Odpověď:

Začnu z druhé strany: není správné se mu podvodem vyhýbat. Samotné absolvování vojenského výcviku se nedá hodnotit jako morálně dobré nebo špatné. Výcvik není samotné zabíjení lidí. Mezi tím je diametrální rozdíl. Naopak kontakt s `odvrácenou stranou` (to jest `nekřesťanským prostředím`)může být dobrou životní zkušenosti. I tam jsou lidé kteří hledají svůj smysl, i tam může být příklad praktického křesťanství, jež se zakládá na určitých morálních principech, velmi užitečný.
Samotný výcvik ještě nelze pokládat za spolupráci na morálním zlu. Podobně by se totiž mohl ptát každý daňový poplatník, jestli je morální platit daně, když za ně stát pak kupuje zbraně, ptal by se dělník v elektrárně, jestli tam smí chodit do práce, protože na elektrické vedení je napojena jak zbrojovka, tak potratová klinika apod. Všiměte si, co řekl Jan Křtitel vojákům, když přišli s otázkou (Lk 3,14): Tázali se ho i vojáci: `A co máme dělat my?` Řekl jim: `Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.` - Nikde ani slovo o tom, že by měli změnit povolání. A co ten setník, co přišel za Ježíšem a prosil ho o uzdravení sluhy - bylo podmínkou, že odejde z vojenské služby? Ne! Myslí, že je to jasné. Buďte křesťanem, tam kde jsi, ne jen v `ghettu`, kde je to sice jednodušší, ale kde nikomu nepomůžeme.
Vyřízeno PŠ