Odpověď:

Vida, už i ateisté čtou Písmo. Ještě tedy pochopit co mi říká než proti komu to použít.

V evangeliích je zachyceno několik Ježíšových zvolání v poslední hodině. V Markově evangeliu je začátek žalmu 22. jako výkřik vydání se Bohu, jediné, co Ukřižovaný pronáší. Jde tedy o významou větu. Ale máme se ptát, jestli umírá v zoufalství. Doporučuji zmiňovaný žalm a třeba i Izajáše 52-53 si pro lepší pochopení přečíst.
Ježíš opuštěný ode všech lidí musí podstoupit i opuštění od Boha, aby mohl zůstat věrný a dokázat svoji věrnost. Ačkoliv opuštěný, pronáší svoji modlitbu a křik, aby dal najevo, že Boha neopouští. To je také specificita našeho žalmu - Bůh neopouští toho, kdo se modlí.

Ježíš je opuštěný jako člověk, ne jako Bůh. Jeho tělo zakouší záchvěvy smrti, ale duše se nezachvěla. Otec a Syn jsou odděleni, avšak zároveň blízcí úplným darováním. Bůh - neschopný trpět v něm podstupuje utrpení lásky.
Já bych možná ještě uvažoval, zda může Ježíš zemřít, pokud to Otec nedopustí.

Ukazuje se nám spása a pomocí žalmu se dokazuje, že důvodem popisu utrpení je vzkříšení. Jsou to okamžiky k rozjímání, ne pro debaty. Navíc žádný ateista nemůže uznat Krista jako Boha.