Otázka:
Dobrý den! Rád bych se zeptal, zda je možné si myslet o žijícím člověku, že je svatý. Pokud ano, za jakých podmínek? Děkuji za odpověď.

Odpověď:
Ano, dá. Pojem "svatý" totiž není tak jednoznačný. "Svatý" se používá v NZ jako synonymum vykoupených křesťanů (Kol 3,12; Žid 3,1;...). Samozřejmě se tím nemyslí svatost ve smyslu morální dokonalosti, která přísluší pouze Bohu.
Chceme-li použít výraz svatý jako morální klasifikaci, pak lze říci, že člověk dosahuje jen určitého stupně morální dokonalosti života, tedy se pouze blíží svatosti Boha.
Nakonec se dá mluvit o svatosti jako o protikladu profánosti. Tedy svatý je ten, kdo "patří Svatému=Bohu".
Z formulace Vašeho dotazu se domnívám, že vám jde o "svatost" jako způsob označení kanonizovaného člověka. Zde bych chtěl poznamenat jen to, že o osobní svatost člověk bojuje do konce svého života, tedy bylo by ošemetné předbíhat sled událostí. Na druhé straně máme v životopisech často zmínky o tom, že dotyčný světec zemřel "v pověsti svatosti". To je samozřejmě naše lidské kriterium, konečný soud patří Bohu.