Odpověď:

V různých národech a kulturách měl kříž velmi různou symboliku. Patří vůbec k nejrozšířenějším a nejstarším symbolům. Byl vnímán např. jako symbol čtyř světových stran. V Číně byl vnímám zase v souvislosti s číslicí pět – s připočtením bodu průsečíku obou ramen. Křížové uspořádání mělo nezřídka svůj význam v architektuře. Kříž může být chápán také jako rozcestí. V Asii bývá vertikální osa kříže často symbolem aktivních, k nebi přiřazených sil, zato horizontální osa odpovídá pasivní síle vody. Kromě toho symbolizují obě osy rovnodenosti a slunovraty. Takto bychom mohli pokračovat dále.

V křesťanství nabývá kříž zvláštního významu kvůli tomu, že byl nástrojem Ježíšovy smrti. Ale díky Ježíšově zmrtvýchvstání byl tento kříž úplně „přeznačen“, a to, co bylo znamením zoufalství a beznaděje, tedy utrpení a smrt, se díky zmrtvýchvstání stalo znamením vítězství (aniž by to popřelo Ježíšovo obrovské utrpení). I z psychologického hlediska je možné to chápat tak, že tam, kde byl bod plný strachu, je teď totéž chápáno jako bod naděje a vítězství. Jistě je to velmi ostrá symbolika, ne náhodou je kříž základním a poznávacím symbolem křesťanů až od 4. století. Protože je ale kříž nejvýmluvnějším znamením vykoupení člověka skrze Ježíšovu lásku k lidem, proto je mezi křesťany tak často zobrazován. Tolik tedy k té „ikoně“.

Co se týče skutečné podoby Ježíšova kříže, biblisté vidí věc trochu různě. V řeckém originále je stauros/σταυρος (resp. estaurómenos/εσταυρωμενος), což může znamenat jednak dřevo, vztyčený kůl apod., v kterémžto významu se objevuje v klasických textech (mimochodem, nesmírně řídce – v celém Homérovi jen dvakrát), jednak skutečně kříž, což se vyskytuje v Novém zákoně; zde se jedná vždy o Kristův kříž s výjimkou slov „ať na sebe vezme svůj kříž a následuje mě“ a paralelních textů. Krom toho již první latinsky píšící křesťanští autoři (Tertulián aj.) překládají zásadně crux, tedy kříž (resp. crucifixus, tedy ukřižovaný), a stejně tak i Vulgata.

Podle výzkumů se zdá, že svislý trám byl na popravišti stále. Byli na něm věšeni různí zločinci. Odsouzenec si nesl k exekuci jen příčný trám (patibulum), který mohl být až 2 m dlouhý a mohl vážit až 50 kg. Nesl jej tak, že měl ruce k tomuto trámu přivázány (dovedeme si představit, jak musel vypadat pád a znovupovstání odsouzeného). Na popravišti byl odsouzenec k trámu přibit (velmi pravděpodobně přes zápěstí, ne přes dlaně, jak bývá většinou zobrazováno) nebo přivázán, a tak vytažen nahoru na svislý trám. Jestli tak vzniklý Ježíšuv kříž měl podobu „T“, nebo tvar „+“, to dnes asi těžko někdo stoprocentně rozhodne. Zároveň to vzhledem k tomu, co se ve skutečnosti na Golgotě odehrálo, má jen okrajový význam.