Datum vložení: 14.3.2003
Nedávno jsem se dočetl o tom, že existuje rozdíl mezi způsobem, jakým "se křižují" katolíci a pravoslaví, a že se "pokřižování se"
i v daných církvích jinak interpretuje. Mohl bych požádat o informaci nebo odkaz, který by mi danou věc osvětlil? Případně alespoň popis a interpretaci římsko-katolického způsobu?(Prosím,v případě odpovědi mi to popište jako člověku, který se nikdy nekřižoval.)
Díky moc, uznáte-li mě hodna námahy.
M.
Dělat znamení kříže je zvyk prvotních křesťanů, kteří toto znamení činili na čele. Od počátku připisovali věřící znamení kříže duchovní účinnost, znamením kříže byly svěceny věci posvátné, protože všechno, co má být posvěceno, se značí znamením Pánova kříže spolu s vzýváním jména Kristova, jak píše Augustin.
Zdá se, že tato znamení kříže se dělala spíše jedním prstem než celou rukou. Pravděpodobně se činila vícekrát, na každé části těla, na čele nebo na prsou nebo i na ústech, místo pouze jednoho žehnání, zahrnujícího celé tělo. Zavedení dnešního způsobu se připisuje mnichům z 8. století. Znamení kříže se tedy činilo tak, že se spojily tři první prsty pravé ruky a ostatní dva zůstaly ohnuté, pak se tři spojené prsty dotkly čela, prsou, pravého a levého ramena. Tento zvyk se udržuje ve východní církvi v Rusku. V latinské církvi nastala změna ve 13. století a přijal se dnešní zvyk otevřenou rukou, která se dotkne levého ramena před pravým. Znamení kříže se většinou doprovází slovy: "Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého", mohlo se však používat nejenom s pevnou formulí, nýbrž také běžně s improvizovanými formulemi nebo invokacemi.
Všimněme si, že v západní i východní liturgické tradici žehná kněz stejně - tzn. shora dolů a zleva doprava; symbolický výklad je asi takový: Kristus sestoupil z nebe a stal se člověkem (gesto "shora dolů") a svou smrtí na kříži nás vykoupil (gesto "zleva doprava", tzn. "převedl nás z 'levé', tj. 'špatné' strany na 'pravou', tj. 'dobrou').
Rozdíl je v tom, že ve východní tradici (tzn. v katolických církvích východního ritu i církvích pravoslavných) věřící kopíruje gesto kněze, který stojí naproti - tzn. jakoby zrcadlově, zatímco v západní tradici se strany "obracejí", tedy římskokatolický věřící se při požehnání dotýká čela, hrudi, levého ramene a pravého ramene.
Na vaši otázku odpověděl Tomáš Vyhnálek (OMI) za použití publikace Spiritualita křesťanského východu P.Špidlíka
Otázka:
Přeji hezký den.Nedávno jsem se dočetl o tom, že existuje rozdíl mezi způsobem, jakým "se křižují" katolíci a pravoslaví, a že se "pokřižování se"
i v daných církvích jinak interpretuje. Mohl bych požádat o informaci nebo odkaz, který by mi danou věc osvětlil? Případně alespoň popis a interpretaci římsko-katolického způsobu?(Prosím,v případě odpovědi mi to popište jako člověku, který se nikdy nekřižoval.)
Díky moc, uznáte-li mě hodna námahy.
M.
Odpověď:
Určité tělesné postoje zděděné z minulosti a v křesťanském prostředí přijaté s novým symbolismem se staly tradiční řečí vyjádření a probuzení modlitebních pocitů. Řeč rukou činí tyto postoje výraznějšími. Nejvýraznějším z těchto znamení je pak znamení kříže.Dělat znamení kříže je zvyk prvotních křesťanů, kteří toto znamení činili na čele. Od počátku připisovali věřící znamení kříže duchovní účinnost, znamením kříže byly svěceny věci posvátné, protože všechno, co má být posvěceno, se značí znamením Pánova kříže spolu s vzýváním jména Kristova, jak píše Augustin.
Zdá se, že tato znamení kříže se dělala spíše jedním prstem než celou rukou. Pravděpodobně se činila vícekrát, na každé části těla, na čele nebo na prsou nebo i na ústech, místo pouze jednoho žehnání, zahrnujícího celé tělo. Zavedení dnešního způsobu se připisuje mnichům z 8. století. Znamení kříže se tedy činilo tak, že se spojily tři první prsty pravé ruky a ostatní dva zůstaly ohnuté, pak se tři spojené prsty dotkly čela, prsou, pravého a levého ramena. Tento zvyk se udržuje ve východní církvi v Rusku. V latinské církvi nastala změna ve 13. století a přijal se dnešní zvyk otevřenou rukou, která se dotkne levého ramena před pravým. Znamení kříže se většinou doprovází slovy: "Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého", mohlo se však používat nejenom s pevnou formulí, nýbrž také běžně s improvizovanými formulemi nebo invokacemi.
Všimněme si, že v západní i východní liturgické tradici žehná kněz stejně - tzn. shora dolů a zleva doprava; symbolický výklad je asi takový: Kristus sestoupil z nebe a stal se člověkem (gesto "shora dolů") a svou smrtí na kříži nás vykoupil (gesto "zleva doprava", tzn. "převedl nás z 'levé', tj. 'špatné' strany na 'pravou', tj. 'dobrou').
Rozdíl je v tom, že ve východní tradici (tzn. v katolických církvích východního ritu i církvích pravoslavných) věřící kopíruje gesto kněze, který stojí naproti - tzn. jakoby zrcadlově, zatímco v západní tradici se strany "obracejí", tedy římskokatolický věřící se při požehnání dotýká čela, hrudi, levého ramene a pravého ramene.
Na vaši otázku odpověděl Tomáš Vyhnálek (OMI) za použití publikace Spiritualita křesťanského východu P.Špidlíka
Na otázku odpověděl:
Marek Slatinský
