Odpověď:

Bůh nás stvořil z lásky, ale to přece nevypovídá nic o tom, že ho máme rádi i my?! Pokud k němu nemáme nijaký vztah, jeho láska k nám se nemění. To je Boží láska; jedině lidská láska mezi partnery si klade podmínky opětování. A ve stejném duchu je třeba hledět na "předpisy" - nedal nám je jako pán dává zákony, ale aby se podělil o svou moudrost a vedl nás po správné cestě. Z toho vyplývá jaký k nám má vztah, jakou cítí odpovědnost za svoje stvoření a jak moc nás má rád - ale nepokládal bych to za povinnost. Navíc těžko hodnotit zodpovědnost toho, který nemá co zkazit, a kterému nemá kdo co vyčítat. Spíše než o zodpovědnosti k nám bychom mohli hovořit o zodpovědnosti za nás. A ta spočívá v tom, že jakou šanci nabízí. On sám už udělal co mohl: poslal svého jediného Syna, který se za nás obětoval. Tady nejde o zodpovědnost "správce", ale skutečnou zodpovědnost Boha.