Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Včera (25. 3.) jsme byli gratulovat k narozeninám a oslavenkyně se zmínila, že se narodila na Velký pátek. Napadlo mě, jak se vlastně řeší, jestliže se slavnost (v tomto případě Zvěstování Páně) sejde s pohyblivým postním dnem. Děkuji
Odpověď:
Oslava Velikonoc stanovená (r.325) na neděli po prvním jarním úplňku značně kolísá - např. v roce 2008 bude již 23. března a v roce 2011 až 24. dubna. S tím je spojená variabilita Velkého pátku, neboť je o dva dny dříve.
Pokud by se v jednom dni kvůli kombinaci určování setkaly dvě připomínky, musí se dát přednost té s větším významem i v případě, že druhá je fixovaná na přesné datum.
Dalo by se říci, že i liturgické oslavy mají určitý "žebříček". Pořadí přednosti je takové:
I.
1. Velikonoční třídení utrpení a vzkříšení Páně.
2. Narození, Zjevení a Nanebevstoupení Páně, Letnice,
neděle doby adventní, postní a velikonoční.
Popeleční středa, všední dny Svatého týdne a Velikonočního oktávu
3. Slavnosti Páně, Panny Marie a svatých podle všeobecného kalendáře.
Památka všech věrných zesnulých.
4. Vlastní slavnosti patrona, posvěcení kostela...
II.
5. Svátky Páně podle všeobecného kalendáře.
6. Neděle vánoční a liturgického mezidobí.
7. Svátky Panny Marie a svatých podle všeobecného kalendáře.
8. Vlastní svátky patrona diecéze, posvěcení katedrály...
9. Všední dny doby postní od 17.-24. 12.
Všední dny oktávu narození Páně
Všední dny doby postní.
III.
10. Závazné památky všeobecného kalendáře.
11. Vlastní závazné památky.
12. Nezávazné památky.
13. Všední dny doby adventní do 16.12.
Všední dny doby vánoční od 2.1. do soboty po Zjevení Páně.
Všední dny doby velikonoční od pondělí po velikonočním oktávu do soboty před Letnicemi.
V případě, že se v jeden den střetnou dvě různé liturgické oslavy, slaví se ta, která stojí výše; druhá se pak v daném roce vynechává.
V případě, že by se mělo dojít k vynechání slavnosti, dochází k přesunutí na nejbližší možný den. Tedy připadne-li Velký pátek (či jiný den Svatého týdne) na 25. březen, je ten den samozřejmě Velký pátek a slavnost Zvěstování Páně se přesouvá až na pondělí po 2. neděli velikonoční, v daném případě by se proto slavila až 5. dubna. Připadne-li některá postní neděle na 25. březen, přesouvá se slavnost Zvěstování Páně na následující pondělí. Podobně např. připadne-li slavnost Neposvrněného početí (8. prosince) na 2. neděli adventní, slaví se až v pondělí 9. prosince (jako to bylo loni).
Včera (25. 3.) jsme byli gratulovat k narozeninám a oslavenkyně se zmínila, že se narodila na Velký pátek. Napadlo mě, jak se vlastně řeší, jestliže se slavnost (v tomto případě Zvěstování Páně) sejde s pohyblivým postním dnem. Děkuji
Odpověď:
Oslava Velikonoc stanovená (r.325) na neděli po prvním jarním úplňku značně kolísá - např. v roce 2008 bude již 23. března a v roce 2011 až 24. dubna. S tím je spojená variabilita Velkého pátku, neboť je o dva dny dříve.
Pokud by se v jednom dni kvůli kombinaci určování setkaly dvě připomínky, musí se dát přednost té s větším významem i v případě, že druhá je fixovaná na přesné datum.
Dalo by se říci, že i liturgické oslavy mají určitý "žebříček". Pořadí přednosti je takové:
I.
1. Velikonoční třídení utrpení a vzkříšení Páně.
2. Narození, Zjevení a Nanebevstoupení Páně, Letnice,
neděle doby adventní, postní a velikonoční.
Popeleční středa, všední dny Svatého týdne a Velikonočního oktávu
3. Slavnosti Páně, Panny Marie a svatých podle všeobecného kalendáře.
Památka všech věrných zesnulých.
4. Vlastní slavnosti patrona, posvěcení kostela...
II.
5. Svátky Páně podle všeobecného kalendáře.
6. Neděle vánoční a liturgického mezidobí.
7. Svátky Panny Marie a svatých podle všeobecného kalendáře.
8. Vlastní svátky patrona diecéze, posvěcení katedrály...
9. Všední dny doby postní od 17.-24. 12.
Všední dny oktávu narození Páně
Všední dny doby postní.
III.
10. Závazné památky všeobecného kalendáře.
11. Vlastní závazné památky.
12. Nezávazné památky.
13. Všední dny doby adventní do 16.12.
Všední dny doby vánoční od 2.1. do soboty po Zjevení Páně.
Všední dny doby velikonoční od pondělí po velikonočním oktávu do soboty před Letnicemi.
V případě, že se v jeden den střetnou dvě různé liturgické oslavy, slaví se ta, která stojí výše; druhá se pak v daném roce vynechává.
V případě, že by se mělo dojít k vynechání slavnosti, dochází k přesunutí na nejbližší možný den. Tedy připadne-li Velký pátek (či jiný den Svatého týdne) na 25. březen, je ten den samozřejmě Velký pátek a slavnost Zvěstování Páně se přesouvá až na pondělí po 2. neděli velikonoční, v daném případě by se proto slavila až 5. dubna. Připadne-li některá postní neděle na 25. březen, přesouvá se slavnost Zvěstování Páně na následující pondělí. Podobně např. připadne-li slavnost Neposvrněného početí (8. prosince) na 2. neděli adventní, slaví se až v pondělí 9. prosince (jako to bylo loni).
