Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Prosím o vysvětlení následujících otázek spojených s mým hledáním víry: V poslední době jsem se začal zajímat o víru o něco hlouběji - nestačí mi vědět, že je Bůh, okolím jsem viděn spíše jako nevěřící a proto nemám odvahu se ptát na otázky, které mě zajímají - nechodím do kostela, snad proto, že mi bohoslužba bez pochopení víry dle katolických pravidel nic moc neříká. Zaujalo mě zrození Krista a neumím si jej příliš vysvětlit, ale již v souvislosti s tímto počátkem křesťanství jsem se setkal s mnoha církevními `nařízeními` ohledně samotné bohorodičky. Citáty z encyklopedie: Maria - Historické zprávy o matce Ježíše z Nazareta jsou především v historii dětství v evangeliích Nového zákona. Jako Židovka měla prý po vzoru starozákonní prorokyně jméno Mirjam, které bylo později v řeckém jazyku překládáno jako Maria. Ve skrovných biblických pramenech je popisována jako žena, která je ochotna podle vůle Boží porodit mimořádného syna. Prorocky vyslovuje slova `Magnificat` (evangelium sv. Lukáše 1,46 násl.), aby upozornila na význam Ježíše jako Syna Božího a mesiáše Izraele. Pod Ježíšovým křížem je jí spolu s učedníkem Janem předána odpovědnost za obec učedníků (evangelium sv. Jana 19, 25). Proto se v alegorických textech církevních otců od 2. stol. označuje jako `nová Eva`. Neposkvrněné početí míní Mariinu nevinnost, tj. její nedotčenost dědičným hříchem. Tím se Maria stala protitypem hříšné Evy. Podle tradice Maria porodila Ježíše, aniž pozbyla svého tělesného panenství. S Josefem žila v panenském manželství a neměla další děti. Evangelisty zmiňovaní `bratři` a `sestry` Ježíšovy nepokládá katolická církev za tělesné sourozence, ale za příbuzné. Po Velikonocích a Kristově nanebevstoupení žila Panna Maria spolu s apoštolem Janem v Jeruzalémě a v Efesu. Víru v její nanebevzetí s tělem a duší povýšil r. 1950 papež Pius XII. na dogma. Zatímco katolická církev uskutečňuje výraznou úctu Panně Marii, protestantská teologie tento fenomen nezná. Právě mariánská dogmata stavějí ekumenický proces před velké problémy. Také uvnitř římskokatolické církve jsou v nejnovější době prudké kontroverze o adekvátním mariánském chápání. Neposkvrněné početí Tato nauka, kterou r. 1854 papež Pius IX. prohlásil za dogma, říká, že Matka Boží Maria v okamžiku svého početí byla zvláštní milostí Boží uchráněna dědičného hříchu. NEROZUMÍM CÍRKEVNÍM DOGMATŮM ohledně zrození Marie: Proč jsou `mariánská` dogmata vyhlašována až v 19-20.století? Proč jsou problémem - proč je ostatní věřící nepříjmají absolutně? Proč dal Duch Svatý (a byl to vůbec Bůh?) právě tomu kterému papeži právo takové dogma vyhlásit? Proč, když za 2.sv.války jednal papež Pius XII. (papežem: 2.3.39-9.10.58) chybně (p.Jan Pavel se za jednání církve v té době omluvil) má právo vyhlašovat tak důležité nařízení (pravdy), nemůžou se i ostatní papežové mýlit? Proč i uvnitř katolické církve je vedena polemika o správném mariánském chápání? Proč by Bůh skrze Bibli nezjevil, že Maria byla již při svém stvoření obdařena zvláštní milostí? (myslím, že je to docela dost závažný problém pro ty, kteří dají více na formu – vytváří to další možný důkaz, že se jedná o Spasitele (snad proti židům) – než pro opravdově věřící, pro které je důležitější obsah: samotné zrození Ježiše) Děkuji za odpověď Jura Malík
Odpověď:
Mariánská dogmata (jsou čtyři) nebyla všechna vyhlášena až v 19. a 20. století. Dogma o `Božím mateřstvím` vyhlásil Efezský koncil r. 431, dogma o `Mariině panenství` je doloženo ze 3. a 4. století, teprve dogma o `Neposkvrněném početí` vyhlásil Pius IX. r. 1854 a dogma o `Nanebevzetí Panny Marie` Pius XII. r. 1950. To, že poslední dvě dogmata byla vyhlášena `až` poměrně nedávno, neznamená, že by to bylo něco nového. V křesťanské tradici, která vedle Písma existovala jako pramen víry, jsou tyto pravdy uváděny již mnohem dříve, podobně jako se vyskytují v liturgických modlitbách. Jejich veřejné vyhlášení je tedy potvrzením víry církve od prvních dob. K vyhlášení dogmatu většinou nastává tam, kde jsou kontroverze a je třeba jasné prohlášení, vedené Duchem svatým. Samozřejmě se to stává problém u protestantských církví, které tradici neuznávají a zakládají se pouze na biblických výpovědí. Zapomínají ovšem na to, že bible vznikala právě v prostředí tradice prvotní církve a je s ní neodmyslitelně spjata. Více je k tematice mariánských dogmat v: H. Petri a W. Beinert, Učení o Marii, MCM, Olomouc 1996.
Co se týče neomylnosti papeže, týká se tato pouze slavnostní vyhlášení pravd víry a mravů. V jiných otázkách je papež omylný. Ovšem nevím, proč by měl být Pius XII. uváděn jako příklad papeže, který se dopustil chybných jednání. Neříkám, že vše bylo v pořádku, ale jeho postoj za 2. světové války nepokládám za zmýlený. Stačí si prostudovat jeho prohlášení vztahující se k období nacizmu (12-ti svazkové Actes et documents du Saint Siege relatifs a la seconde guerre mondiale, Libreria editrice Vaticana) a soudný člověk pochopí, že udělal maximum z toho, co mohl.
Co se týče toho, `proč by Bůh skrze Bibli nezjevil, že Maria byla již při svém stvoření obdařena zvláštní milostí`, stačí se zamyslet nad rozborem tzv. `andělského pozdravení` v Lk 1,28 a smyslu výrazu `Milostiplná` - Kecharitomene. Doporučuji přečíst si: Ch. O´Donnell, Slavíme s Marií. Matka Boží v liturgii. Karmel. nakl. 1996, str. 186-201.
PŠ
Prosím o vysvětlení následujících otázek spojených s mým hledáním víry: V poslední době jsem se začal zajímat o víru o něco hlouběji - nestačí mi vědět, že je Bůh, okolím jsem viděn spíše jako nevěřící a proto nemám odvahu se ptát na otázky, které mě zajímají - nechodím do kostela, snad proto, že mi bohoslužba bez pochopení víry dle katolických pravidel nic moc neříká. Zaujalo mě zrození Krista a neumím si jej příliš vysvětlit, ale již v souvislosti s tímto počátkem křesťanství jsem se setkal s mnoha církevními `nařízeními` ohledně samotné bohorodičky. Citáty z encyklopedie: Maria - Historické zprávy o matce Ježíše z Nazareta jsou především v historii dětství v evangeliích Nového zákona. Jako Židovka měla prý po vzoru starozákonní prorokyně jméno Mirjam, které bylo později v řeckém jazyku překládáno jako Maria. Ve skrovných biblických pramenech je popisována jako žena, která je ochotna podle vůle Boží porodit mimořádného syna. Prorocky vyslovuje slova `Magnificat` (evangelium sv. Lukáše 1,46 násl.), aby upozornila na význam Ježíše jako Syna Božího a mesiáše Izraele. Pod Ježíšovým křížem je jí spolu s učedníkem Janem předána odpovědnost za obec učedníků (evangelium sv. Jana 19, 25). Proto se v alegorických textech církevních otců od 2. stol. označuje jako `nová Eva`. Neposkvrněné početí míní Mariinu nevinnost, tj. její nedotčenost dědičným hříchem. Tím se Maria stala protitypem hříšné Evy. Podle tradice Maria porodila Ježíše, aniž pozbyla svého tělesného panenství. S Josefem žila v panenském manželství a neměla další děti. Evangelisty zmiňovaní `bratři` a `sestry` Ježíšovy nepokládá katolická církev za tělesné sourozence, ale za příbuzné. Po Velikonocích a Kristově nanebevstoupení žila Panna Maria spolu s apoštolem Janem v Jeruzalémě a v Efesu. Víru v její nanebevzetí s tělem a duší povýšil r. 1950 papež Pius XII. na dogma. Zatímco katolická církev uskutečňuje výraznou úctu Panně Marii, protestantská teologie tento fenomen nezná. Právě mariánská dogmata stavějí ekumenický proces před velké problémy. Také uvnitř římskokatolické církve jsou v nejnovější době prudké kontroverze o adekvátním mariánském chápání. Neposkvrněné početí Tato nauka, kterou r. 1854 papež Pius IX. prohlásil za dogma, říká, že Matka Boží Maria v okamžiku svého početí byla zvláštní milostí Boží uchráněna dědičného hříchu. NEROZUMÍM CÍRKEVNÍM DOGMATŮM ohledně zrození Marie: Proč jsou `mariánská` dogmata vyhlašována až v 19-20.století? Proč jsou problémem - proč je ostatní věřící nepříjmají absolutně? Proč dal Duch Svatý (a byl to vůbec Bůh?) právě tomu kterému papeži právo takové dogma vyhlásit? Proč, když za 2.sv.války jednal papež Pius XII. (papežem: 2.3.39-9.10.58) chybně (p.Jan Pavel se za jednání církve v té době omluvil) má právo vyhlašovat tak důležité nařízení (pravdy), nemůžou se i ostatní papežové mýlit? Proč i uvnitř katolické církve je vedena polemika o správném mariánském chápání? Proč by Bůh skrze Bibli nezjevil, že Maria byla již při svém stvoření obdařena zvláštní milostí? (myslím, že je to docela dost závažný problém pro ty, kteří dají více na formu – vytváří to další možný důkaz, že se jedná o Spasitele (snad proti židům) – než pro opravdově věřící, pro které je důležitější obsah: samotné zrození Ježiše) Děkuji za odpověď Jura Malík
Odpověď:
Mariánská dogmata (jsou čtyři) nebyla všechna vyhlášena až v 19. a 20. století. Dogma o `Božím mateřstvím` vyhlásil Efezský koncil r. 431, dogma o `Mariině panenství` je doloženo ze 3. a 4. století, teprve dogma o `Neposkvrněném početí` vyhlásil Pius IX. r. 1854 a dogma o `Nanebevzetí Panny Marie` Pius XII. r. 1950. To, že poslední dvě dogmata byla vyhlášena `až` poměrně nedávno, neznamená, že by to bylo něco nového. V křesťanské tradici, která vedle Písma existovala jako pramen víry, jsou tyto pravdy uváděny již mnohem dříve, podobně jako se vyskytují v liturgických modlitbách. Jejich veřejné vyhlášení je tedy potvrzením víry církve od prvních dob. K vyhlášení dogmatu většinou nastává tam, kde jsou kontroverze a je třeba jasné prohlášení, vedené Duchem svatým. Samozřejmě se to stává problém u protestantských církví, které tradici neuznávají a zakládají se pouze na biblických výpovědí. Zapomínají ovšem na to, že bible vznikala právě v prostředí tradice prvotní církve a je s ní neodmyslitelně spjata. Více je k tematice mariánských dogmat v: H. Petri a W. Beinert, Učení o Marii, MCM, Olomouc 1996.
Co se týče neomylnosti papeže, týká se tato pouze slavnostní vyhlášení pravd víry a mravů. V jiných otázkách je papež omylný. Ovšem nevím, proč by měl být Pius XII. uváděn jako příklad papeže, který se dopustil chybných jednání. Neříkám, že vše bylo v pořádku, ale jeho postoj za 2. světové války nepokládám za zmýlený. Stačí si prostudovat jeho prohlášení vztahující se k období nacizmu (12-ti svazkové Actes et documents du Saint Siege relatifs a la seconde guerre mondiale, Libreria editrice Vaticana) a soudný člověk pochopí, že udělal maximum z toho, co mohl.
Co se týče toho, `proč by Bůh skrze Bibli nezjevil, že Maria byla již při svém stvoření obdařena zvláštní milostí`, stačí se zamyslet nad rozborem tzv. `andělského pozdravení` v Lk 1,28 a smyslu výrazu `Milostiplná` - Kecharitomene. Doporučuji přečíst si: Ch. O´Donnell, Slavíme s Marií. Matka Boží v liturgii. Karmel. nakl. 1996, str. 186-201.
PŠ
