Odpověď:

Darem „slz“ je míněn duch pokání. Písmo slibuje těm, kdo sejí v slzách, sklizeň v jásotu a plačícím Boží útěchu. V konečné podobě pokání přináší radost z odpuštění a smíření s Bohem. Tímto způsobem sklíčenost duše přetváří člověka v Boží dítě.

Podle mystiků se tento nejvnitřnější způsob modlitby podobá Petrovu pláči. Jelikož jedna z otázek směřovala na modlitbu za kajícnost srdce, uveřejňujeme ještě vzývání Ukřižovaného Ježíše monsignora Angela Comastri:


Ježíši,
zastavuji se v zamyšlení u nohou tvého Kříže:
vždyť také já jsem jej vytvořil svými hříchy.
Tvá dobrota, která se nebrání a nechá ukřižovat,
je tajemství, které mě přesahuje a hluboce dojímá.

Pane,
ty jsi přišel na svět kvůli mně, abys mě hledal
a abys mě přivedl do Otcovy náruče.
Ty jsi Tváří plnou dobroty a slitování:
proto mě chceš zachránit.

Uvnitř mě jsou temnoty: přijď ve svém oslnivém světle!
Uvnitř mě je mnoho sobectví: přijď se svou bezmeznou láskou!
Uvnitř mě jsou zášť a zloba: přijď ve své tichosti a pokoře!

Pane,
hříšník, kterého máš zachránit, jsem právě já;
marnotratný syn, který se má vrátit, jsem právě já!

Pane,
uděl mi dar slz, abych nalezl svobodu a život,
pokoj s Tebou a radost v Tobě.
Amen.