Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Měla bych jeden dotaz. Co to znamená spravedlnost. v písmu se o ní neustále píše. každý člověk uplatňuje svoji vlastní spravedlnost, ale tam se mluví o něčem jiném. tak např. 1. Janova 2,29 Víte-li, že on je spravedlivý, pochopte, že také každý, kdo činí spravedlnost, je z něho zrozen. 1. Janova 3,7 Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost - tak jako on je spravedlivý. 1. Janova 3,10 Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra. 1. Korintským 1,30 Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením, 1. Královská 8,32 ty sám v nebesích vyslyš, zasáhni a rozsuď své služebníky; prohlaš svévolníka za svévolného a odplať mu podle jeho cesty, a prohlaš spravedlivého za spravedlivého a odměn jej podle jeho spravedlnosti. 1. Královská 10,9 Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a dosadil tě na izraelský trůn. Protože si Hospodin zamiloval Izraele navěky, ustanovil tě králem, abys zjednával právo a spravedlnost." 1. Paralipomenon 18,14 David kraloval nad celým Izraelem a prosazoval právo a spravedlnost pro všechen svůj lid. 1. Petrova 2,24 On 'na svém těle vzal naše hříchy' na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. 1. Petrova 3,14 Ale i kdybyste pro spravedlnost měli trpět, jste blahoslavení. 'Strach z nich ať vás neděsí ani nezviklá 1. Samuelova 26,23 Hospodin odplatí každému za jeho spravedlnost a věrnost. Hospodin tě dnes vydal do mých rukou, ale já jsem nechtěl na Hospodinova pomazaného vztáhnout ruku. atd. tyto a ještě mnoho dalších - celkem asi 303 odkazů my vyhledal počítač. Možná je to obsáhlá otázka. Jde mi o to najít nit, nebo nějaký pohled na ni. doufám, že jsem to specifikovala dostatečně. děkuji za odpověď a přeji hezký den Dáša p.s.prosím vas ještě, jestli byste mi mohli poslat odpověď i na e-mail.
Odpověď:
Spravedlnost, jak jí rozumíme my lidé, znamená "postoj, který vytrvalou a houževnatou vůlí přiznává každému jeho právo". Morálka ji řadí mezi čtyři tzv. kardinální ctnosti (což ovšem neznamená, že by měla příslušet jen kardinálům :-)): obezřetnost, spravedlnost, statečnost a mírnost. Totéž klasické učení o ctnostech ji rozděluje na komutativní - vyrovnávající spravedlnost ve vzájemném vztahu jednotlivců; distributivní - přidělující spravedlnost ve vztahu společenství (rodina, stát církev...) vůči jejím jednotlivým členům tak, že se jim přiznává určitá část na společném dobru; legální - právní spravedlnost ve vztahu jednotlivce ke společenství tak, že jednotlivec je ze své strany podřízen obecnému dobru. V křesťanství je naplňování spravedlnosti neodmyslitelně spjato s láskou.
Biblický pojem spravedlnosti je určen zákonem. Jako "spravedliví" jsou ozvačeni ve SZ i v NZ ti, ktří v bázni Boží a lásce k bližnímu plní Boží vůli a neprovinili se vůči společenství. SZ označuje též jako "spravedlivé" chudé, ponižované a pronásledované. NZ přináší poselství o spravedlnosti, kterou uděluje Bůh. Jedná se o "ospravedlnění" - proces ve kterém Bůh činí člověka účastným Božské přirozenosti. Důsledek je očištění od hříchů a urchopnění k lepší angažovanosti člověka v dobrém. Jakožto křesťané ovšem nemůžeme souhlasit s míněním, že "každý člověk má svou vlastní spravedlnost (pravdu...)", protože máme v Bohu a jeho vůli objektivní měřítko.
Měla bych jeden dotaz. Co to znamená spravedlnost. v písmu se o ní neustále píše. každý člověk uplatňuje svoji vlastní spravedlnost, ale tam se mluví o něčem jiném. tak např. 1. Janova 2,29 Víte-li, že on je spravedlivý, pochopte, že také každý, kdo činí spravedlnost, je z něho zrozen. 1. Janova 3,7 Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost - tak jako on je spravedlivý. 1. Janova 3,10 Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra. 1. Korintským 1,30 Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením, 1. Královská 8,32 ty sám v nebesích vyslyš, zasáhni a rozsuď své služebníky; prohlaš svévolníka za svévolného a odplať mu podle jeho cesty, a prohlaš spravedlivého za spravedlivého a odměn jej podle jeho spravedlnosti. 1. Královská 10,9 Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a dosadil tě na izraelský trůn. Protože si Hospodin zamiloval Izraele navěky, ustanovil tě králem, abys zjednával právo a spravedlnost." 1. Paralipomenon 18,14 David kraloval nad celým Izraelem a prosazoval právo a spravedlnost pro všechen svůj lid. 1. Petrova 2,24 On 'na svém těle vzal naše hříchy' na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. 1. Petrova 3,14 Ale i kdybyste pro spravedlnost měli trpět, jste blahoslavení. 'Strach z nich ať vás neděsí ani nezviklá 1. Samuelova 26,23 Hospodin odplatí každému za jeho spravedlnost a věrnost. Hospodin tě dnes vydal do mých rukou, ale já jsem nechtěl na Hospodinova pomazaného vztáhnout ruku. atd. tyto a ještě mnoho dalších - celkem asi 303 odkazů my vyhledal počítač. Možná je to obsáhlá otázka. Jde mi o to najít nit, nebo nějaký pohled na ni. doufám, že jsem to specifikovala dostatečně. děkuji za odpověď a přeji hezký den Dáša p.s.prosím vas ještě, jestli byste mi mohli poslat odpověď i na e-mail.
Odpověď:
Spravedlnost, jak jí rozumíme my lidé, znamená "postoj, který vytrvalou a houževnatou vůlí přiznává každému jeho právo". Morálka ji řadí mezi čtyři tzv. kardinální ctnosti (což ovšem neznamená, že by měla příslušet jen kardinálům :-)): obezřetnost, spravedlnost, statečnost a mírnost. Totéž klasické učení o ctnostech ji rozděluje na komutativní - vyrovnávající spravedlnost ve vzájemném vztahu jednotlivců; distributivní - přidělující spravedlnost ve vztahu společenství (rodina, stát církev...) vůči jejím jednotlivým členům tak, že se jim přiznává určitá část na společném dobru; legální - právní spravedlnost ve vztahu jednotlivce ke společenství tak, že jednotlivec je ze své strany podřízen obecnému dobru. V křesťanství je naplňování spravedlnosti neodmyslitelně spjato s láskou.
Biblický pojem spravedlnosti je určen zákonem. Jako "spravedliví" jsou ozvačeni ve SZ i v NZ ti, ktří v bázni Boží a lásce k bližnímu plní Boží vůli a neprovinili se vůči společenství. SZ označuje též jako "spravedlivé" chudé, ponižované a pronásledované. NZ přináší poselství o spravedlnosti, kterou uděluje Bůh. Jedná se o "ospravedlnění" - proces ve kterém Bůh činí člověka účastným Božské přirozenosti. Důsledek je očištění od hříchů a urchopnění k lepší angažovanosti člověka v dobrém. Jakožto křesťané ovšem nemůžeme souhlasit s míněním, že "každý člověk má svou vlastní spravedlnost (pravdu...)", protože máme v Bohu a jeho vůli objektivní měřítko.
