Datum vložení: 30.10.2003
- je možné najít na oficiálních stránkách Plenárního sněmu české katolické církve (http://snem.cirkev.cz). Dokument není rozsahem nějak obsáhlý. Popisuje vlastně jen průběh prvního zasedání s obecným vyjádřením, jak se bude proces ubírat dál.
Toto zasedání nedospělo ještě k žádným závažným a zveřejněným stanoviskům. To znamená, že závěrečný dokument celého sněmu je ještě hodně věcí usilovné činnosti pracovních skupin v následujících měsících (možná i letech) a dalšího - příp. dalších - zasedaní sněmu.
K neokatechumenátu. Pochybuji, že by naši biskupové vydali společné oficiální vyjádření k neokatechumenátní cestě. Jisté je, že ze strany biskupů byla vyjádřena velmi srozumitelná podpora novým laickým hnutím, komunitám a podobným křesťanským společenstvím, která jsou v souladu s církevním právem a jsou obohacením konkrétního života diecézí. Samozřejmě je na každém jednotlivém biskupovi, jestli otevře takové skupině oficiálně dveře do své diecéze. Jinak řečeno: jestli s nimi naváže konkrétní “diplomatické styky“ a pověří je nějakou službou na území diecéze, nebo zváží, že taková skupina není pro jeho diecézi vhodná nebo dokonce je i škodlivá. Jistě tuto míru otevřenosti ze strany biskupů mohou ovlivňovat i jejich osobní zaměření a konkrétní zkušenosti s danou skupinou, což se týká i lidí z neokatechumenátní cesty. Obecně ale zase platí, že v drtivé většině bývá biskup takovému hnutí nebo komunitě, která se už ve světě nebo doma osvědčila, velmi otevřený, protože charisma a dynamika takových lidí zvyšuje pestrost a mnohotvárnost v církvi a vytváří nové cestičky k tajemství vykoupení pro lidi, kterým se dříve nějak zdálo, že pro ně mají křesťané vyvěšenu cedulku: Zavřeno. To, co je nové, bezpochyby přináší problémy (jasná známka života). A proto někdy i přehánění určitých rysů dané spirituality. Někdy je v těchto skupinách trochu víc cítit duch určité výlučnosti a nepřístupnosti vidět věci z jiných hledisek. Zde je pak nesnadná role biskupů být i v těchto potížích dobrými pastýři a dobře rozhodnout. Přesto je třeba především říct, že nová hnutí vnesli a vnášejí do církve nově čerstvý život evangelia, radost z vlastní víry v Boha. Opravdu Bohu díky za ně!
Otázka:
Prosím o pomoc při hledání závěrečného dokumentu z plenárního sněmu.Děkuji.Moje druhá otázka směřuje na neokatechumenát,jaký názor zastávají biskupové.MartinOdpověď:
Takový závěrečný dokument - nebo přesněji POSELSTVÍ Z PRVNÍHO ZASEDÁNÍ PLENÁRNÍHO SNĚMU (http://snem.cirkev.cz/index.html?menu=312)- je možné najít na oficiálních stránkách Plenárního sněmu české katolické církve (http://snem.cirkev.cz). Dokument není rozsahem nějak obsáhlý. Popisuje vlastně jen průběh prvního zasedání s obecným vyjádřením, jak se bude proces ubírat dál.
Toto zasedání nedospělo ještě k žádným závažným a zveřejněným stanoviskům. To znamená, že závěrečný dokument celého sněmu je ještě hodně věcí usilovné činnosti pracovních skupin v následujících měsících (možná i letech) a dalšího - příp. dalších - zasedaní sněmu.
K neokatechumenátu. Pochybuji, že by naši biskupové vydali společné oficiální vyjádření k neokatechumenátní cestě. Jisté je, že ze strany biskupů byla vyjádřena velmi srozumitelná podpora novým laickým hnutím, komunitám a podobným křesťanským společenstvím, která jsou v souladu s církevním právem a jsou obohacením konkrétního života diecézí. Samozřejmě je na každém jednotlivém biskupovi, jestli otevře takové skupině oficiálně dveře do své diecéze. Jinak řečeno: jestli s nimi naváže konkrétní “diplomatické styky“ a pověří je nějakou službou na území diecéze, nebo zváží, že taková skupina není pro jeho diecézi vhodná nebo dokonce je i škodlivá. Jistě tuto míru otevřenosti ze strany biskupů mohou ovlivňovat i jejich osobní zaměření a konkrétní zkušenosti s danou skupinou, což se týká i lidí z neokatechumenátní cesty. Obecně ale zase platí, že v drtivé většině bývá biskup takovému hnutí nebo komunitě, která se už ve světě nebo doma osvědčila, velmi otevřený, protože charisma a dynamika takových lidí zvyšuje pestrost a mnohotvárnost v církvi a vytváří nové cestičky k tajemství vykoupení pro lidi, kterým se dříve nějak zdálo, že pro ně mají křesťané vyvěšenu cedulku: Zavřeno. To, co je nové, bezpochyby přináší problémy (jasná známka života). A proto někdy i přehánění určitých rysů dané spirituality. Někdy je v těchto skupinách trochu víc cítit duch určité výlučnosti a nepřístupnosti vidět věci z jiných hledisek. Zde je pak nesnadná role biskupů být i v těchto potížích dobrými pastýři a dobře rozhodnout. Přesto je třeba především říct, že nová hnutí vnesli a vnášejí do církve nově čerstvý život evangelia, radost z vlastní víry v Boha. Opravdu Bohu díky za ně!
Na otázku odpověděl:
Mgr. Petr Nešpor
