Odpověď:

Všeobecný úvod k římskému misálu (IGMR 2000 - jehož vydání se v češtině připravuje) stanoví v článku 274, aby věřící pokleknutím na pravé koleno projevovali úctu Nejsvětější Svátosti a také Svatému Kříži o slavnostní adoraci na Velký pátek a Bílou sobotu. Je to na zdůraznění klanění - věřící, který přechází před svatostánkem, má pokleknout a rovněž i kněz s ministranty, když na bohoslužbu přichází a odchází z presbytáře, kde je svatostánek.
Při bohoslužbě kněz pokleká třikrát: po ukázání hostie, kalichu a před „Beránku Boží“. Věřící mají pokleknout po zpěvu „Svatý“ a zůstat tak po celou dobu eucharistické modlitby (než je výzva na „Otče náš“), pokud biskupské konference s přihlédnutím k místní kultuře nestanoví jinak.
Znamená to, že bychom měli klečet během proměňování, adorace, modlitby a také při přecházení okolo Nejsvětější Svátosti (nikoli v procesí).

Úklona vyjadřuje úctu a vzdávání pocty; zde to však může být podmíněno zdravotním stavem nebo zvyklostmi. Východní rity totiž klečení neznají: liturgie se odehrává ve stoje a nejdůležitější okamžiky jsou doprovázeny hlubokou úklonou.