Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Jistá islámská teoložka (tuším) jednou řekla (napsala ?) asi toto:
"Prála bych si zapálit ráj, aby tě lidé nehledali z touhy po jeho blaženosti. Přála bych si uhasit
peklo, aby tě lidé nehledali ze strachu před jeho utrpením. Ty sám jsi mi dosti."
Nejsou představy nebe a pekla u křesťanů často, abych tak řekl, trochu "dětinské" ? Vždyť Pán Ježíš říká
o Božím království, že jej nemůžeme nějak lokalizovat v prostoru nebo v čase, ale že "ono je mezi
námi". Mají si vůbec křesťané nebe a peklo nějak představovat ? Jestli ne, proč, a jestli ano, jak ?
Jak se mám "do nebe" skutečně těšit už teď, když ještě nemám dostatečnou lásku k Bohu, abych se mohl
do nebe těšit jen kvůli němu ? Někteří lidé také namítají, že v nekonečném životě v nebi musí být
hrozná, nekonečná nuda. Jak se této představy zbavit a čím ji nahradit ?
Odpověď:
Faktem je, že biblické zprávy jsou v eschatologickém ohledu dosti skoupé, jak to bude vypadat po smrti, skutečně nevíme. Nebe se popisuje jako stav blaženosti, peklo naopak jako stav zžírající a neuhasitelné touhy. Protože zřejmě nikdo z lidí nemá o těchto stavech vlastní zkušenost, pomáháme si různými představami či příklady.
Nicméně se domnívám, že křesťané nemají o nebi a pekle stejné představy jako v islámu. Tam je obraz nebe vylíčen skutečně velmi "materiálně" a lákavě; že by měli katolíci podobné vize, s tím jsem se nesetkal (Jan Drda teolog rozhodně nebyl...). Proto se domnívám, že v okruhu katolické či křesťanské teologie vůbec by byla "touha po zapálení ráje a uhašení pekla" celkem zbytečná (chápu ovšem, že to říkala islámská teoložka). Nakonec Písmo samo mluví o "výtečné hostině" (nebe) či "věčném žáru" (peklo). Asi proto, abychom my, přízemní lidé, našli alespoň nějakou motivaci.
Přesto bych v současném životě nekladl důraz na "intelektuální přiblížení nebe a pekla člověku", ale spíše na přiblížení člověka nebi. Co nás tam čeká, nevíme, ale určitě to nebude nuda :-) (srv. 1Kor 2,9).
Katolická církev se snažila vysvětlit stav nebe, pekla a očistce v KKC 1023-1037. Myslím, že to je docela srozumitelné a nakonec jediné, co se o tom dá říci.
PS: Asi máte pravdu, že "nekonečný život" by musela být hrozná nuda. Naštěstí se nejedná o nekonečnost, ale o věčnost, která se časem měřit nedá... (pro pochopení a rozlišení doporučuji Vyznání od sv. Augustina, zvláště poslední kapitolky o čase a věčnosti).
Jistá islámská teoložka (tuším) jednou řekla (napsala ?) asi toto:
"Prála bych si zapálit ráj, aby tě lidé nehledali z touhy po jeho blaženosti. Přála bych si uhasit
peklo, aby tě lidé nehledali ze strachu před jeho utrpením. Ty sám jsi mi dosti."
Nejsou představy nebe a pekla u křesťanů často, abych tak řekl, trochu "dětinské" ? Vždyť Pán Ježíš říká
o Božím království, že jej nemůžeme nějak lokalizovat v prostoru nebo v čase, ale že "ono je mezi
námi". Mají si vůbec křesťané nebe a peklo nějak představovat ? Jestli ne, proč, a jestli ano, jak ?
Jak se mám "do nebe" skutečně těšit už teď, když ještě nemám dostatečnou lásku k Bohu, abych se mohl
do nebe těšit jen kvůli němu ? Někteří lidé také namítají, že v nekonečném životě v nebi musí být
hrozná, nekonečná nuda. Jak se této představy zbavit a čím ji nahradit ?
Odpověď:
Faktem je, že biblické zprávy jsou v eschatologickém ohledu dosti skoupé, jak to bude vypadat po smrti, skutečně nevíme. Nebe se popisuje jako stav blaženosti, peklo naopak jako stav zžírající a neuhasitelné touhy. Protože zřejmě nikdo z lidí nemá o těchto stavech vlastní zkušenost, pomáháme si různými představami či příklady.
Nicméně se domnívám, že křesťané nemají o nebi a pekle stejné představy jako v islámu. Tam je obraz nebe vylíčen skutečně velmi "materiálně" a lákavě; že by měli katolíci podobné vize, s tím jsem se nesetkal (Jan Drda teolog rozhodně nebyl...). Proto se domnívám, že v okruhu katolické či křesťanské teologie vůbec by byla "touha po zapálení ráje a uhašení pekla" celkem zbytečná (chápu ovšem, že to říkala islámská teoložka). Nakonec Písmo samo mluví o "výtečné hostině" (nebe) či "věčném žáru" (peklo). Asi proto, abychom my, přízemní lidé, našli alespoň nějakou motivaci.
Přesto bych v současném životě nekladl důraz na "intelektuální přiblížení nebe a pekla člověku", ale spíše na přiblížení člověka nebi. Co nás tam čeká, nevíme, ale určitě to nebude nuda :-) (srv. 1Kor 2,9).
Katolická církev se snažila vysvětlit stav nebe, pekla a očistce v KKC 1023-1037. Myslím, že to je docela srozumitelné a nakonec jediné, co se o tom dá říci.
PS: Asi máte pravdu, že "nekonečný život" by musela být hrozná nuda. Naštěstí se nejedná o nekonečnost, ale o věčnost, která se časem měřit nedá... (pro pochopení a rozlišení doporučuji Vyznání od sv. Augustina, zvláště poslední kapitolky o čase a věčnosti).
