Otázka:
Dobrý den! Vím, že se o tomto témtu již na katolíku debatovalo, ale mně to stále nedá spát. Mám na mysli neochotu některých kněží podávat svaté příjmání "na ruku." Vím, že kněz má právo rozhodnout podle svého svědomí. Nedokážu, ale pochopit následující:
1. Proč má ale některý kněz svědomí citlivější než samotný papež a sbor biskupů?
2. Jestliže mohu přijímat "na ruku" u jednoho kněze a je to v pořádku, přece totéž nemůže být problém jen proto, že jsem v jiném kostele.
3. Měla jsem pocit, že církev má být jednotná a tohle je přece věc natolik zásadní, že nedokáži pochopit, jak v ní může pamovat v církvi takový rozkol. ? Z jednoty církve plyne i síla jejích modliteb.
4. Měla jsem pocit, že církev vždy vydává jednotné pokyny. Stalo se už někdy v církevních dějinách, že si kněz mohl tzv. "vybrat?"

Děkuji za odpověď. Renata.

Odpověď:
Ad 1) Není to, dle mého názoru, problém "citlivosti", ale spíš skrupulanství, které nakonec vyúsťuje v neposlušnost. Za správné se to nedá považovat.
Ad 2) Viz ad 1)
Ad 3) Nemyslím, že by to byla tak zásadní věc, a pokud by to mělo směřovat k rozkolu, tak by to bylo dost smutné. Určitě ale není dobré, když jsou v církvi proudy, které se samy považují za lepší než ostatní a snaží se odlišovat. To vede k sektářství.
Ad 4) Od Tridenského koncilu do 2. vatikánského koncilu existovala liturgie velmi přísně svázána přesnými pokyny a kněz se od nich nesměl odchýlit. V současné praxi existují místa i při bohoslužbě, která jsou ponechána invenci kněze. Pouze je třeba něco doporučeno nebo navrženo, popřípadě je možné použít více způsobů.