Datum vložení: 18.5.2001
První křesťané pocházející ze židovství slavili židovský sabat, ale zároveň se `den po sobotě` scházeli ke slavení Večeře Páně. `Den po sobotě` proto, že je to oslava Kristova zmrtvýchvstání, první den `Nového stvoření`. Když se pak křesťanství definitivně oddělilo od židovství, slavili křesťané pouze neděli jako oslavu Kristova zmrtvýchvstání.
Sloučení soboty a neděle a vytvoření tzv. week-end(u) je dílo spíše konzumní společnosti, která smysl neděle nevidí právě v tomto původním smyslu nového začátku.
Protože původně byla neděle běžným pracovním dnem, scházeli se křesťané ke společnému slavení eucharistie brzy ráno. Teprve Konstantin Veliký po uznání křesťanství vyhlášením pracovního klidu umožnil křesťanům slavení neděle. Křesťané od Židů převzali na tento den příkazy o svátečním klidu a zasvěcení dne Bohu.
PŠ
Otázka:
Rad bych se zeptal k desateru, tak jak se o nem mluvi na techto strankach. Konkretne me zajima, kdyz se mluvi o 3. prikazani. Prvni otazku mam - ktery den tydne je sedmym dnem (sest dni pracovati budes..) Kdy a jak se u nas ujalo ze nedele je sedmym dnem a pondeli prvnim, kdyz pro zidy stejne jako pro anglosaske zeme je nedele prvnim dnem tydne. To zrejme platilo i pro krestany (Sk 20, 1. Kor. 16). Zajimalo by me jak se to historicky udalo, ze u nas tyden zacina pondelim misto nedeli? Druha otazka, kdyz bible (kralicky preklad)rika v 2.Mojzisove 20:8 `Pomni na den sobotni, abys jej svetil.` nemluvi to snad o sobote a nikoli nedeli? Zide a Izraelsky narod podle tohoto prikazani take svetili a sveti Sabaty, stejne tak Jezis, ktery byl take zidovske narodnosti. Dekuji. J.F. P.S. (My samozrejme nejsme zide a pohansti krestane temito svatky take nebyli vazani - Koloskym 2:16. Krestanum pouze zbyva ten pravy sobotni odpocinek do ktereho se maji snazit vejit (Židum 4), ale to asi nemluvi o pravidelnych dnech na konci tydne, ale spise co sabaty nastinovali o skutecnem odpocinku u Boha, ktery se nejvic naplni v Jeho blizkosti na vecnosti, ne?)Odpověď:
Sedmým dnem v týdnu je podle židovského i křesťanského kalendáře samozřejmě sobota. Stačí se podívat do liturgického kalendáře, jednotlivé dny v týdnu se označují podle neděle, která jim předcházela. Nebo v latině je pondělí druhým dnem, úterý třetím, atd.První křesťané pocházející ze židovství slavili židovský sabat, ale zároveň se `den po sobotě` scházeli ke slavení Večeře Páně. `Den po sobotě` proto, že je to oslava Kristova zmrtvýchvstání, první den `Nového stvoření`. Když se pak křesťanství definitivně oddělilo od židovství, slavili křesťané pouze neděli jako oslavu Kristova zmrtvýchvstání.
Sloučení soboty a neděle a vytvoření tzv. week-end(u) je dílo spíše konzumní společnosti, která smysl neděle nevidí právě v tomto původním smyslu nového začátku.
Protože původně byla neděle běžným pracovním dnem, scházeli se křesťané ke společnému slavení eucharistie brzy ráno. Teprve Konstantin Veliký po uznání křesťanství vyhlášením pracovního klidu umožnil křesťanům slavení neděle. Křesťané od Židů převzali na tento den příkazy o svátečním klidu a zasvěcení dne Bohu.
PŠ
Na otázku odpověděl:
P. Mgr. Petr Šikula
