Otázka:
Zdravím Vás,
mám jeden takový problém.Je mi 15 let a chodím na přípravu k biřmování.Myslím, že se od té doby změnil můj přístup k Bohu.(K lepšímu).když jsem byla u zpovědi, řekla jsem sice, že jsem byla naposledy u zpovědi před rokem, ale aniž bych si to uvědomila, řekla jsem pouze hříchy asi za poslední měsíc.Došlo mi to až těsně před svatým přijímáním.Na přijímání jsem šla-dopustila jsem se svatokrádeže? A ještě jeden háček:když se mě pan děkan u zpovědi zeptal , jestli se modlím ráno a večer, řekla jsem ano, i když se modlím jen někdy.
Děkuji za Vaši ochotu, odpovědět na můj dotaz.

Odpověď:
Když nepřítel lidské přirozenosti (ďábel) zaregistruje naše obrácení k Bohu, snaží se ho buď přímo zničit anebo proměnit v obrácení se k něčemu, co jako Bůh vypadá, ale není to Bůh. V tomto případě mám na mysli přílišnou snahu o dokonalost a přesnost v našich náboženských úkonech. Dejte si (dej si - nevím, od kolika se má vykat) pozor, abyste nezačala dokonalost svých zpovědí sledovat příliš pečlivě. Ale jinak je samozřejmě správné napravit v klidu to, co není v pořádku. Pokud jste zapomněla vyznat nějaký těžký hřích, vyznejte ho. Pokud jste v "zapomenutém" období žádný těžký hřích nespáchala, můžete se k hodnocení toho období ve zpovědi vrátit, ale nemusíte. Pokud by to bylo jenom "pro jistotu", doporučuji se už k tomu nevracet. Boha si nemusíme "pojišťovat" jako rozmarného vládce. Svatokrádeže u sv. přijímání jste se podle mého názoru nedopustila. V rychlém zmatku jste se totiž nebyla schopna příliš dobře rozmýšlet. Můžete ovšem tuto věc ve sv. zpovědi zmínit. Co se týká Vaší přikrášlené odpovědi na dotaz Vašeho zpovědníka, nepřipisoval bych jí velkou váhu. Snad jen nám má napovědět, že budeme muset ještě urazit kousek cesty, než se staneme upřímnými lidmi. Kupodivu i tato malá lež může někdy vycházet ze stejného zdroje jako naše přílišná lítost nad ní: kořenem může být naše touha být v očích druhých lepší, než skutečně jsme, naše snaha brát sebe sama příliš vážně.
Kristus vítězí!