Otázka:
Co se deje po smrti s dusemi nevericich a nepokrtenych lidi, kteri vsak za sveho zivota na zemi zili dobry zivot? Muj snoubenec je dobry clovek, jenze pokrteny neni a viru v Boha take odmita. Ja ho velmi miluji, preji si za kazdou cenu jeho spasu. A Buh ho prece miluje jeste mnohem vice nez ja. Jeslize je krest nutnou podminkou spasy, co se s nim a s ostatnimi nepokrtenymi stane po smrti? Buh je prece milosrdny...

Odpověď:
Pokud čekáte přesnou a vyčerpávající odpověď, tak Vás zřejmě zklamu. Ježíš zaslíbil těm, kdo uvěří a přijmou křest spásu, v opačném případě... (srv: Mk 16,16: "Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.") Člověk může pouze doufat v Boží milosrdenství, protože Jeho vůle je, aby všichni lidé byli spaseni, a všemohoucí Bůh má jistě prostředky, jak spasit každého člověka. Jedinou překážkou pro spásu je svobodné a definitivní lidské odmítnutí, které Bůh respektuje. Spása totiž spočívá v naplnění Bohem, pokud jej člověk svobodně a vědomě odmítne, sám se odsuzuje.
Protože Kristus sám mluví o křtu jako o nutnosti pro spásu, vědomé a definitivní odmítnutí křtu může být právě takovým odmítnutím spásy. Nicméně člověk má možnost rozhodovat se až do smrti; v podstatě každé významné rozhodnutí je "generálkou na smrt". Bůh člověka po smrti neodsuzuje, ale člověk si sám během svého života svobodně volí věčnost - s Bohem nebo bez něj = šťastný nebo nešťastný.
Z evangelia víme, že zaručená cesta ke spáse je víra a křest, o ostatních možnostech můžeme (snad) jen doufat. Pokud člověk žije správně podle svědomí a nikdy neslyšel nezkreslené evangelium, může věřit v možnost jeho spásy.
Protože dokud člověk žije, není ještě nic ztraceno, máte úžasné možnosti otevřít svému snoubenci cestu k víře: nenásilným vedením ke křesťanským hodnotám, které jsou naprosto přirozené a pro člověka žádoucí. Modlitbou a obětí za něj zmůžete velmi hodně. Ať Vám dá Pán hodně vytrvalosti...