Datum vložení: 13.4.2004
Chtěla jsem hlasovat ve vaší anketě o MDŽ, ale pak jsem si uvědomila, že si nejsem jistá svým postojem. V poslední době slyším dva pohledy:
1. MDŽ byl čistě komunistický svátek
2. MDŽ má daleko hlubší historii a komunisté si jej pouze přivlastnili
Nevíte jak to bylo?
Každopádně je hezké, když budou mít ženy (nejen matky) svůj svátek, ale dříve se slavil velmi podivně, spočíval hlavně v tom, že ženy dostaly v práci karafiát a muži se opili, takový svátek by dobrý jistě k ničemu nebyl.
Děkuji.
MDŽ rozhodně tedy není původem komunistický svátek (jakkoli má svůj původ v sociální nerovnosti), i když byl čtyři desetiletí komunisty zneužíván a pro některé je těžké oddělit si ho od onoho politického nánosu (viz tehdejší ubohé slavení tohoto svátku v rámci podnikových veselic).
Komunisté svátek zdá se zneužili mimo jiné proto, aby vytlačili Den matek, který ukazuje rodinné, ne politické, hodnoty. Nicméně vše se dá zideologizovat: Den matek také v Německu ve třicátých letech minulého století zneužili nacionální socialisté, a přesto dnes to tomuto svátku nikdo nevyčítá.
Naši poslanci nedávno znovu potvrdili tento svátek. A tak se dnes jistě najdou radikální zastánci, kteří možná ale navazují na kontinuitu těch tehdejších karafiátů, alkoholu a jiných podobných..., na druhé straně tu budou i krajní odpůrci, kteří se nemohou zbavit bolševických barev MDŽ (někteří si tímto razantním NE možná i přihřívají svou "polívčičku" jako "antikomunisté", i když trochu lacině). Je fakt, že někdo nemá z pochopitelných důvodů rád červenou. No jo, ale tím ještě není červená horší než třeba modrá nebo zelená :-). Boj těchto militantních zastánců a odpůrců je ale docela dobrá legrace.
Podle mého názoru, je na každém z nás, jestli budeme takový svátek slavit nebo nebudeme, nikdo nikoho k tomu nenutí (i Den železničářů, kominíků ... budou slavit vždy ti, kteří to považují za smysluplné). A jestli ho bude někdo slavit, tak bude záležet na tom, na jaké to bude úrovni. Je zde na obzoru totiž nové pokušení ke zneužití: udělat z toho supermarketový byznys, roztočit to jako na Valentýna nebo na jakéhosi Santa Klause ze zámoří.
Při čtení knihy pamětí Madelaine Albrightové ("Nejlepší ze všech možných světů" - vydáno v roce 2003 v nakladatelství Práh), jsem se s překvapením dočetl, že i ona tento svátek bez bázně a hany slaví. A bývalou americkou ministryni zahraničí bude těžko někdo podezírat z podpory bolševismu :-).
Otázka:
Dobrý den.Chtěla jsem hlasovat ve vaší anketě o MDŽ, ale pak jsem si uvědomila, že si nejsem jistá svým postojem. V poslední době slyším dva pohledy:
1. MDŽ byl čistě komunistický svátek
2. MDŽ má daleko hlubší historii a komunisté si jej pouze přivlastnili
Nevíte jak to bylo?
Každopádně je hezké, když budou mít ženy (nejen matky) svůj svátek, ale dříve se slavil velmi podivně, spočíval hlavně v tom, že ženy dostaly v práci karafiát a muži se opili, takový svátek by dobrý jistě k ničemu nebyl.
Děkuji.
Odpověď:
Pokud mám dobré informace, tak Mezinárodní den žen se slavil poprvé v roce 1910. O rok dříve, 8. března, totiž v ulicích New Yorku demonstrovalo proti těžkým pracovním podmínkám na 40 000 švadlen. OSN osmý březnový den za mezinárodní svátek vyhlásila v roce 1975. Jeho cílem bylo a je připomenout úsilí o rovnoprávné postavení žen.MDŽ rozhodně tedy není původem komunistický svátek (jakkoli má svůj původ v sociální nerovnosti), i když byl čtyři desetiletí komunisty zneužíván a pro některé je těžké oddělit si ho od onoho politického nánosu (viz tehdejší ubohé slavení tohoto svátku v rámci podnikových veselic).
Komunisté svátek zdá se zneužili mimo jiné proto, aby vytlačili Den matek, který ukazuje rodinné, ne politické, hodnoty. Nicméně vše se dá zideologizovat: Den matek také v Německu ve třicátých letech minulého století zneužili nacionální socialisté, a přesto dnes to tomuto svátku nikdo nevyčítá.
Naši poslanci nedávno znovu potvrdili tento svátek. A tak se dnes jistě najdou radikální zastánci, kteří možná ale navazují na kontinuitu těch tehdejších karafiátů, alkoholu a jiných podobných..., na druhé straně tu budou i krajní odpůrci, kteří se nemohou zbavit bolševických barev MDŽ (někteří si tímto razantním NE možná i přihřívají svou "polívčičku" jako "antikomunisté", i když trochu lacině). Je fakt, že někdo nemá z pochopitelných důvodů rád červenou. No jo, ale tím ještě není červená horší než třeba modrá nebo zelená :-). Boj těchto militantních zastánců a odpůrců je ale docela dobrá legrace.
Podle mého názoru, je na každém z nás, jestli budeme takový svátek slavit nebo nebudeme, nikdo nikoho k tomu nenutí (i Den železničářů, kominíků ... budou slavit vždy ti, kteří to považují za smysluplné). A jestli ho bude někdo slavit, tak bude záležet na tom, na jaké to bude úrovni. Je zde na obzoru totiž nové pokušení ke zneužití: udělat z toho supermarketový byznys, roztočit to jako na Valentýna nebo na jakéhosi Santa Klause ze zámoří.
Při čtení knihy pamětí Madelaine Albrightové ("Nejlepší ze všech možných světů" - vydáno v roce 2003 v nakladatelství Práh), jsem se s překvapením dočetl, že i ona tento svátek bez bázně a hany slaví. A bývalou americkou ministryni zahraničí bude těžko někdo podezírat z podpory bolševismu :-).
Na otázku odpověděl:
Mgr. Petr Nešpor
