Odpověď:

K otázce, jestli je dobré si zvolit svého zpovědníka, se dá při důrazu na slovo “zvolit” jen říci: každý má právo si zvolit svého zpovědníka. Jestli je tím míněno, zda je dobré si zvolit svého stálého nebo stálejšího zpovědníka, tak odpověď zní: ano (ale není to nějaká podmínka). Děje se tak zvláště tehdy, když je svátost smíření spojena s nějakou formou duchovního doprovázení (buď skrze těch několik slov, který kněz po vyznání řekne, nebo jsou oba na duchovní doprovázení přímo domluvení a pak se často jedná spíš o rozhovor, ten někdy může někdy být i delší).

Co se týče kritérií:

1. Může to být jen kněz, který má od biskupa oprávnění zpovídat. To jsou samozřejmě skoro všichni. Říkám to jen pro jasnější vědomí toho, že skrze každého takového kněze mohu od Pána přijmout svátostné odpuštění svých hříchů, i když je zpovědník mladý nebo starý, i když voní deodorantem nebo potem, i když je laskavý nebo trochu bručí, i když je méně vzdělaný nebo má doktorát... Kvalita odpuštění není závislá na člověčině daného kněze. To je dobrá zpráva a trochu rozdíl od výkonu jiných pomáhajících profesí, jako je lékař, psycholog...


2. Jestli ale chci k tomu nejdůležitějšímu ve svátosti smíření – tedy k odpuštění hříchů – ještě další věc, tedy duchovní doprovázení, pak by se snad nějaká další kritéria mohla najít. Svatá Terezie z Avily někde snad prohlásila, že kdyby měla volit mezi knězem zbožným nebo vzdělaným, tak by zvolila toho vzdělaného. Je to trochu provokativní výrok, ale je tím snad vyjádřeno jedno kritérium: hledat někoho, kdo se vyzná v oblasti duchovního života a ve světě lidské psychiky nikoli jen skrze vlastní zkušenost nebo skrze několik naučených hesel, ale také skrze dostatečné vzdělání a skrze reflexi delší zkušenosti. Tedy zpovědník dostatečně zkušený a vzdělaný v dané oblasti. Zřejmě by měl být schopen porozumět tomu, co prožívám, umět především dobře naslouchat. Měl by dobře znát Boží slovo, měl by rozumět tomu, čím dnes lidé žijí, jaké obtíže je často potkávají. Neměl by také připoutávat lidi na sebe. Měl by umět zvládnout to, čemu se v psychologii říká přenos nebo protipřenos. A ze strany zpovídajícího se by to neměl být kněz, vůči kterému vnímám nějaké silné citové zaangažování. To by pak mohlo hodně komplikovat situaci.



3. Velmi prakticky: měl bych mít nějak na mysli výše uvedené a pak prostě vyzkoušet, u kterého zpovědníka registruji, možná spíš intuitivně, že je to pro můj duchovní růst to pravé ořechové. Také si myslím, že jestliže se budu modlit, abych takového zpovědníka objevil, pak pravděpodobnost úspěchu prudce stoupá. Moc Vám přeji, abyste takového zpovědníka našla a nacházela i v budoucnu. Mějte se hezky.