Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Zajímalo by mne, jaký je rozdíl mezi postavením kněze mimo duchovní službu a suspendováním, respektive jaké tresty a v jakém odstupňování může církev používat proti kněžím, kteří se dopustí nějakých provinění. Například když je kněz odsouzen světským soudem za pohlavní zneužívání mládeže, jaké sankce vůči němu může uplatňovat církev?
Odpověď:
Jako každý jiný pokřtěný spadá i kněz pod pravomoc církevního soudu, který může za zjištěné přestupky a provinění uložit přiměřený trest, jehož maximálním stupněm je exkomunikace. Speciálním trestem, kterým může být postižen pouze duchovní, je právě suspense, kterou popisují kán. 1333 a 1334:
Kán. 1333: § 1: Suspense, která může postihnout jedině kleriky, zakazuje:
1. buď všechny nebo některé úkony moci ze svěcení,
2. buď všechny nebo některé úkony moci řízení,
3. vykonávání všech nebo některých oprávnění nebo úkolů spojených s úřadem.
§ 2: Zákon nebo příkaz mohou stanovit, že suspendovaný po odsuzujícím nebo vyhlašujícím rozsudku může platně vykonávat úkony řízení.
§ 3: Zákaz nikdy nepostihuje:
1. úřady nebo vládní moc (moc řízení), které nespadají pod moc představeného stanovícího trest,
2. právo bydlení, které má viník z důvodu úřadu,
3. právo spravovat majetek, který eventuálně náleží úřadu suspendovaného, jedná-li se o samočinný trest.
§ 4: Suspenze, která zakazuje pobírat plat, stipendia, penze a jiné podobné příjmy, nese s sebou povinnost vrátit všechno, co bylo neoprávněně přijato, dokonce i to, co bylo přijato v dobré vůli.
Kán. 1334: § 1: Rozsah suspenze v mezích ustálených předcházejícím kánonem vymezuje sám zákon nebo příkaz nebo soudní výrok nebo dekret ukládající trest.
§ 2: Zákon, ne však příkaz, může stanovit okamžitou suspenzi z moci samého práva bez dalšího určení nebo vymezení. Tento druh trestu má všechny účinky uváděné v kán. 1333 § 1.
O konkrétním trestu, kterým by byla příslušná osoba patřící do stavu duchovních stižena, rozhoduje diecézní soud, jehož nejvyšší instancí je diecézní biskup. Podle kán. 1395, §2 hrozí duchovní osobě až trest propuštění z duchovního stavu. (§ 2: Klerik, který se jiným způsobem provinil proti 6. přikázání Desatera, že totiž spáchal čin buď s použitím násilí nebo hrozeb nebo veřejně nebo s osobou mladší šestnácti let, nechť je potrestán spravedlivými tresty, třeba i propuštěním z duchovního stavu.)
PS 1: o snakcích a trestním řízení viz: CIC 1311-1752 (VI.-VII. kniha)
PS 2:"Postavení mimo službu" se bude týkat dočasného "stažení" z úřadu, dokud se neprojedná celá kauza a nebude vyřčen definitivní rozsudek.
Zajímalo by mne, jaký je rozdíl mezi postavením kněze mimo duchovní službu a suspendováním, respektive jaké tresty a v jakém odstupňování může církev používat proti kněžím, kteří se dopustí nějakých provinění. Například když je kněz odsouzen světským soudem za pohlavní zneužívání mládeže, jaké sankce vůči němu může uplatňovat církev?
Odpověď:
Jako každý jiný pokřtěný spadá i kněz pod pravomoc církevního soudu, který může za zjištěné přestupky a provinění uložit přiměřený trest, jehož maximálním stupněm je exkomunikace. Speciálním trestem, kterým může být postižen pouze duchovní, je právě suspense, kterou popisují kán. 1333 a 1334:
Kán. 1333: § 1: Suspense, která může postihnout jedině kleriky, zakazuje:
1. buď všechny nebo některé úkony moci ze svěcení,
2. buď všechny nebo některé úkony moci řízení,
3. vykonávání všech nebo některých oprávnění nebo úkolů spojených s úřadem.
§ 2: Zákon nebo příkaz mohou stanovit, že suspendovaný po odsuzujícím nebo vyhlašujícím rozsudku může platně vykonávat úkony řízení.
§ 3: Zákaz nikdy nepostihuje:
1. úřady nebo vládní moc (moc řízení), které nespadají pod moc představeného stanovícího trest,
2. právo bydlení, které má viník z důvodu úřadu,
3. právo spravovat majetek, který eventuálně náleží úřadu suspendovaného, jedná-li se o samočinný trest.
§ 4: Suspenze, která zakazuje pobírat plat, stipendia, penze a jiné podobné příjmy, nese s sebou povinnost vrátit všechno, co bylo neoprávněně přijato, dokonce i to, co bylo přijato v dobré vůli.
Kán. 1334: § 1: Rozsah suspenze v mezích ustálených předcházejícím kánonem vymezuje sám zákon nebo příkaz nebo soudní výrok nebo dekret ukládající trest.
§ 2: Zákon, ne však příkaz, může stanovit okamžitou suspenzi z moci samého práva bez dalšího určení nebo vymezení. Tento druh trestu má všechny účinky uváděné v kán. 1333 § 1.
O konkrétním trestu, kterým by byla příslušná osoba patřící do stavu duchovních stižena, rozhoduje diecézní soud, jehož nejvyšší instancí je diecézní biskup. Podle kán. 1395, §2 hrozí duchovní osobě až trest propuštění z duchovního stavu. (§ 2: Klerik, který se jiným způsobem provinil proti 6. přikázání Desatera, že totiž spáchal čin buď s použitím násilí nebo hrozeb nebo veřejně nebo s osobou mladší šestnácti let, nechť je potrestán spravedlivými tresty, třeba i propuštěním z duchovního stavu.)
PS 1: o snakcích a trestním řízení viz: CIC 1311-1752 (VI.-VII. kniha)
PS 2:"Postavení mimo službu" se bude týkat dočasného "stažení" z úřadu, dokud se neprojedná celá kauza a nebude vyřčen definitivní rozsudek.
