Odpověď:

Chcete-li definici, zde je:
Určení termínu velikonočních svátků je početní úkon, jímž se na základě kalendářních údajů a postavení kosmických těles stanovuje datum připomínky a oslavy Kristova umučení a vzkříšení.
Chcete-li znát postup, i ten je k dispozici:
Datum Velikonoc (tzn. slavnosti Vzkříšení Páně) připadá na neděli, která následuje po prvním jarním úplňku; může se tedy objevit mezi 23. březnem a 25. dubnem. Tento den oslavujeme Kristovo zmrtvýchvstání. Pátek před Velikonocemi je tzv. Velký pátek, kdy si připomínáme Kristovu smrt na kříži, čtvrtek před Velikonocemi je Zelený čtvrtek, kdy slavíme ustanovení eucharistie. Neděle před Velikonocemi je tzv. Květná neděle, kdy si připomínáme Kristův příjezd do Jeruzaléma. Velikonocům předchází postní doba, která trvá šest týdnů a čtyři dny, celkem tedy 40 dní (nepočítáme-li neděle); Květná neděle je 6. postní neděle, pak se počítá sestupně. Postní doba začíná Popeleční středou, což je středa před 1. postní nedělí.
Velikonocemi začíná doba velikonoční, prvním osmi dnům se říká velikonoční oktáv (z lat. octo – osm), který trvá do neděle po Velikonocích, tzn. 2. velikonoční neděle. Velikonoční doba trvá do slavnosti Seslání Ducha Svatého, tzn. 50. dne po Velikonocích. 40. den po Velikonocích, tj. ve čtvrtek po 6. velikonoční neděli, se slaví Nanebevstoupení Páně. Následující neděle je 7. velikonoční, neděli po ní je slavnost Seslání Ducha Svatého, kdy velikonoční doba končí.
V liturgickém mezidobí se od Velikonoc ještě odvozují některé pohyblivé svátky, a to slavnost Nejsvětější Trojice (neděle po slavnosti Seslání Ducha Svatého), slavnost Těla a krve Páně (následující čtvrtek), slavnost Nejsvětějšího srdce Ježíšova (pátek následujícího týdne) a památka Neposkvrněného srdce Panny Marie (následující sobota).