Odpověď:

Neznám tak dobře paní Jiráskovou, abych ji mohl nějak posuzovat a ani to nechci dělat. Pro člověka je skutečně neuvěřitelné, že "obrácený hříšník" je v centru pozornosti, zatímco "ti spravedliví" jsou jakoby v pozadí. Jen si vzpomeňte třeba na Ježíšovo přirovnání o ztracené ovci, kdy pastýř opustí devadesát devět oveček, aby hledal tu jednu ztracenou. A ještě se bude radovat více z té jedné ztracené-nalezené, než z těch devadesáti devíti poslušných (Mt 18,12-14). Není to k vzteku?
Zřejmě se většinou budeme řatit k těm devadesáti devíti ovcím a budeme tiše závidět té ovečce, která si klidně užívala a v poslední chvíli se zachránila. Jenže pokud přiznáme, že závidíme, že oné ovečce navrácení nepřejeme, zjistíme, že sami nejsme dokonalí, že jsme se i my od stáda oddělili. "Buďte dokonalí, jako je dokonalý můj nebeský Otec!" (Mt 5,48) A ten si nepřeje, aby jediný z malických zahynul (srv. Mt 18,14). Jak se srovnává naše myšlení s Božím? Dokud bude v našem srdci nevraživost, závist, posuzování, nepřejícnost dobrého, sobectví atd., tak se nemůžeme řadit mezi spravedlivé. Naštěstí - pokud si dokážeme tyto své chyby přiznat, máme obrovskou naději: "Ježíš jim řekl: 'Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky.'" (Lk 5,31-32).