Otázka:
Jak si mam vlastne predstavit Boha? Jak je mozne ze tady vzdycky byl? vsechno prece musi mit svuj zacatek, neda se prece verit ve stareho pana, ktery nad nama sedi a ktery nas bedlive sleduje(bez urazky, ale chtel bych vnest trochu svetla do meho tapani)

Odpověď:
Představit si Boha ani nelze, protože naše představivost je vázaná na určité vjemy. A jelikož jsme neviděli něco takového, a vůbec žádnou duchovou bytost zrakem nespatříme, můžeme o něm jenom uvažovat.

V jedné veršovánce jsem četl ...dívám se a ptám: "Řekněte světla, řekněte: Co je Bůh?" Hvězdy odpoví mi "Řád". A já se znovu ptám: "Řekněte barvy, řekněte: Co je Bůh?" Květy odpoví mi "Krása". A tak se znovu ptám: "Řekněte oči, řekněte: Co je Bůh?" Zorničky odpoví mi "Láska". Když se díváme na svět, klademe si otázku, kdo učinil tak veliké a krásné věci. Určitě někdo, protože z ničeho nemůže něco vzniknout! Určitě někdo, kdo byl dříve než vesmír, někdo věčný. Určitě někdo moudřejší a mocnější než všichni lidé dohromady. Určitě někdo velmi dobrý, nekonečná Láska, protože to vše je pro naše dobro. Vědci si pouze uvědomují, pozorují, využívají a občas i zneužívají zákonů stvoření. Když se ještě vrátíme k noční obloze, třeba na nich lze pochopit (ačkoliv jak říká teologie jen negací), jaký je Bůh. Hvězd je mnoho, ale Bůh je jediný, protože je Nekonečný. Hvězdy mají počátek, ale Bůh je věčný, vždy byl a vždy bude. Hvězdy jsou z obyčejné hmoty, ale Bůh je čistý Duch, plný lásky a moudrosti. Hvězda zabírá trošku místa na obloze, ale Bůh je všude, vše proniká. Hvězdy nepoznávají ani nemilují, ale Bůh zná vše, dokonce naše myšlenky. Hvězdy jsou svázané přesnými zákony, ale Bůh je naprosto svobodný a může dělat to, co chce. (Ale nemůže dělat zlo, protože to nechce :-)

Takto poznáváme Boha z vnějšku, ale takové poznání nemůže stačit. Můžeme poznat Boží soukromí, protože on sám o sobě mluví skrze Ježíše Krista. Svěřil nám, že žije ve třech osobách, které jsou natolik spojené láskou, že tvoří jediného Boha. Dokonce nám sdělil jejich jména: Otec (tedy nikoliv dědeček) je věčným mládím a dává božský život Synovi, do kterého vkládá svoji radost. Tato nekonečná radost, která sjednocuje Otce i Syna, je Duch svatý (a ten zase není holubička). Proč není starý? Proč nemá počátek? Nestárne, protože nezaniká. Nevzniká, protože nemá od koho. Začátek má všechno, co známe; ale začátek od Boha, protože jinak by nebyl ani Bůh ani Stvořitel - to by byl "sekundární zpracovatel".

Myslím, že si nedokážete ani vy ani já představit, co je za hranicemi vesmíru a kam se tedy rozpíná, natož jak je to s Bohem. O stejné bádání se již pokoušel svatý Augustin. Dokonce vyrazil pryč až k mořskému pobřeží, aby ho v hloubání nikdo nerušil a při šumění příboje dumal na mnohakilometrovém putování než narazil na kloučka, který nosil mušličkou vodu z oceánu do ďůlku v písku. "To je nemožné; nevidíš, jak je moře veliké a tvá jamka malá?" "Počkej, a ty myslíš, že pochopíš svým malým rozumem tu nekonečnou Boží velikost?"