Otázka:
Chtěl bych se zeptat na tuto dle mého úsudku důležitou věc. Vysvětluji si správně promluvu kardinála Schönborna nad rakví prezidenta Klestila ve věci neodsouzení a pochopení jeho nového – dle církve nedovoleného – vztahu s druhou ženou jako zcela nový závan otcovského pochopení církve v těchto mnohých nelehkých případech v dnešní době, kdy je třeba nově přehodnotit někdy postoj církve k takto žijícím lidem a zároveň nepodemlít pilíře, na nichž stojí manželství uzavřené před Bohem?

Odpověď:
Já bych to nechápal jako něco nového, jako „zcela nový závan otcovského pochopení církve“, ale jako něco, co by mělo být církvi naprosto vlastní. Pravidlo „oškliv si zlo, ale miluj hříšníka“ nás učí, abychom uměli odmítat hřích a zlo jako takové, ale zároveň mít i pochopení pro člověka, který hřeší. A jestliže Ježíš nepřišel na svět, aby svět soudil, ale aby svět byl skrze něho spasen (Jan 3,17), pak neodsouzení hříšníků není nějaké „opomenutí“ ze strany Boží, které má církev „dohnat“, ale pravidlo k následování. Dál bude trvat, že manželství platně uzavřené před Bohem je nerozlučné, ale to neznamená, že budeme konkrétně zatracovat ty, kteří se proti tomu proviní. Člověk potřebuje podporu a povzbuzení k dobru, ne odsouzení.