechá samotnou. Proto je samota Božská. ... Prožili jsme spolu tiché osamělé večerní chvíle, Snažila ses víc přiblížit Bohu a já Ti pomáhal, protožes mohla svou samotu spojit s mou.

Datum: 2.8.2020
Věřte v mou neviditelnou přítomnost plnou něžnosti a nezměrné lásky - kdybyste jen věděli... Přítomnost! To znamená tolik. Pracuješ, modlíš se, přemýšlíš, mluvíš, jako bych tu byl, a já tu opravdu jsem.

Datum: 1.8.2020
"Pane, smiluj se nad dušemi členů mé rodiny, kteří nejsou ve stavu milosti!" Vkládej je často do mé vlastní duše a do duše mé Matky. Jestliže mé tělo uzdravovalo, když se ho lidé dotýkali, proč bys nevěřila tomu, že také moje duše má tuto moc?

Datum: 31.7.2020
Neznáš nádheru duše... je to dech, Duch Boží. Žádná hmota. ani květina. Duše je duch. A její krása se zvětšuje péčí, kterou jí věnujete. Námaha, touha, skutek lásky, malý projev trpělivosti, oddanosti, lítosti, který se ti nezdá zvlášť důležitý, ji ihned zkrášlí, jako světlo, ke kterému se přidá další a další světlo, podle míry ctností a zásluh, jež stále narůstají.

Datum: 30.7.2020
Jeho milosrdenství nás objímá. Toto sjednocení je tvou silou. Všechno je snadné v lásce. Ponoř svou malou lásku do mé veliké lásky. Nikdy si ji neber zpět.

Datum: 29.7.2020
Jestliže máš strach, dívej se na mě. Uvědom si, kdo jsem já a kdo jsi ty. Skryj se ve mně. Dívej se na Otce, který se dívá na vás.

Datum: 28.7.2020
Důvěřuj, naléhej v mém jménu a ve jménu mé Matky, která tajemně sdílela mou bolest. Měj stejnou žízeň po hříšnících jako já. Znáš moc modlitby! Modli se, protože já jsem se modlil. Dávej se, protože já jsem se dával.

Datum: 27.7.2020
Využij tuto hodinu jako já, ve mně. V Getsemanské zahradě jsem se tolik modlil a miloval. Můžeš to udělat i ty skrze mě. Má láska nemá hranic. Zůstaň u mě, obětuj mě. Pros za spásu hříšníků. Spolu můžeme všechno.




Autor: Henri J. M. Nouwen - Info o autorovi

Datum: 25.7.2020
Visí tam, jeho tělo rozedrané od šlehů olověných důtek, srdce zlomené zapřením svých přátel a urážkami nepřátel, jeho duch zahalený temnotou opuštění - totální slabost, totální bezmoc. Takhle si Bůh dovolil zjevit nám Boží lásku, navrátit nás do soucitného objetí a přesvědčit nás, že hněv se rozplynul v nekonečném milosrdenství.

Datum: 24.7.2020
A jak ten příběh skončil? Na kříži, kde tentýž člověk visí nahý s rukama a nohama probodenýma hřeby. Bezmocnost jesliček se stala bezmocí kříže. Lidé jej urážejí, posmívají se mu, plivou mu do tváře a křičí: "Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže."

Datum: 23.7.2020
Jak se může člověk bát dítěte, které houpe v náručí, jak může vzhlížet k dítěti, které je tak malé a křehké, jak může závidět dítěti, které jen úsměvem odpovídá na jeho něžná slůvka? To je tajemství vtělení. Bůh se stal člověkem ve všem všudy stejným jako všichni lidé, aby prolomil bariéry moci totální bezmocí. To je příběh Ježíše.

Datum: 22.7.2020
Ano, opravdu, Bůh si zvolil stát se tak bezmocným, že uskutečnění jeho Božího vlastního poslání mezi námi se stalo plně závislým na nás.

Datum: 21.7.2020
Proto se Bůh stal maličkým dítětem. Kdo by se bál malého dítěte? Malé, křehké dítě je zcela závislé na svých rodičích... Ano, Bůh se chtěl stát tak bezmocným, že nemohl ani jíst ani pít, ani začít chodit, mluvit, hrát si nebo pracovat bez pomoci spousty lidí okolo. Ano, Bůh se stal závislým na lidských bytostech, aby vyrůstal a žil mezi námi a hlásal radostnou zvěst.

Datum: 20.7.2020
Mocní nemají v lásce důvěrnosti. Mocných se bojíme. Mohou nás ovládat a nutit dělat, co nechceme. K mocným vzhlížíme. Mají to, co my nemáme, a mohou sami rozhodovat, jestli chtějí něco dát nebo ne. Mocným závidíme. Ale Bůh nechce, abychom byli ustrašení, zasnění nebo závistiví. Bůh chce, abychom přišli blíž, velmi blízko, tak blízko, abychom mohli v důvěrném přátelství s Ním spočívat jako dítě na matčině klíně.

Datum: 19.7.2020
Chceme-li opravdu milovat Boha, musíme se dívat na muže z Nazareta, jehož život spočíval ve slabosti. A jeho slabost nám otvírá cestu k Božímu srdci.

Datum: 18.7.2020
Bůh si zvolil vstoupit do lidských dějin v úplné bezmoci. Tato Boží volba je středem křesťanské víry. V Ježíši z Nazareta se zjevil bezmocný Bůh mezi námi, aby odmaskoval iluzi moci a odzbrojil knížete temnoty. Bůh nám ukazuje božské milosrdenství právě na úplné a ničím nezmírněné bezmoci.

Datum: 17.7.2020
Ale Bůh se nedívá na náš svět jen smutnýma a hněvivýma očima. Boží milosrdenství je mnohem větší než Boží hněv a smutek. Ve všeobjímajícím milosrdenství se Bůh rozhoduje odzbrojit moc zla bezmocí, svou vlastní bezmocí.

Datum: 16.7.2020
Je snadné pochopit, proč se tolik lidí znechuceně odvrátilo od všeho, co je třeba jen trochu spojeno s náboženstvím. Je-li k hlásání dobré zvěsti použita moc, stane se brzy dobrá zvěst špatnou, velmi špatnou. A proto se Bůh hněvá.

Datum: 15.7.2020
Je zřejmé, jak ničivá je moc v rukou Božího lidu, když vzpomeneme na křižácké výpravy, pogromy, politiku apartheidu a na dlouhou historii náboženských válek, táhnoucích se až dodnes. Ale může být těžší si uvědomit, že četná náboženská hnutí v současnosti vytvářejí živnou půdu pro to, aby se tyto strašné lidské tragedie znovu opakovaly. V dnešní době, plné hospodářské a politické nejistoty je největším pokušením zneužít víru pro získání moci nad druhými, a tak nahradit Boží přikázání lidskými.

Datum: 14.7.2020
Tisíce... rozvedených mužů a žen, množství homosexuálů a lesbiček, bezdomovci, kteří cítí, že nejsou vítáni v domě modlitby rodiny bratří a sester, se odvrátili od Boha, protože se setkali s uplatněním moci tam, kde čekali výraz lásky.

Datum: 12.7.2020
Ta nejúskočnější, nejvíce rozdělující a zraňující moc je moc použitá ve službě Bohu. Jsem přímo zaplaven množstvím lidí kolem sebe, kteří "byli zraněni náboženstvím". Nevlídné slovo ministranta, kritická poznámka pronesená v kostele na vrub něčího životního stylu, odmítnutí někoho u stolu, nepřítomnost u člověka v nemoci nebo ve smrti a bezpočet dalších zranění zůstávají v lidských myslích déle, než jiná odmítnutí, která pocházejí více ze světa.

Datum: 11.7.2020
Bůh se na nás dívá a pláče, protože vždycky, když využíváme moci, abychom dodali sami sobě důležitosti, oddělujeme se od Boha a od sebe navzájem a náš život začíná být ďábelský v původním významu toho slova: rozdělující.

Datum: 10.7.2020
Dobře znám ty své hole a pušky! Někdy je to kamarád, který má větší autoritu, někdy peníze nebo titul, někdy špetka nadání, které jiní nemají, někdy určitá znalost, skrytá vzpomínka nebo i chladný pohled... a už se toho bez váhání chápu, abych zůstal v přesile. A než si to stačím uvědomit, odstrčím stranou své přátele.

Datum: 9.7.2020
Jakmile je naše bezpečí ohroženo, chápeme se první hole nebo pušky, která je po ruce, a říkáme, že jde hlavně o naši záchranu, i když tisíce jiných o ni přijdou.

Datum: 8.7.2020
Nejsme si snad tak nejistí tím, kdo vlastně jsme, že se chápeme jakékoli, ano jakékoli formy moci, která by nám dala aspoň trochu vlády nad sebou, svou činností a svými cestami? Jsme-li ochotni podívat se na věci Božíma očima, brzy zjistíme, že to, co se děje v Bosně, Jižní Africe, Irsku a Los Angeles není tak daleko od našich vlastních srdcí.

Datum: 7.7.2020
Když se Bůh dívá na náš svět, pláče. Bůh pláče, protože neovladatelná touha po moci chytila do pasti a zkazila ducha člověka. Místo vděčnosti je tu odmítání, místo chvály kritika, místo odpuštění pomsta, místo uzdravení zranění , místo soucitu soupeření, místo spolupráce násilí, místo lásky nesmírný strach.

Datum: 7.7.2020
Podívejme se do vlastních srdcí! Copak se neustále nezajímáme o to, jestli si nás lidé všímají, jestli nás chválí, jestli nám děkují? Copak se neptáme pořád sami sebe, jestli jsme lepší nebo horší, silnější nebo slabší, rychlejší nebo pomalejší než ten, který stojí vedle nás?

Datum: 6.7.2020
V tom je celá teologie. Dívat se na skutečnost očima Božíma. Chci se dívat Božíma očima na naši narušenost, ohraničenost, zraněnost a křehkost tak, jak nás Ježíš učil, v naději, že tento pohled nám poskytne bezpečnou cestu po zemi.




Autor: Matka Tereza - Info o autorovi

Datum: 2.7.2020
Nehledejte velké věci, prostě dělejte malé věci s velkou láskou. Čím menší věc, tím větší musí být naše láska.

Datum: 1.7.2020
Pro dobrého Boha není nic malé, protože On je velký a my tak malí – proto se k nám sklání a dává si práci s tím, že pro nás dělá tyto malé věci – aby nám dal příležitost dokázat naši lásku k němu. Protože je dělá On, jsou nesmírně velké.

Datum: 30.6.2020
Žiji pro Boha a vzdávám se svého já – a tak dosahuji toho, že Bůh žije pro mne. Proto pokud chceme Boha vlastnit, musíme mu dovolit, aby On vlastnil naši duši.

Datum: 29.6.2020
Plně se odevzdat Bohu je způsob, jak Boha samotného obdržet. Já pro Boha a Bůh pro mne.

Datum: 28.6.2020
Proč se musíme dát plně Bohu? Protože Bůh dal sama sebe nám. Jestliže Bůh, který nám nic nedluží, je připraven odevzdat nám Sebe Sama, nic menšího, odpovíme mu jen zlomkem nás samých?




Autor: Josef Toufar - Web

Datum: 26.6.2020
Neboť ten každičký den příštího roku bude cenný jako drahokam. Bude drahokamem ztraceným, když ho promarníme, bude však nádherně zářícím drahokamem v naší koruně věčné, když jej prosvítíme láskou k Bohu, bližním a dobrými skutky.

Datum: 25.6.2020
Drazí v Kristu! Vložte do toho dnešního děkovného chvalozpěvu „Bože, chválíme Tebe“ celou svou pokornou a kajícnou duši i veškeré odhodlání a lásku své duše s nejsvětějším předsevzetím, že dny nastávajícího roku využijeme pro spásu své duše.

Datum: 24.6.2020
Každý den je buď pramenem požehnání, nebo pramenem neštěstí, neboť žít v hříších znamená promrhat drahocenný čas,utíkat pravé radosti, aniž za živa si připravit zoufalé peklo.

Datum: 23.6.2020
Čas je drahocenným statkem a proto ho musíme dobře užívat. Každé ráno je dar, který se nikdy nevrátí, a proto škoda, věčná škoda každého promarněného dne.

Datum: 22.6.2020
Žijme tak, jako bychom již dnes zemřít měli. Žijme pečlivě jako moudří a vykupujme si časem vezdejším život věčný.




Autor: Jacques Philippe - Info o autorovi

Datum: 19.6.2020
Duch Svatý používá pro každého svůj osobitý "tón", promlouvá k němu se sobě vlastním zabarvením. Jemnost, síly, čistota a zvláštní jasnost jeho hlasu nám umožňují, je-li na něj naše ucho navyklé, rozeznat jej skoro najisto.

Datum: 18.6.2020
Postoje, díky nimž se mohou vnuknutí Ducha Svatého snáze projevovat, si lze osvojit jen postupně, a nutně vyžadují věrnost v modlitbě. Pro stále větší odhodlání nic Bohu neodpírat, pro odpoutávání se, pro synovskou a důvěřivou odevzdanost, pro lásku k tichu a hloubce - pro to vše je modlitba nezbytná.

Datum: 17.6.2020
Duch Boží je duchem pokoje, promlouvá a jedná v ovzduší pokoje a jemnosti, nikdy však ve zmatku a rozruchu. Pohnutky z Ducha Svatého mívají navíc podobu jemných a tichých doteků, a v našem duchovním vědomí se tedy mohou vynořit, jen když je v něm oblast klidu, ticha a pokoje. Je-li naše nitro neustále hlučné a rozrušené, tichý hlas Ducha jím těžko pronikne.

Datum: 16.6.2020
Je to překážka o to závažnější, že na své vlastní vůli lpíme často nevědomky, neboť když je náš cíl sám o sobě dobrý, daleko snáze si svou připoutanost k vlastní představě neuvědomíme: správností věci ospravedlňujeme zaslepující tvrdohlavost, s níž za ní jdeme, aniž bychom si uvědomili, že způsob, jímž se má podle nás uskutečnit, nemusí odpovídat Božím záměrům.

Datum: 15.6.2020
Tuto odpoutanost uplatňujme ve všech aspektech života. Oblast hmotná není tou nedůležitější. V duchovním růstu nám někdy daleko víc brání připoutanost k našim vlastním představám a pojetím. Lpění na své vlastní "moudrosti" , i když si stanovuje cíle, které jsou samy o sobě skvělé, je pro poslušnost Duchu Svatému asi nejhorší překážkou.

Datum: 14.6.2020
Vnuknutí Ducha nemůžeme přijmout, pokud jsme nepružní, připoutaní ke svému vlastnictví, svým pojetím a představám. Snažme se nelpět na ničem ani hmotně, ani citově, dokonce ani duchovně. Ne tak, že bychom na všechno "kašlali", nebo byli ke všemu lhostejní, ani ve smyslu nějaké násilné askeze. Je třeba si ale udržet odpoutané srdce, uchovat si vzhledem ke všemu jistou svobodu, odstup, vnitřní zdrženlivost, díky nimž, když nám bude nějaká věc (zvyk, vztah, osobní plán) znemožněna, z toho neděláme drama.

Datum: 13.6.2020
Pakliže se naopak neustále bouříme a v protivenstvích se zatvrzujeme, těžko tato naše nedůvěra vůči Bohu dovolí Duchu Svatému řídit náš život.

Datum: 12.6.2020
Když Bůh vidí, že jsme schopni pokojně, s láskou a v duchu synovské důvěry a odevzdání se jeho vůli přijmout, co nám okolnosti "vnucují", není pochyb, že nám přidá osobnější vyjádření své vůle, a že tedy Duch Svatý bude k našemu srdci promlouvat častěji.

Datum: 11.6.2020
Nezapomínejme ... na to, co bychom mohli nazvat poslušnost událostem. Události života jsou koneckonců nejjistějším výrazem Boží vůle, neboť zde nehrozí nebezpečí subjektivní interpretace.

Datum: 10.6.2020
Kdo dokáže poslechnout lidi, jen když se mu to líbí, chová o své schopnosti poslouchat Ducha sladké iluze, Jestliže se nikdy nedokáži vzdát své vlastní vůle, (svých představ, chutí, náklonností...) když to chtějí lidé, co mi zaručuje, že toho budu schopen, bude-li to žádat Bůh?

Datum: 9.6.2020
Z lásky k Bohu také přijímejme každou legitimní příležitost, kdy můžeme projevit poslušnost, ať už je to v oblasti života ve společenství, v rodině nebo ve společnosti. Je samozřejmě třeba poslouchat více Boha než lidi, ale je iluzí myslet si, že jsme schopni poslouchat Boha, když nedokážeme poslechnout člověka. V obou případech je totiž potřeba překonat stejnou překážku: lpění na sobě, na své vlastní vůli.

Datum: 8.6.2020
Abychom obdrželi více vnuknutí, musíme být nejdříve poslušni těch, která dostáváme. Dále je zřejmé, že nás Bůh bude tím více obdarovávat vnuknutími, čím věrněji budeme plnit jeho vůli vyjádřenou jinými způsoby: v přikázáních, v povinnostech našeho stavu a podobně.

Datum: 7.6.2020
Každá věrnost milosti přitahuje milosti nové, stále hojnější. Když budeme vnuknutí Ducha Svatého pozorně přijímat a podle nich jednat, stanou se hojnějšími. Budeme-li je zanedbávat, mohou naopak přicházet řidčeji. Každému, kdo má, bude dáno, kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má (Lk 19,26)

Datum: 6.6.2020
Když chceme, aby nám Bůh více odhaloval svou vůli prostřednictvím vnuknutí, musíme začít plněním Boží vůle, kterou už známe. A to v různých oblastech. Každá věrnost milosti přitahuje milosti nové, stále hojnější.

Datum: 5.6.2020
Ještě důležitější než výslovná modlitba o tento dar je pevné a stálé rozhodnutí poslechnout Boha v každé věci, velké i malé, bez výjimky. Neříkám, že musíme být skutečně schopni poslechnout Boha v každé věci, to je bezpochyby pro naši slabost ještě nemožné. Ale je třeba, abychom k tomu byli odhodlaní a zvláště modlitbou se neustále utvrzovali v rozhodnutí nezanedbat žádný projev Boží vůle.

Datum: 4.6.2020
Potom je samozřejmě třeba po vnuknutích toužit a často o ně prosit v modlitbě. Jednou z proseb, které nejčastěji vysíláme k Bohu, by mělo být: "Veď mě ve všech mých rozhodnutích a dej, ať nezanedbám žádné tvé vnuknutí."

Datum: 3.6.2020
Nemá se jednat o vypočítavost, ale o to, abychom si uvědomili, že každá naše nevděčnost vůči Bohu nás uzavírá do sebe samých a zahrazuje nás vůči jeho milosti. Chvála očišťuje naše srdce a úžasně ho uzpůsobuje k přijímání Boží milosti a vnuknutí Ducha Svatého.

Datum: 2.6.2020
Co konkrétně umožňuje, aby se Boží vnuknutí projevilo? Co dělat, aby nám jich Pán dal co nejvíce? To, co nám brání dostávat od Boha hojnější milosti, je možná jednoduše naše nedostatečná vděčnost za ty, které nám už dal. Není pochyb, že když Bohu řekneme z celého srdce děkuji za každou obdrženou milost, a zvlášť za vnuknutí, dá nám další.




Autor: otec Jeroným - Info o autorovi

Datum: 30.5.2020
Kdyby neexistoval velký počet věřících, jejichž ideálem je žít v důvěrném společenství s Bohem, lásce, kterou Boží lid miluje svého Boha, by něco podstatného scházelo. V kontemplativním životě církev překračuje hranice pouhé nezištné lásky.

Datum: 29.5.2020
Chtít dobro nestačí. Tím bychom zůstali hluboko pod úrovní křesťanské lásky. Je potřeba mít takovou lásku k Bohu, která bude skutečným přilnutím, přitažlivostí, touhou po sjednocení. Proto církev potřebuje, aby se mnozí křesťané zasvětili modlitbě a aby v ní věrně vytrvali.

Datum: 28.5.2020
Mnohem lépe, než to dokážeme my, zakouší Bůh sám v sobě, jak vroucím hlasem mohou znít struny srdce. Pokládá nás za své přátele a je pro nás skutečným přítele.

Datum: 27.5.2020
V Boží lásce k nám stojí na prvním místě touha překlenout vzdálenost, navázat osobní vztah. Bůh se nemůže spokojit s tím, že chce naše dobro, On nás k sobě přitahuje.

Datum: 26.5.2020
Kdo chce pro druhého dobro, stává se ochráncem, nikoli přítelem. V takovém vztahu chybí přitažlivost, která volá k touze po sjednocení. Dobro lze prokazovat i z dálky. Ale nikdo si snad nemyslí, že Boží láska k nám by byla ochotná přijmout taková omezení!

Datum: 25.5.2020
Nezištná láska spočívá v tom, že člověk chce a prokazuje milované osobě dobro, aniž myslí sám na sebe. Křesťanská láska vyžaduje ještě něco navíc. Její součástí je totiž také citové přilnutí. Člověk musí cítit, že je přitahován ke sjednocení s milovanou osobou, struna v srdci se musí rozeznít. Jen pak je to křesťanská láska.

Datum: 24.5.2020
Chtějme po svém srdci, aby dalo Bohu vše, co může, a aby dávalo stále víc. Když Bohu říkáme, "miluji Tě", dodejme aspoň čas od času: "A děkuji Ti za to".

Datum: 23.5.2020
A přece z jiného hlediska je láska k Bohu i naším dílem. Láska k Bohu, to jsme my sami, to nejlepší, co je ukryto v našem nitru. I když se tedy jedná o nadpřirozený dar, zbývá dost prostoru pro uplatnění vlastních sil.

Datum: 22.5.2020
Ve své lásce k Bohu jsme tedy zcela závislí na Bohu, který nám ji dává - to On vkládá do našeho srdce strunu, která v něm dříve nebyla, a nechává ji rozeznít.

Datum: 21.5.2020
Bůh nás lidi stvořil jako "stroje" určené k tomu, abychom Ho milovali. Že by v nás nedokázal zažehnout lásku, pro kterou nás stvořil? Že by takový inženýr vytvářel "stroje"které nejsou schopny vyrábět to, co mají - byť by potřebovaly určitý čas na to, aby se daly do pohybu, byť by se z nich z počátku valila mračna kouře? A tak pokaždé, když zjistíme, že naše závislost na Bohu je ještě větší, než jsme si mysleli, zaslechneme současně výzvu k důvěře a naději.

Datum: 20.5.2020
Jestliže tedy láska překračuje možnosti naší přirozenosti, neznamená to, že bychom měli ztrácet odvahu, vždyť Bůh nám ji chce dát. Nedostáváme-li lásku přirozenou cestou, přijměme ji jako nadpřirozený dar. A o nic nepřijdeme.

Datum: 19.5.2020
Křesťanská láska ... ví, že Ten, kterého miluje, je věčný, že Jeho krása je nevyčerpatelná, a že ani běh času ji o Něj nepřipraví, naopak ji k němu přiblíží a zvýší jeho touhu po Něm. ... Láska k Bohu osvobozuje.

Datum: 18.5.2020
Věci ryze nadpřirozeného řádu mají tedy svůj původ výlučně v Bohu. A naše láska k Bohu patří k věcem ryze nadpřirozeným. A proto tato láska neexistuje mimo oblast nadpřirozené ctnosti křesťanské lásky - a ta je nutně vlitá, to jest, darovaná přímo Bohem.

Datum: 17.5.2020
Pokud někoho milujeme, nemáme k tomu žádný zvláštní důvod. Milujeme jej proto, že se nám líbí. Bůh se nám ale líbit nemůže, vždyť je neviditelný a v každém případě mimo dosah smyslového vnímání. Máme-li ho milovat, zbývá jediná možnost. On sám musí vložit do našeho srdce něco navíc, už hotovou, předem připravenou náklonnost k sobě.

Datum: 16.5.2020
Bůh nám nabízí účast na svém věčném blaženém životě. Taková nabídka může pochopitelně přijít jen shůry. Ale všechna naše láska k Bohu se opírá výlučně o tuto shůry seslanou nabídku. Proto i naše láska - stejně jako nabídka, která ji probouzí - může přijít jen shůry. Odtud plyne, že láska k Bohu , které se nám dostává, nepatří k naší přirozené výbavě a dalece přesahuje schopnosti jakékoli lidské přirozenosti.

Datum: 15.5.2020
Už vám nikdo nenamluví, že chování křesťanů je dnes a denně nabito Boží láskou, že prostý úmysl stačí k tomu, aby byly rázem všechny vaše činy proměněny ve skutky lásky. Možná vás napadne, že tak cenná ctnost, nemají-li vzniknout jen falešné napodobeniny, vyžaduje jistý řád. A hlavně pochopíte, že není lásky tam, kde člověk na prvním místě nemiluje Boha.

Datum: 14.5.2020
Pro začátek si dejte - podle toho kolik máte volného času, ale bez zbytečných průtahů a samozřejmě vždy na kolenou, takových pět tisíc hodin modlitby. Jde jen o pouhý záběh, nic jiného. Co vám budu povídat. v každé lidské činnosti je to stejné. Kdo jí dal kus svého života, rozumí věcem jinak, než ten, kdo se jí věnoval jen krátce. Naučí vás to obezřetnosti.

Datum: 13.5.2020
Vy, bratře, nehledejte uspokojení v tom, že se budete snažit postihnout podstatu křesťanské lásky Ptejte se raději, kde ji můžete nalézt, a načerpejte ji pro sebe. Řeknu to ještě lépe. Jelikož láska je vždy nezasloužený dar, pokuste se zjistit, kdo ji dává a co máte udělat, aby se vám toho daru dostalo.

Datum: 12.5.2020
Rozdíl, který existuje mezi přirozeným citem přátelství a nadpřirozenou láskou, nelze pochopit bez zkušenosti sjednocení s Bohem. A přece se kdekdo domnívá, že ví a dokáže vyjádřit, v čem spočívá křesťanská láska. Tím jí ale prokazuje medvědí službu.

Datum: 11.5.2020
Vždyť láska k Bohu není a nemůže být stejné povahy jako láska lidská. Nemyslete si, Boha nemůžete milovat stejně, jako milujete Alfreda nebo Kateřinu. K lásce k Bohu nedospějete tím, že se k této nejvyšší bytosti obrátíte se stejnými city jako k milovaným osobám. To je velký omyl, protože jde o dvě podstatně rozdílné roviny.

Datum: 10.5.2020
Křesťanská láska nám není dána samotnou přirozeností a je tedy zbytečné mluvit o tom, že bychom měli v sobě lásku k Bohu probouzet a pociťovat, že bychom se měli sami od sebe naučit Boha milovat. Není nám totiž dáno, abychom podle své vůle mysleli na Boha takovým způsobem, který by v nás bezprostředně vyvolal obdiv a lásku.




Autor: Richard Rohr - Info o autorovi

Datum: 9.5.2020
Víte, že vaše hodnota neplyne z toho, co osobně nebo individuálně děláte sami o sobě správně, namísto toho vaše lidství znamená právě umožnit a milovat Boží proudění, čemuž křesťané obvykle říkají Duch svatý. V životě jde jen o to přijít a říct ano.

Datum: 8.5.2020
Zajisté to může znít jako hereze - zejména staženému srdci, které si přeje kráčet samo. Ale to je ono čtvrté místo, zobrazené a jako zrcadlo vymezené na ikoně Trojice z 15. století od Andreje Rubleva. Pro lidi, zapojené do tohoto veřejného tajemství má jejich lidská přirozenost jasné zaměření a důstojnost. Pramen a sebedůvěru, jakou prostě nemůžete získat žádným jiným způsobem.

Datum: 7.5.2020
Někteří mystikové, kteří podstoupili skutečnou modlitební cestu, dovedli tuto zprávu k jejímu zřejmému důsledku: stvoření tedy je "čtvrtou osobou blažené Trojice"! Ještě jednou, Božský tanec není uzavřený kruh, jsme zvání všichni!

Datum: 6.5.2020
Toto trojiční proudění je jako vzestup a ústup přílivu na pobřeží, Celá realita nyní může být zobrazena jako Nekonečné vytékání, které umožňuje a generuje Věčné vtékání. Zakladatelskou dobrou zprávou je to, že stvoření a lidstvo jsou vtahovány do tohoto proudu! Nejsme outsidery nebo pozorovateli, ale podstatnou součástí Božského tance.

Datum: 5.5.2020
Jestliže myšlenka Trojice je tvarem Boha, a jestliže vtělení je pravda, pak věrnějším a vpravdě pomáhajícím geometrickým tvarem by byl kruh, nebo dokonce spirála. Ať kruhový tanec přeskupí naši křesťanskou představivost. Už žádný "stařec s bílou bradou na trůně", prosím!

Datum: 4.5.2020
Můžete odpustit každému, koho jste odsoudili a odložit svá přátelství do prázdného hrobu. Čím více světla a dobroty vidíte, tím jste trojičnější. Až budete vidět jako vidí Ježíš a můj otec svatý František, spatříte Božské světlo v každém, zejména v těch, kdo jsou odlišní, kdo jsou "jiní", v hříšnících, ve zraněných, v malomocných a v chromých - právě v těch, jak Písmo naznačuje, Bůh ukazuje to nejlepší.

Datum: 3.5.2020
A pokud jste opravdu spaseni - to jest žijete milováni a žijete osvobozeni -, víte, čím se to projevuje? Je to právě vaše schopnost vidět tu zářivou přítomnost všude kolem vás.

Datum: 2.5.2020
Není žádný náznak, že by Ježíš očekával, že jeho malé hnutí ovládne svět, ale spíše si představoval, že bude právě dost lidí, kteří budou žít tento způsob vzájemnosti, aby byli kvasem v těstě, jenž celé stvoření zachrání před totálním klamem a sebezničením.

Datum: 1.5.2020
Pravé duchovní svobody dosáhne jedině ten, kdo spává a odpočívá uvnitř Boží dokonalé svobody. Trojiční láska vytváří a udržuje různost. Trojiční láska vytváří a udržuje svobodu. Jednotu neruší různost ani svoboda.




Autor: C. Baxter Kruger - Info o autorovi

Datum: 30.4.2020
Za tím účelem byl kosmos povolán k existenci, lidské pokolení vytvořeno a Adamovi a Evě bylo dáno místo v příchodu Ježíše Krista, Otcova Syna sama, v němž a skrze nějž byl uskutečněn sen o našem osvojení.

Datum: 29.4.2020
Neexistuje žádný jiný Bůh, jiná Boží vůle, žádný další plán, žádná skrytá agenda pro lidstvo. Ještě před stvořením světa nám Otec, Syn a Svatý duch věnovali svou lásku a rozhodli se pro nás, abychom sdíleli, poznávali a zakoušeli sám trojiční život.

Datum: 28.4.2020
Ta úžasná pravda, že tento trojjediný Bůh se s nádhernou a štědrou láskou rozhodl otevřít tento kruh a sdílet tento trojiční život s ostatními. To je jediný, věčný a přesvědčivý důvod pro stvoření světa a pro lidský život.




Autor: Thomas Merton - Info o autorovi

Datum: 27.4.2020
Bůh, který je nekonečně bohatý, se stal člověkem, aby zažil chudobu a ubohost padlého člověka, ne proto, že by tuto zkušenost potřeboval, ale protože my jsme potřebovali jeho příklad! Nyní, když vidíme jeho lásku, milujme se navzájem, tak, jako on miloval nás.

Datum: 26.4.2020
Takové slitování se nenajde v uspokojeném životě, v němž odpouštíme platonicky hříchy druhých bez smyslu pro to, že my sami jsme součástí světa hříchu. Chceme-li poznat Boha, musíme se naučit chápat slabosti, hříchy a nedokonalosti druhých lidí, jako by byly naše vlastní. Musíme ctít jejich chudobu, jako Kristus zakoušel naši vlastní.

Datum: 25.4.2020
Můžeme mít milosrdenství Boží, kdykoliv je chceme, tím, že jsme milosrdní k druhým, protože to je Boží milosrdenství, které na ně působí skrze nás, když On nás má k tomu, abychom s nimi zacházeli tak, jak On zachází s námi. Jeho milosrdenství světí naši vlastní chudobu slitováním, které máme pro jejich chudobu. Takové slitování se nenaučí bez utrpení.

Datum: 24.4.2020
Jestliže, ve chvíli naší smrti, smrt k nám přijde jako nevítaný cizinec, je to proto, že i Kristus byl pro nás vždy nevítaným cizincem. Protože až přijde smrt, přijde také Kristus, přinášeje nám věčný život, který nám vykoupil svou smrtí.

Datum: 23.4.2020
Světec není ten, kdo kdo přijímá utrpení, protože je má rád... Je to člověk, který docela dobře může utrpení nenávidět jako kdokoliv jiný, ale který tolik miluje Krista, že dovolí, aby jeho láska byla zkoušena jakýmkoliv utrpením.

Datum: 22.4.2020
Ježíš není pouze někdo, kdo jednou tolik lidi miloval, že za ně zemřel. Jeho láska k nám je nekonečná láska Boha, který je silnější, než všechno zlo, a nemůže být dotčen smrtí. Utrpení může být proto zasvěceno Bohu jen někým, kdo věří, že Ježíš není mrtev. A k samé podstatě křesťanství patří vystavit se utrpení a smrti ne proto, že jsou dobré, ne proto, že dávají smysl, ale protože vzkříšení Ježíše je o jejich smysl oloupilo.

Datum: 21.4.2020
Smrt Ježíše Krista na kříži má nekonečný smysl a hodnotu ne jako smrt, ale jako smrt Syna Božího. Kříž Krista neříká nic o moci utrpení či smrti. Mluví jen o moci Toho, kdo přemohl jak utrpení, tak smrt tím, že vstal z hrobu.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 13.4.2020
Drazí bratři a sestry, Ježíš změnil dějiny tím, že se stal naším bližním, a přestože jsou dosud poznamenány nepravostí, učinil z nich dějiny spásy. Obětováním svého života na kříži Ježíš přemohl také smrt. Z otevřeného srdce Ukřižovaného dosahuje Boží láska každého z nás. Můžeme změnit svoje životní osudy přiblížením se k Němu, přijetím spásy, kterou nám nabízí. Bratři a sestry, otevřme Mu v modlitbě celé srdce v tomto týdnu, během těchto dnů: s křížem a s evangeliem. Nezapomeňte: kříž a evangelium. To bude domácí liturgie. Otevřme v modlitbě svoje srdce, nechme na sobě spočinout Jeho pohled a pochopíme, že nejsme sami, nýbrž milováni, protože nás Pán neopouští a nikdy na nás nezapomíná. S těmito pocity vám přeji požehnaný Svatý týden a požehnané Velikonoce!

Datum: 12.4.2020
Pouze láska uchovává život, který máme, protože objímá a přetváří naše slabosti. Boží láska o Velikonocích uzdravila náš hřích odpuštěním, které ze smrti činí přechod do života a mění náš strach v důvěru, naši úzkost v naději. Pascha nám říká, že Bůh může všechno obrátit v dobro. Na Něho můžeme opravdu spoléhat, že všechno bude dobré. A není to iluze, protože smrt a zmrtvýchvstání Ježíše není iluze, byla to pravda. Proto je nám Velikonočního jitra řečeno: »Nebojte se«!

Datum: 11.4.2020
Ježíš nechce být pochopen špatně; nechce, aby lidé směšovali pravého Boha, jenž je pokornou láskou, s nepravým bohem, světským bohem, který je okázalý a vnucuje se silou. Není idolem, je Bohem, který se stal člověkem, jako každý z nás; vyjadřuje se lidsky, avšak mocí Svého božství. Mohl bys namítnout: „Co mám dělat s tak slabým Bohem, který umírá? Raději bych silného a mocného boha.“ Věz však, že moc tohoto světa pomíjí, zatímco láska trvá.

Datum: 10.4.2020
Prospěje nám, budeme-li mlčky hledět na Ukřižovaného a dívat se, kdo je náš Pán: Ten, který na nikoho neukazuje prstem, ani na ty, kdo Jej křižují, nýbrž otevírá náruč všem; nedrtí nás Svojí slávou, ale nechává se kvůli nám zdeptat; nemiluje nás slovně, ale tiše nám dává život; nenutí nás, nýbrž osvobozuje; nejedná s námi jako s cizími, ale bere na sebe naši nepravost, bere na sebe naše hříchy. A proto, aby nás zbavil předsudků o Bohu, hledíme na Ukřižovaného. A potom otevřme evangelium. V těchto dnech, všichni v karanténě a zavřeni doma, vezměme si do rukou obojí: kříž a evangelium. Hleďme na kříž a otevřme si evangelium. To bude naše velká domácí liturgie v těchto dnech, kdy nemůžeme jít do kostela.

Datum: 9.4.2020
Můžeme se dnes ptát: jaká je pravá tvář Boha? Obvykle do Něho promítáme v maximální míře to, co je naše: svůj úspěch, svůj smysl pro spravedlnost a také svoje pobouření. Evangelium nám však říká, že Bůh není takový. Je odlišný, a nemohli jsme Jej poznat svými silami. Proto se přiblížil, vyšel nám vstříc a právě o Velikonocích se zjevil úplně. A kde se zjevil úplně? Na kříži. Tam rozpoznáváme rysy Boží tváře. Nezapomeňme, bratři a sestry, že kříž je Boží katedra.

Datum: 8.4.2020
V těchto dnech obav z pandemie, jež působí světu tolik utrpení, mohou se mezi mnoha otázkami, jež si klademe, objevit také takové, které se týkají Boha: jak se Bůh staví k našemu utrpení? Kde je, když se všechno hatí? Proč rychle nevyřeší problémy? Takové otázky o Bohu si klademe. Lidé, kteří v Jeruzalémě triumfálně vítali Ježíše, se ptali, zda opravdu přišel osvobodit lid od jeho nepřátel. Očekávali mocného Mesiáše, který bude vítězit mečem. Přišel však někdo, kdo je tichého a pokorného srdce a povolává k obrácení a milosrdenství. Ti kdo jej následovali, jsou zmateni a zděšeni; opouštějí Ho. Mysleli si: je-li toto Ježíšův úděl, pak to není Mesiáš, protože Bůh je mocný a nepřemožitelný.




Autor: Carlo Carretto - Info o autorovi

Datum: 5.4.2020
Láska je syntézou kontemplace a činnosti, je styčným místem mezi nebem a zemí, mezi člověkem a Bohem. Bratře, nestarej se, co máš dělat. Starej se, abys miloval. Až budeš milovat, najdeš svou cestu. Láska je dokonalejší než zákon, je směrnicí každého života, řešením každého problému, pobídkou každé svatosti. Miluj, a dělej co chceš.

Datum: 4.4.2020
Jedině láska dává všemu hodnotu. Jedině láska může ospravedlnit něco tak zbytečného, jako jsou hodiny na kolenou, zatímco tolik lidí potřebuje mou pomoc, a něco tak bezvýznamného, jako je veškerá moje činnost tváří v tvář smrti, která stejně jednou pohltí všechny civilizace.

Datum: 3.4.2020
Uvědomte si, že na tomto světě je vše problematické, vyjma jediné hodnoty, lásky. Láska v nás, Bůh vám vnukne, jakou cestou se máte dát. V pravý čas vám řekne: „teď poklekni“ nebo „nyní se vydej na cestu“.

Datum: 2.4.2020
Modlitba, nebo činnost? Čekat, nebo se vydat na cestu? Vydat se na náměstí, nebo jít do kostela? Vidí-li člověk za vším jenom problémy a dožaduje-li se odpovědi na ně, znamená to, že nemá dost dobré vůle, aby jednal podle Božího slova. Nechci již nikdy diskutovat a řešit problémy. Přestal jsem věřit, že je možné obrátit člověka silou slova. Pouze láska není problémem, jestliže se z ní a pro ni žije.

Datum: 1.4.2020
Víra nás učí důležité pravdě, že Boha je třeba očekávat. Duši trvá nějaký čas, než si tento postoj osvojí. Očekávat, nemít žádné plány, zkoumat záměry Boží, vytvářet ticho. Pak přijde i hodina, volající nás do díla, kdy bude nutno mluvit a kdy ruka bude unavena od křtění, zkrátka hodina žní. Ale byli bychom neuvěřitelně slepí, kdybychom si myslili, že původci těchto divů jsme my. Jediné, co by nás mělo udivovat, je to, že si Bůh posloužil právě námi, kteří jsme tak nedostateční a neschopní.

Datum: 31.3.2020
I my věříme v Boha, ale zároveň se spoléháme na mocné ... a domníváme se, že záležitosti tohoto světa mají pevně v rukou právě oni. I my věříme v Boha a modlíme se k němu, ale pak více dáme na slavné kazatele a věříme, že duše obracejí oni. Modlitbu za rozšíření Božího království považujeme v hloubi duše za něco stejně bezvýznamného, jako je žádost podávaná na úřad, od něhož vůbec nic nečekáme.

Datum: 30.3.2020
Proč bych se měl znepokojovat, jako by všechny problémy závisely na mně, na mých přátelích, na lidech? Člověk se ze všech sil brání představě, že záležitosti světa řídí Bůh. Zdá se mi, že je to nejčastější a nejrozšířenější pokušení.

Datum: 29.3.2020
Mělo by nás těšit vědomí, že záležitosti světa i hvězd jsou v rukou Božích, to znamená v dobrých rukou. Znamená to, že je vše v pořádku. Toto vědomí by mělo být zdrojem pevné víry, jásavé naděje a velikého vnitřního klidu. Čeho bych se měl obávat, jestliže všechno řídí a podpírá sám Bůh?

Datum: 28.3.2020
Přišla noc, ale já nespal. Procházel jsem se uprostřed pouště pod hvězdami. "Můj Bože, miluji Tě, můj Bože, miluji Tě, můj Bože, miluji Tě," volal jsem k nebi do naprostého ticha.

Datum: 27.3.2020
První dojem, který ve mně zanechala tato příhoda, byl pocit svobody. Zjištění, že nejsem nic, že nejsem za nikoho odpovědný, že nejsem důležitý, probudilo ve mně radost ne nepodobnou radosti chlapce na prázdninách.

Datum: 26.3.2020
Jezdil jsem z místa na místo, řečnil, organizoval různé akce, tvrdě pracoval a přitom věřil, že něco podpírám. Ale ve skutečnosti jsem nepodpíral nic. Celá tíha spočívala na Kristu ukřižovaném. Já nebyl nic, vůbec nic. Nechtěl jsem uvěřit slovům Ježíšovým...: "Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte, jsme jenom služebníci." Jenom služebníci!

Datum: 25.3.2020
Vše zůstalo na svém místě, nic se nepohnulo, nikde ani nezaskřípalo, klenba nedošla nejmenší úhony. Po pětadvaceti letech jsem zjistil, že oním sloupem, o nějž se církev opírá, vůbec nejsem. Tento sloup nebyl nic jiného, než klamný výtvor mé fantazie, mé marnivosti.

Datum: 24.3.2020
Klečel jsem na písku v jeskyni a v tu chvíli se mnou celá církev. Má záda ostříleného bojovníka stále tížil ten nešťastný sloup. Nadešla chvíle, kdy jsem se měl dozvědět, jak se věci mají doopravdy. Udělal jsem prudký pohyb, jako bych se chtěl zbavit tíživého břemene. Co se stane?

Datum: 23.3.2020
Jako malých chlapcům nám vštěpovali heslo: "Ve všem první ke cti Krista Krále". Jako dospělí jsme slýchali kolem sebe: "Jsi zodpovědný za druhé, jsi vůdce, jsi apoštol..." Člověk byl někdo a duše se zařídila podle toho. Ježíšova slova " beze mě nemůžete dělat nic" a Kdo z vás chce výt prvním, ať se stane posledním" se nám jevila jako rady pro jiné lidi a jinou dobu. Padala na skálu naší duše, aniž by nás osvěžila nebo zavlažila.

Datum: 22.3.2020
Byl jsem tolik zaujat starostmi, že jsem nebyl schopen udělat si prázdniny. I v noci jsem se cítil jako voják na bojišti. Práce bylo mnoho, času málo. ... Má modlitba byla uspěchaná, hovory nervózní, srdce neklidně. Protože všechno záviselo na nás a nic se nedařilo, byl zde pádný důvod znepokojovat se. V čem byla chyba?

Datum: 21.3.2020
Po mnoho let jsem si myslel, že v církvi jsem "někdo". Dokonce jsem si tento živý a svatý chrám představoval jako katedrálu, jejíž klenbu podpírá mnoho menších i větších sloupů - jednotlivých křesťanů. Domníval jsem se, že i na mých zádech spočívá jeden takový sloup, i když ne ten největší. Pod tíhou katedrály jsme se celí prohýbali.

Datum: 20.3.2020
Klečel jsem na písku ... a myslel na všechno zlo ve světě: na nenávist, násilí, ohavnosti, nečistotu, lež, sobectví, zrady, modlářství, cizoložství. Moje jeskyně byla teď velká jako celý svět. Svůj vnitřní zrak jsem upínal na Ježíše, klesajícího pod tíhou zla, které na něj doráží ze všech stran. Co je hostie? Chléb, který byl před upečením rozemlet a slisován. A právě v tomto chlebu je skryt Muž bolesti, obětovaný Kristus, Beránek zabitý za naše hříchy. Jaký byl můj vztah k němu?

Datum: 19.3.2020
Musíš svou modlitbu oprostit, říkával mi novicmistr. Předstup před Ježíše jako chudák, bez zbožných myšlenek, pouze s živou vírou. Zůstaň bez pohnutí v úkonu lásky před svým otcem. Nečekej, že se k Bohu přiblížíš uvažováním, inteligencí. To se ti nikdy nepovede. Spoj se s ním v lásce, to je jednodušší. Není to snadné, protože přirozenost si žádá své a vymáhá svůj příděl prožitků. Ovšem spojení s ukřižovaným Ježíšem je něco docela jiného.

Datum: 18.3.2020
Dokud má modlitba spočívá na prožitcích, střídají se rychle za sebou vzestupy a pády. Po velkém nadšení následuje deprese. Stačí bolení zubů, a je konec s každým zbožným nadšením, které spočívalo pouze na citu a estetické přitažlivosti.

Datum: 17.3.2020
Adorovat před Nejsvětější svátostí, to dá člověku zabrat, říkával jeden novic. Ale právě toto umrtvování je základem opravdové, upřímné modlitby Je to setkání s Bohem mimo oblast naší citovosti a fantazie, mimo naši přirozenost. Tak začíná naše oprošťování.

Datum: 16.3.2020
Velkou předností saharského noviciátu je bezpochyby samota a její obšťastňující plod - ticho. Pravé ticho, prostupující úplně všechno a naplňující celou lidskou bytost, ticho, které hovoří k duši silně a naléhavě, že to člověk, dokud byl rozptylován mnoha různými záležitostmi, nikdy nepoznal.




Autor: Thomas Merton - Info o autorovi

Datum: 13.3.2020
Ve všech životních situacích k nám přichází "Boží vůle" ne pouze jako vnější diktát neosobního zákona, ale především jako vnitřní pozvání osobní lásky. Běžné chápání "Boží vůle" jako tyranské síly, podobné sfinze, jež na nás doléhá tíživě a s neúprosným nepřátelstvím, vede až příliš často ke ztrátě víry v Boha, kterého člověk nemůže milovat.

Datum: 12.3.2020
Každý okamžik a každá událost života člověka na zemi zasazují něco do jeho duše. Neboť právě tak, jako vítr unáší tisíce okřídlených semen, tak s sebou každý okamžik přináší zárodky duchovní životnosti, jež nepostřehnutelně ulpívají v myslích a vůlích lidí. Většina z těchto nepočítaných semen hyne a je ztracena, protože lidé nejsou připraveni na to, aby je přijali - neboť tato semena nemohou vzklíčit jinde, než v dobré půdě svobody, spontánnosti a lásky.

Datum: 11.3.2020
Tou první pohnutkou v každé modlitbě, společně s vírou v jeho přítomnost, by měla být touha poznat jeho vůli a vzdát se sám sebe, zcela oddán všem jeho plánům a záměrům, které s námi má. Bez toho vás touha po kontemplaci povede jen k tomu, že se budete vrhat hlavou proti holé zdi. Ale s tím – pokoj.

Datum: 10.3.2020
Naše touha po Bohu musí vycházet od Boha a být řízena jeho vůlí, má-li něco znamenat v nadpřirozeném řádu. A tak nestačí přiřítit se do kostela s touhou po kontemplaci nebo dělat spoustu dobrých skutků a ctnostných úkonů s touhou po svatosti. Ve všech aspektech života je tím nejvyšším dobrem, jež zahrnuje všechno ostatní, Boží vůle. Bez ní nejsou kontemplace a ctnost ničím.

Datum: 9.3.2020
Někdo řekne: veškerá touha po jednotě s Bohem je inspirována požehnáním. Není to pravda. I ďáblové touží zmocnit se Boha. Je v nás přirozená touha po nebi, po blaženosti v Bohu. Je zde přirozená touha po kontemplaci. Všechno tohle je bez ceny nebo bez hodnoty.

Datum: 8.3.2020
Touha milovat Boha, touha po dokonalé jednotě s Bohem neznamená v Božích očích vůbec nic a je v Božích očích bez jakékoli zásluhy nebo ceny, není – li inspirována a provázena milostí a v souladu s Boží vůlí.

Datum: 7.3.2020
Být malým, být ničím, těšit se ze své nedokonalosti, být rád, že nejsem hoden žádné pozornosti, že nemám na světě žádný význam. To je jediné osvobození. Jediná cesta k opravdové samotě.

Datum: 6.3.2020
Při modlitbě jsem si uvědomil Boží čistotu obklopující mou vlastní nedokonalost čistotou a mírem. Ale i svou bezmocnost ustoupit jí z cesty, tak, aby nezbylo nic jiného, než jeho čistota. Žádné jiné východisko, jen čekat v lásce a v pokoře a milovat svou nedokonalost.

Datum: 5.3.2020
Nechci si přát být chudý takovým způsobem, který by znamenal, že si myslím, že jsem bohatý.

Datum: 4.3.2020
Chudoba může být prožívána také jako stránka samoty, nebo „nahota“ – odloučení, izolace ode všeho zbytečného ve vnitřním životě.

Datum: 3.3.2020
Ale, konec konců, Bohu nezáleží na tom, jestli jsou naše modlitby zištné. Chce, aby vůbec byly. Proste a dostanete.

Datum: 3.3.2020
Bylo by dost pyšné myslet si, že naše modlitby nesmějí být prosbami za vlastní potřeby: vždyť by to nebylo nic jiného, než nenápadný způsob, jak se dostat na stejnou rovinu jako Bůh – předstírat, že nemáme žádné potřeby, jako bychom nebyli tvorové závislí na Bohu a z jeho vůle také závislí na hmotných věcech.

Datum: 2.3.2020
Ale Lax řekl: „Ne. K tomu, aby byl někdo světec, stačí chtít. To nevěříš, že Bůh z tebe udělá to, proč Tě stvořil, jen když ho necháš, aby to udělal? Jenom stačí po tom toužit.“

Datum: 1.3.2020
„Ze mě nemůže být světec,“ odpověděl jsem mu. Falešná pokora v nás říká, že nemůžeme udělat to, co udělat musíme. Zbabělost říká: Stačí, když dosáhnu spásy a budu se vyhýbat smrtelnému hříchu. Ale ve skutečnosti to znamená: Nechci se vzdát svých hříchů a svých zálib.

Datum: 28.2.2020
Lax se mne jednoho dne zeptal: „A co to vlastně chceš být?“ Odpověděl jsem: „Nevím. Asi dobrý katolík.“ Lax to nevzdal: „Měl bys spíš říct, že chceš být světec.“ „Jak myslíš, že by ze mne mohl být světec?“ „Tím, že bys chtěl,“ řekl prostě Lax.

Datum: 27.2.2020
Světci jsou plní Krista v jeho královské a božské moci a vědí o tom a odevzdávají se mu, aby skrze jejich drobné a zdánlivě bezvýznamné skutky vykonával svou moc ke spáse světa.

Datum: 26.2.2020
Lidé netuší, co zmůže jediný světec: svatost je totiž silnější než celé peklo.

Datum: 25.2.2020
Nevěděl jsem ani, kdo je Kristus. Myslel jsem, že kostely jsou místa, kde se lidé scházejí, aby zazpívali pár písní. Ale teď vám říkám, vám, kteří jste tam, kde jsem byl tenkrát já, nevěřící, že právě tato Svátost, a pouze ona, Kristus živý uprostřed nás, námi obětovaný, právě a jedině On drží tento svět pohromadě a brání tomu, abychom se okamžitě nepřelili do propasti věčného sebezničení. A říkám vám, že z této svátosti vychází síla světla a pravdy a vlévá se i do srdcí těch, kdo o něm nic neslyšeli, a nezdá se, že by byli schopni víry.

Datum: 24.2.2020
Celá krajina, přivedená k jednotě kostelem a jeho k nebi směřující věží jako by říkala: toto je pravý význam stvořených věcí – nebyly jsme stvořeny pro nic jiného, než aby nás lidé použili ke svému vlastnímu pozvednutí k Bohu, aby hlásali jeho slávu.




Autor: John Eldredge

Datum: 22.2.2020
Jan o Ježíšovi říká: "V něm byl život a ten život byl světlo lidí". Lidé jsou schopni rozebrat střechu, aby se k němu dostali. Doslova po sobě šlapou, aby pronikli do blízkosti tohoto muže. Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by se tak choval, protože se touží stát členem nějaké církevní komise nebo slyšet kázání o tom, že tanec je od ďábla. Takto lidé jednají, když jim jde o život. Lidé po sobě šlapou, když utíkají z hořící budovy, tlačí se v zástupu, stojí-li ve frontě na jídlo.

Datum: 21.2.2020
Když mluví o věčném životě Ježíš, nenechává nás na pochybách, že takový věčný život je naprosto skvělý. Neříká: "přišel jsem vás napomenout, abyste se konečně srovnali", nebo "přišel jsem vás unavit dlouhým seznamem požadavků". Dokonce ani neříká "Především jsem vám přišel odpustit hříchy". Jeho zvěst je prostá. Mým záměrem je přinést vám život ve vší jeho plnosti. K unaveným Ježíš mluví o odpočinutí. Se ztracenými hovoří o právě nalezené cestě. "proste a bude vám dáno. Hledejte a naleznete. Tlučte a bude vám otevřeno". Co chceš? Pokud nechceš nic, pak tato slova doléhají k hluchým uším: Nic nehledáš, po ničem nehladovíš, nemáš, proč bys tloukl.

Datum: 20.2.2020
...Co pro tebe mohu udělat? ... Kdybys věděla, co ti nabízím...Chceš být uzdraven?... Ježíš probouzí naše touhy. V jeho době pěstovali Židé spiritualitu, která duši ubíjela. Bylo to neživotné náboženství povinností a nařízení. Klíčem k životu neměla být touha, ale poznání a výkon. Touha nepřipadala v úvahu, ne, lidé se musí vydat cestou povinnosti.

Datum: 19.2.2020
Možná vás to překvapí. Křesťanství není pozváním, abychom se stali morálními bytostmi. Není programem, jak se máme zařadit či jak zreformovat společnost. Křesťanství nás sice hluboce promění, ovšem pokud se tato proměna dostaví, je vždycky až důsledkem něčeho jiného - čehosi, co probíhá na úrovni srdce. Křesťanství je ve své podobě pozváním k touze - alespoň tam začíná.

Datum: 18.2.2020
Lhostejnost druhých nás zraňuje denně - ať už jde o přátele, příbuzné nebo lidi zcela cizí. Domníváme se, že jsme se s tím vyrovnali. Ve skutečnosti se v nás ale něco hromadí. Nebyli jsme stvořeni k tomu, aby si nás druzí nevšímali.

Datum: 17.2.2020
Život, který žijeme, je vzdálen od života, po kterém toužíme. Netrvá dlouho, a najdeme někoho, kdo za to může. Pokud mají naše touhy dojít naplnění, potřebujeme, aby s námi druzí spolupracovali. Potřebujeme druhé, tak jsme stvořeni. Všechny naše hluboké touhy vyžadují, aby pro nás někdo něco udělal.

Datum: 16.2.2020
Což nenavážeme přátelství jen proto, že bychom o své přátele mohli přijít? Odmítáme milovat, protože by nás někdo mohl zranit? Opustíme sny je proto, že čekání je dlouhé? Toužit znamená vystavit své srdce možnosti zranění. Zavřít své srdce znamená zemřít.

Datum: 15.2.2020
Touha je zdrojem našich nejušlechtilejších záměrů i našich nejhlubších zármutků. Slast i bolest kráčejí ruku v ruce.Vycházejí totiž ze stejné oblasti našeho srdce. Nebudeme se v životě o nic snažit, protože snažení může skončit tragicky? Naděje mě jen nachystá na další pád. Má to vůbec cenu?

Datum: 14.2.2020
Nejdůležitějším posláním našeho života je vzít na svou životní pouť vlastní srdce. Rozhodující je, jak naložíme s touhou. Rozhlédnete-li se kolem sebe, uvidíte, že většina lidí putovat přestala. Utábořili se v rezignaci či požitkářství nebo skončili v žaláři zoufalství. Život nám vždycky poskytne dostatek důvodů i příležitostí touhu opustit.

Datum: 13.2.2020
Tohle je skutečná tragedie: dát přednost otroctví před svobodou, smrti před životem. Nesmíme zůstat spát. Musíme se probudit, setřást ze sebe dřímotu. Probuď se, kdo spíš, a vstaň z mrtvých. (Ef 5,14)

Datum: 12.2.2020
Když se vzdáme touhy, vzdáváme se nejdůležitější pouti svého života. Své srdce necháme někde u cesty a vydáme se směrem tam,kde zapadneme, kde se nějak protlučeme, kde budeme výkonní... Ať už získáme cokoli - peníze, postavení, uznání ostatních - nebo pouze to, že nevnímáme nespokojenost - nestojí to za to. "Vždyť co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale jeho duše utrpí škodu?" (Mt 16,26)

Datum: 11.2.2020
Měl by se král ve vyhnanství tvářit, že je šťastný? Což by neměl hledat svou vlast? Jeho bída je jeho spojencem. Vede ho k tomu, aby se nevzdával. Ať se bída třeba ještě prohloubí, je-li to nutné. Hlavně se nevzdávejte tajemství života, neodmítejte ony královské touhy.

Datum: 10.2.2020
Smysl našich životů se nám ukazuje skrze prožitky, které jsou na první pohled rozporné: Chvíle, u kterých si přejeme, aby nikdy neskončily, a chvíle, u nichž si přejeme, aby nikdy nezačaly. Ty bezčasé prožitky, u nichž bychom si přáli, aby zůstaly navždy, nám šeptají, že původně skutečně navždy zůstat měly. Byli jsme stvořeni pro divuplný svět plný krás, pro nekončící důvěrnost a dobrodružství. Nathanael Hawtborne si byl jist: "Náš Stvořitel by nám nedal tak nádherné dny a tak hluboká srdce, která se z nich těší tak, že to přesahuje veškerý rozum, kdyby pro nás nezamýšlel nesmrtelnost."




Autor: Gabriela Bossis - Info o autorovi

Datum: 7.2.2020
Láska k bližnímu je láska ke mně. Pamatuj, že nemůžeš-li za mnou přijít do kostela, můžeš mě vždycky najít v druhých.

Datum: 6.2.2020
Přišel jsem z lásky a abych vás zachránil láskou. Všechno, co naplňovalo mé dny, bylo pro vás. Ani ty nedělej nic beze mě. I když se ti zdá, že to se mnou nemá nic společného - všechno má se mnou něco společného.

Datum: 5.2.2020
Kdyby tak věděli, co je má láska! A ty, ty to víš: Víš, co můžeš očekávat? Jsi v mém srdci. Zůstaň zde navždy. Kam bys šla, aby ses měla lépe? Kam? Jsem jako Otec, který drží své dítě za ruku, aby mu neuteklo za nějakou hloupostí.

Datum: 1.2.2020
Přál bych si, aby lidé už ze mě neměli strach, aby se dívali na mé srdce plné lásky a mluvili se mnou jako s milovaným bratrem. Pro jedny jsem neznámý. pro další jsem cizinec, přísný vládce, výběrčí daní a účtů. Málokdo ke mně přichází jako k milovanému členu rodiny.

Datum: 31.1.2020
Když mi pošleš jiskřičku lásky, má všemohoucnost ji použije pro duši, která je v nouzi. Nemusíš ani říkat, o koho jde. Znovu ti opakuji: Žij přítomný okamžik, a to s co největší láskou.

Datum: 30.1.2020
Modlitba? To je otáčející se maják, který svým světlem svítí do daleka.

Datum: 29.1.2020
Starej se o hříšníky! Pečuj o ně kvůli mně. ... Obětuj všechno tvé skrze mě pro jejich spásu. Zapomeň na malé pozemské starosti. Zajímej se o velké starosti Božího nebe. Kdybys věděla, co je to nebe, a co to znamená ztratit nebe, už by ses nestarala o nic jiného. Neměla bys jinou starost než spásu duší.

Datum: 28.1.2020
Povídej si se mnou. Neexistuje modlitba, která by mi byla milejší. Nezačne se snad snoubenka časem svému Snoubenci podobat díky tomu, že dlouho přebývá v jeho přítomnosti? A není snad Snoubenec rád, že je mu podobná? Ber si mou milost.

Datum: 27.1.2020
Konat dobro znamená rozšiřovat mou přítomnost ve světě. Já jsem Dobro. Starám se o každou duši, jako by byla jediná na světě.




Autor: Robert Sarah - Info o autorovi

Datum: 26.1.2020
Věřit znamená odevzdat se Bohu a jeho milosrdné lásce, lásce, která nás vždycky přijímá, zahrnuje odpuštěním, povzbuzuje a orientuje v životě a mocně se projevuje ve schopnosti napravit pokřivení našich dějin. Víra spočívá v ochotě nechat se stále znovu proměňovat voláním Boha, který nám stále opakuje: "Navraťte se ke mne celým srdcem..., navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je milostivý a plný slitování." (Jl 2,12-13)

Datum: 25.1.2020
Dobré podmínky pro vstup do kontaktu s Bohem si vytváříme upřímnou otevřeností vůči pravdě a kráse stvoření, i schopností vnímat smysl mravního dobra, pozorností k hlasu svědomí, neboť tuto touhu po nekonečném životě nosíme v sobě.

Datum: 24.1.2020
Víra je nakažlivá. Pokud tomu tak není, znamená to, že zeslábla. Je jako slunce: plane, osvěcuje, ozařuje a zahřívá všechno, co kolem ní obíhá. Silou své víry přivedl Abrahám celou svou rodinu a své potomky k osobnímu vztahu ke Kristu.

Datum: 23.1.2020
Můžeme se chvět s důvěrou a láskou. Tento postoj má jméno, je to svatá Bázeň Boží, která je darem Ducha Svatého. Ano, bojme se z lásky, že se nebudeme umět odevzdat jeho milosrdenství.

Datum: 22.1.2020
Tedy ano, třesme se o svou spásu! Ne proto, že bychom měli strach z Boha, ale proto, že jsme si vědomi své nepatrnosti tváří v tvář daru, který nám dává.

Datum: 21.1.2020
Podobáme se zhýčkaným dětem, které se už nedokážou tradovat, když od rodičů dostávají dárky. Stěžují si, že stále nemají dost. Už v mládí jsou zahořklé a smutné jako senilní starci. Před Bohem jsme v zásadě dětmi, chudáky, žebráky, kteří všechno dostávají.

Datum: 20.1.2020
Postavíme se zpříma před Boha a budeme se dovolávat svého práva? Což není nutné přijímat tajemství víry a spásy se srdcem chudáka? Bohatství moderních společností už nás neučí přijímat něco zdarma. To je veliké neštěstí.

Datum: 19.1.2020
Pýcha moderních lidí nás občas vede ke směšné zaslepenosti. Ano, třást se o svou spásu je krásné a důležité. Jistěže nejde o patologický strach před strašným Božstvem, které mávnutím ruky člověka z plezíru zatratí. Jak bychom však mohli být Bohem spaseni, nemáme-li radikální pokoru nutnou tomu, abychom spásu přijali jako milost danou zdarma?

Datum: 18.1.2020
Modernita odmítá tajemství. Bude stále více vědět, stále víc bude umět vysvětlit, ale skutečně chápat už nebude nic, protože odmítá tajemství. V tom spočívá nejsubtilnější a nejhlubší ateismus, převrácení správného postoje k logice Vtělení a především ke zdravému realismu, to znamená k pokoře. Chceme-li vstoupit do tajemství Vtělení Slova, potřebujeme postoj pokory.

Datum: 17.1.2020
Člověk nemá pocit nebezpečí. Zdá se, že vědomí hříchu zmizelo. Dobro a zlo neexistuje. Relativizmus jako strašně účinné bělidlo to všechno na místě vymazal. Člověk už nepociťuje potřebu spásy. Nezdá se, že by nás příliš znepokojovalo, co se s námi stane, až tuto zemi opustíme. V tomto ohledu se raději domníváme, že ďábel už neexistuje.

Datum: 16.1.2020
Křesťané musejí bez ustání opakovat, k jakému štěstí jsou lidé povoláni. Naší povinností je říkat světu, že úspěchy techniky nejsou ve srovnání s Boží láskou ničím.

Datum: 15.1.2020
Je zvláštní, že Bůh nás zve k bezbřehému a nekonečnému štěstí s ním a my se přitom necháváme fascinovat omezenými, povrchními potěšeními. Věda a technika nás hypnotizují natolik, že se chováme, jako by mimo hmotu už nic neexistovalo. Víme, že všechno pozemské je pomíjivé, ale přesto dáváme přednost prchavému před věčným. Je třeba opakovat vhod i nevhod, že naše srdce uspokojí jedině Bůh.

Datum: 14.1.2020
Z toho vyplývá strašlivá moc člověka tento dar odmítnout, darem nekonečné Boží lásky pohrdnout. Toto odmítnutí, pohrdání znamená hřích. Hřích nás připravuje o Boží život. Svazuje nás a poutá k pozemským věcem. Osobním, reálným kontaktem s Bohem se naopak od světa můžeme odpoutat.

Datum: 13.1.2020
I když nás Bůh stvořil k tomu, aby nám dal svůj život, nedává nám ho navzdory nám. Na jeho dar lásky máme svým darováním lásky svobodně odpovídat. Je na nás, abychom obdarování Božím životem svobodně přijali.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 12.1.2020
V křesťanském životě nestačí vědět. Není možné poznat Boha, aniž bychom vyšli ze sebe, setkali se a klaněli. Teologie a pastorační výkonnost jsou málo nebo nejsou vůbec platné, pokud se nepokleká a nejedná, jako to činili mudrcové, kteří nebyli jen rozvážnými organizátory cesty, nýbrž putovali a klaněli se. Klanění vyjevuje, že víra není pouhý souhrn krásných nauk, nýbrž vztah lásky k živé Osobě. Klaněním objevíme, že křesťanský život je milostný příběh, kde nestačí jen správné ideje, nýbrž je zapotřebí klást na první místo Boha, jako to činí zamilovaný s osobou, kterou miluje. Taková má být církev, totiž zamilovaná ctitelka svého Ženicha Ježíše.

Datum: 11.1.2020
Kolikrát jen jsme zájmy evangelia zaměnili za ty svoje, kolikrát jen jsme svoji pohodlnost zastírali svojí zbožností, kolikrát jen jsme Boží moc, spočívající ve službě druhým, směšovali se světskou mocí, která slouží sama sobě!

Datum: 10.1.2020
I křesťanský život, pokud se neklaní Pánu, může být zdvořilým způsobem, jak se utvrzovat ve svojí znamenitosti. Takoví křesťané nedovedou adorovat, neumějí se modlit klaněním. Existuje vážné nebezpečí sloužit si Bohem a nesloužit Bohu.

Datum: 9.1.2020
Ztratíme-li smysl pro klanění, ztratíme směr křesťanského života, který vede k Pánu, nikoli k nám. To je riziko, před nímž nás varuje evangelium, jež nám vedle mudrců ukazuje také osoby, které se nedovedou klanět. Pokud se člověk neklaní Bohu, klaní se svému já.

Datum: 8.1.2020
Ve škole svatého Františka otevřme srdce této jednoduché milosti a nechme, aby se z tohoto úžasu zrodilo naše „děkování“ Bohu.

Datum: 7.1.2020
Jesličky jsou součástí něžného a náročného procesu předávání víry. V každém životním období vychovávají k rozjímání o Ježíši, ke vnímání Boží lásky k nám, abychom cítili a věřili, že Bůh je s námi a my jsme s Ním, a vnímali, že v tom spočívá štěstí.

Datum: 6.1.2020
Všude a jakoukoli formou vyprávějí jesličky o Boží lásce, o Bohu, který se stal děťátkem, aby nám řekl, jak blízko je každé lidské bytosti v jakékoli situaci, ve které se nachází.

Datum: 5.1.2020
Mudrcové učí, že je možné vyjít zdaleka a dojít až ke Kristu. Tváří v tvář Dítěti Králi jsou prostoupeni velikou radostí. Nepohorší se chudým prostředím, neváhají pokleknout a klanět se mu.

Datum: 4.1.2020
Pohledem na tuto jesličkovou scénu jsme voláni k zamyšlení nad odpovědností, kterou má každý křesťan za šíření evangelia. Každý z nás se stává nositelem radostné zvěsti pro ty, s nimiž se setká, a dosvědčuje radost ze setkání s Ježíšem a Jeho lásku konkrétními skutky milosrdenství.

Datum: 3.1.2020
Mudrcové a bohatí vládci z Východu se na základě pozorování hvězdy vydali na cestu do Betléma, aby poznali Ježíše a přinesli svoje dary: zlato, kadidlo a myrhu. Také tyto dary mají alegorický význam: zlato ctí Ježíšovu královskou hodnost, kadidlo jeho božství a myrha jeho svaté lidství, které zakusí smrt a pohřeb.

Datum: 2.1.2020
Bůh jako vždycky vzrušuje, je nepředvídatelný, neustále mimo naše schémata. Proto nás jesličky, jež ukazují Boha tak, jak přišel na svět, vybízejí, abychom přemýšleli o svém životě napojeném na Boží život a stali se Jeho učedníky, chceme-li dosáhnout nejzazšího smyslu života.

Datum: 1.1.2020
Způsob Božího jednání je téměř omračující, protože se jeví jako nemožné, že by se zřekl Svojí slávy, aby se stal člověkem jako my. Jaké překvapení vidět Boha, který přijímá naše způsoby: spí, pije mateřské mléko, pláče a hraje si jako všechny děti!

Datum: 31.12.2019
V Ježíši byl Bůh dítětem a tímto stavem chtěl zjevit velikost Svojí lásky, která se projevuje úsměvem a natahováním rukou ke komukoli.Narození dítěte budí radost a úžas, protože představuje velké tajemství života.

Datum: 30.12.2019
Srdce betléma začne tlouci, když v den Narození Páně vložíme do jesliček figurku Dítěte Ježíše. Tak se prezentuje Bůh, totiž v dítěti, aby se nechal přijmout v naší náruči. Ve slabosti a křehkosti skrývá svoji moc, která všechno tvoří a přetváří.

Datum: 29.12.2019
Na andělovo zvěstování, žádající,aby se stala matkou Boží, odpovídá Maria plnou a totální poslušností. Její slova: „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!“ (Lk 1,38) jsou pro nás všechny svědectvím, jak se vírou svěřit Boží vůli. Spatřujeme v ní Matku Boží, která si svého Syna nenechává jen pro sebe.

Datum: 28.12.2019
Maria je maminka, která svoje dítě pozoruje a ukazuje těm, kdo přicházejí na návštěvu. Její soška umožňuje přemýšlet o velkém tajemství, do něhož byla tato dívka vtažena, když Bůh zaklepal na dveře jejího neposkvrněného srdce.

Datum: 27.12.2019
Z betléma jasně vysvítá poselství, že se nesmíme nechat klamat bohatstvím a spoustou nabídek prchavého štěstí. Herodův palác je v pozadí, zavřený a hluchý k radostné zvěsti. Narozením v jesličkách Bůh zahajuje jedinou velikou revoluci, která dává naději a důstojnost vyděděným a odsunutým na okraj: revoluci lásky, revoluci něhy.

Datum: 26.12.2019
Chuďasové a prosťáčci v betlémě připomínají, že Bůh se stává člověkem pro ty, kteří více vnímají potřebu Jeho lásky a dožadují se Jeho blízkosti. Ježíš »tichý a pokorný srdcem« (Mt 11,29) se narodil chudý a vedl jednoduchý život, aby nás naučil chápat to podstatné a žít z toho.

Datum: 25.12.2019
Pastýři se stávají prvními svědky darované spásy. Ti nejpokornější a nejchudší umí přijmout událost Vtělení. Bohu, který nám jde vstříc v betlémském Dítěti, odpovídají pastýři tím, že se dají na cestu k Němu, na setkání lásky a s vděčným úžasem.

Datum: 24.12.2019
Mějme o Vánocích srdce otevřené pro překvapení

Datum: 24.12.2019
Mějme o Vánocích srdce otevřené pro překvapení

Datum: 24.12.2019
Proč vzbuzují jesličky takový úžas a dojímají nás? Především proto, že ukazují Boží něhu. Dar života, pro každého z nás tajemný, nás uchvacuje ještě víc, když vidíme, že Ten, který se narodil z Marie, je zdrojem a oporou každého života. V Ježíši nám Otec daroval bratra, který nás přichází hledat, když jsme dezorientovaní a ztrácíme směr; věrného přítele, který je nám stále nablízku.




Autor: Richard Rohr - Info o autorovi

Datum: 23.12.2019
Pokud se snažíme nějak „řídit“ Boha nebo si vykonstruovat svou hodnotu na základě určitého výkonu, nikdy neumožníme zrod Krista, nýbrž budeme vytvářet jen sami sebe. Maria se nesnaží nic řídit, nic nenapravuje, neorganizuje ani „nepodává výkony“. Pouze říká ANO! A umožňuje zrod hojnosti, kterou zaslibuje Izaiáš.

Datum: 22.12.2019
Vše, co nám Bůh dává, je vždy prožíváno jako nezasloužená milost, a nikdy jako mzda, odměna nebo medaile za zásluhy. Ve skutečnosti platí, že jestliže dar vnímáte jako „něco za něco“, není to od Boha a vaše srdce, vaši mysl ani vaši duši to doopravdy neobohatí.

Datum: 21.12.2019
Máme se postupně zbavovat lpění na svém malém já, aby tak vznikl prostor pro nové početí a nové zrození. Maria je přímo archetypem takového odstranění se a odevzdání se. Jestliže Ježíš je symbolem daru jako takového a rovněž toho, jak Bůh tento dar dává, potom je Maria symbolem toho, jak se tento dar přijímá a opatruje.

Datum: 21.12.2019
Máme se postupně zbavovat lpění na svém malém já, aby tak vznikl prostor pro nové početí a nové zrození. Maria je přímo archetypem takového odstranění se a odevzdání se. Jestliže Ježíš je symbolem daru jako takového a rovněž toho, jak Bůh tento dar dává, potom je Maria symbolem toho, jak se tento dar přijímá a opatruje.

Datum: 20.12.2019
Místo toho však musíme čekat a pracovat v temnotě s nadějí a nikdy nezpochybňovat světlo, kterým je napořád Bůh – a kterým jsme i my.

Datum: 19.12.2019
A naopak, když všude vidíme jen temnotu a zapomínáme na podstatnější Světlo, zničí nás naše vlastní negativita a fanatismus, nebo si budeme naivně namlouvat, že temnota se nás netýká.

Datum: 18.12.2019
Je potřeba pojmenovat temnotu jako temnotu a Světlo jako světlo a naučit se žít a pracovat ve světle, aby nás temnota nepřemohla. Jestliže si svět malujeme narůžovo a zaujímáme postoj „všechno je přece krásné“, jdeme ve skutečnosti vstříc tomu, že se necháme do pasti chytit temnotou, protože nevidíme dost jasně, abychom uměli oddělit zrno od plev.

Datum: 17.12.2019
Neříkejte, že temnota je světlo. Neříkejte, že temnota je dobrá. Svého vnitřního napětí se nejobvykleji snažíme zbavit tím, že začneme předstírat, že temnota je celkem ucházející světlo. Nebo se začneme stavět proti temnotě, ale naštvaně a obsedantně, a potom se staneme jejím zrcadlovým obrazem.

Datum: 16.12.2019
Temnota se nikdy úplně neztrácí, ale „v té temnotě svítí světlo a tma ho nepohltí“ (Jan 1,5). Musíme doufat, že temnota bude zlikvidována, …ale v určitém okamžiku musíme přijmout skutečnost, že temnota tu vždycky byla, a že to, o co jde, je otázka, jak přijmout světlo a jak šířit světlo. To není kapitulace o nic víc, než byl kapitulací kříž.

Datum: 13.12.2019
Když vyžadujeme svoje uspokojení, když chceme, aby se dějiny vyvíjely podle našich představ, když žádáme, abychom byli zbaveni své úzkosti nebo zdroje své nespokojenosti a jakoby vyčítáme, „proč jsi to pro mě neudělal?“ odmítáme tím vlastně říct, Přijď, Pane Ježíši. Odmítáme očekávat celkové pochopení, které vždy vyjevuje jedině Bůh.

Datum: 12.12.2019
Ježíš je Pán! Pán všeho stvoření! Právě tomuto zralému kosmickému Kristu říkáme: Přijď, Pane Ježíši. Tak se z celého našeho života i ze života církve stává veliký Advent.

Datum: 11.12.2019
Utrpení, nespravedlnost a devastace dosáhly na této planetě nyní takového rozměru, že se zkrátka nemůžeme spokojit s jakýmsi infantilním evangeliem nebo infantilním Ježíškem.

Datum: 10.12.2019
My katolíci musíme připustit, že jsme trvale pokoušeni vyhýbat se lekcionáři a Božímu slovu kvůli svým soukromým zájmům a zbožné úctě, které však obvykle mají sotva nějaký potenciál nás změnit nebo zpochybnit naši domýšlivost. Boží slovo nás ale konfrontuje, obrací a utěšuje, přesně v tomto pořadí.

Datum: 9.12.2019
Jsme schopni důvěřovat, že Ježíš stejně jako přišel do naší minulosti, zase přijde do našich soukromých dilemat a do našeho trpícího světa.

Datum: 6.12.2019
Ctnost naděje je trpělivou a důvěřující ochotou neuzavírat se, nedomáhat se konkrétních řešení, a přesto být spokojení, ba dokonce šťastní, protože naše uspokojení je na jiné úrovni a jeho zdroj není v nás.

Datum: 5.12.2019
Sentimentalita, definovaná, jako strojené emoce, může ve skutečnosti maskovat to, že se skutečnému vztahu vyhýbáme, a že jej právě sentimentalitou nahrazujeme. Jak to ostatně vidíme i v našich mezilidských vztazích.

Datum: 4.12.2019
Ježíš svou zvěst spojoval s tím, co nazýval příchodem Božího království, zatímco my se často spokojujeme s roztomilým příchodem děťátka, jež od nás žádá něco málo v tom smyslu, že se něčeho vzdáme, že vyjdeme někomu vstříc, že budeme pěstovat vzájemnost, nebo že budeme rozebírat vybrané pasáže z Bible či něco z aktuálního Ježíšova učení.

Datum: 3.12.2019
Potřeba žít zralé křesťanství na této zemi a účinně zvěstovat Ježíše je natolik naléhavá, že nesmíme dopustit, aby tento velký svátek, jímž Vánoce jsou, a příprava na něj v Adventu byly jakkoliv rozředěny.

Datum: 2.12.2019
Pokročme od sentimentálního prožívání Vánoc jako „čekání na Ježíška“ ke zralému a sociálnímu chápání poselství o vtělení Boha v Ježíši Kristu. Vtělení bylo zároveň i vykoupením, protože Ježíšovým narozením dal Bůh jednoznačně najevo, že je dobré být člověkem a že Bůh je na naší straně.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 30.11.2019
Když Ježíš popisuje svůj návrat ve slávě a moci, ihned dodává, že »napřed musí mnoho vytrpět a od tohoto pokolení být zavržen« (Lk 17,25). To znamená, že také utrpení, kříž, každodenní životní kříž v práci, v rodině, každodenní - i nepatrný - kříž je součástí Božího království. Prosme tedy Pána, aby nám daroval milost opatrovat Boží království, které je v nás, modlitbou, adorací a službou lásky; potichu.

Datum: 29.11.2019
Boží království je pokorné, jako semínko. Je nepatrné, ale vzroste mocí Ducha svatého. Je na nás, abychom jej v sobě nechali růst, bez chlubení. Nechejme přijít Ducha svatého, aby nám proměnil duši a posunul dál v tichosti, pokoji, klidu, v blízkosti Bohu a druhým, v klanění se Bohu bez okázalosti.

Datum: 28.11.2019
Častokrát se slavení stává divadlem, například svatba, na níž lidé prezentují sami sebe, a místo aby přistupovali ke svátostem, přicházejí spíše dělat módní přehlídku, nechávají se vidět ze samolibosti, avšak Boží království je tiché, roste uvnitř. Roste působením Ducha svatého spolu s naší ochotou.

Datum: 27.11.2019
Přijdou dny... kdy vám budou říkat: "Hle, tady je!", "Hle, tam!". Neodcházejte a neběhejte za nimi«. „Boží království není divadlo. Divadlo bývá karikaturou Božího království.“

Datum: 26.11.2019
Mlčky, třeba v domě, kde na konci měsíce zbývá sotva euro, ale dále se modlí, pečují o děti i o prarodiče – tam je Boží království. Je vzdálené ruchu, nepřitahuje pozornost, podobně jako ji nepřitahuje semeno, které roste v zemi.

Datum: 25.11.2019
Boží království roste denně díky tomu, kdo jej dosvědčuje, aniž by vyvolával rozruch, modlí se a s vírou žije svoje závazky v rodině, v práci, ve svém prostředí.




Autor: Jean Vanier - Info o autorovi

Datum: 22.11.2019
Rádi bychom své nápady uskutečnili, a to hned. Křesťané někdy můžou maskovat tyto špatné sklony zaujetím pro dobrou věc. Není nic hroznějšího, než tyranie pod rouškou náboženství.

Datum: 21.11.2019
Svobodu tolerujeme jen potud, pokud neobtěžuje naši autoritu, a jen tehdy, když ji můžeme kontrolovat.

Datum: 20.11.2019
Bojíme se nejmenší kritiky a dohledu. Jedině my máme pravdu (a často ve jménu Božím). Do všeho se pleteme, všechno děláme, všemu poroučíme, žárlivě si střežíme svou autoritu.

Datum: 19.11.2019
V našem nitru vládne malý tyran, který touží po moci a prestiži, která je s tím spojena. Chceme vládnout, být nadřízení, kontrolovat.

Datum: 18.11.2019
Čím déle plyne čas, tím lépe vidím, jak je obtížné zastávat úlohu autority v komunitě. Velmi záhy člověka přepadne chuť poručníkovat kvůli úctě, kvůli prestiži nebo obdivu, kterým nás zahrnují, nebo kvůli tomu, že si chceme něco dokázat.




Autor: André Daigneault - Info o autorovi

Datum: 15.11.2019
Opravdová svatost se neobejde bez pokory, bez sestoupení do hloubi naší chudoby. Jestliže nechceme sestoupit a přijmout ponížení společně s poníženým Kristem, Bůh se odvrátí, půjde kolem plotů hledat ubožáky a udělá z nich světce.

Datum: 14.11.2019
Bůh se narodil v chudobném chlévě a chce se s námi setkávat ve smetí a bídě naší ubohosti. „Kdo by zoufal,“říká svatý Ambrož, „jestliže hodný lotr doufá? Nikdo se nemůže domnívat, že byl z Božího milosrdenství vyloučen, byl-li jí tento zločinec přijat.“

Datum: 13.11.2019
Láska Boží zaplavuje srdce hned, jak se v něm otevře nepatrná skulinka, kudy může proniknout Boží milost dovnitř. Mezi smetím našel Bůh ztracenou minci, na níž byla jeho vlastní podobizna.

Datum: 12.11.2019
Jestliže se lidé, zranění životem, slabí, alkoholici, narkomani a závislí všeho druhu, chudí, kteří přijali své utrpení a přesto stále bojují, otevřou milosrdenství, vstoupí stejně jako hodný lotr do Božího království před čistými, jež vkládají důvěru jen sami v sebe a spoléhají na své přirozené ctnosti. „A tak mnozí první budou posledními a poslední prvními.

Datum: 11.11.2019
Ve třetím tisíciletí je naléhavé, abychom otevřeli dveře svatosti chudým a zraněným, neboť podobenství o velké hostině je pro ně skutečnou nadějí. Všichni dokonalí a silní, kteří byli pozváni, odmítli přijít. A tak je služebníkům řečeno: „Jděte podél plotů a hledejte žebráky a všechny, které potkáte ve městě a na ulicích. Přiveďte je, aby se má hodovní síň naplnila. (srov. Lk 14,21-23) Svatost se musí nabízet podél plotů, protože Bůh přece chce naplnit svou hodovní síň chudými a nemocnými.




Autor: Robert Sarah - Info o autorovi

Datum: 8.11.2019
Vnější projevy blízkosti nejsou vždy jejím nejlepším důkazem. Naši nejlepší přátelé jsou někdy od nás daleko, ale to jim nebrání v tom, aby nás měli hodně rádi. Otec nemusí být nutně u svých dětí nepřetržitě po celý jejich život, ale to neznamená, že se o ně méně stará-

Datum: 7.11.2019
Moderní doba v Božím mlčení ráda vidí snadný důkaz neexistence Boží: když existuje zlo a utrpení, není možné, aby existoval on. Bůh má svůj tajemný způsob, jak nám být v našich zkouškách nablízku. Láska svou podstatou znamená skok do neznáma.

Datum: 6.11.2019
Jestliže člověk ustrne v materialistických a racionalistických jistotách, vždycky sází na tuto hypotetickou opuštěnost Bohem.

Datum: 5.11.2019
Důležité je žádat po těchto lidech přátelsky a jemně, aby přijali tajemství Božího mlčení v aktu odevzdanosti a víry ve spásonosnou dimenzi utrpení.

Datum: 4.11.2019
Nalézt vhodná slova, abychom k lidem, kteří se vzdálili od Boha, promlouvali s úctou a užitkem, není snadné. Je třeba se vyzbrojit bratrským soucitem a moudrou metodou a dát se nést modlitbou, jež je dílem Ducha.




Autor: Richard Rohr - Info o autorovi

Datum: 3.11.2019
Potřeba žít zralé křesťanství na této zemi a účinně zvěstovat Ježíše je natolik naléhavá, že nesmíme dopustit, aby tento velký svátek, jímž Vánoce jsou, a příprava na něj v Adventu byly jakkoliv rozředěny.




Autor: Thomas Merton - Info o autorovi

Datum: 1.11.2019
Pokora je jediný klíč k víře, s nímž duchovní život začíná, protože víra a pokora jsou neoddělitelné. V dokonalé pokoře mizí veškerá sobeckost a vaše duše už nežije pro sebe nebo v sobě pro Boha, ale je ztracena a ponořena do Boha a proměněna do Boha.

Datum: 31.10.2019
Ale člověk, který je opravdu pokorný, si nemůže zoufat, protože v pokorném člověku už není něco takového, jako sebelítost. Je téměř nemožné přecenit hodnotu pravé pokory a její sílu v duchovním životě. Pokora v sobě obsahuje odpověď na všechny velké problémy duševního života.

Datum: 30.10.2019
Zoufalství je poslední vývojový stupeň pýchy tak veliké a tak zaryté, že si raději volí absolutní neštěstí zatracení, než aby přijala štěstí z Božích rukou a tak uznala, že On je s námi a že my nejsme schopni sami naplnit svůj ideál.

Datum: 29.10.2019
V každém člověku se ukrývá nějaký kořen zoufalství, protože v každém člověku je pýcha, která bují a vyhání listy a páchnoucí květy sebelítosti, jakmile nám dojdou naše vlastní zdroje. Ale vzhledem k tomu, že naše vlastní zdroje nevyhnutelně dojdou, víceméně všichni podléháme sklíčenosti a zoufalství.

Datum: 28.10.2019
Zoufalství je nejvyšším vyvrcholením sebelásky. Člověk ho dosáhne, když úmyslně odmítne veškerou pomoc od kohokoliv jiného, aby si vychutnal prohnilý luxus toho, že ví, že je ztracen.




Autor: Jacques Philippe - Info o autorovi

Datum: 25.10.2019
Blahoslavení, kdo dokážou milovat svoji ubohost, protože je vynikající příležitostí k tomu, aby Bůh mohl projevit nekonečnost své lásky a milosrdenství. Tato cesta chudoby, která je také cestou lásky, je nejpřínosnější pro náš růst, postupné získávání všech ctností a pro očišťování se od chyb.

Datum: 24.10.2019
Blahoslavení ti, kteří vedeni Duchem Svatým dosáhli toho, že nedělají ze své slabosti drama, ale přijímají ji radostně, protože se naučili nevkládat všechnu naději v sebe, ale v Boha.

Datum: 22.10.2019
Kdo přijme, že je slabý, malý, často padá a není ničím v očích svých ani v očích ostatních, ale přehnaně se tím netrápí (vždyť ví, že jeho láska a důvěra v Boha jsou nekonečně důležitější a hodnotnější než jeho vlastní chyby a nedostatky), ten miluje mnohem víc, než ten, koho dohání starost o vlastní dokonalost až k neklidu.

Datum: 21.10.2019
Nejdokonalejší chování není to, které nejlépe odpovídá naší představě o dokonalosti jako o bezvadné, neomylné a bez přehmatů.

Datum: 21.10.2019
Skutečná dokonalost je chování, v němž je nejvíce nezištné lásky k Bohu a nejméně pyšného hledání sebe sama.

Datum: 18.10.2019
Pravá svatost znamená naopak stále uznávat, jak naprosto jsme závislí na jeho milosrdenství.

Datum: 17.10.2019
To je hlavní podstatou této pseudosvatosti, ke které často směřujeme, a která by způsobila, že už bychom Boha nepotřebovali.

Datum: 16.10.2019
Ale v takovém postoji je mnoho pýchy. Koneckonců bychom se vlastně rádi obešli bez milosrdenství.

Datum: 15.10.2019
Přáli bychom si, abychom se směli objevovat před Hospodinem, jenom když jsme umytí a učesaní a sami se sebou spokojení.

Datum: 14.10.2019
Čekáme-li s pravidelnou modlitbou na to, až budeme spravedliví, můžeme čekat dlouho. Když naopak přijmeme to, že předstupujeme před Pána v hříšném stavu, uzdravuje nás a postupně nás přeměňuje ve svaté.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 11.10.2019
Vždy si pamatujte: Kdo jsem já, abych druhého soudil? Stydět se a otevírat své srdce – kéž nám Pán daruje tuto milost.

Datum: 10.10.2019
Kdybychom my všichni – národy, jednotlivci, rodiny, městské čtvrti – měli tento postoj, kolik pokoje by bylo v našich srdcích! Milosrdenství nás naplňuje pokojem.

Datum: 9.10.2019
Milosrdní lidé mají obrovské srdce. Řekne-li jim někdo: „viděl jsi, co tamten udělal?“ s milosrdenstvím odpoví: „stačí mi to, co jsem udělal já.“ To je cesta milosrdenství, o kterou musíme prosit.

Datum: 8.10.2019
Je třeba prosit Pána, abychom byli milosrdní, neboť to je milost, být schopni těchto dvou postojů: s hanbou uznávat své vlastní hříchy a zapomínat na hříchy a urážky druhých.

Datum: 7.10.2019
Soudíme také Boha, protože si myslíme, že by měl hříšníky trestat, odsoudit je k smrti a ne jim odpouštět. Pak nám opravdu hrozí, že zůstaneme mimo Otcův dům!

Datum: 4.10.2019
Jaké je však nebezpečí? Nebezpečí je v tom, že se budeme považovat za spravedlivé a soudit druhé.

Datum: 3.10.2019
Ale není to sentiment a naivita. Naopak, milosrdenství je opravdová síla. Jedině láska to dokáže – v tom je Boží radost. Bůh má radost, když jeden z nás hříšníků přichází k němu a prosí jej o odpuštění.

Datum: 2.10.2019
Ano, Bůh je radostný. Je to zajímavé. A co je Boží radostí? Boží radost je odpouštět. Je to radost pastýře, který našel svoji ztracenou ovci, radost ženy, která našla ztracenou minci, radost otce, který přijímá domů ztraceného syna… Tady je celé evangelium, celé křesťanství.

Datum: 1.10.2019
Nezdá se vám, že všichni potřebujeme ještě víc činorodé lásky? Nikoli takové, která se spokojí s povrchní a nezúčastněnou pomocí, nýbrž lásky, která na sebe bere těžkosti a utrpení bližního.

Datum: 30.9.2019
Nezdá se vám, že naše doba potřebuje ještě víc bratrského sdílení a lásky? Život dostane chuť, nechá-li se prostoupit Boží láskou!




Autor: Robert Sarah - Info o autorovi

Datum: 27.9.2019
Jenomže hřích mě ochromuje: Jak je možné energii života v Bohu naroubovat na něco, co není? … Co tedy řekneme? Máme setrvat v hříchu, aby se tím hojněji projevila milost? Naprosto ne! Hříchu jsme přece už odumřeli. Jak bychom v něm ještě mohli žít?

Datum: 26.9.2019
Mnohým připadá normální, že je Bůh zahrne svým milosrdenstvím, přestože setrvají v hříchu…

Datum: 25.9.2019
(Mnozí) Nejsou schopni dohlédnout, jaká cena byla za nás zaplacena na kříži, když nás Pán vykoupil z poroby hříchu a smrti. Domnívají se, že díky nekonečné Boží dobrotě je všechno možné, třebaže se rozhodli ve svém životě nic neměnit.

Datum: 24.9.2019
Mnozí věřící se radují, když se mluví o Božím milosrdenství, a doufají, že radikálnost evangelia by se mohla zmírnit ve prospěch těch, kdo se rozhodli žít v rozporu s ukřižovanou láskou Pána Ježíše.

Datum: 23.9.2019
Vždyť jestliže věřící stále ještě milují Církev a papeže, ale neuplatňují její učení a ve svém životě nic nemění, ani když vyslechli Petrova nástupce v Římě, co můžeme očekávat od budoucnosti?

Datum: 20.9.2019
Vyvstává tedy jednoduchá otázka: Musí svět změnit postoj, nebo Církev svou věrnost Bohu?

Datum: 19.9.2019
Tváří v tvář všem problémům je třeba se vrátit k základům křesťanské naděje a potvrdit, že život zde na zemi je jen část naší existence, která bude pokračovat a nalezne svůj cíl na věčnosti.

Datum: 18.9.2019
Tímto individualismem se dává ovlivnit i mnoho křesťanů. Někdy mohou mít potíže s tím, aby se cítili doma uvnitř Katolické církve v její tradiční podobě, s dogmaty, zákony, exhortacemi a Magisteriem. Tento posun je samozřejmě ještě důležitější, pokud jde o mravní otázky.

Datum: 17.9.2019
V tomto kontextu se může stát, že osobní zkušenost je důležitější než pravidla stanovená církví. Je-li středem, kolem něhož se všechno točí, jedinec, pak si slovo církve může každý vykládat podle svého, tak, aby odpovídalo jeho vlastním představám.

Datum: 16.9.2019
Jedním z nejvýznačnějších rysů naší doby je subjektivismus. Jedinou normu představují pocity a osobní touhy. Moderní člověk často považuje tradiční hodnoty za vykopávky.




Autor: Alžběta od Trojice - Info o autorovi

Datum: 13.9.2019
Myslím, že to je ono. Žijte v hloubi své duše! Můj Mistr mi dává jasně pochopit, že tím (že budete žít v hloubi své duše) chce tvořit úžasné věci: jste povolána vzdávat čest Prostotě božského Bytí a oslavovat moc Jeho Lásky.

Datum: 12.9.2019
Ale ve chvílích, kdy budete cítit jen to, jak jste zničená, vyčerpaná, budete se Mu líbit, pokud zůstanete věrná víře, že On stále působí, že vás přesto miluje, a snad ještě víc, protože Jeho láska je svobodná a proto se na vás chce právě takto oslavit, a vy se necháte milovat „více než tito zde.“

Datum: 11.9.2019
Nikdy nebudete banální, pokud budete bdělá v lásce!

Datum: 10.9.2019
Matko, věrnost, kterou po vás Mistr žádá, je, abyste byla stále ve společenství s Láskou, abyste zmizela, abyste zakořenila v této Lásce, která chce označit vaši duši pečetí své moci, své velikosti.

Datum: 9.9.2019
Miluje vás „více než tyto,“ udělá ve vás všechno, půjde až do krajnosti, protože když je Jím nějaká duše takto milována, milována láskou neměnnou a tvůrčí, láskou svobodnou, která proměňuje, jak se Jemu líbí, jak daleko tato duše dojde!

Datum: 6.9.2019
Radujte se, že ve vás buduje svou lásku pro svou slávu, On sám to chce činit, i kdybyste vy pro to, abyste získala tuto milost, nebyla udělala nic, jen to co může tvor: dílo hříchu a bídy. Tolik vás miluje!

Datum: 5.9.2019
Matko, nechte se milovat více než ostatní! Vysvětluje to všechno a brání vaší duši, aby se divila. Matko, nechte se milovat více než tito zde: Mistr chce, abyste byla chválou Jeho slávy!

Datum: 4.9.2019
„Nech se milovat více než tito zde, to je tvé povolání, a když mu budeš věrná, učiníš mě šťastným, protože tím oslavíš moc mé lásky. Tato láska vždy dokáže napravit, co bys pokazila. Nech se milovat více než tito zde.“

Datum: 3.9.2019
Matko, poslouchejte, co On říká vám: „Nech se milovat více než tito zde. To znamená bez obav z jakékoli překážky, protože já můžu rozlévat svou lásku, na koho se mi zlíbí.“

Datum: 2.9.2019
Má drahá matko, Jste mimořádně milována. Milována tou zvláštní láskou, kterou měl Mistr pro některé zde na zemi a která je zavedla velmi daleko. Neříká vám jako Petrovi: „Miluješ mě více než tito zde?“(Jan 21,15)




Autor: Pio z Pietrelciny - Info o autorovi

Datum: 30.8.2019
Rozhodně nemějte důvěru v sebe samou. Všechno dobro musíme očekávat z nebes.

Datum: 29.8.2019
Je opravdu potřeba mít trpělivost s vlastními nedokonalostmi a vytěžit z toho všeho svaté sebeponižování.

Datum: 28.8.2019
Kráčejte v prostotě po Božích cestách a netrapte neužitečně svého ducha.

Datum: 27.8.2019
Všechno konejte zpříma a s touhou líbit se hlavně Bohu.

Datum: 26.8.2019
Nezkoumejte, jestli to, co děláte, je hodně, nebo málo, jestli to bylo dokonalé nebo méně dokonalé, varujte se hlavně hříchu.




Autor: Jean Vanier - Info o autorovi

Datum: 23.8.2019
Je to hluboká zkušenost vědět, že jsme Bohem milováni a podporováni se všemi svými ranami a s celou svou malostí. Všichni jsme smrtelní a křehcí, ale všichni jsme rovněž vzácní a jedineční; všichni můžeme postupovat k větší svobodě.

Datum: 22.8.2019
Nemůžeme druhé přijmout takové, jací jsou, a odpustit jim, pokud neobjevíme, že Bůh i nás opravdu bere takové, jací jsme, a že nám odpouští.

Datum: 21.8.2019
Pro zlo, které vidíme mimo sebe a s nímž bojujeme, si nevšímáme zla, které přebývá v nás samotných.

Datum: 20.8.2019
Když totiž škatulkujeme lidi, odpíráme jim tak možnost růstu. Ježíš nám říká, abychom nesoudili a neodsuzovali. Když soudíme, je to často proto, že v sobě máme něco, kvůli čemu se cítíme vinní a co nechceme sami vidět nebo ukazovat jiným. Je snazší mluvit a vycházet ze svých zranění než ze svého středu, v němž je přítomen Ježíš.

Datum: 19.8.2019
Dokud se nesmířím se svými vlastními slabostmi, nebudu se moci opravdu rozvíjet. Tak snadno si všimneme nedokonalosti druhých, místo toho, abychom zdůraznili, co je v nich dobrého.




Autor: Thomas Merton - Info o autorovi

Datum: 16.8.2019
A toto je vskutku její sláva: že tím, že neměla nic svého vlastního, že si neponechala nic ze „sebe“, co by se mohlo chlubit v čemkoli kvůli sobě, nepostavila žádnou překážku Boží milosti, a žádným způsobem neodporovala Jeho lásce a Jeho vůli. Proto od něj získala víc, než kterýkoliv jiný svatý. Maria … byla svobodná od jakékoliv poskvrny sobectví, jež by mohla zatemnit Boží světlo v jejím bytí.

Datum: 15.8.2019
Dílo, které v ní bylo vykonáno, bylo čistě Božím dílem. „Veliké věci mi učinil ten, který je mocný.“ Mariina sláva je čistě a jednoduše slávou Boha v ní a ona může jako každý jiný říct, že nemá nic, co by od Něj nepřijala skrze Krista.

Datum: 14.8.2019
Zapomíná se, že Mariina hlavní sláva je v její nicotnosti, v tom, že je „děvečkou Páně“, je tou, jež se stala Matkou Boží jednoduše na základě milujícího podřízení Jeho pokynům, v čisté poslušnosti víry. Není požehnaná pro nějakou mytickou rádoby božskou výsadu, nýbrž jako někdo, kdo při svých lidských a ženských omezeních uvěřil. Je to víra a věrnost této pokorné děvečky, „plné milosti“co jí umožňuje být dokonalým Božím nástrojem a ničím víc, než nástrojem.

Datum: 13.8.2019
Na to sami katolíci často zapomínají, a proto nepřekvapuje, že ti, kdo nejsou katolíky, mají často chybnou představu o katolickém uctívání Matky Boží. Představují si, a někdy jejich důvody chápeme, že katolíci přistupují k Blahoslavené Panně téměř jako k nějaké božské bytosti, jako kdyby měla nějakou svou vlastní slávu, nějakou svou vlastní moc, nějakou svou vlastní velebnost, která by ji stavěla na roveň se samým Kristem.

Datum: 12.8.2019
Je velice příhodné mluvit o Marii jako o Královně a jednat tak, jako byte věděli, co to znamená, že má trůn nad anděly. To by ale nikoho nemělo vést k tomu, aby zapomněl, že její největší výsadou je její chudoba a její největší slávou je to, že je nejvíc skrytá, a zdrojem veškeré její moci je to, že je jako nic v přítomnosti Krista, Boha.

Datum: 9.8.2019
Pokorný člověk se totiž nebojí neúspěchu. Ve skutečnosti se nebojí ničeho – ani sebe, protože dokonalá pokora v sobě zahrnuje dokonalou důvěru v moc Boha, před Nímž žádná jiná moc nic neznamená a pro Něhož neexistují žádné překážky.

Datum: 8.8.2019
Pokorný člověk může dělat velké věci s neobvyklou dokonalostí, protože se už nezabývá nepodstatnými věcmi, jako jsou jeho vlastní zájmy a jeho pověst, a proto už nepotřebuje mrhat svými silami na jejich obranu.

Datum: 7.8.2019
Kdybyste byli opravdu pokorní, nestarali byste se o sebe vůbec. Proč byste měli? Zajímali byste se jen o Boha a o jeho vůli a o objektivní řád věcí a hodnot tak, jak jsou, a ne tak, jak je vaše sobeckost chce mít.

Datum: 6.8.2019
Pokorný člověk přijímá chválu tak, jako čisté okno přijímá paprsek slunce. Čím je světlo opravdovější a silnější, tím méně vidíte sklo.

Datum: 5.8.2019
Pokorný člověk se nerozrušuje chválou. Vzhledem k tomu, že se už nezabývá sám sebou a protože ví, odkud přichází dobro, které v něm je, neodmítá chválu, protož ta patří Bohu, kterého miluje.




Autor: Matka Tereza - Info o autorovi

Datum: 2.8.2019
Někdy pomůžeš lidem a oni to odmítají - to nevadí, pomáhej jim. Dáš světu to nejlepší ze sebe a odměnou je ti kopanec -to nevadí, dávej to nejlepší, co v tobě je.

Datum: 1.8.2019
Čestnost a upřímnost tě činí zranitelným - to nevadí, buď přímý a čestný.

Datum: 31.7.2019
Dobro, které dnes vykonáš, je zítra zapomenuto - to nevadí, konej dobro.

Datum: 30.7.2019
Když konáš dobro, přičítají to tvému egu - to nevadí, konej dobro.

Datum: 29.7.2019
Člověk je nerozumný, nelogický a sobecký - to nevadí, miluj ho.




Autor: Jacques Philippe - Info o autorovi

Datum: 26.7.2019
Kdo má modlitbu, má všechno, protože jen tak může Bůh svobodně vstoupit do jeho života a jednat a činit svou milostí zázraky.

Datum: 25.7.2019
Největším darem, jaký můžeme někomu dát, je umožnit mu, aby zakusil, co to modlitba je, a pomoci mu vytrvat na té cestě, což není vždycky snadné.

Datum: 24.7.2019
Pro církev je dnes nejdůležitějším úkolem zprostředkovat lidem žízeň po modlitbě a učit je, jak se mají modlit.

Datum: 23.7.2019
Naše Země je nemocná a jedině setkání s Nebem ji může uzdravit.

Datum: 22.7.2019
Jedná se o to, osvojit si postoj plný touhy po Bohu, vnitřního pokoje, modlitby a pozornosti k dění ve své duši. To předpokládá jistý druh bdělosti. Toto ovzduší vnitřního naslouchání nám Pomáhá rozpoznat zdroje a účinky těchto hnutí: Jedna v nás zanechávají radost a pokoj, jiná vzbuzují nepokoj a smutek.

Datum: 22.7.2019
Jedná se o to, osvojit si postoj plný touhy po Bohu, vnitřního pokoje, modlitby a pozornosti k dění ve své duši. To předpokládá jistý druh bdělosti. Toto ovzduší vnitřního naslouchání nám Pomáhá rozpoznat zdroje a účinky těchto hnutí: Jedna v nás zanechávají radost a pokoj, jiná vzbuzují nepokoj a smutek.




Autor: Jean Vanier - Info o autorovi

Datum: 19.7.2019
Dokud se nesmířím se svými vlastními slabostmi, nebudu se moci opravdu rozvíjet. Tak snadno si všimneme nedokonalosti druhých, místo toho, abychom zdůraznili, co je v nich dobrého.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 19.7.2019
Je pravda, že já mohu mluvit s Pánem, žádat jej okamžitě o odpuštění, úpěnlivě prosit. A Pán odpouští, okamžitě. Ale je důležité, že jdu do zpovědnice,… nechává mě pokleknout proti Matce církvi, která je povolána rozdávat Boží milosrdenství.

Datum: 18.7.2019
Zpovídat se před knězem je způsob, jak vložit svůj život do rukou a do srdce někoho jiného, který v tu chvíli jedná jménem a na účet Ježíše.

Datum: 17.7.2019
Jsme společenské bytosti a odpuštění má společenský aspekt, protože i lidstvo, moji bratři a sestry budou zraněni mým hříchem.

Datum: 16.7.2019
Jestli nejsi schopný mluvit o svých chybách s bratrem, buď si jist, že nebudeš schopen o nich hovořit ani s Bohem, a skončíš tak, že se budeš zpovídat před zrcadlem, před sebou samým.

Datum: 15.7.2019
Láska Boží existuje i pro ty, kdo nejsou ve stavu přijmout svátost: i ten muž či žena, ten mladý chlapec nebo dívka jsou Bohem milováni, jsou jím vyhledáváni, potřebují požehnání. Buďte k těmto osobám jemní.




Autor: Jean Vanier - Info o autorovi

Datum: 12.7.2019
Doopravdy nevíme, co je to milovat, dokud jsme nemuseli milovat lidi, kteří se dají milovat jen těžko, nebo dokonce vůbec.

Datum: 11.7.2019
Jen tak se mohu smířit nejen se svými nedostatky a slabostmi, ale i s nedostatky a slabostmi ostatních. I oni totiž našli u Boha odpuštění a mohou se tak rozvíjet ke svobodě a lásce.

Datum: 10.7.2019
Nebudu se tak moci opravdu rozvíjet. Když ale připustím, že mám slabosti i chyby, ale že je mi zároveň odpuštěno, mohu postupovat k vnitřní svobodě a k opravdové lásce.

Datum: 9.7.2019
Dokud se nesmířím s tím, že jsem směsicí světla i stínů, kvalit i nedostatků, zralosti i nezralosti, lásky i nenávisti, dokud neuznám, že jsme všichni dětmi jednoho otce, dokud nepřestanu rozdělovat svět na „nepřátele“ („ty špatné“) a na „přátele“ (ty „dobré“), nepřestanu kolem sebe stavět bariéry a šířit kolem sebe předsudky.

Datum: 8.7.2019
Poselství evangelia spočívá v tom, že se máme stávat slitovní. Pokud se staneš mužem nebo ženou slitování, budeš se podobat Ježíši.




Autor: Jacques Philippe - Info o autorovi

Datum: 5.7.2019
Když budeme upřímně toužit po duchovním rádci, a přesto ho nenajdeme, Bůh se postará jinak. Také častá zpověď, i když nepřejde v duchovní vedení, je důležitým prostředkem očišťování srdce a zdrojem světla pro pochopení, co se děje v naší duši.

Datum: 4.7.2019
Rozlišování toho, co v nás působí Duch svatý, se velice usnadní, když budeme mít možnost otevírat své srdce někomu, kdo nás může duchovně vést. Bůh žehná tomuto otevření srdce. Je to výraz pokory (nevystačíme si sami) a důvěry v druhého. Postoj otevřenosti je Bohu velice milý a neopomene na něj odpovědět svými milostmi.

Datum: 2.7.2019
Boží vnuknutí se objevují z hloubky našeho srdce. Musíme sledovat, co se v našem srdci děje, všímat si různých „hnutí“, umět rozlišit, zda jsou z nás, z působení ďábla, anebo od Ducha svatého. Výše uvedené rady nám pomohou, abychom získali schopnost být pozorní k tomu, co se v nás děje na té nejhlubší a nejdůležitější rovině.

Datum: 1.7.2019
Pro stále větší odhodlání nic Bohu neodpírat, pro odpoutání se, pro synovskou důvěřivost, pro lásku k tichu – pro to vše je modlitba nezbytná.

Datum: 28.6.2019
Duch svatý je duchem pokoje. Jeho pohnutky mívají podobu jemných a tichých doteků. Je potřeba snažit se uchovávat svoje srdce v pokoji. A snažit se o ticho, naplněné pozorností k Boží přítomnosti, k druhému, důvěřivým očekáváním a nadějí v Boha.

Datum: 27.6.2019
Je třeba udržet si odpoutané srdce, uchovat si jistou svobodu, odstup, vnitřní zdrženlivost. V duchovním růstu nám nejvíc brání připoutanost k vlastním představám, vlastní moudrosti,…

Datum: 26.6.2019
Abychom se mohli nechat vést Božím Duchem, potřebujeme velkou vnímavost a pružnost. Snažíme s na ničem nelpět ani hmotně, ani citově, ani duchovně.

Datum: 25.6.2019
Poslušnost událostem – události života jsou nejjistějším výrazem Boží vůle. Když Bůh vidí, že jsme schopni pokojně, s láskou a synovskou důvěrou přijmout, co nám události „vnucují“, není pochyb, že nám přidá osobnější vyjádření své vůle. Když naopak se neustále bouříme a zatvrzujeme se, těžko tato naše nedůvěra vůči Bohu dovolí Duchu svatému, aby řídil náš život.

Datum: 24.6.2019
Z lásky k Bohu přijímejme každou příležitost, kdy můžeme projevit poslušnost. Je samozřejmě třeba poslouchat více lidi, než Boha, ale je iluzí myslet si, že jsme schopni poslouchat Boha, když nedokážeme poslechnout člověka. V obou případech je potřeba překonat stejnou překážku, totiž lpění na sobě, na své vlastní vůli.

Datum: 21.6.2019
Je mnoho výrazů Boží vůle, které známe, aniž bychom potřebovali zvláštní vnuknutí: patří sem přikázání, povinnosti našeho stavu, požadavky našeho povolání atd.

Datum: 20.6.2019
Každému, kdo má, bude dáno, kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. Abychom obdrželi více vnuknutí, musíme být poslušni už těch, která dostáváme.

Datum: 19.6.2019
Ještě důležitější, než výslovná modlitba o tento dar, je naše pevné a stálé rozhodnutí poslechnout Boha v každé věci, velké i malé, bez výjimky. Čím větší odhodlání k úplné poslušnosti v nás Bůh vidí, tím víc vnuknutí nám dává. Toto nemá vést k přehnané úzkostlivosti: máme víc milovat poslušnost, než se bát neposlušnosti.

Datum: 18.6.2019
Je třeba po vnuknutích toužit a o ně prosit. Bylo by překvapivé, kdyby nám Bůh neodpověděl vnuknutím.

Datum: 17.6.2019
Není pochyb, že když Bohu řekneme z celého srdce děkuji za každou obdrženou milost a zvlášť za vnuknutí Ducha, dá nám další. Chvála očišťuje naše srdce a uzpůsobuje ho k přijímání Boží milosti a vnuknutí Ducha Svatého.

Datum: 14.6.2019
Milost být věrní v důležitých věcech se nám dostane, když budeme věrní v malých věcech. Věrnost jedné milosti přitahuje milosti další. Cesta poslušnosti vnuknutím Ducha je náročná, ale je to cesta svobody a štěstí.

Datum: 13.6.2019
Bůh nás volá k dokonalosti, ale není perfekcionista. A dokonalost se nepojí s vnější totožností s ideálem, ale s vnitřní věrností vnuknutím.

Datum: 12.6.2019
Naše svatost bývá často něco úplně jiného, než si sami představujeme. Tak jiného, že největší překážkou na naší cestě ke svatosti je možná naše přílišné lpění na naší vlastní představě o dokonalosti. Svatost, kterou po nás chce Bůh, je vždycky jiná, vždycky překvapující, ale nakonec krásnější.

Datum: 11.6.2019
Nemáme se snažit stát se svatými vlastními silami, ale najít způsob, jak jednat, aby nás svatými činil Bůh. Naše síly jsou omezené, Boží síla a láska jsou naopak bez hranic. Stačí svou slabost pokojně přijmout a složit všechnu důvěru a naději v Boha.

Datum: 10.6.2019
Dnešní svět potřebuje ze všeho nejvíce modlitbu. Z ní se mohou zrodit všechny ostatní obnovy, uzdravení, hluboké a plodné proměny naší společnosti, které si tolik přejeme.




Autor: Thomas Merton - Info o autorovi

Datum: 7.6.2019
Světec ví, že svět a vše, co Bůh stvořil, je dobré, kdežto ti, kdo nejsou svatí, si buď myslí, že stvořené věci jsou nesvaté, nebo se o tuto otázku nezajímají, protože se starají jen sami o sebe. Světec se nikdy nad ničím neuráží a nesoudí ničí hřích, protože nezná hřích. Zná Boží milosrdenství. Ví, že jeho posláním na zemi je přinášet toto milosrdenství všem lidem.

Datum: 6.6.2019
Někteří mají za to, že svatý nemůže ani vypít sklenici chladné vody, aniž by neudělal úkon chladné kajícnosti za to, že utišil žízeň, jako by šlo o smrtelný hřích. Jako kdyby pro světce byla každá reakce na krásu, na dobrotu, na něco příjemného, pokleskem a hříchem.

Datum: 5.6.2019
Zaměňovat takovou modlu s Bohem je tím nejhorším druhem sebeklamu. Dělá z člověka fanatika, který už není schopen trvalého styku s pravdou, není už schopen opravdové lásky.

Datum: 4.6.2019
Ti, kdo se snaží … jednat s dobrými věcmi od Boha, jako by to bylo něco zlého, se pouze utvrzují v hrozném klamu. Jsou jako Adam vinící Evu a jako Eva vinící hada v ráji. „Žena mě sváděla. Víno mě svádělo. Žena je zhouba. Víno je jed. Tím, že je budu nenávidět, se budu líbit Bohu. To jsou myšlenky a postoje dítěte, divocha a modláře, který se snaží magickým zaříkávání, a kouzelnými slovy chránit své sobecké já a usmířit malého nenasytného boha ve svém srdci.

Datum: 3.6.2019
Neodpoutáváme se od věcí, abychom se připoutali k Bohu. Ale spíše se odpoutáváme od sebe sama, abychom všechny věci viděli a užívali v Bohu a pro Boha. To je zcela nová perspektiva, kterou mnohá upřímně mravná asketická mysl vůbec nevidí.




Autor: Louis Evely - Info o autorovi

Datum: 31.5.2019
to, co na nás církev žádá, je, abyste se přičinili, aby vaše děti ve svých osmnácti letech chápaly smysl Boha a měly chuť chodit na mši. Máte tedy čas! Je to závod, v němž jde o hloubku, ne o čas. Chtějí se k vám vaše děti připojit? Netouží-li po tom, musíte se změnit vy, ne ony.

Datum: 30.5.2019
Nemají-li děti touhu, aby se vám podobaly, není třeba pokoušet se o to a vnucovat jim jako vzor někoho, komu se podobat nechtějí. Budete-li se modlit vy, budou i ony toužit, aby se modlily. Stal jste se tím, komu by se i vaše děti chtěly podobat?

Datum: 29.5.2019
Máte-li děti vychovávat v náboženství, je vaší první povinností docílit, aby na vás děti naléhaly. Jinak nestojíte z hlediska náboženské výchovy za nic.

Datum: 28.5.2019
A jednoho dne, když ho viděli, jak se vrací, plný světla, proměněný, zářící, vznešený, plný míru a štěstí, tu si řekli: " Odkud přichází, co se to s ním děje? Co se mu přihodilo? Odešel se modlit a umí se modlit." A nakonec řekli: "Pane, nenaučíš nás také modlit se?"

Datum: 27.5.2019
Pohleďte na Kristovu metodu v evangeliu: Nikdy nenutil apoštoly, aby se modlili – zdá se, že je k tomu ani nenabádal. Ale sám se modlil. Modlil se celé noci na hoře.

Datum: 24.5.2019
Bůh se vůči nám nijak nepojistil. Řekl: "Nechám jim úplnou svobodu, budu je však tolik milovat, budu jim tak často odpouštět, budu je tak trpělivě snášet, že se nakonec probudí a budou mne milovat tak, jak miluji já je."

Datum: 23.5.2019
Pohleďte na svého ukřižovaného Boha a uvažte, kdo víc na kom závisí, kdo víc visí, kdo je víc připoután, víc závislý, bezmocnější, zranitelnější?

Datum: 22.5.2019
Ano, jsme závislí na Bohu v řádu milosti, života, existence, odpuštění. Bůh je však na nás závislý v řádu lásky, protože nás miluje o tolik víc než my jeho.

Datum: 21.5.2019
Budoucnost dětí záleží v tom, že se osvobodí od rodičů. Budoucnost rodičů je v tom, že zůstanou dětem k dispozici.

Datum: 20.5.2019
Otec je v podstatě ten, kdo není vůči druhému pojištěn. Snad je jádro křesťanství v tom, když pochopíme, že Bůh je na nás víc závislý než my na něm. Že jsou rodiče víc závislí na dětech než děti na rodičích.




Autor: Marek Vácha - Info o autorovi - Web

Datum: 17.5.2019
Udělej prosím tu zkušenost, že nebe je na tvé straně. Vytrvej v modlitbě, den za dnem, měsíc za měsícem, když budeš cítit při modlitbě radost a když nebudeš cítit při modlitbě radost. Jdi dál, nejde o radosti. Modlitba připraví půdu tvé duše, až přijde déšť, a on přijde.

Datum: 16.5.2019
Pak jednej, a není možné, aby se něco nestalo, aby se věci neposunuly vpřed, aby lavina zůstala nahoře a neuvolnila se. Způsobem, který je možná v tuto chvíli mimo fantazii, nebo způsobem, který – zdá se – vyvolává opačný účinek, než jaký by sis přál. Nebe je na tvé straně. Vytrvej v modlitbě.

Datum: 15.5.2019
Nejprve se za to pomodli, ale dej si přitom pozor, co říkáš, soustřeď se s plnou vážností, važ slova a vlož situaci do Boží lásky.

Datum: 14.5.2019
Je to přesně naopak. Modlitba má otevírat vztah k čemukoli a ke komukoli. Má předcházet setkání, ta příjemná i ta nepříjemná.

Datum: 13.5.2019
Většinou modlitbu neuvěřitelně a naprosto podceňujeme. Napřed zkusíme podle rozumu a fantazie řešení za prvé, za druhé, za třetí, za čtvrté a za páté, a když selžou všechny možnosti, a už nevíme z které do které, aha, tak se v nouzi nejvyšší za to ještě pomodlíme. Co už taky zbývá!

Datum: 10.5.2019
Právě naopak, když jsi na tom nejhůř, modli se, vždyť kam jinam než do milosrdenství Božího se chceš utéct?

Datum: 9.5.2019
Žádný tvůj hřích, byť sebetěžší, žádné tvé zoufalství se sebe samotného ti nemůže, nesmí v modlitbě zabránit!

Datum: 8.5.2019
Věřím, že ať už se modlíš z jakéhokoli důvodu a v jakékoli situaci, všechno je dobře, modli se z jakéhokoli důvodu, ale hlavně se modli. Vzpomeň si ale, až ti bude zase dobře, pak dej taky Bohu svůj čas.

Datum: 7.5.2019
Na svatbě v Káni Maria nesděluje Ježíšovi, jaká je situace a jaké řešení by bylo nejvhodnější a to správné, nýbrž jen tiše říká: Nemají víno (Jan 2,3). … pak se začnou dít věci, které jsou mimo fantazii běžného katolíka.

Datum: 6.5.2019
V modlitbě přistupuj k Bohu s radostí a vděčností za dar života, se všemi starostmi a problémy. Neraď příliš Bohu, co má dělat přesně. Jeho řešení jsou nečekaná a typicky jiná, než vymyslíš.




Autor: Carlo Carretto - Info o autorovi

Datum: 26.4.2019
Věřit ve vzkříšení znamená věřit, že Bůh je tvůj Otec, Ježíš tvůj bratr a já, Maria, tvoje sestra, a jestli chceš - tvá Matka.

Datum: 25.4.2019
Věřit ve vzkříšení znamená prosytit svůj život důvěrou, znamená to očekávat od svého bratra jen dobré, znamená to nemít z nikoho strach.

Datum: 24.4.2019
Když ráno vstáváš vyrovnaný a veselý, když si zpíváš při pohledu na vycházející slunce, když jdeš do práce s radostí, věříš ve vzkříšení.

Datum: 23.4.2019
Když odpouštíš svému nepříteli, když sytíš hladového, když bráníš slabého, věříš ve vzkříšení. Když máš odvahu se oženit, když přijmeš dítě, které přichází na svět, když stavíš svůj dům, věříš ve vzkříšení.

Datum: 22.4.2019
Každý misionář, který se vydává do světa, je vyznáním víry ve vzkříšení. Každá smlouva o míru je úkonem víry ve vzkříšení. Každý přijatý závazek je vyznáním víry ve vzkříšení.




Autor: Richard Rohr - Info o autorovi

Datum: 19.4.2019
Velké utrpení vás otevírá jiným způsobem. Věci se zde dějí proti vaší vůli – právě to činí utrpení utrpením. Můžete hodně zahořknout a uzavřít se, nebo zmoudříte, stanete se soucitným a naprosto otevřeným, protože vaše srdce změklo …. Existuje přímé spojení mezi láskou a utrpením. Když milujete hodně, budete prakticky určitě brzy trpět, protože jste druhému člověku předali moc nad sebou.

Datum: 18.4.2019
Pokud nepoznáte lásku a utrpení, nikdy nepoznáte to podstatné. Budete se snažit to zvládnout rozumově, samotný rozum vás ale do cíle nedovede. Musíte milovat „z celého svého srdce, z celé své duše a ze všech svých sil“, jinak to není vůbec láska. Takto láska funguje, a proto vede ke ztrátě kontroly nad děním. Z velké lásky jste ochotni cokoliv riskovat a nemít přitom žádná zadní vrátka.

Datum: 17.4.2019
Láska a utrpení jsou hlavními branami, které otevírají mysl a srdce, pronikají do nás a přinášejí nám dary velkorysosti, hloubky a sjednocení.

Datum: 16.4.2019
Láska je to, po čem toužíme a pro co jsme byli stvořeni - avšak právě utrpení často způsobí, že se naše duše otevře a začne tuto potřebu lásky, touhu a identitu pociťovat.

Datum: 15.4.2019
Dvě základní a univerzální cesty, na nichž lze dosáhnout univerzální proměny, … jsou k dispozici každé lidské bytosti, kterou Bůh stvořil: je to velká láska a velké utrpení. Nabízí se všem bez výjimky.




Autor: Faustina Kowalska - Info o autorovi

Datum: 12.4.2019
Čím větší je tvoje bída, tím větší máš právo na moje milosrdenství.




Autor: Pierre Marie od Kříže - Info o autorovi

Datum: 12.4.2019
Má modlitba! Jakou cenu přikládám slůvku „má“? Jistě větší, než samotné modlitbě. Chtěl bych se v tomto oboru stát mistrem, s Pánem stále na dosah, k mým službám. Můj rozhovor s ním by spočíval v jeho stálém ujišťování, že je se mnou spokojen… ostatně jako já sám se sebou.




Autor: Faustina Kowalska - Info o autorovi

Datum: 11.4.2019
Nechci tě nechat samotnou. A tak když jsem odcházel z této země, zanechal jsem sám sebe ve Svátosti oltářní, protože jsem chtěl být stále s tebou. Tady je příbytek mého milosrdenství, tady je lék na tvé nemoci.




Autor: Pierre Marie od Kříže - Info o autorovi

Datum: 11.4.2019
Má modlitba. Jak rád bych ve své modlitbě uspěl. Jak rád bych se při ní těšil z oblažující Boží přítomnosti, pociťoval Boží lásku a vyšel z modlitby osvícený, zapálený. Chtěl bych mít Boha ku pomoci, až mi začne chybět svět. Často jako by se jednalo téměř o ultimatum: Pane, právě jsem za tebou přišel v modlitbě, a ty tu nejsi, abys mě uvítal…?




Autor: Charles de Foucauld - Info o autorovi - Web

Datum: 10.4.2019
Ztratit svůj život, neuspět – to by byla strašná představa, pokud bychom těmto slovům nedodali jejich evangelní význam. Slávou křesťana je jeho Pán.




Autor: Faustina Kowalska - Info o autorovi

Datum: 10.4.2019
Věz, moje dítě, že když ve svatém přijímání přicházím do tvého srdce, mám ruce plné milostí a toužím ti je dát. A jak mě bolí, když si jich nevšímáš, necháváš mě samotného a zabýváš se něčím jiným.

Datum: 9.4.2019
Všechny tvé hříchy nezranily moje srdce tak bolestně, jako tvoje nedůvěra. Když tě nepřesvědčí o mé lásce moje smrt, co tě přesvědčí? Jak velmi toužím se s tebou sjednotit.




Autor: Pierre Marie od Kříže - Info o autorovi

Datum: 9.4.2019
Ono tiché vlastnění uskutečněných projektů, lidský úspěch, který bychom si rádi zachovali… i na ústupu z výsluní. Pojďte se na mě podívat, jak tu visím na svém kříži…




Autor: Faustina Kowalska - Info o autorovi

Datum: 8.4.2019
Když lituješ (svých hříchů), moje štědrost vůči tobě je bez hranic. Moje milosrdenství tě zahrnuje a ospravedlňuje. Zapomínám na hořkost, kterou jsi plnila mé srdce, a raduji se z tvého návratu. Ale nejvíc mě zraňuje nedůvěra v mou dobrotu.




Autor: Pierre Marie od Kříže - Info o autorovi

Datum: 8.4.2019
Kouzlo slávy! Satan dobře věděl, co bude pokušením i pro samotného Ježíše, když mu ukázal „všechna království světa a jejich slávu.“ Kdo by ve větší či menší míře nepodlehl jejich svodům?




Autor: Faustina Kowalska - Info o autorovi

Datum: 5.4.2019
Moje milosrdenství je větší než tvoje bída i bída celého světa. Kdo může změřit moji dobrotu? Kvůli tobě jsem sestoupil z nebe na zem, kvůli tobě jsem dovolil, aby mé přibili na kříž, kvůli tobě jsem dovolil kopím probodnout své srdce a otevřel jsem ti pramen milosrdenství, kde se ztrácejí všechny hříchy a bolesti.

Datum: 4.4.2019
Kdybys věděla, jak velkou cenu má jeden skutek čisté lásky ke mně, zemřela bys radostí. Říkám to proto, abys se mnou byla neustále spojena skrze lásku, neboť to je cíl tvého života.

Datum: 3.4.2019
Přicházej ke mně pro odpuštění, neboť já jsem vždy připravený ti odpustit. Kolikrát mě o to prosíš, tolikrát oslavuješ mé milosrdenství.

Datum: 2.4.2019
Tak mi odkryj všechny rány svého srdce. Já je vyléčím a tvé utrpení se stane pramenem tvého posvěcení. Takže měj důvěru! Nesmíš se zneklidňovat.

Datum: 1.4.2019
Příčinou tvých pádů je, že se příliš spoléháš sama na sebe a málo se opíráš o mne. Ale ať tě to příliš nermoutí. Vždyť máš co činit se mnou — s Bohem milosrdenství. Tvoje bída ho nevyčerpá.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 29.3.2019
Když jsem zpovídal, vždy jsem myslel na sebe samého, na své hříchy, na svoji potřebu milosrdenství a tudíž jsem se snažil odpouštět mnoho. … Někdy jsem se přistihl, že myslím na to, že by některým velice přísným osobám prospělo nějaké uklouznutí, protože by se tak poznáním, že jsou hříšní, setkali s Ježíšem.…

Datum: 28.3.2019
Být zpovědníkem je velká odpovědnost. Zpovědníci mají před sebou ztracené ovečky, které Bůh velmi miluje, jestli se jim neumožní, aby pochopili lásku a milosrdenství Boží, vzdálí se a možná už nepřijdou. Tudíž obejměte je a buďte milosrdní. A i když nemůžete dát rozhřešení, dejte aspoň požehnání.

Datum: 27.3.2019
Myslím na zpovědníka, kterého jsem potkal u nás ve farnosti, bylo mi 17 let. Cítil jsem se zaplaven milosrdenstvím Božím, když jsem se u něj zpovídal. Když následujícího roku zemřel, hodně jsem plakal. Proč? Protože jsem ztratil člověka, který mi dal pocítit milosrdenství Boží.

Datum: 26.3.2019
Mohu říci, že zárodek milosrdenství, které pro mě představuje nejdůležitější poselství od Boha, se pomalu rodil v mém kněžském životě jako důsledek mé zkušenosti zpovědníka.

Datum: 25.3.2019
Vzpomínám na jednoho velkého zpovědníka, kapucína, říkal mi: odpouštím mnoho a občas mě přepadnou výčitky, že jsem odpustil příliš. Pak jdu do naší kapličky před svatostánek a řeknu Ježíšovi: Pane, odpusť mi, že jsem odpouštěl příliš. Ale to ty jsi mi dal špatný příklad!




Autor: Gaston Courtois - Info o autorovi

Datum: 22.3.2019
Poznáš, jak je utrpení plodné a jak se mnohem snadněji nese, jestliže k tobě přicházím, abych trpěl s tebou.

Datum: 21.3.2019
Pojď ke mně se svými starostmi a trápeními. Vím z vlastní zkušenosti, co to znamená trpět.

Datum: 20.3.2019
Veškeré lidstvo není schopno zhřešit tak mnoho, jak mnoho je mé srdce schopno odpouštět.

Datum: 19.3.2019
Jestliže svých hříchů lituješ upřímně, jestliže jsi ochoten pokorně žádat o prominutí, jestliže jsi rozhodnut znovu usilovat o polepšení, tvé hříchy se přede mnou rozplynou, jako by se nikdy nebyly staly.

Datum: 18.3.2019
Pojď ke mně, ať jsi jakýkoliv. Ano, i se svými hříchy, slabostmi a se svými nesčetnými poklesky. Všechny mi je ukaž, abych ti je odpustil. Měj důvěru!




Autor: Thomas Merton - Info o autorovi

Datum: 15.3.2019
Bůh je svatost. Všechna stvoření jsou svatá do té míry, do jaké se podílejí na jeho bytí. Lidé jsou povoláni být svatí daleko vznešenějším způsobem – tím, že se budou podílet na Boží vznešenosti.

Datum: 14.3.2019
Světec není ani tak člověkem, který si uvědomuje, že je ctnostný a svatý, jako tím, kdo je zaplavený Boží svatostí.

Datum: 13.3.2019
Bůh se dává těm, kdo se dávají jemu.

Datum: 12.3.2019
Nemyslím nutně rozjímat o kříži, ale alespoň s láskou a pokorou hledět na Krista na kříži. Protože jeho kříž je pramenem celého našeho života a bez něj modlitba vysychá a všechno umírá.

Datum: 11.3.2019
Kontemplativní život se stává strašně jalovým a šedivým, jestliže několik dní výslovně nemyslíte na Kristovo umučení.




Autor: Charles de Foucauld - Info o autorovi - Web

Datum: 8.3.2019
Můj Pane, jak rychle se stane chudým ten, kdo pamatuje, že vše, co učiníme jednomu z těchto maličkých, činíme Tobě, a bude pomáhat všem ubohým kolem sebe!

Datum: 7.3.2019
Můj Pane, jak rychle se stane chudým ten, kdo Tě miluje z celého srdce, neboť nesnese, aby byl bohatší, než jeho Milovaný!

Datum: 6.3.2019
Být ti druhem, jaký je to program! Kolik místa máš v mém životě? Jsi první z těch, které miluji? Kolik času s Tebou každý den prožiji? Způsobů jsou stovky. Prvním je tichá modlitba, při níž nedělám nic jiného, než že jsem s Tebou nezištně, ztrácím svůj čas, jen abych Tě uctil.

Datum: 5.3.2019
Kdo miluje, chce se připodobňovat. Chtěl bych být dost dobrý, aby mohli říct: Jestli je služebník takový, jaký musí být jeho Pán?

Datum: 4.3.2019
Svoje ego jsem vložil v Tebe, Pane.




Autor: Gaston Courtois - Info o autorovi

Datum: 1.3.2019
Dobro, které opomeneš učinit, za tebe nikdo jiný neučiní.

Datum: 28.2.2019
Určité milosti může svět obdržet pouze s tvým přičiněním.

Datum: 27.2.2019
Žízním dávat ještě více, než ty žízníš přijímat.

Datum: 26.2.2019
Žádej ode mne všechno, co potřebuješ. Neobávej se být neskromný. Mou radostí je dávat.

Datum: 25.2.2019
Pojď ke mně se všemi svými drahými. Se všemi členy své rodiny i s těmi, o které se nějakým způsobem staráš. Já je miluji nekonečně víc, než si vůbec umíš představit.




Autor: Thomas Merton - Info o autorovi

Datum: 22.2.2019
Ve všech aspektech života je tím nejvyšším dobrem, jež zahrnuje všechno ostatní, Boží vůle. Bez ní nejsou kontemplace a ctnost ničím. Tou první pohnutkou v každé modlitbě, společně s vírou v jeho přítomnost, by měla být touha poznat jeho vůli a vzdát se sám sebe, zcela oddán všem jeho plánům a záměrům, které s námi má.

Datum: 21.2.2019
Naše touha po Bohu musí vycházet od Boha a být řízena jeho vůlí, má-li něco znamenat v nadpřirozeném řádu. A tak nestačí přiřítit se do kostela s touhou po kontemplaci nebo dělat spoustu dobrých skutků a ctnostných úkonů s touhou po svatosti.

Datum: 20.2.2019
Pramenem všeho trápení je naše vlastní iluze, že jsme něco jiného než prach.

Datum: 19.2.2019
Očekáváme příliš mnoho od sebe, zatímco bychom měli očekávat všechno od Boha, na kterém jsme naprosto závislí.

Datum: 18.2.2019
Jedním z důvodů, proč jsme méně horliví, než bychom měli být, je to, že mrzačíme svého vlastního ducha tím, že se bereme příliš vážně.




Autor: Pio z Pietrelciny - Info o autorovi

Datum: 15.2.2019
Modlit se hodně znamená bušit na bránu toho, k němuž se modlíme, a to musí vycházet z ustavičného a zbožného rozplamenění srdce.

Datum: 14.2.2019
Bez opravdové a upřímné eucharistické zbožnosti apoštolát ztrácí sílu a vystavuje se velkému nebezpečí i věrnost vlastnímu kněžskému povolání i povolání ke službě v církvi.

Datum: 13.2.2019
Tímto svrchovaně nadpřirozeným tajemstvím musí kněz živit svůj vlastní duchovní život i duchovní život věřících.

Datum: 12.2.2019
Mše svatá je vyvrcholením eucharistického kultu a kněz je v první řadě určen k tomu, aby sloužil mši svatou.

Datum: 11.2.2019
Pokud si nejsi opravdu jistá, že jsi mimo Boží milost, nesmíš se vzdávat svatého přijímání.




Autor: Pierre Marie od Kříže - Info o autorovi

Datum: 8.2.2019
Čím více milujeme Boha, tím více nás trápí, jak málo ho milujeme.

Datum: 7.2.2019
Modlitba nás takto ožebračí, aby nás obohatila. Svlékne z nás člověka, za kterého se pokládáme, a navrátí nás k tomu, jací skutečně jsme. Probudí v nás silnou nechuť ke všemu, co není pravda.

Datum: 6.2.2019
Modlitba nás staví pod Boží pohled a dává nám i podíl na Božím světle. Najednou vidíme i svoji bídu. Stojíme-li před Bohem tváří v tvář, všechny masky spadnou.

Datum: 5.2.2019
Modlitba se neobejde bez určité trvalé životní askeze. „Pohodlí a modlitba nejdou dohromady“ píše sv. Terezie. V tomto smyslu si roztržitost při modlitbě způsobujeme naprosto vědomě.

Datum: 4.2.2019
Jací bychom chtěli být v modlitbě, takoví musíme být i před modlitbou.




Autor: Richard Rohr - Info o autorovi

Datum: 1.2.2019
Pouze "bláznovství kříže" se dokáže vyrovnat s naším "svatým zápalem pro pořádek". Pouze tajemství kříže může rozluštit spletitá tajemství života. Bez jeho působení se z lidí středního věku stávají zahořklí, depresivní a negativní cynikové, protože pomíjivost a nedokonalost jim nedává smysl.

Datum: 31.1.2019
Láska a utrpení jsou součástí většiny lidských životů. Jsou našimi hlavními duchovními učiteli, a to více než Bible, církev, kněží, svátosti a teologové.

Datum: 30.1.2019
Láska a utrpení vyvolávají tajemné nenapodobitelné chemické procesy, které dokážou změnit život, založený na strachu na život založený na lásce. Není divu, že křesťanským symbolem spásy je ukřižovaný muž, který nám nabízí svou lásku.

Datum: 29.1.2019
Pouze láska a utrpení jsou dost silné, aby zničily obranné mechanizmy našeho ega a otevřely nás tajemství.

Datum: 28.1.2019
Kdo jsou lidé, kteří uprostřed temnoty odhalili hlubší význam víry? Téměř bez výjimky jsou to ti, kdo hodně trpěli nebo hluboce milovali. Tyto dvě zkušenosti jsou obvyklými body přesahu, ohnivými kruhy, a protože láska a utrpení jsou vždy na dosah, poznání pravé víry je dostupné všem.




Autor: Faustina Kowalska - Info o autorovi

Datum: 25.1.2019
Má dcero, nevěnuj tolik pozornosti nádobě milosti, ale více milosti, kterou ti dávám, vždyť nádoba se ti ne vždy líbí a pak i milosti váznou.

Datum: 24.1.2019
Řekni duším, že z tohoto zdroje milosrdenství duše čerpají milosti pouze nádobou důvěry. Bude-li jejich důvěra veliká, má štědrost je bez hranic.

Datum: 23.1.2019
Zahaluji svou přítomnost osobou kněze, ale sám působím v duši. Zde se setkává ubohost duše s Bohem milosrdenství.

Datum: 22.1.2019
Když se přicházíš vyzpovídat, buď si vědoma, že to já sám na tebe čekám ve zpovědnici.

Datum: 21.1.2019
Vždy, když přicházíš ke svaté zpovědi, celá se ponoř do mého milosrdenství s velikou důvěrou, abych na tvou duši mohl vylít hojnost své milosti.




Autor: Robert Sarah - Info o autorovi

Datum: 18.1.2019
Peníze jsou potřeba, ale existuje něha, která může pocházet pouze od Boha.

Datum: 17.1.2019
Skutečná úleva, kterou máme přinášet chudým a trpícím, není jen materiální, ale duchovní. Je třeba zjevovat Boží lásku, soucit a blízkost.

Datum: 16.1.2019
Tato milosrdná láska je součástí poslání Církve, které spočívá v odhalování lásky a něhy Boží, pomoci při znovuobjevování přítomnosti, soucitu a milosrdné lásky Otcovy uprostřed našeho strádání.

Datum: 15.1.2019
Milosrdná láska má hodnotu sama o sobě, jako svědectví o Bohu, které přesahuje její technickou, ekonomickou, politickou nebo sociologickou účinnost.

Datum: 14.1.2019
Skutečná milosrdná láska není ani almužna, ani humanitární solidarita, ani filantropie: je to vyjádření Boha a prodloužení Kristovy přítomnosti v našem světě.




Autor: Pio z Pietrelciny - Info o autorovi

Datum: 11.1.2019
Dělej úkony odevzdanosti do Boží vůle nejen zrána, ale také během dne a navečer a zachovej si přitom klidného a radostného ducha.

Datum: 10.1.2019
Moje drahá dcero, uplatňuj především cvičení v jemnosti a poddanosti Boží vůli, a to nikoliv pouze v mimořádných věcech, ale zejména v těch docela nepatrných záležitostech všedního dne.

Datum: 9.1.2019
Takové dítě je si jisto, že ho otec nikdy nenechá hladovět a že mu obstará potravu podle toho, co potřebuje a co mu chutná.

Datum: 8.1.2019
Vrhni se do otcovy náruče jako malé děcko, které každého dne jí to, co dá na stůl jeho otec.

Datum: 7.1.2019
Neznepokojuj se, protože nemůžeš sloužit Bohu podle svých vlastních představ. Když se poddáš jeho vůli, budeš mu sloužit lépe, protože mu nebudeš sloužit tak, jak chce on a nikoliv tak, jak chceš ty.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 4.1.2019
Budou Vánoce, pokud jako Josef dáme prostor tichu; pokud jako Maria přitakáme Bohu; pokud jako Ježíš budeme nablízku tomu, kdo je sám; pokud jako pastýři vyjdeme ze svých ohrad, abychom přebývali s Ježíšem.

Datum: 3.1.2019
Pokud Vánoce zůstanou jenom hezkými tradičními svátky, jejichž středem jsme my a nikoli On, bude to ztracená příležitost.

Datum: 2.1.2019
Slavit Vánoce znamená počínat si jako Josef: vstát, abychom vykonali, co chce Bůh, byť to není podle našich plánů.

Datum: 1.1.2019
Slavit Vánoce znamená počínat si jako Maria: v poddajnosti důvěřovat Bohu, aniž bychom rozuměli, co činí.

Datum: 31.12.2018
Slavit Vánoce znamená počínat si jako Ježíš, který přišel pro nás nuzné, a sestoupit k těm, kteří nás potřebují.

Datum: 28.12.2018
Vánočním dárkem jsi ty, když jsi opravdovým přítelem a bratrem všech lidských bytostí.

Datum: 27.12.2018
Vánoční hvězdou jsi ty, když někoho přivedeš k setkání s Pánem.

Datum: 26.12.2018
Vánočním zvonem jsi ty, když svoláváš a spojuješ lidi kolem sebe. Vánočním andělem jsi ty, když zvěstuješ celému světu poselství míru, spravedlnosti a lásky.

Datum: 25.12.2018
Jsi také světlem Vánoc, když svým životem, svou dobrotou, trpělivostí, radostí a štědrostí ozařuješ cestu ostatních.

Datum: 24.12.2018
Ty jsi vánoční nocí, když pokorně a pozorně přijímáš ticho Spasitele světa bez hluku a velkolepých oslav; ty jsi úsměvem důvěry a něhy, vnitřním pokojem nikdy nekončících Vánoc, které v tobě nastolují Boží království.




Autor: Richard Rohr - Info o autorovi

Datum: 21.12.2018
Nemůžeme ve skutečnosti říkat „přijď království tvé“, když ve skutečnosti věříme, že nás spasí náš národ, politická strana, vojsko, banky a různé instituce. Věřím, že systémy tohoto světa lze používat i moudře, ale nikdy v ně nevěřme!

Datum: 20.12.2018
Ježíš říká: „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům.“ Loajální můžeme být vlastně jen k jednomu království: k Božímu, nebo ke svému. Z toho se nevykroutíme.

Datum: 19.12.2018
Boží království nahrazuje a dalece překonává všechna království ega a předčí i všechny společnosti i všechny formy odměny za osobní zásluhy.

Datum: 18.12.2018
Když na jednu stranu lidé zbožně volají“přijď království tvé“, je třeba, aby také dodali: „Ať odejde království mé“.

Datum: 17.12.2018
Jestliže se budeme snažit proměnit tento svět v Boží království, vždy to skončí tím, že budeme naštvaní a zklamaní. My nečekáme na příchod ideální církve ani dokonalého světa tady a teď a dokonce ani po smrti. Boží království je víc, než tohle všechno.

Datum: 14.12.2018
Utrpení a solidarita s utrpením druhých mají ohromnou schopnost „v nás udělat místo“. Jsou pravděpodobně našimi nejdůležitějšími duchovními učiteli.

Datum: 13.12.2018
Radost, ovšem „ne jako dává svět“, vždycky přichází jako dar těm, kteří na ni čekají, počítají s ní a udělali si pro ni v sobě místo. Motýla nechytnete tak, že za ním budete běhat.

Datum: 12.12.2018
„Přijď, Pane Ježíši“ znamená skok do svobody a odevzdání se, které se po právu nazývá ctností naděje.

Datum: 11.12.2018
Toto očekávání budoucí plnosti udržuje náš život otevřený, zvláště vůči milosti a budoucnosti vytvořené Bohem a nikoliv námi.

Datum: 10.12.2018
Adventní zvolání „Přijď, Pane Ježíši“ znamená, že celé křesťanské dějiny je třeba prožívat v uvážené prázdnotě, v záměrné nenaplněnosti. Dokonalá plnost teprve přijde a my ji nemáme vyžadovat už teď.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 7.12.2018
Milosrdenství je Boží jednání, které objímá, je to obdarování Boha, který přijímá, který pokleká k modlitbě. Milosrdenství je osobním průkazem Boha.

Datum: 6.12.2018
Myslím na církev jako na polní nemocnici, kde se léčí především závažná zranění. Církev, která zahřeje srdce lidí blízkostí a sounáležitostí.

Datum: 5.12.2018
Milosrdenství je první vlastností Boha. Je to jeho jméno. Neexistuje situace, ze které bychom se nemohli dostat.

Datum: 4.12.2018
Aby se to mohlo stát, je nutné vyjít z kostelů a farností, vyjít ven a hledat lidi tam, kde žijí, kde prožívají svá utrpení i naděje.

Datum: 3.12.2018
Církev není na světě, aby trestala, ale aby umožnila shledání s tou vášnivou láskou, kterou je Boží milosrdenství.




Autor: Pierre Marie od Kříže - Info o autorovi

Datum: 22.11.2018
Cílem modlitby je v první řadě příchod Božího království do nás a do světa.

Datum: 22.11.2018
Podlehnout pokušení beznaděje a zanechat modlitby znamená ztratit tu nejlepší příležitost, jak se přiblížit k Bohu.

Datum: 22.11.2018
Vytrvat v modlitbě znamená zůstat v Boží ruce.

Datum: 22.11.2018
Vytrvalost v bezútěšné modlitbě je výborná. Pomáhá nám postupovat dál, protože tak nečiníme pro naše vlastní potěšení, ale pro našeho božského přítele.

Datum: 22.11.2018
Podstatou lásky je milovat nezištně, zdarma.




Autor: papež František - Info o autorovi - Web

Datum: 21.11.2018
Pán nás pomazal v Kristu olejem radosti a toto pomazání nás vybízí, abychom přijali a nesli tento obrovský dar: kněžskou radost a veselí. Radost kněze je drahocenným darem nejenom pro něho, ale i pro celý věřící lid Boží.

Datum: 21.11.2018
Kněz je nejchudší z lidí, pokud jej Ježíš neobohacuje Svojí chudobou; je nejneužitečnější služebník, pokud jej Ježíš nenazývá přítelem, nejhloupějším z lidí, pokud jej Ježíš trpělivě nepoučuje jako Petra; nejbezbrannější z křesťanů, pokud jej Dobrý Pastýř neposiluje uprostřed stádce.

Datum: 21.11.2018
Spatřuji tři příznačné charakteristiky naší kněžské radosti: je radostí, která nás pomazává (avšak nečiní nás mazanými, rozmazlenými a namyšlenými), je radostí nezkazitelnou a je radostí misionářskou, která ozařuje všechny a přitahuje všechny, počínaje těmi nejvzdálenějšími.

Datum: 21.11.2018
Sestrou kněžské radosti je chudoba. Kněz je chudý na pouhou lidskou radost: zřekl se mnohého! A poněvadž je chudý a dává mnohé druhým, musí svoji radost žádat od Pána a od věřícího Božího lidu.

Datum: 21.11.2018
Sestrou kněžské radosti je poslušnost. Poslušnost církvi a také sjednocení s Bohem Otcem, od něhož pochází každé otcovství. A také poslušnost církvi ve službě: disponibilitu a pohotovost ke službě druhým vždy a co nejlépe podle vzoru „Naší Paní spěchající“.



Po kapkách...
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest