Pravděpodobně došlo k omylu - jedná se o tzv. ostatky neboli ostatkové zábavy. Termínem ostatky se rozumí poslední dny tzv. masopustu čili doby před zahájením postní doby (ve smyslu dnešní "plesové sezóny").

Vzhledem k tomu, že v postní době se zábavy takřka nekonaly a ani dnes není nejvhodnější chodit v postní době po zábavách, jako by se nechumelilo - srv. otázku č. 606 - byla (a mnohde stále je) doba od Zjevení Páně do Popeleční středy (tedy první část liturgického mezidobí) charakteristická zvýšeným zájmem o zábavu - laicky řečeno "aby si lidé užili".
Výraz ostatky se vyskytuje v podstatě na celé Moravě s výjimkou Slovácka, Valašska, Lašska a Znojemska, dále v přilehlé části východních Čech (na Královéhradecku a Náchodsku ve formě ostatek), na Broumovsku a ve Slezsku v oblasti Jablunkovska a Těšínska. Výraz pochází ze slovesa ostat, tj. zůstat - rozumí se tím zbývající dny před postem, nejčastěji poslední tři, někde (zvl. východní Čechy) pouze masopustní úterý.

V ostatních částech českých zemí se používají tyto termíny:
konec masopustu - Čechy všeobecně, dále Ostravsko a Opavsko s přesahem do přilehlé části polského Slezska;
masopustní dni - západní Čechy s přesahem do středního Povltaví;
masopust - porůznu v západních Čechách, na Znojemsku a českomoravském pomezí;
masopustní úterý - Podkrkonoší;
fašank (z něm.) - Slovácko;
končiny - Valašsko;
bláznivé dni - porůznu ve středních Čechách.

Výraz nikterak nesouvisí s tzv. ostatky světců (relikviemi).

Použitá literatura: Český jazykový atlas 2, Academia Praha 1997