Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Proč je sobota velikonočního tridua právě BÍLÁ?
Odpověď:
Pojmenování „Bílá sobota“ je skutečně poněkud zvláštní, v jazycích západní Evropy se nevyskytuje – latina používá termín Sabbatum sanctum, tedy Svatá sobota, ostatní jazyky (angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština) mají ekvivalenty stejně motivované. Ruština používá termín Cтрастная суббота, tedy Bolestná sobota.
S největší pravděpodobností tento název souvisí s tím, že na velikonoční vigilii a následně po celou dobu velikonoční (s výjimkou svátků mučedníků a slavnosti Seslání Ducha Svatého) se používá bílá liturgická barva. Samotné obřady velikonoční vigilie spadají pod následující neděli – slavnost Zmrtvýchvstání Páně – ovšem slaví se v noci ze soboty na neděli; v dřívějších dobách dokonce bývala vigilie slavena již v sobotu dopoledne, proto si ji lidé spojovali se sobotou.
Krom toho je možné, že byla „barevná“ motivace ovlivněna i Zeleným čtvrtkem, kde je však původ pojmenování zcela jiný.
Některé prameny uvádějí, že motivací pro pojmenování Bílé soboty byla bílá roucha, která nově pokřtění oblékali po křtu o velikonoční vigilii. Osobně o tom pochybuji; kdyby tomu tak skutečně bylo, objevila by se nejspíše tato motivace i v jiných jazycích, nic takového však nenastalo. Navíc pojmenování „Bílá sobota“ se objevuje až v době, kdy byla drtivá většina křesťanů křtěna v dětství, a to co nejdříve po narození, tj. v průběhu celého roku. Je dosti nepravděpodobné, že v českých zemích, tedy končinách (kdysi) vzdálených od misijních území, byl takový nárůst křtů v dospělosti, zatímco v ostatních částech Evropy by byla zcela jiná situace. Bílá křestní roucha dospělých novokřtěnců (nemám zde samozřejmě na mysli tzv. habány neboli anabaptisty) byla motivací pro pojmenování jiného dne – neděle po Velikonocích, tj. 2. neděle velikonoční, nazývané starým latinským termínem Dominica in albis (deponendis) – „Bílá neděle“ (resp. „Neděle odkládání bílé barvy“); tento den totiž v křesťanském starověku nově pokřtění odkládali bílá roucha, která přijímali při křtu. Někteří autoři pravděpodobně mechanicky převzali vysvětlení jména této neděle a mechanicky jej převedli na Bílou sobotu – tak aspoň soudím já.
Proč je sobota velikonočního tridua právě BÍLÁ?
Odpověď:
Pojmenování „Bílá sobota“ je skutečně poněkud zvláštní, v jazycích západní Evropy se nevyskytuje – latina používá termín Sabbatum sanctum, tedy Svatá sobota, ostatní jazyky (angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština) mají ekvivalenty stejně motivované. Ruština používá termín Cтрастная суббота, tedy Bolestná sobota.
S největší pravděpodobností tento název souvisí s tím, že na velikonoční vigilii a následně po celou dobu velikonoční (s výjimkou svátků mučedníků a slavnosti Seslání Ducha Svatého) se používá bílá liturgická barva. Samotné obřady velikonoční vigilie spadají pod následující neděli – slavnost Zmrtvýchvstání Páně – ovšem slaví se v noci ze soboty na neděli; v dřívějších dobách dokonce bývala vigilie slavena již v sobotu dopoledne, proto si ji lidé spojovali se sobotou.
Krom toho je možné, že byla „barevná“ motivace ovlivněna i Zeleným čtvrtkem, kde je však původ pojmenování zcela jiný.
Některé prameny uvádějí, že motivací pro pojmenování Bílé soboty byla bílá roucha, která nově pokřtění oblékali po křtu o velikonoční vigilii. Osobně o tom pochybuji; kdyby tomu tak skutečně bylo, objevila by se nejspíše tato motivace i v jiných jazycích, nic takového však nenastalo. Navíc pojmenování „Bílá sobota“ se objevuje až v době, kdy byla drtivá většina křesťanů křtěna v dětství, a to co nejdříve po narození, tj. v průběhu celého roku. Je dosti nepravděpodobné, že v českých zemích, tedy končinách (kdysi) vzdálených od misijních území, byl takový nárůst křtů v dospělosti, zatímco v ostatních částech Evropy by byla zcela jiná situace. Bílá křestní roucha dospělých novokřtěnců (nemám zde samozřejmě na mysli tzv. habány neboli anabaptisty) byla motivací pro pojmenování jiného dne – neděle po Velikonocích, tj. 2. neděle velikonoční, nazývané starým latinským termínem Dominica in albis (deponendis) – „Bílá neděle“ (resp. „Neděle odkládání bílé barvy“); tento den totiž v křesťanském starověku nově pokřtění odkládali bílá roucha, která přijímali při křtu. Někteří autoři pravděpodobně mechanicky převzali vysvětlení jména této neděle a mechanicky jej převedli na Bílou sobotu – tak aspoň soudím já.
