Otázka:
Když se teď tolik mluví o muslimech v souvislosti s terorizmem - byl jsem jednoznačným přívržencem vojenského řešení v Iráku (a podle mého názoru nejenom tam) a to jenom proto, aby už konečně měli slušní a nevinní lidé pokoj!! Cítím s těmi, které tohle teroristické šílenství osobně postihlo a je mi zle když vidím, jak se spousty muslimů raduje z neštěstí druhých a bezbranných lidí. Nejvíc mě na tom zaráží to, že k tomuto nešťastnémmu myšlení a jednání vedou i své děti. Ptám se tedy - co od těchto dětí můžeme v budoucnu čekat?? A teď, proč jsem na začátku řekl, že jsem byl přívržencem vojenského řešení a proč teď už nejsem? Je to z úplně prostého důvodu - protože papež řekl jednoznačné ne válce v Iráku. Myslím si, že je třeba řídit se tím co říká, i když se musím přiznat, že v tomto případě mi to dělá problémy. Jaký na to máte názor Vy?

Odpověď:
Nemůžeme přehlížet, že křesťané v muslimských zemích značně trpí. Neodvažuji se však posoudit, nakolik je netolerantnost spjatá s neznalostí a nerozvinutou civilizací, nebo nábožensko-politickým systémem. Proto bych terorismus nekladl jen do souvislosti s náboženstvím; on ho může pouze využít ke svojí opoře.

Ani bych nedělil svět tak černobíle. Papež řekl (při projevu v Kazachstánu), že terorismus a fanatismus znesvěcují Boží jméno a jeho obraz v člověku a svou výzvou k řešení nespravedlnosti a útisku, který vytváří podmínky pro nekontrolovatelný výbuch pomstychtivosti ukázal jeho kořeny. Neospravedlnitelný terorismus se rodí v prostředí, kde je nespravedlnost na denním pořádku. Proto ukazuje cesty k nápravě: není pokoj bez spravedlnosti a spravedlnost bez odpuštění.

Ale stejně razantně odsuzuje válku. Ona přináší zase jen nespravedlnost. (Američané počítají s 500.000 civilních obětí.) Proto se Svatý Otec vyjádřil, že válka není nikdy nevyhnutelná; že každé užití násilí již obsahuje podlehnutí zlu - tedy prohru lidského přístupu. Odsuzuje válku jako zlo všeobecně, ale její užití v konkrétním případě připouští. Může k tomu dojít jako ke krajnímu řešení; musí být vyhlášena příslušnou autoritou - ze spravedlivého důvodu jako poslední řešení a vedena legitimním způsobem. Podmínky pro oprávněnost jsou, když je škoda působená útočníkem trvalá, závažná, jistá; ostatní prostředky nepoužitelné nebo neúčinné; je opodstatněný předpoklad k úspěchu a uchýlení se ke zbrani nezpůsobí horší nepořádky než zlo, které se má odstranit. (KKC 2309)

Takže se vládám neupírá právo chránit občany (Gaudium et Spes), ale odmítá se ospravedlňování války (v našem "atomovém" věku nelze pokládat válku za vhodnou k obnovení porušených práv - Pacem in terris). Pochybnosti vyvstávají ohledně oprávněnosti války jako obrany (jinak by šlo o porušení pátého přikázání): má se pouze nezbytným a přiměřeným způsobem zabránit probíhajícímu nespravedlivému útoku? Proto zbrojení označuje jako metlu lidstva a vraždění za zločin proti Bohu i lidem.

Hledání jiných řešení má stále přednost. A to si uvědomují i další strany. Íracký vicepremiér Tarik Aziz požádal o přijetí u Svatého Otce; německý vicepremiér J. Fischer představil francouzko-německý plán Mirage a poté vyslal papež do Íráku kardinála Etchegaray. Ten předal Saddamu Husajnovi list od papeže a zítra by se měl vrátit do Vatikánu s T. Azizem na jednání.

Je čas prosit o příchod Božího království pokoje -
Blaze těm, kdo působí pokoj,
neboť oni budou nazváni syny Božími.