Odpověď:

Bible sice obsahově nijak nezastarává, ale je závislá na dobové terminologii a slovníku. To, co my označujeme jako biřmování /confirmatio/, je „dar Ducha svatého“ skrze „vkládání rukou“. (Skutky 2; Skutky 8,14-17: Když se apoštolové v Jeruzalémě dověděli, že Samařsko přijalo Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana. Ti tam přišli a modlili se za ně, aby dostali Ducha svatého. Do té toby totiž na nikoho z nich nesestoupil; byli jen pokřtěni ve jménu Pána Ježíše. Vložili tedy na ně ruce, a oni přijali Ducha svatého. Sk 19,5–6: Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jménu Pána Ježíše. Pavel na ně vložil ruce, a sestoupil na ně Duch svatý, takže mluvili (neznámými) jazyky a pod vlivem vnuknutí.) Aby se lépe vyjádřil dar Ducha svatého, velmi brzy se přidávalo ke vkládání rukou mazání vonným olejem (křižmem). Takové pomazání vysvětluje jméno „křesťan“, jež znamená „pomazaný“ a pochází od jména samotného Krista, kterého „Bůh pomazal Duchem svatým“ (Sk 10,38). Bůh si nás v Kristu pomazal, „vtiskl nám svou pečeť, a tak nám vložil do srdce Ducha jako záruku“ (2 Kor 1,22).