Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Prosím o vysvětlení stavby celého liturgického roku. Nevím přesně kdy začíná, končí, jak se to počítá, které jsou tzv. posuvné svátky, jaký to má smysl. Děkuji. Klára
Odpověď:
Liturgický rok je velmi jednoduchá záležitost. Začíná 1. nedělí adventní a končí v sobotu před první nedělí adventní. Na rozdíl od občanského roku, který začíná 1. ledna, není počátek svázán s konkrétním datem, ale je „pohyblivý“, to proto, že je spojen se 4. nedělí před 25. prosincem. Protože 25. prosinec připadá každý rok na jiný den v týdnu, tak i 1. adventní neděle má každý rok jiný datum. Pokud si počátek liturgického roku chcete spočítat sama, pak od 25. prosince odpočítejte zpět 4 neděle.
K Vánocům se pojí další pohyblivý či posuvný svátek. Je to Svátek sv. Rodiny, který se slaví vždy v neděli po Narození Pán, a Svátek Křtu Páně, který se slaví v neděli po Zjevení Páně, tj. po 6. lednu.
Z toho, co jsem dosud napsal, je již zřejmý rozdíl mezi pevným svátkem a pohyblivým. Pevný je svázán s konkrétním datem (např. Narození Páně 25. prosince, Zjevení Páně 6. ledna, Uvedení Páně do chrámu 2. února, sv. Petra a Pavla 29. června atd.), pohyblivý svátek je vázán na určitý den v týdnu, ještě třeba s další závislostí, proto se každý rok slaví s jiným datem.
Typickým pohyblivým svátkem je největší slavnost liturgického roku – Velikonoce. Ty se slaví v neděli po prvním jarním úplňku. Takže k určení, kdy bude, potřebujeme vědět, kdy úplněk bude. To se ovšem dá spočítat. A v neděli po něm jsou Velikonoce. Počátek postní doby zase odpočítáme od Velikonoc: napočítejte zpět 6 neděl a dostanete 1. neděli postní. Středa před ní je tzv. Popeleční, a to je začátek postní doby. Od Velikonoc se pak počítají další svátky a slavnosti: 40. den po Zmrtvýchvstání se slaví Nanebevstoupení Páně (je to vždy ve čtvrtek), 10 dní po něm je neděle Seslání Ducha Svatého. V neděli po Seslání slavíme Slavnost Nejsvětější Trojice, po ní na čtvrtek připadne Slavnost Těla a Krve Páně. Pátek dalšího týdne je věnován oslavě Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. A poslední pohyblivý svátek je poslední neděle liturgického roku, která připomíná Krista Krále.
Je to jednoduché, že? Ale pokud se Vám to nechce počítat, tak stačí koupit tzv. Liturgický kalendář či jiný katolický kalendář, kde tyto dny najdete vyznačeny.
Smysl celého liturgického roku je prožívat tajemství spásy: připomínat si hlavní události, které se staly pro naše vykoupení.
Prosím o vysvětlení stavby celého liturgického roku. Nevím přesně kdy začíná, končí, jak se to počítá, které jsou tzv. posuvné svátky, jaký to má smysl. Děkuji. Klára
Odpověď:
Liturgický rok je velmi jednoduchá záležitost. Začíná 1. nedělí adventní a končí v sobotu před první nedělí adventní. Na rozdíl od občanského roku, který začíná 1. ledna, není počátek svázán s konkrétním datem, ale je „pohyblivý“, to proto, že je spojen se 4. nedělí před 25. prosincem. Protože 25. prosinec připadá každý rok na jiný den v týdnu, tak i 1. adventní neděle má každý rok jiný datum. Pokud si počátek liturgického roku chcete spočítat sama, pak od 25. prosince odpočítejte zpět 4 neděle.
K Vánocům se pojí další pohyblivý či posuvný svátek. Je to Svátek sv. Rodiny, který se slaví vždy v neděli po Narození Pán, a Svátek Křtu Páně, který se slaví v neděli po Zjevení Páně, tj. po 6. lednu.
Z toho, co jsem dosud napsal, je již zřejmý rozdíl mezi pevným svátkem a pohyblivým. Pevný je svázán s konkrétním datem (např. Narození Páně 25. prosince, Zjevení Páně 6. ledna, Uvedení Páně do chrámu 2. února, sv. Petra a Pavla 29. června atd.), pohyblivý svátek je vázán na určitý den v týdnu, ještě třeba s další závislostí, proto se každý rok slaví s jiným datem.
Typickým pohyblivým svátkem je největší slavnost liturgického roku – Velikonoce. Ty se slaví v neděli po prvním jarním úplňku. Takže k určení, kdy bude, potřebujeme vědět, kdy úplněk bude. To se ovšem dá spočítat. A v neděli po něm jsou Velikonoce. Počátek postní doby zase odpočítáme od Velikonoc: napočítejte zpět 6 neděl a dostanete 1. neděli postní. Středa před ní je tzv. Popeleční, a to je začátek postní doby. Od Velikonoc se pak počítají další svátky a slavnosti: 40. den po Zmrtvýchvstání se slaví Nanebevstoupení Páně (je to vždy ve čtvrtek), 10 dní po něm je neděle Seslání Ducha Svatého. V neděli po Seslání slavíme Slavnost Nejsvětější Trojice, po ní na čtvrtek připadne Slavnost Těla a Krve Páně. Pátek dalšího týdne je věnován oslavě Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. A poslední pohyblivý svátek je poslední neděle liturgického roku, která připomíná Krista Krále.
Je to jednoduché, že? Ale pokud se Vám to nechce počítat, tak stačí koupit tzv. Liturgický kalendář či jiný katolický kalendář, kde tyto dny najdete vyznačeny.
Smysl celého liturgického roku je prožívat tajemství spásy: připomínat si hlavní události, které se staly pro naše vykoupení.
