Odpověď:

Abychom byli přesní, v Písmě je řečeno, že „Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen“ (Lk 9,22; srv. Mt 16,21; 20,19; Mk 8,31; Lk 18,33; 24,7.46;). O třech dnech a třech nocích mluví pouze jedno místo, a to Mt 12,40, kde se Ježíš srovnává svou smrt s předobrazem proroka Jonáše.
Ve starověku se počítaly dny jinak než dnes – doba tří dnů, jež strávil Kristus v hrobě, v sobě zahrnuje již den jeho smrti, tj. Velký pátek, jako první den, druhým dnem je sobota, třetím dnem pak neděle zmrtvýchvstání. Pro nás je třetí den od pátku pondělí, pro starověkého člověka neděle. Stejně tak počítali např. staří Řekové a Římané – olympiáda se podle nich nekonala každý čtvrtý rok, jak bychom řekli my, ale každý pátý rok.
Krom toho někteří autoři patristického období počítali dobu Kristova utrpení a smrti nikoli od pátku, ale již od čtvrtečního večera, konkrétně od ustanovení eucharistie jakožto svátostného zpřítomnění Kristovy smrti; podle nich se Kristus svátostně obětoval již při poslední večeři. Tím chtěli poukázat na úzkou souvislost mezi eucharistií a Kristovou smrtí na kříži. Přijmeme-li toto pojetí (což je možné a z určitého hlediska i velice přínosné pro svou teologickou hloubku), můžeme se dopočítat i tří nocí - ze čtvrtka na pátek, z pátku na sobotu a ze soboty na neděli. Krom toho nezapomínejme, že pro Židy začínal den již v předvečer, tudíž Poslední večeře s ustanovením eucharistie byla již v pátek.
Proto tedy spolu se svatým Pavlem, který píše: „Vyučil jsem vás především v tom, co jsem sám přijal, že Kristus umřel ve shodě s Písmem za naše hříchy; že byl pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem,“ (1 Kor 15,3–4) vyznáváme, že Ježíš „třetího dne vstal z mrtvých podle Písma“ (nicejsko-konstantinopolské vyznání víry).