Odpověď:

Sexualita je skutečně záležitostí manželů, a to obou, nikoli pouze jednoho. Pokud nemá být pouze uspokojením vlastní touhy, ale má toho druhého obohatit, nelze ji uskutečňovat proti přání partnera. I manželském životě možná více než jinde platí respekt druhého. Plánovat za rok nebo za rok a půl svatbu a přitom žít jako manželé, je prostě zatím nepravdivé.
Co se týče možného zranění z odmítnutí - myslím, že obava není na místě. Odmítání předmanželského styku přece není výsadou křesťanství, ale odpovídá lidské podstatě. Že dnešní kultura převrací původní hodnoty a legalizuje to, co bylo vždy pokládáno za zlo, ještě není důvod k tomu, abychom se této mentalitě přizpůsobovali. Člověk, který by nebyl ochoten respektovat nejen lidské a morální hodnoty, ale i svědomí svého partnera (i když si namlouvá, že je to z lásky), bude jen velmi obtížně zárukou budoucího pevného manželství. Proč se vzájemně nevyzkoušet tím, že odložíme sexualitu až na manželství? Vždyť život bude požadovat mnohem větší oběti, než je tato.
PŠ