Datum vložení: 16.5.2001
Otázka:
Smí být uděleno (upřímně litujícímu) kajícníkovi po jeho vyznání jakýchkoliv(!) hříchů rozhřešení každým knězem - nebo jsou k tomuto v určitých případech kompetentní (a pokud ano, v jakých) zvlášť oprávnění kněži, či dokonce biskupové nebo papež?
Velmi děkuji za Vaši odpověď.
Odpověď:
Zpovědníky, kteří mohou z titulu svého úřadu zpovídat, jsou: papež (všude), kardinálové (všude), diecézní biskup (na svém území), farář (na území své farnosti). Nicméně v praxi může zpovídat každý kněz, který obdržel tzv. fakultu. Ta jej opravňuje zpovídat na celém světě, pokud není uvedeno jinak.
V případě svátosti smíření má povinnost kněz odmítnout rozhřešení v těchto následujících případech:
1. nedostatku lítosti a předsevzetí;
2. odmítnutí vrátit ukradenou věc, ačkoli je to možné;
Dále není možné udělit rozhřešení, pokud se kajícník nachází v tzv. církevní trestu (censuře nebo exkomunikaci), - tento trest z něj musí být nejprve sňat. Rozhřešení bez předchozího odnění trestu je možné pouze v případu nebezpečí smrti.
V zásadě se rozlišují tresty, jejich odejmutí přísluší buď diecéznímu biskupovi nebo pouze papeži.
Církevnímu trestu, jehož sejmutí je v pravomoci papeže, propadá ten, kdo se dopustil:
- zneuctění eucharistie (CIC can. 1367),
- fyzického násilí spáchané na papeži (can. 1370, §1),
- rozhřešil osobu spoluvinnou v hříchu proti 6. př. (can. 1378, §1),
- vysvětil biskupa bez pověření Svatého otce (vztahuje se na světitele i svěcence, can. 1382);
- přímého vyzrazení zpovědního tajemství (can. 1388).
Rozhřešení bez předchozího souhlasu Svatého stolce je možné pouze v nebezpečí smrti, nebo je-li pro kajícníka velmi těžké zůstat v tomto stavu až do té doby, kdy bude dán příslušný souhlas.
Církevnímu trestu, jehož sejmutí je v pravomoci biskupa, propadá ten, kdo se dopustil:
- veřejně prohlášeného odpadu od církve nebo veřejně hlásal bludy a byl oficiálne prohlášen za bludaře (can. 1364, §1);
- záměrného potratu (can. 1398)(při záměrném potratu upadají do exkomunikace samým činem osoby, které se na potratu přímo podíleli - matka, lékař...Podmínkou pro to, aby upadli do exkomunikace, je, že potrat dělají s vědomím, že za něj následuje trest exkomunikace)
- falešného udání zpovědníka, který domněle v rámci svátosti smíření sváděl ke hříchu proti 6. přikázání, církevnímu představenému (can. 1390, §1)
V případě, že zpovědník zjistí, že na dotyčného je uvalen trest, je třeba se obrátit na biskupa nebo Sv. stolec se žádostí o snětí trestu. Pro případ potratu může diecézní biskup udělit knězím diecéze svolení sejnout z kajícníka exkomunikaci.
PŠ
Na otázku odpověděl:
P. Mgr. Petr Šikula