Odpověď:

Tvrzení, že odmítání kondomu primo zpusobuje nakazeni a pozdeji smrt statisicu nevinnych lidi a neprimo ohrozuje celou společnost, je sice údernicky zvučné a imponující, o jeho pravdivosti však lze s úspěchem pochybovat. Nakažení a pak i smrt lidí není důsledkem nepoužívání kondomu, ale nezodpovědného sexuální chování (pomineme-li ostatní možné způsoby přenosu). I z úst sexuologa, jako je pan doktor Uzel, jsem slyšel, že jediným stoprocentním prostředkem, jak se bránit přenosu infekce v sexuální oblasti, je vyvarovat se promiskuity a partnerská věrnost. Protože si je však vědom, jak dále dodal, že lidé často nejsou ochotni tato pravidla dodržovat, nabízí jim prostředky, jak riziko nákazy účinně snížit. A to je právě používání kondomu. Zde se liší názor pana Uzla a církve. Zatímco pan doktor je víceméně přesvědčen o tom, že člověk si chce a má právo si užívat, církev nechce resignovat na úkol připomínat, že sexuální chování má svá pravidla a limity. V souvislosti s pontifikátem Jana Pavla II. byly slyšel kritiky, že tento papež svým postojem vehnal tisíce lidí do náručí smrti. Připomínaly se jeho cesty po Africe, která trpí zřejmě největším počtem nakažených, a jeho promluvy a výzvy odmítající kondomy. Nevím, zda-li to je pouze důsledkem malé informovanosti novinářů či zlý úmysl, ale takové informace jsou jen pokroucením papežova poselství. On totiž apeloval právě na věrnost a zodpovědnou sexualitu, protože žádný jiný prostředek je stoprocentně neuchrání. Ani použití kondomu nevyloučí veškerá rizika. V různých zemích Černého kontinentu je úroveň velmi nízká, míra promiskuity a nespořádaného života vysoká, u mnohých kmenů je dodnes znásilňování žen a dětí chápáno jako běžná součást života. Zdravotnické organizace dělají osvětu, aby lidé alespoň používali kondom, církev dělá osvětu, aby se pokusili své chování celkově změnit. Kdo bude úspěšnější? To ukáže čas. Ale pokud mohu posoudit na základě zkušeností mých afrických kolegů, pak křesťanství nachází živnou půdu.