Odpověď:

Odpověď a zároveň oficiální stanovisko přináší Věroučná konstituce o církvi Lumen Gentium a Deklarace o poměru církve k nekřestanským náboženstvím Nostra aetate (viz Dokumenty II. vatikánského koncilu, Zvon, Praha 1995, str. 29-100 a 547-555). Základní teze jsou shrnuty též v Katechizmu katolické církve (KKC 839-848). Katolická církev uznává každé, i mlhavé hledání Boha a pravdy o člověku. Nelze popřít, že i v ostatních náboženstvích člověk poctivě hledá...
Rozhodnout, zda jde skutečně o cestu k témuž Bohu, však nelze obecně, musela by se zkoumat jednotlivá náboženství. Některá jsou totiž založena pouze na etickém či politickém fundamentu a osobního Boha neuznávají.
Křesťanství se spolu se židovstvím a islámem neodvolává pouze na lidskou zkušenost božského, ale opírá se o Boží zjevení (Bible). Tyto tři se jistě shodují ve víře v jednoho Boha Stvořitele a potřebě žít podle mravního zákona.
Konkrétně o vztahu mezi křesťanstvím a Islámem již bylo napsáno mnoho a nemá smysl, abych "objevoval objevené". Odkazuji proto na literaturu:
Kropáček L., Duchovní cesty islámu, Vyšehrad, Praha 1993.
Küng H. a van Ess J., Křesťanství a islám, Vyšehrad, Praha 1998.