Otázka:
Dobrý den, mohl byste, prosím, stručně shrnout základní věroučné rozdíly mezi římskokatolickou a arménskou apoštolskou církví? Mohu, jako katolik, přistupovat ke svatému přijímání v arménském kostele? A jak by to bylo v opačném případě - člen arménské církve a "katolické" svaté přijímání? Děkuji za odpovědi Kateřina

Odpověď:
Bude to opravdu stručné, protože o arménské apoštolské církvi (jiné označení je Arménská gregoriánská či pravoslavná církev) toho moc nevím. Podle dostupné literatury je zřejmé, že ji založil Řehoř Osvětitel r. 301. Patří tedy k nejstarším křesťanským církvím. Protože téhož roku pokřtil Řehoř arménského krále Tiridata III., stala se Arménie prvním křesťanským královstvím. Ve věrouce a obřadu je arménská církev blízká pravoslaví. Od společenství původních katolických církví se oddělila r. 506, kdy na synodu ve Dvinu odmítla přijmout usnesení Chalcedonského koncilu o dvou podstatách v jediné osobě Ježíše Krista - božské a lidské (duofyzitizmus). Dnez už údajne monofyzitická nauka (o jediné podstatě Ježíše Krista) není v arménské církvi převládající.
Nejvyšším představitelem církve je patriarcha (katholikos), který od r. 1439 sídlí v Ečmijadzinu. V současné době má církev kolem 6 miliónů členů.
Co se týče přijímání svátostí, pak se bude zřejmě řídit ekumenickými předpisy jako v případě pravoslavných církví: v případě nutnosti (nemožnosti dosažení vlastního duchovního) lze přijmout svátosti od nekatolického duchovního pravoslavných církví. Stejně i naopak.