Otázka:
Mám velmi staré prarodiče(devadesát let) a jsou ještě poměrně čilí a zajímají se o dění ve světě, hodně čtou a mají bystrý úsudek. Nikdy nebyli praktikujícími křesťany a ke katolické círvi měli mnoho výhrad. Nyní už se ostré antipatie otupily. Poslouchají bohoslužby každou neděli na stanici "Praha". Ale přesto nemají zájem o život v Církvi(svátosti). Bojím se, aby neumřeli nesmířeni s Bohem. Už vícekrát měli "na kahánku". Už jsem zkoušel s nimi mluvit o svátosti pomazání nemocných, ale říkají "až někdy později". Jsem s nimi v kontaktu max.4x do roka. Co mohu pro jejich spásu maximálně udělat? Posílám jim letáčky, mluvím s nimi o spáse, modlím se za ně.Je nutné, aby přijali svátost pomazání nemocných nebo stačí se modlit ze jejich spásu, např. korunku k Božímu milosrdenství?

Odpověď:
Svátost nemocných není nutná ke spáse, je prosbou o uzdravení a dopomocí nemocnému ve snážení nemoci a stáří. Důležité pro spásu je nezemřít v odmítnutí Boha a v nekajícnosti. Nicméně zázraky se v této oblasti dějí. Stává se, že lidé, kteří celý život svátosti odmítali, je nakonec přijmou. Proto modlitba za jejich spásu je určitě namístě.