Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Prosím o zodpovezení dvou otázek (pokud je to mozné a nezformulovala jsem je moc slozite).
Jak se má krestan srovnat s pojmem „zdravé sebevedomí“ a na druhé strane s pokorou?
Dozvedela jsem se, ze Bible obsahuje vetu : „Buh vlozil lidem do srdce touhy, které sám chce vyplnit.“
Muze tedy clovek smele doufat, ze nejtajnejší prání jeho srdce bude vyslyšeno? Ze jeho zivotní sny, vysnený partner, je opravdu reálný a jednou se s ním potká?
Predem dekuji za odpoved
Odpověď:
K první části otázky. Dá se to formulovat poměrně snadno: Musíme si uvědomit a zároveň docenit dary, které každéu člověku Bůh dal. To je základ pro naše "sebevědomí". Jestliže jsme dostali určité schopnosti, máme povinnost je dál rozvíjet k dobru všech (viz podobenství o svěřených hřivnách Mt 25,14-30). Pokora se zakládá na vědomí, že naše dary a schopnosti pocházejí od Boha a jestliže jsme je dokázali rozvinout k dokonalosti, pak i to je Boží dar. Nemáme tedy proč se vyvyšovat nad ostatní. Nejsme totiž jediní. :-)) Naštěstí má Bůh dost prostředků k tomu, aby nás občas "shodil ze sedla" a tak v nás posilovat postoj pokory. I naše neúspěchy mají tedy blahodárný vliv na naši osobnost. Pozor: pokora není postoj pohrdání sebou, ale vyvyšování Boha, který dává mnoho dobrého!!!
K druhé části otázky. Domnívám se, že člověk skutečně může a má od Boha hodně očekávat. Mnoho darů proseb není vyslyšeno jednoduše proto, že člověk nevěří, že by jej od Boha mohl dostat. Samozřejmě musíme brát v úvahu Boží svobodu (Bůh není džin z lampy :-)), proto může odpovědět jinak, než čekáme, klidně nám může říct na naši prosbu NE! On totiž narozdíl od nás ví, co je pro nás to skutečně nejlepší.
Pokud prosíme o dobrou věc, pak se nemusíme bát, že bychom nebyli vyslyšeni. Ovšem prosme podobně jako Ježíš: "Prosím tě, Bože, o..., ale tvá vůle ať se stane." Můžeme si také svá přání trochu "ověřit" otázkou: prosil by Ježíš svého Otce o totéž? Dokázal bych se stejným přáním za Ježíšem přijít a otevřeně jej o to požádat, jako jeho současníci před 2000 lety?... Už tyto samotné otázky nastavují pravdivé zrcadlo našim touhám a prosbám. Ono, přiznejme si to, ne všechny naše lidské touhy sledují Boží cestu. Pak je potřeba vytrvalosti v prosbách a... (ale to už bych se opakoval, zbytek si přečtete zde.)
Prosím o zodpovezení dvou otázek (pokud je to mozné a nezformulovala jsem je moc slozite).
Jak se má krestan srovnat s pojmem „zdravé sebevedomí“ a na druhé strane s pokorou?
Dozvedela jsem se, ze Bible obsahuje vetu : „Buh vlozil lidem do srdce touhy, které sám chce vyplnit.“
Muze tedy clovek smele doufat, ze nejtajnejší prání jeho srdce bude vyslyšeno? Ze jeho zivotní sny, vysnený partner, je opravdu reálný a jednou se s ním potká?
Predem dekuji za odpoved
Odpověď:
K první části otázky. Dá se to formulovat poměrně snadno: Musíme si uvědomit a zároveň docenit dary, které každéu člověku Bůh dal. To je základ pro naše "sebevědomí". Jestliže jsme dostali určité schopnosti, máme povinnost je dál rozvíjet k dobru všech (viz podobenství o svěřených hřivnách Mt 25,14-30). Pokora se zakládá na vědomí, že naše dary a schopnosti pocházejí od Boha a jestliže jsme je dokázali rozvinout k dokonalosti, pak i to je Boží dar. Nemáme tedy proč se vyvyšovat nad ostatní. Nejsme totiž jediní. :-)) Naštěstí má Bůh dost prostředků k tomu, aby nás občas "shodil ze sedla" a tak v nás posilovat postoj pokory. I naše neúspěchy mají tedy blahodárný vliv na naši osobnost. Pozor: pokora není postoj pohrdání sebou, ale vyvyšování Boha, který dává mnoho dobrého!!!
K druhé části otázky. Domnívám se, že člověk skutečně může a má od Boha hodně očekávat. Mnoho darů proseb není vyslyšeno jednoduše proto, že člověk nevěří, že by jej od Boha mohl dostat. Samozřejmě musíme brát v úvahu Boží svobodu (Bůh není džin z lampy :-)), proto může odpovědět jinak, než čekáme, klidně nám může říct na naši prosbu NE! On totiž narozdíl od nás ví, co je pro nás to skutečně nejlepší.
Pokud prosíme o dobrou věc, pak se nemusíme bát, že bychom nebyli vyslyšeni. Ovšem prosme podobně jako Ježíš: "Prosím tě, Bože, o..., ale tvá vůle ať se stane." Můžeme si také svá přání trochu "ověřit" otázkou: prosil by Ježíš svého Otce o totéž? Dokázal bych se stejným přáním za Ježíšem přijít a otevřeně jej o to požádat, jako jeho současníci před 2000 lety?... Už tyto samotné otázky nastavují pravdivé zrcadlo našim touhám a prosbám. Ono, přiznejme si to, ne všechny naše lidské touhy sledují Boží cestu. Pak je potřeba vytrvalosti v prosbách a... (ale to už bych se opakoval, zbytek si přečtete zde.)
