Odpověď:

Dogma o panenství matky Ježíše Krista říká, že vtělení Božího syna přesahuje zákonitosti o plození a odehrálo se na přímý zásah sv. Ducha. Důvody pro tvrzení Mariina panenství musíme hledat jak v Písmu, tak v tradici církve, především v té nejrannější. Celá církev, jak v západní, tak ve východní tradici mluví o `Věčné Panně`, čili panenství nejen před porodem, ale i po porodu.
Písmo se na dvou místech výslovně zmiňuje o tom, že dítě je počato bez přispění otce (Mt 1,18-25 a Lk 1,26-38). Tento text dokládá panenství před porodem, na druhé straně se zdá, že biblický text odporuje tvrzení `Panna po porodu`, jelikož se na několika místech mluví o Ježíšových příbuzných - bratřích a sestrách. Textová kritika Nového zákona však připouští, že na mnoha místech je označení `bratr nebo sestra` užito pro širší příbuzné: bratanec, sestřenice, strýc, teta. Setkáváme se s typickým prvkem orientálního způsobu vyjadřování, který slovy `bratr, sestra` označuje prosté příbuzenství, aniž by daný termín přísně specifikoval stupeň.
Protože textová kritika biblického textu nechává otázku Mariina panenství otevřenou, je třeba se podívat do nejrannější tradice církve. Od prvního století jsou v dílech církevních otců formulace, které dokládají Mariino panenství (Ignác z Antiochie - kol. roku 110). Velmi důležitým dokladem jsou tzv. Symbola, čili Vyznání víry, která skládali ti, kdo měli být pokřtěni. Ve třetím století se tam výslovně mluví o Mariině panenství. Tato víra se předává dál a naposledy byla definovaná v dokumetu 2. vatikánského koncilu `Lumen gentium`. Pochopení a přijetí tohoto dogmatu je samozřejmě závislé na víře v církev a její neomylné vedení Duchem sv. v zásadních pravdách.
Nakonec bych chtěl podotknout, že koncil nemluví výslovně o fyziologickém panenství, ale obecně o tom, že Maria jak před Ježíšovým narozením, tak po něm neměla styk s mužem.
PŠ