Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
KKC 1756:...Není dovoleno páchat zlo, aby z něho vzešlo nějaké dobro.
Nejsem přesvědčen o univerzální prvdivosti tohoto tvrzení.
Odpověď:
Dobrý den,
Otázka zla a jeho účinků, které mohou být někdy i pozitivní je velkým tématem v mnoha oblastech morální teologie. Smyslem zmíněného kánonu je popření známé věty: "účel světí prostředky" a to zvláště ve zmíněných případech rouhání, křivé přísahy, vraždy a cizoložství.
Existují však i případy, kdy skutek samotný není tak jednoznačně zlý vzhledem k okolnostem, které s ním souvisí. Je možné jednat tak, že z jednání pramení dva účinky - dobrý a zlý. Člověk jedná kvůli tomu dobrému a zlý toleruje, protože nemá jinou možnost a není tak vážný jako chtěné dobro. Při výchově je například uplatnění přiměřených trestů přípustné, přestože se jedná o omezenou formu násilí. Cílem je výchova dobrého člověka. Okolnosti vytváří rámec, kdy není jiná účinná možnost, než právě použití síly. V takovém případě je trest morálně přípustný (a nemusí se jednat pouze o dítě). Kdybychom to chtěli ještě víc vyhrotit, je možné uvažovat např. o zabití. Vražda je nepřípustná za jakýchkoliv okolností. Zabití v rámci boje ale už tak jednoznačné není. Pokud pověřená autorita (např. legální armáda suverénního státu) brání společnost, která je jí svěřena, pak má právo vést obraný boj, byť by měl za následek zabití útočníka. Cílem je obrana obyvatel, nikoliv zabití, to je však v krajním případě nevyhnutné. Voják, který se takového zabití dopustí, nehřeší, dokonce je to v daném případě jeho morální povinnost. Na druhou stranu není přípustná vražda člověka, který by např. mohl někoho ohrožovat. Je totiž velký morální rozdíl mezi vraždou a zabitím v boji nebo popravou. Jsou reálné situace, kdy volba nestojí mezi dobrým a zlým, ale mezi špatným a horším.
Důležitý je cíl, kvůli kterému se daná činnost vede. Prostředky k dosažení cíle pak nesmí být těmi, které jsou vždy naprosto nepřípustné (zmíněná vražda apod.) a dobro vzniklé z takového jednání musí být větší než způsobené zlo. Jedná se o hierarchii hodnot, které se daného případu týkají. Výchova dobrého člověka je vyšší hodnotou, než přiměřené násilí nebo nepohodlí. Avšak i tato hierarchie má své meze, jak je patrné na zmíněných skutcích, které jsou vždy naprosto nepřípustné.
Bůh Vám žehnej
P. Martin Vařeka
KKC 1756:...Není dovoleno páchat zlo, aby z něho vzešlo nějaké dobro.
Nejsem přesvědčen o univerzální prvdivosti tohoto tvrzení.
Odpověď:
Dobrý den,
Otázka zla a jeho účinků, které mohou být někdy i pozitivní je velkým tématem v mnoha oblastech morální teologie. Smyslem zmíněného kánonu je popření známé věty: "účel světí prostředky" a to zvláště ve zmíněných případech rouhání, křivé přísahy, vraždy a cizoložství.
Existují však i případy, kdy skutek samotný není tak jednoznačně zlý vzhledem k okolnostem, které s ním souvisí. Je možné jednat tak, že z jednání pramení dva účinky - dobrý a zlý. Člověk jedná kvůli tomu dobrému a zlý toleruje, protože nemá jinou možnost a není tak vážný jako chtěné dobro. Při výchově je například uplatnění přiměřených trestů přípustné, přestože se jedná o omezenou formu násilí. Cílem je výchova dobrého člověka. Okolnosti vytváří rámec, kdy není jiná účinná možnost, než právě použití síly. V takovém případě je trest morálně přípustný (a nemusí se jednat pouze o dítě). Kdybychom to chtěli ještě víc vyhrotit, je možné uvažovat např. o zabití. Vražda je nepřípustná za jakýchkoliv okolností. Zabití v rámci boje ale už tak jednoznačné není. Pokud pověřená autorita (např. legální armáda suverénního státu) brání společnost, která je jí svěřena, pak má právo vést obraný boj, byť by měl za následek zabití útočníka. Cílem je obrana obyvatel, nikoliv zabití, to je však v krajním případě nevyhnutné. Voják, který se takového zabití dopustí, nehřeší, dokonce je to v daném případě jeho morální povinnost. Na druhou stranu není přípustná vražda člověka, který by např. mohl někoho ohrožovat. Je totiž velký morální rozdíl mezi vraždou a zabitím v boji nebo popravou. Jsou reálné situace, kdy volba nestojí mezi dobrým a zlým, ale mezi špatným a horším.
Důležitý je cíl, kvůli kterému se daná činnost vede. Prostředky k dosažení cíle pak nesmí být těmi, které jsou vždy naprosto nepřípustné (zmíněná vražda apod.) a dobro vzniklé z takového jednání musí být větší než způsobené zlo. Jedná se o hierarchii hodnot, které se daného případu týkají. Výchova dobrého člověka je vyšší hodnotou, než přiměřené násilí nebo nepohodlí. Avšak i tato hierarchie má své meze, jak je patrné na zmíněných skutcích, které jsou vždy naprosto nepřípustné.
Bůh Vám žehnej
P. Martin Vařeka
